Mráz: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 17284533 uživatele 81.25.22.115 (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
přeformulování, rozšíření, úprava struktury
Řádek 1: Řádek 1:
{{Různé významy|tento=nízkých teplotách pod bodem mrazu}}
{{Různé významy|tento=nízkých teplotách pod bodem mrazu}}
[[Soubor:WindowFrost121609.jpg|náhled]]
[[Soubor:WindowFrost121609.jpg|náhled]]
'''Mráz''' je stav, kdy teplota v prostředí klesne pod 0 °C, čili pod [[bod mrazu]]. Voda mění [[skupenství]] z [[kapalné skupenství|kapalného]] na [[pevné skupenství|pevné]], tedy tuhne, což vede k významným změnám. Dešťové srážky nahrazují sněhové. [[Voda]] při dotyku s pevným promrzlým povrchem se mění v [[led]], rostou [[ledový krystal|ledové krystaly]].
'''Mráz''' je stav, kdy teplota v prostředí klesne pod 0 [[Stupeň Celsia|°C]] (32 [[Stupeň Fahrenheita|°F]], 273,15 [[Kelvin|K]]), čili pod [[bod mrazu]]. Voda mění [[skupenství]] z [[kapalné skupenství|kapalného]] na [[pevné skupenství|pevné]], tedy tuhne, což vede k významným změnám. [[Déšť|Dešťové]] [[srážky]] jsou nahrazeny [[Sníh|sněhovými]]. [[Voda]] při dotyku s pevným promrzlým povrchem se mění v [[led]], rostou ledové [[Krystal|krystaly]].


Při [[Země|zemském]] povrchu se mráz běžně vyskytuje v [[Polární oblast|polárních]] oblastech a vysokých [[Nadmořská výška|nadmořských výškách]] (po celý rok), a v [[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] (v chladném ročním období, tj. na [[Severní polokoule|severní polokouli]] v [[Zima|zimě]] a na [[Jižní polokoule|jižní polokouli]] v [[Léto|létě]]). V [[Subtropický podnebný pás|subtropech]] mrzne jen výjimečně a v [[Tropický podnebný pás|tropech]] (kromě [[Velehory|velehor]]) nikdy. Při jinak stejných podmínkách mrzne častěji a silněji ve [[vnitrozemí]] ([[Kontinentální podnebí|kontinentalita]]) než při pobřeží nebo na [[Moře|moři]] ([[Oceánické podnebí|oceánské klima]]).
Mráz nastává na [[severní polokoule|severní polokouli]], v mírném pásu, v období [[zima|zimy]], na jižní polokouli jsou pak období převrácená. V mírném pásu jižní polokoule mrzne méně často, protože se tam nachází méně [[pevnina|pevninské hmoty]] a více [[oceán]]ů, v důsledku čehož mají zmíněné oblasti většinou [[Oceánické podnebí|oceánské klima]]. Mráz škodí většině živých organismů, neboť vznikající ledové krystaly pronikají živými buňkami a zabíjejí je.

Míra výskytu mrazu je důležitým činitelem životního prostředí a mnohé organismy jej nesnášejí. Většina organismů mráz v nějaké míře snese, některé jsou mu přímo přizpůsobeny ([[Psychrofil|psychrofily]], [[kryofyty]]).

== Využití ==
Mráz zastavuje [[Dekompozice|rozkladné]] (a vůbec biologické) procesy, čehož se využívá dlouhodobé uchovávání potravin nebo jiných látek obsahujících vodu (mražení).

Extrémně nízkými teplotami (cca pod –180 °C) se zabývá [[kryogenika]].

== V lidové slovesnosti ==
V [[Pohanství|pohanských]] kulturách žijících v oblastech s výskytem mrazů byl mráz běžně [[Personifikace|personifikován]], často v podobě bělovlasého a bělovousého starce, který vládne zimě a sněhu. Zosobněním mrazu je např. [[Děda Mráz]], [[Mrazík]] nebo [[Jack Frost]].


== Související články ==
== Související články ==
* [[Přízemní mrazík]]
* [[Přízemní mrazík]]
* [[Mrazík]]


== Externí odkazy ==
== Externí odkazy ==

Verze z 22. 9. 2019, 21:52

Tento článek je o nízkých teplotách pod bodem mrazu. Další významy jsou uvedeny na stránce Mráz (rozcestník).

Mráz je stav, kdy teplota v prostředí klesne pod 0 °C (32 °F, 273,15 K), čili pod bod mrazu. Voda mění skupenství z kapalného na pevné, tedy tuhne, což vede k významným změnám. Dešťové srážky jsou nahrazeny sněhovými. Voda při dotyku s pevným promrzlým povrchem se mění v led, rostou ledové krystaly.

Při zemském povrchu se mráz běžně vyskytuje v polárních oblastech a vysokých nadmořských výškách (po celý rok), a v mírném podnebném pásu (v chladném ročním období, tj. na severní polokouli v zimě a na jižní polokouli v létě). V subtropech mrzne jen výjimečně a v tropech (kromě velehor) nikdy. Při jinak stejných podmínkách mrzne častěji a silněji ve vnitrozemí (kontinentalita) než při pobřeží nebo na moři (oceánské klima).

Míra výskytu mrazu je důležitým činitelem životního prostředí a mnohé organismy jej nesnášejí. Většina organismů mráz v nějaké míře snese, některé jsou mu přímo přizpůsobeny (psychrofily, kryofyty).

Využití

Mráz zastavuje rozkladné (a vůbec biologické) procesy, čehož se využívá dlouhodobé uchovávání potravin nebo jiných látek obsahujících vodu (mražení).

Extrémně nízkými teplotami (cca pod –180 °C) se zabývá kryogenika.

V lidové slovesnosti

V pohanských kulturách žijících v oblastech s výskytem mrazů byl mráz běžně personifikován, často v podobě bělovlasého a bělovousého starce, který vládne zimě a sněhu. Zosobněním mrazu je např. Děda Mráz, Mrazík nebo Jack Frost.

Související články

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo mráz ve Wikislovníku