Pojivová tkáň: Porovnání verzí
m Editace uživatele 185.47.220.252 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Daviwikivid značka: rychlé vrácení zpět |
m ++{{Nervová tkáň}} |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
== Složení pojivové tkáně == |
== Složení pojivové tkáně == |
||
* '''buňky''' |
* '''buňky''' |
||
* '''mezibuněčná hmota''' |
* '''mezibuněčná hmota''' |
||
Řádek 28: | Řádek 27: | ||
== Externí odkazy == |
== Externí odkazy == |
||
* {{Commonscat}} |
* {{Commonscat}} |
||
* [http://old.lf3.cuni.cz/histologie/Atlas0/seznam.php?systemy=1&submit=Zobrazit Histologické preparáty pojivové tkáně] |
* [http://old.lf3.cuni.cz/histologie/Atlas0/seznam.php?systemy=1&submit=Zobrazit Histologické preparáty pojivové tkáně], old.lf3.cuni.cz |
||
⚫ | |||
{{Nervová tkáň}} |
|||
⚫ | |||
[[Kategorie:Pojivová tkáň| ]] |
[[Kategorie:Pojivová tkáň| ]] |
||
[[Kategorie:Tkáně]] |
[[Kategorie:Tkáně]] |
Verze z 4. 10. 2019, 04:03
Pojivová tkáň je označení pro tkáně, které mají původ v mezenchymu, primitivní rosolovité tkáni mezodermálního původu, která během embryonálního vývoje vyplňovala prostory mezi vnitřními orgány.
Jednotlivé typy pojivové tkáně se od sebe na první pohled velmi liší. V organismu zastávají mechanickou a podpůrnou funkci, podílí se na udržování stálé koncentrace iontů a vody, tvoří látkové rezervy organismu a mají i obrannou funkci. Mezi pojivovou tkáň se někdy řadí i tělní tekutiny, které mají také mezenchymální původ, ale strukturou se od ostatních pojiv poněkud odlišují.
Pojivové tkáně dělíme podle funkce na výplňovou, opěrnou a trofickou.
Mezi výplňové tkáně spadá vazivo (řídké, tukové, tuhé), chrupavku (hyalinní, elastická, vazivová). Do opěrných pojivových tkání zařazujeme kosti (houbovitá=spongiozní, kompaktní=hutná) a sklovinnou zubní tkáň (nejtužší část organismu - pouze 2% organických látek). Za trofické pojivové tkáně jsou považovány tělni tekutiny zajišťující udržení homeostázy (stálého vnitřního prostředí) = krev, míza, tkáňový mok.
V dospělém organismu pravé pojivové tkáně patří vazivo, chrupavka a kost.
Složení pojivové tkáně
- buňky
- mezibuněčná hmota
- fibrilární složka
- amorfní složka
Pojivová tkáň se skládá z buněk a různého (většinou velkého) podílu mezibuněčné hmoty, která má fibrilární složku (z kolagenních a elastických vláken) a amorfní složku (z glukózaminoglykanů).
Buňky pojivových tkání se liší tvarem i funkcí, podle typu dané pojivové tkáně. Produkují mezibuněčnou hmotu, střádají látky (tukové buňky), některé typy buněk se podílejí na imunitní reakci organismu (makrofágy – tzv. histiocyty, žírné buňky).
Struktura a složení mezibuněčné hmoty se také liší. V některých pojivech převládá vláknitá složka mezibuněčné hmoty (šlachy, vazy), v jiných je velké množství amorfní složky (chrupavka).
Amorfní složka je tvořena převážně glykosaminoglykany a glykoproteiny (chondroitinsulfát, fibronektin aj.)
Vláknitou složku představují kolagenní, elastická a retikulární vlákna.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu pojivová tkáň na Wikimedia Commons
- Histologické preparáty pojivové tkáně, old.lf3.cuni.cz