Orient: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 17034183 uživatele 89.102.2.218 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
m →‎Obsah pojmu: wikilinky
Řádek 7: Řádek 7:


== Obsah pojmu ==
== Obsah pojmu ==
Jakožto označení světové strany byl obsah pojmu Orient přirozeně závislý na tom, kde mluvčí stojí a odkud se dívá. Tak ve Starém Zákoně znamenal orient (řec. ''anatolé'') Střední východ, ve starověkém Římě východní Středomoří a ve Střední Evropě mohl znamenat Turecko a východní Balkán. Z odpovídajícího řeckého slova ''anatolé'' vznikl název [[Anatolie]], východní části Turecka.
Jakožto označení světové strany byl obsah pojmu ''orient'' přirozeně závislý na tom, kde mluvčí stojí a odkud se dívá. Tak ve [[Starý zákon|Starém zákoně]] znamenal orient (řec. ''anatolé'') [[Střední východ]], ve [[Starověký Řím|starověkém Římě]] východní [[Středomoří]] a ve [[Střední Evropa|střední Evropě]] mohl znamenat [[Turecko]] a východní [[Balkán]]. Z odpovídajícího řeckého slova ''anatolé'' vznikl název [[Anatolie]], východní části Turecka.


Ve středověku se orientem rozuměla oblast východního, pravoslavného křesťanství. S objevitelskými cestami a koloniálním obchodem se obsah pojmu Orient rozšířil až na Dálný východ, a to zejména v jazycích koloniálních zemí. Tak i v současné angličtině zahrnuje celou jižní polovinu Asie, až po Japonsko a Sundské ostrovy.<ref name="A">[http://xtf.lib.virginia.edu/xtf/view?docId=DicHist/uvaBook/tei/DicHist3.xml;chunk.id=dv3-53;toc.depth=1;toc.id=dv3-53;brand=default;query=orient#1 ''The Dictionary of History of Ideas'', článek Orient]</ref> Naopak v němčině může zahrnovat i východní část severní Afriky ([[Egypt]], [[Libye]] atd.) a ve francouzštině východní Evropu: [[Orient expres]] z Paříže končil ve [[Vídeň|Vídni]], v [[Bukurešť|Bukurešti]] nebo v [[Istanbul]]u a nikdy nepřekročil hranice Evropy.
Ve [[středověk]]u se orientem rozuměla oblast východního, [[Pravoslaví|pravoslavného křesťanství]]. S objevitelskými cestami a koloniálním obchodem se obsah pojmu ''orient'' rozšířil až na [[Dálný východ]], a to zejména v jazycích koloniálních zemí. Tak i v současné angličtině zahrnuje celou jižní polovinu Asie, až po [[Japonsko]] a [[Sundské ostrovy]].<ref name="A">[http://xtf.lib.virginia.edu/xtf/view?docId=DicHist/uvaBook/tei/DicHist3.xml;chunk.id=dv3-53;toc.depth=1;toc.id=dv3-53;brand=default;query=orient#1 ''The Dictionary of History of Ideas'', článek Orient]</ref> Naopak v němčině může zahrnovat i východní část [[severní Afrika|severní Afriky]] ([[Egypt]], [[Libye]] atd.) a ve francouzštině [[východní Evropa|východní Evropu]]: [[Orient expres]] z [[Paříž]]e končil ve [[Vídeň|Vídni]], v [[Bukurešť|Bukurešti]] nebo v [[Istanbul]]u a nikdy nepřekročil hranice Evropy.


== Konotace ==
== Konotace ==

Verze z 6. 10. 2019, 23:13

Další významy jsou uvedeny na stránce Orient (rozcestník).
Bazén v harému od orientalistického malíře Jeana-Léona Gérôma (kolem 1876)

Orient (franc. východ) je tradiční označení východních zemí a kultur, jehož obsah se v dějinách měnil. V současné češtině znamená zpravidla Blízký východ a východní Středomoří, v širším slova smyslu i Střední a Dálný východ.

Etymologie

Orient znamená v románských jazycích východ a je odvozen od latinského oriens, oriente (pocházející, vycházející), oriente (sole) znamená místo na východě, odkud vychází Slunce. Ze synonyma sole levante vzniklo označení levanta, užívané i v češtině 19. století. Jejich protiklad, okcident z latinského occidens, occidente (sole),[1] znamená západ, ale jako označení západního světa se používá méně často.

Obsah pojmu

Jakožto označení světové strany byl obsah pojmu orient přirozeně závislý na tom, kde mluvčí stojí a odkud se dívá. Tak ve Starém zákoně znamenal orient (řec. anatolé) Střední východ, ve starověkém Římě východní Středomoří a ve střední Evropě mohl znamenat Turecko a východní Balkán. Z odpovídajícího řeckého slova anatolé vznikl název Anatolie, východní části Turecka.

Ve středověku se orientem rozuměla oblast východního, pravoslavného křesťanství. S objevitelskými cestami a koloniálním obchodem se obsah pojmu orient rozšířil až na Dálný východ, a to zejména v jazycích koloniálních zemí. Tak i v současné angličtině zahrnuje celou jižní polovinu Asie, až po Japonsko a Sundské ostrovy.[2] Naopak v němčině může zahrnovat i východní část severní Afriky (Egypt, Libye atd.) a ve francouzštině východní Evropu: Orient expres z Paříže končil ve Vídni, v Bukurešti nebo v Istanbulu a nikdy nepřekročil hranice Evropy.

Konotace

V různých obdobích se s pojmem Orient spojovaly i různé stereotypy. Latinské úsloví Ex oriente lux (světlo z východu) se původně týkalo východu slunce, v pozdním starověku jím křesťané argumentovali ve prospěch svého náboženství a od 19. století se užívá na podporu východní moudrosti. V období velké módy orientalismu od 17. do 19. století se dovážely a napodobovaly umělecké předměty, stavěly „čínské pavilony“, parafrázovaly a překládaly orientální texty a Goethe napsal „Západovýchodní díván“.

V 19. století se orientalismus spojil s romantismem a v orientálním slohu se stavěly i synagogy. Zároveň se ale s pojmem Orient začaly spojovat záporné stereotypy. Balkán a Turecko jako „Orient“ znamenaly zanedbané země, kde je špína a nepořádek a kde vládne korupce. I v češtině se užívají spojení jako "orientální bohatství" nebo "orientální despota". Proti těmto stereotypům se postavil americký kritik Edward Said vlivnou knihou Orientalismus (1978).[2]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Orient na německé Wikipedii.

  1. Langenscheids Wörtebuch latainisch-deutsch, Berlin 1994, příslušná hesla.
  2. a b The Dictionary of History of Ideas, článek Orient

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Orient. Sv. 18, str. 864

Související články

Externí odkazy