Rhadamanthys: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m Robot: doplnění referencí
Řádek 10: Řádek 10:


S Rhadamanthyovým jménem je spojena zajímavost, že zavedl [[Přísaha|přísahu]].<sup>[Jakou?]</sup>
S Rhadamanthyovým jménem je spojena zajímavost, že zavedl [[Přísaha|přísahu]].<sup>[Jakou?]</sup>

== Reference ==
<references />


== Literatura ==
== Literatura ==

Verze z 7. 10. 2019, 09:06

Rhadamanthys
ChoťAlkména[1][2]
DětiOinopión
Erythrus
Gortys
RodičeZeus[1] a Héfaistos a Európa[1][3]
PříbuzníMínós[1][4] a Sarpedon (sourozenci)
Merope, Athamas, Melas, Marón, Talus, Salagus a Evanthes (vnoučata)
Funkcekrétský král
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rhadamanthys (latinsky Rhadamanthus) byl syn nejvyššího boha Dia a jeho milenky Európy. Jeho bratry byli krétský král Mínós a Sarpédon, který kraloval v Lykii. Rhadamanthys se oženil s Alkménou, matkou Héraklovou, poté, co zemřel její manžel, tírynthský král Amfitryón.

O jeho životě se mnoho neví, snad jen to, že nikde nevládl. Snad byl učitelem Héraklovým, byl prý spravedlivý a moudrý. Jemu se připisuje výrok, že „na ránu je správné odpovědět ranou“.

Po smrti se Rhadamanthys spolu s bratrem Mínóem a statečným a rovněž spravedlivým Aiakem stal soudcem v podsvětí. Tvořili podsvětní soudní tribunál, před nějž předstupoval každý ze zesnulých. Tribunál určoval místa v Elysiu spravedlivým, nespravedlivé předávali k potrestání bohyním pomsty Erínyiím a ty zbylou většinu těch, kteří nebyli ani dobří ani zlí, ponechávaly v podsvětí jako stíny bez těla. Nejtěžší provinilci končili v Tartaru.

S Rhadamanthyovým jménem je spojena zajímavost, že zavedl přísahu.[Jakou?]

Reference

  1. a b c d Rhadamanthys. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  2. Alcmena. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  3. Europa. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.
  4. Minos. In: Skutečný slovník klasických starožitností od Lubkera.

Literatura