Pojivová tkáň: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 185.47.220.252 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Daviwikivid
značka: rychlé vrácení zpět
m ++{{Nervová tkáň}}
Řádek 10: Řádek 10:


== Složení pojivové tkáně ==
== Složení pojivové tkáně ==

* '''buňky'''
* '''buňky'''
* '''mezibuněčná hmota'''
* '''mezibuněčná hmota'''
Řádek 28: Řádek 27:
== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [http://old.lf3.cuni.cz/histologie/Atlas0/seznam.php?systemy=1&submit=Zobrazit Histologické preparáty pojivové tkáně]
* [http://old.lf3.cuni.cz/histologie/Atlas0/seznam.php?systemy=1&submit=Zobrazit Histologické preparáty pojivové tkáně], old.lf3.cuni.cz
{{Autoritní data}}


{{Nervová tkáň}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Pojivová tkáň| ]]
[[Kategorie:Pojivová tkáň| ]]
[[Kategorie:Tkáně]]
[[Kategorie:Tkáně]]

Verze z 4. 10. 2019, 04:03

Pojivová tkáň je označení pro tkáně, které mají původ v mezenchymu, primitivní rosolovité tkáni mezodermálního původu, která během embryonálního vývoje vyplňovala prostory mezi vnitřními orgány.

Jednotlivé typy pojivové tkáně se od sebe na první pohled velmi liší. V organismu zastávají mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, tvoří látkové rezervy organismu a mají i obrannou funkci. Mezi pojivovou tkáň se někdy řadí i tělní tekutiny, které mají také mezenchymální původ, ale strukturou se od ostatních pojiv poněkud odlišují.

Pojivové tkáně dělíme podle funkce na výplňovou, opěrnou a trofickou.

Mezi výplňové tkáně spadá vazivo (řídké, tukové, tuhé), chrupavku (hyalinní, elastická, vazivová). Do opěrných pojivových tkání zařazujeme kosti (houbovitá=spongiozní, kompaktní=hutná) a sklovinnou zubní tkáň (nejtužší část organismu - pouze 2% organických látek). Za trofické pojivové tkáně jsou považovány tělni tekutiny zajišťující udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí) = krev, míza, tkáňový mok.

V dospělém organismu pravé pojivové tkáně patří vazivo, chrupavka a kost.

Složení pojivové tkáně

  • buňky
  • mezibuněčná hmota
    • fibrilární složka
    • amorfní složka

Pojivová tkáň se skládá z buněk a různého (většinou velkého) podílu mezibuněčné hmoty, která má fibrilární složku (z kolagenních a elastických vláken) a amorfní složku (z glukózaminoglykanů).

Buňky pojivových tkání se liší tvarem i funkcí, podle typu dané pojivové tkáně. Produkují mezibuněčnou hmotu, střádají látky (tukové buňky), některé typy buněk se podílejí na imunitní reakci organismu (makrofágy – tzv. histiocyty, žírné buňky).

Struktura a složení mezibuněčné hmoty se také liší. V některých pojivech převládá vláknitá složka mezibuněčné hmoty (šlachy, vazy), v jiných je velké množství amorfní složky (chrupavka).

Amorfní složka je tvořena převážně glykosaminoglykany a glykoproteiny (chondroitinsulfát, fibronektin aj.)

Vláknitou složku představují kolagenní, elastická a retikulární vlákna.

Externí odkazy