ČEZ: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Řádek 228: Řádek 228:
=== Financování politických stran ===
=== Financování politických stran ===
{{Viz též|Toskánská aféra}}
{{Viz též|Toskánská aféra}}
V září 2011 předseda politické strany [[TOP 09|TOP09]] [[Karel Schwarzenberg]] prohlásil, že ČEZ skrytě financoval politické strany v Česku. Toto tvrzení dále podpořil bývalý ředitel české rozvědky a exministr vnitra [[František Bublan]].<ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=715678</ref><ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=715814</ref> [[Martin Roman]], který společnost ČEZ vedlo od roku 2004 do roku 2011 ke spekulacím o jeho vlivu na politiku a skrytém financování politických stran pro časopis Týden uvedl: „Jestli mám nějaký vliv, tak jen v tom, že se lidé příležitostně zajímají o mé názory. Nevím, jak a z jakých peněz bych mohl někoho financovat.“<ref>{{Citace periodika|příjmení = ŠEVELA|jméno = Vladimír|titul = ČEZ mi máma rozmlouvala|periodikum = Týden|datum = 2010-9-6|ročník = |číslo = |strany = |url = }}</ref> Současné vedení společnosti si naopak zakládá na tom, že je prodlouženou rukou plnící energetickou koncepci jeho akcionáře – českého státu<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Lidovky.cz|url = http://byznys.lidovky.cz/sef-cez-stat-nema-duvod-se-nas-zbavit-plnime-plan-a-vydelavame-ptj-/energetika.aspx?c=A150203_154107_energetika_pave|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = ČEZ zůstává nástrojem k prosazení vládní strategie|url = http://ceskapozice.lidovky.cz/cez-zustava-nastrojem-k-prosazeni-vladni-strategie-fh5-/tema.aspx?c=A150619_152753_pozice-tema_lube|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref>.
V září 2011 předseda politické strany [[TOP 09|TOP09]] [[Karel Schwarzenberg]] prohlásil, že ČEZ skrytě financoval politické strany v Česku. Toto tvrzení dále podpořil bývalý ředitel české rozvědky a exministr vnitra [[František Bublan]].<ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=715678</ref><ref>http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=715814</ref> [[Martin Roman]], který společnost ČEZ vedl od roku 2004 do roku 2011, ke spekulacím o jeho vlivu na politiku a skrytém financování politických stran pro časopis Týden uvedl: „Jestli mám nějaký vliv, tak jen v tom, že se lidé příležitostně zajímají o mé názory. Nevím, jak a z jakých peněz bych mohl někoho financovat.“<ref>{{Citace periodika|příjmení = ŠEVELA|jméno = Vladimír|titul = ČEZ mi máma rozmlouvala|periodikum = Týden|datum = 2010-9-6|ročník = |číslo = |strany = |url = }}</ref> Současné vedení společnosti si naopak zakládá na tom, že je prodlouženou rukou plnící energetickou koncepci jeho akcionáře – českého státu<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Lidovky.cz|url = http://byznys.lidovky.cz/sef-cez-stat-nema-duvod-se-nas-zbavit-plnime-plan-a-vydelavame-ptj-/energetika.aspx?c=A150203_154107_energetika_pave|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = ČEZ zůstává nástrojem k prosazení vládní strategie|url = http://ceskapozice.lidovky.cz/cez-zustava-nastrojem-k-prosazeni-vladni-strategie-fh5-/tema.aspx?c=A150619_152753_pozice-tema_lube|vydavatel = |místo = |datum vydání = }}</ref>.


== Reference ==
== Reference ==

Verze z 18. 9. 2019, 09:43

ČEZ, a.s.
Logo
Logo
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založeníPraha, Česko, 1992
ZakladatelFond národního majetku
Sídlo(koresp. adresa-sídlo)
Duhová 1444/2
Praha 4, Michle
140 53 Praha 4, Česko Česká republika
Adresa sídlaDuhová, Praha, 140 53, ČR (Budova hlavní správy ČEZ)
Souřadnice sídla50°2′57,48″ s. š., 14°27′6,78″ v. d.
Klíčoví lidéDaniel Beneš, generální ředitel[1]
Charakteristika firmy
Oblast činnostienergetika
Produktyvýroba elektrické energie
distribuce elektrické energie
zemní plyn
teplo
mobilní telefonie
Tržní kapitalizace392,5 miliard Kč
(16.10.2012)
Obrat288,5 mld. Kč (2022)[2]
227,8 mld. Kč (2021)[2]
Provozní zisk101,9 mld. Kč (2022)[2]
16,1 mld. Kč (2021)[2]
Výsledek hospodaření80,7 mld. Kč (2022)[2]
9,9 mld. Kč (2021)[2]
Celková aktiva1,1 bil. Kč (2022)[2]
1,2 bil. Kč (2021)[2]
Vlastní kapitál260,3 mld. Kč (2022)[2]
162,8 mld. Kč (2021)[2]
Zaměstnanci26.647 (31.12.2013)[3]
MajiteléMinisterstvo financí České republiky (69,8 %)
BlackRock (1,2 %)
Dceřiné společnostiČEZ Obnovitelné zdroje (100 %)
Severočeské doly (100 %)
Elektrárna Chvaletice
Elektrárna Dětmarovice (100 %)
Elektrárna Počerady (100 %)
Chorzów Power Station (100 %)
Skawina Power Station (100 %)
DISTRIBUTIE ENERGIE OLTENIA (100 %)
CEZ Shpërndarje
Elektrárna Tisová
… více na Wikidatech
Identifikátory
Oficiální webwww.cez.cz
IČO45274649
ISINCZ0005112300
LEI529900S5R9YHJHYKKG94
Některá data mohou pocházet z datové položky.

ČEZ, a. s. (České energetické závody) je největší výrobce elektřiny v České republice a mateřská společnost Skupiny ČEZ, která sdružuje další desítky společností.[4] Značka ČEZ představuje výrobce či dodavatele energií celkem v 7 zemích, a má tak silnou pozici mezi energetikami ve střední a jihovýchodní Evropě.[5] Skupina ČEZ se zabývá především těžbou uhlí a výrobou, distribucí a prodejem energií koncovým zákazníkům. Kromě energií nabízí ale i další služby, jako například mobilní volání. V roce 2014 byl ČEZ první nejziskovější a druhou největší českou firmou podle tržeb[6] a se zhruba 26 tisíci zaměstnanců je druhým největším zaměstnavatelem v ČR.[7]

Historie

Společnost ČEZ vznikla 6. května 1992 přeměnou státního podniku České energetické závody. V letech 1992–1998 společnost ČEZ realizovala ekologický a rozvojový projekt „vyčištění“ uhelných elektráren. Na odsíření a modernizaci šlo v těchto letech 46 miliard Kč přímých investic a cca 65 miliard Kč souvisejících investic.[8] Povedlo se tak snížit emise SO2 o 92 %, pevných částic popílku o 95 %, emise oxidů dusíku o 50 % a oxidu uhelnatého o 77 %. V roce 2003 byl položen základ dnešní podoby Skupiny ČEZ, kdy se energetická společnost ČEZ spojila s distribučními společnostmi.

V roce 2006 byly do skupiny ČEZ začleněny SD, a.s. (Severočeské doly). Od roku 2004 probíhá se svolením majoritního akcionáře (stát ČR) akviziční politika Skupiny ČEZ. První zahraniční akvizicí byl nákup 67% podílu ve třech distribučních společnostech v Bulharsku v červenci 2004. Následovalo rozšíření působení do dalších zemí střední a jihovýchodní Evropy a do Turecka. Podíl zahraničních aktiv na celkových aktivech Skupiny ČEZ dnes představuje 19 %.[9]

Skupina ČEZ se průběžně přizpůsobuje úpravám energetické legislativy EU v oblasti trhu s elektřinou a environmentálních norem. V roce 2007 byl dokončen projekt integrace Skupiny ČEZ v ČR, zaveden  jednotný systém řízení a začaly se  maximálně využívat synergické efekty nového uspořádání akciové společnosti ČEZ i celé Skupiny ČEZ.

Od roku 2010 začala energetická skupina ČEZ nabízet koncovým zákazníkům také dodávky zemního plynu. V roce 2013 potom rozšířila své portfolio služeb také o mobilní telefonii.

Strategie společnosti

Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš na jaře 2014 představil aktualizovanou firemní strategii ČEZ jako na krizi a změnu podmínek v energetického sektoru. Nová strategie ČEZ stojí na třech pilířích:[10]

  1. Patřit k nejlepším v provozu tradiční energetiky a aktivně reagovat na výzvy 21. století Provozování klasických energetických zdrojů – tedy uhelných elektráren, hydroelektráren, elektráren na obnovitelné zdroje a jaderných elektráren. Cílem ČEZ je provozovat elektrárny za podmínky maximálního využití s co nejnižšími náklady a proaktivně reagovat na budoucí podobu energetiky s velkým podílem decentralizované a bezemisní výroby a stírajícím se rozdílům mezi výrobci a spotřebiteli.[11]
  2. Nabízet zákazníkům širokou škálu produktů a služeb zaměřených na jejich energetické potřeby Nabídnout zákazníkům partnerství, know-how, nástroje i financování při řešení jejich energetických potřeb a také další produkty, které mají synergii s prodejem elektřiny a plynu.[12]
  3. Posílit a konsolidovat pozici v regionu střední Evropy ČEZ se hodlá aktivně udržet mezi 10 největšími energetikami v Evropě. Mimo jiné díky využití významných synergií při provozování aktiv a při nabízení nových produktů a obsluze zákazníků. V rámci svých zahraničních aktiv se chce zaměřit na regiony a země, které jsou ČEZ i ČR blízké z pohledu energetických trhů, hospodářství, politiky a kultury, klíčová přitom zůstává jednoznačná ekonomická výhodnost.[13]

Skupina ČEZ plánuje postupně uzavírat uhelné elektrárny, které provozuje v České republice, a ponechat v provozu jen ty, které prošly komplexní modernizací. Důvodem jsou tenčící se zásoby hnědého uhlí, končící životnost starších uhelných elektráren a cíl dál snižovat emise skleníkových plynů. Na energetickém summitu v Paříži (Business & Climate Summit, květen 2015) generální ředitel Daniel Beneš prohlásil, že ČEZ plánuje do roku 2050 zredukovat své emise skleníkových plynů na nulu. "Uhlí bude mít své místo při výrobě elektřiny i v blízké budoucnosti, z dlouhodobého hlediska by ale jeho využívání mělo skončit," prohlásil Beneš.[14]

Vlastnická struktura (14. 06. 2017)

Akcie ČEZ, graf ceny na Burze Praha [15]
  • Ostatní právnické osoby – 19,35 %
  • Fyzické osoby – 10,17 %

Celková výše základního kapitálu ČEZ, a. s., zapsaná v obchodním rejstříku činila k 31. 12. 2014 celkem 53 798 975 900 Kč rozděleného do 537 989 759 ks akcií ČEZ, a.s., ISIN CZ0005112300[16] o nominální hodnotě 100 Kč zaknihovaných v Centrálním depozitáři cenných papírů.

Akcie ČEZ se od 15.6.1993 obchodují na pražské burze a tvoří jeden z pilířů Indexu PX. ČEZ je nejvíce obchodovanou akcií na BCPP, ke konci roku 2013 bylo celkem zobchodováno 4 766 mil. ks v objemu 2 345 mld. Kč. Objem obchodů akcie ČEZ tvoří zhruba 15 % objemů[15]. Akcie společnosti jsou přijaty k obchodování také na Burze cenných papírů ve Varšavě v Polské republice a jsou neomezeně převoditelné.

Státní regulační a dohledové úřady

ČEZ z velké části naplňuje energetickou koncepci stanovenou vládou České republiky.[17] Kontrolu nad energetickými společnostmi v České republice provádí Energetický regulační úřad. Na bezpečnost provozu jaderných elektráren dohlíží Státní úřad pro jadernou bezpečnost.

ČEZ mimo jiné vlastní Ústav jaderného výzkumu Řež,[18] který sídlí v obci Husinec-Řež a již od roku 1955 provádí aplikovaný výzkum a inženýrskou činnost a usiluje o převedení výzkumných a vývojových projektů do praxe.

Elektrárny v České republice

Jaderná elektrárna Dukovany
Vodní elektrárna Lipno
Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně

Elektrárny, které provozuje ČEZ v České republice.

Jaderné

Uhelné

Vodní

Větrné

Sluneční

Investice v zahraničí

Zahraniční expanzi zahájila Skupina ČEZ v lednu 2005. V poslední době se Skupina ČEZ v zahraničí zaměřuje zejména na obnovitelné zdroje, a to hlavně v oblasti větrných a vodních elektráren.[19]

V lednu 2005 Skupina ČEZ po úspěchu v privatizačním tendru převzala většinové podíly ve třech bulharských distribučních společnostech (Elektrorazpredelenie Sofia Oblast AD, Elektrorazpredelenie Pleven AD a Elektrorazpredelenie Stolichno AD).[20]

V roce 2005 koupil ČEZ od rumunské vlády většinový podíl v distribuční společnosti Electrica Oltenia S.A.[21]

V roce 2006 získal ČEZ většinové podíly v černouhelných elektrárnách Elektrownia Skawina a Elektrocieplownia Elcho.[22] Oba zdroje se nacházejí v Polsku nedaleko od českých hranic.

V květnu roku 2007 podepsal ČEZ dohodu s energetickou společností Republiky srbské (ERS) o založení společného podniku.[23] Téhož roku byl ČEZ vybrán jako jeden z partnerů v projektu výstavby a provozu 3. a 4. bloku jaderné elektrárny Černavoda.[24]

V roce 2007 ČEZ a energetické uskupení RAO JES podepsali dohodu o založení společného podniku pro rekonstrukci elektrárny v oblasti Ščekino,[25] v Rusku.

Koncem roku 2007 ČEZ podepsal dohodu o založení společného podniku s maďarskou společností MOL. Nový podnik se zaměří na výrobu elektřiny v plynových elektrárnách v Maďarsku, Slovensku, Slovinsku a Chorvatsku.[26]

Severočeské doly, které patří energetické Skupině ČEZ a finanční skupina J&T koupily v roce 2008 za 404 milionů eur saskou hnědouhelnou těžební firmu Mibrag.[27]

ČEZ investoval v Rumunsku více než jednu miliardu eur do výstavby dvou větrných farem o výkonu 600 MW. Půjde o největší projekt svého druhu v Evropě.[28]

V květnu roku 2009 ČEZ dokončil nákup poloviny majoritního podílu v turecké firmě Akenerji. Partneři Akkök Group a ČEZ tak společně ve firmě drží téměř 75% podíl. Tyto firmy v Turecku podnikají prostřednictvím společného podniku Akcez.[29] Koncem května byla podepsána dohoda, na základě které se ČEZ stal oficiálním partnerem výstavby nového bloku slovenské jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice. Ve společném podniku s firmou JVS bude mít ČEZ 49%.[30] V červnu se stal ČEZ majitelem 76% podílu v jediné albánské distribuční společnosti OSSH.[31] Společnost přejmenoval na CEZ Shpërndarje a začlenil do své nadnárodní skupiny firem.

V prosinci roku 2011 ČEZ koupil 67% podíl ve společnosti Eco-Wind Construction S.A., což je developer větrných parků v Polsku. [32]

Další významnou akvizicí Skupiny ČEZ byl vstup do německého výrobce baterií Sonnenbatterie. Skupina ČEZ do této německé společnosti investovala v červenci 2015 prostřednictvím dceřiné společnosti Inven Capital a získala kromě vlastnického podílu také možnost podílet se na strategických rozhodnutích firmy.[33] Tržby společnosti Sonnenbatterie se každoročně více než zdvojnásobují a je tak přímou konkurencí bateriových systémů společnosti Tesla.[34]

Společensky odpovědná společnost

V oblasti dárcovství hraje významnou roli Nadace ČEZ, která byla založena v roce 2002. Od svého vzniku do konce roku 2013 podpořila přes 4 900 veřejně prospěšných projektů částkou 1,63 miliardy korun. Jejím prostřednictvím bylo v České republice v roce 2013 rozděleno 159,2 milionu Kč.[35] V regionech, kde Skupina ČEZ působí, podporuje projekty zaměřené na zvyšování kvality života místních obyvatel. Tyto aktivity se řídí jedním z článků firemní filozofie „pomáhat tam, kde působíme“. Od roku 2001 Skupina ČEZ podporuje jako generální partner Český olympijský tým. Pro zvýšení celkové kvality služeb a péče o zákazníky zřídila Skupina ČEZ od října 2009 funkci ombudsmana. S podáním se na ombudsmana může obrátit zákazník, který není spokojen s vyřízením své stížnosti či reklamace dříve podané u příslušné společnosti Skupiny ČEZ.

Kritika společnosti

Od roku 2005 je ČEZ každoročně nejziskovější českou společností.[36] V minulosti kritici upozorňovali na monopolní postavení ČEZ ve výrobě elektřiny. Vysoká cena elektrické energie se prostřednictvím dividend stala příjmem státního rozpočtu a tedy vlastně jakousi formou skryté daně. Od roku 2007 už se ale v ČR obchoduje silová elektřina na burze PXE, její cenu tak určuje trh.

Mezi kritiky společnosti ČEZ patří zejména ekologické organizace a také Strana zelených.[37] Nesouhlasí s tím, že stát firmě prodal většinu distribučních společností a některé severočeské firmy těžící hnědé uhlí. Argumentují, že tak byla potlačena svobodná soutěž na energetickém trhu. Kritika rovněž směřuje k malé podpoře údajně ekologičtějších zdrojů energie a upřednostňování výroby z neobnovitelných zdrojů – jádra a fosilních paliv. V neposlední řadě kritici poukazovali na nízkou účinnost tepelných elektráren provozovaných společností ČEZ, která je však výrazně zvyšována díky nákladnému Programu obnovy uhelných zdrojů Skupiny ČEZ,[38] jehož realizační fáze se chýlí ke konci. V rámci něj došlo jednak k odstavení či komplexní obnově starých bloků a výstavbě nového moderního nadkritického 660MW bloku v Ledvicích s účinností 47 %.[39] Aktivisté z Greenpeace přesto kritizují modernizaci jako nedostatečnou.[40]

Odpůrci společnosti také kritizují na evropské poměry mírné limity, které společnosti ČEZ stanovila vláda a parlament v případě havárie jaderného zařízení. Pokud by došlo k havárii jaderné elektrárny, ČEZ podle tzv. atomového zákona ručí za škody jen do výše 6 miliard Kč. Sama společnost by ze smluvního pojištění získala okolo 35 miliard odškodného.[41][42]

Kauza zaměstnanců ČEZ Měření

Policejní Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) počátkem listopadu 2008 obvinil 32 zaměstnanců ČEZ Měření s.r.o. z vydírání.[43] Podle policie vstupovali obvinění na pozemky odběratelů elektřiny bez povolení a nutili je k zaplacení vysokých částek za tzv. černý odběr. Mluvčí firmy ČEZ pro ČTK uvedl, že společnosti za svými zaměstnanci stojí.[44] V únoru 2010 ÚOOZ podalo návrh obžaloby 26 zaměstnanců firmy ČEZ Měření, které policie obvinila z vydírání odběratelů elektřiny ve 48 případech.[45]

V březnu 2010 státní zástupce oznámil, že navrhuje obžalovat 13 kontrolorů společnosti ČEZ z útisku, u ostatních stíhání zastavil. O obžalobě rozhodovalo Okresní státní zastupitelství v Olomouci.[46] Okresní soud v Olomouci stíhání zastavil, když se podle jeho názoru trestný čin nestal, což poté potvrdila i olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman následně podal dovolání k Nejvyššímu soudu, které však soud v červenci 2012 odmítl a potvrdil rozhodnutí nižších soudů.[47]

Pro ČEZ příznivě ale vyznívá stanovisko Státní energetické inspekce, která na podnět Energetického regulačního úřadu prověřila kontroly společnosti ČEZ Distribuce a postup ČEZ v případě 94 odběratelů. Dospěla k závěru, že firma nepřekročila oprávnění, která má podle energetického zákona." ČEZ při odhalování neoprávněných odběrů nepochybil," uvedl Petr Holoubek pověřený řízením SEI ve stanovisku, které má ČTK k dispozici.[48]

Spotřebitelské žaloby

Sdružení proti nemravným cenám elektrické energie (Sponel) podalo 12. března 2009 první spotřebitelskou žalobu na firmu ČEZ, která má podle žalobců „zamezit protizákonnému jednání ČEZu v oblasti odpojování elektroměrů domácností a malých podniků, následnému stanovování škody a připojování k elektřině“. Sdružení předložilo soudu zhruba 50 případů údajného nezákonného jednání ČEZ a během projednání má být předvoláno asi 300 svědků. Poškozeným měla vzniknout škoda až 20 miliónů korun.[49] V červnu 2010 ale městský soud v Praze žalobu proti Skupině ČEZ zamítl ve všech bodech.[50]

Současné vedení společnosti ČEZ ve snaze předcházet dalším žalobám vydalo v květnu 2014 Zákaznický kodex ČEZ, který shrnuje rozsah i úroveň služeb, kterou mohou domácnosti a malí podnikatelé při využívání produktů Skupiny ČEZ očekávat.[51]

Financování politických stran

Související informace naleznete také v článku Toskánská aféra.

V září 2011 předseda politické strany TOP09 Karel Schwarzenberg prohlásil, že ČEZ skrytě financoval politické strany v Česku. Toto tvrzení dále podpořil bývalý ředitel české rozvědky a exministr vnitra František Bublan.[52][53] Martin Roman, který společnost ČEZ vedl od roku 2004 do roku 2011, ke spekulacím o jeho vlivu na politiku a skrytém financování politických stran pro časopis Týden uvedl: „Jestli mám nějaký vliv, tak jen v tom, že se lidé příležitostně zajímají o mé názory. Nevím, jak a z jakých peněz bych mohl někoho financovat.“[54] Současné vedení společnosti si naopak zakládá na tom, že je prodlouženou rukou plnící energetickou koncepci jeho akcionáře – českého státu[55][56].

Reference

  1. ↑ Daniel Beneš se stal předsedou představenstva a generálním ředitelem ČEZ [online]. ČEZ, 2011-09-15 [cit. 2011-10-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-11-29. 
  2. ↑ a b c d e f g h i j výroční zpráva. Dostupné online.
  3. ↑ Skupina ČEZ, Výroční zpráva 2013, strana 64
  4. ↑ Konsolidační celek Skupiny ČEZ [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-26. 
  5. ↑ Výroční zpráva 2014 [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-26. 
  6. ↑ CZECH TOP 100 [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-26. 
  7. ↑ TOP 20 zaměstnavatelů v ČR [online]. Dostupné online. 
  8. ↑ 90. léta - program „vyčištění“ uhelných zdrojů [online]. Dostupné online. 
  9. ↑ Výroční zpráva ČEZ 2014 [online]. [cit. 2015-06-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-26. 
  10. ↑ MF DNES: ČEZ teď změní strategii, říká ředitel Beneš [online]. Dostupné online. 
  11. ↑ Patria [online]. Dostupné online. 
  12. ↑ ČEZ nabídne půjčky na nákup solárních elektráren a baterii [online]. Dostupné online. 
  13. ↑ Kurzy.cz [online]. Dostupné online. 
  14. ↑ Climate Change: ČEZ Demonstrates True Leadership (Czech Leaders) [online]. [cit. 2015-07-02]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-07-03. 
  15. ↑ a b Akcie ČEZ - Vývoj ceny na Burze Praha a historické statistiky obchodování
  16. ↑ ISIN CZ0005112300 - kurzy.cz (Informace z Burzy a RMS), bcpp.cz (pouze pro ISIN zařazené na Burzu), yahoo.com (Yahoo finance)
  17. ↑ Lidové noviny [online]. Dostupné online. 
  18. ↑ http://press.amic.cz/cs/cez/tiskove-zpravy/na-podporu-vyzkumu-dala-skupina-cez-vice-nez-460-milionu-kc/
  19. ↑ Zahraniční majetkové účasti [online]. [cit. 2015-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-26. 
  20. ↑ Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  21. ↑ ČTK. Roman: ČEZ zajímá případný prodej rumunských distributorů. FinančníNoviny.cz [online]. 2008-04-08 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online. 
  22. ↑ Internet Securities. CEZ kupuje udziały Elektrowni Skawina i Elektrociepłowni Chorzów Elcho. Puls Biznesu [online]. 2006-01-31 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online. 
  23. ↑ NOVÁK, Petr. ČEZ dnes podepsal dohodu na společný podnik v Republice Srbské. ATLANTIK finanční trhy [online]. 2007-05-16 [cit. 2008-12-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  24. ↑ ČTK. Rumunsko podepsalo s ČEZ a dalšími investory dohodu o reaktorech. FinančníNoviny.cz [online]. 2008-11-20 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online. 
  25. ↑ ČTK. ČEZ míří s investicemi dále na východ do Asie. iHNed.cz [online]. 2008-09-16 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online. 
  26. ↑ DAŠEK, Petr. ČEZ a MOL založily společný podnik. EURO online [online]. 2008-07-21 [cit. 2008-12-03]. Dostupné online. 
  27. ↑ ČTK: Konsorcium ČEZ a J&T získalo německé doly za 11,3 mld., 10.11.2008
  28. ↑ ČEZ postaví v Rumunsku největší evropskou větrnou farmu. Novinky.cz [online]. [cit. 2008-8-27]. Dostupné online. 
  29. ↑ Skupina ČEZ výrazně proniká do zahraničí. Financninoviny.cz [online]. [cit. 2009-5-15]. Dostupné online. 
  30. ↑ Potvrzeno: ČEZ postaví se Slováky nový blok jaderné elektrárny Jaslovské Bohunice
  31. ↑ ČEZ se stal majitelem 76% podílu v albánské společnosti OSSH. iHned.cz [online]. [cit. 2009-4-6]. Dostupné online. 
  32. ↑ ČEZ kupuje Eco Wind Construction S.A. / CEZ acquires Eco Wind Construction S.A.. patria.cz [online]. [cit. 2009-4-6]. Dostupné online. 
  33. ↑ ČEZ vstoupil do německé Sonnenbatterie oEnergetice.cz
  34. ↑ IHNED: Fond ČEZ předehnal Teslu. Vstoupil do výrobce bateriových úložišť solární energie [online]. Dostupné online. 
  35. ↑ Výroční zpráva Nadace ČEZ 2013 [online]. Dostupné online. 
  36. ↑ Nejziskovější česká firma ČEZ zvýšila zisk 29 mld. kč
  37. ↑ Archivovaná kopie. ustecko.zeleni.cz [online]. [cit. 2008-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-04. 
  38. ↑ Archivovaná kopie. www.cez.cz [online]. [cit. 2008-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-24. 
  39. ↑ Program obnovy uhelných zdrojů Skupiny ČEZ [online]. Dostupné online. 
  40. ↑ Archivovaná kopie. www.zeleni.cz [online]. [cit. 2008-08-30]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-17. 
  41. ↑ http://www.calla.cz/index.php?path=energetika/zpravodaj_JO&php=2008-1.php
  42. ↑ Černobyl stál nejméně stovky miliard. Ale ČEZ by za havárii platil jen zlomek. - www.hnutiduha.cz, 25. dubna 2008
  43. ↑ Archivovaná kopie. www.sponel.cz [online]. [cit. 2008-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-01-23. 
  44. ↑ ČTK: Z vydírání obviněno 32 zaměstnanců ČEZ,ceskenoviny.cz, 10.11.2008
  45. ↑ Kriminalisté navrhli obžalovat 26 lidí z ČEZ Měření, ceskenoviny.cz
  46. ↑ Státní zástupce navrhuje obžalovat 13 lidí z ČEZ [online]. ČTK, 2010-3-5, rev. 2010-3-5 [cit. 2010-03-05]. Dostupné online. 
  47. ↑ Týden: Vymahači z komanda ČEZ zůstanou bez trestu. Jejich kauza končí
  48. ↑ Svět průmyslu [online]. [cit. 2015-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-26. 
  49. ↑ Padesátka lidí podala hromadnou žalobu na ČEZ
  50. ↑ Novinky.cz [online]. Dostupné online. 
  51. ↑ Tiskové zprávy [online]. [cit. 2015-06-26]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-06-26. 
  52. ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=715678
  53. ↑ http://aktualne.centrum.cz/domaci/politika/clanek.phtml?id=715814
  54. ↑ ŠEVELA, Vladimír. ČEZ mi máma rozmlouvala. Týden. 2010-9-6. 
  55. ↑ Lidovky.cz [online]. Dostupné online. 
  56. ↑ ČEZ zůstává nástrojem k prosazení vládní strategie [online]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Firmy v indexu PX Česko
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=ČEZ&oldid=17653160“