Fridrich II. Lehnický: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
+ kat.
+ univerita
Řádek 6: Řádek 6:


Byl proponentem polské strany, měl blízko k [[Zikmund I. Starý|Zikmundovi I. Starému]], knížeti hlohovskému a nejvyššímu královskému místodržiteli Slezska, bratru českého krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] a pozdějšímu polskému králi. Roku [[1515]] se dokonce oženil s jeho sestrou [[Alžběta Jagellonská|Alžbětou]], která ale roku [[1517]] zemřela.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 142 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> Podruhé se oženil s [[Žofie Braniborsko-Ansbašská|Žofií Braniborsko-Ansbašskou]]. Byl stoupencem [[reformace]] a k [[Luteránství|luterství]] veřejně konvertoval.<ref>Neznámá země, s. 156</ref> Na jeho dvoře v letech [[1523]] až [[1527]] působil také radikální kazatel [[Kašpar Švenkfeld]],<ref>s. 130</ref> který dal základ tzv. švenkfeldským. Po smrti [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] [[Bitva u Moháče|u Moháče]] v roce [[1526]] odmítl kandidaturu na český trůn (byl vnukem [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]).<ref>Neznámá země, s. 150</ref> Místo toho podporoval kandidaturu pruského knížete [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrechta Braniborsko-Ansbašského]], bratra krnovského knížete [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřího]].<ref>Neznámá země, s. 242</ref>
Byl proponentem polské strany, měl blízko k [[Zikmund I. Starý|Zikmundovi I. Starému]], knížeti hlohovskému a nejvyššímu královskému místodržiteli Slezska, bratru českého krále [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]] a pozdějšímu polskému králi. Roku [[1515]] se dokonce oženil s jeho sestrou [[Alžběta Jagellonská|Alžbětou]], která ale roku [[1517]] zemřela.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Fukala | jméno = Radek | odkaz na autora = Radek Fukala | titul = Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740 | vydavatel = Veduta | místo = České Budějovice | rok = 2007 | počet stran = 344 | isbn = 978-80-86829-23-4 | stránky = 142 | poznámky = Dále jen '''Neznámá země'''}}</ref> Podruhé se oženil s [[Žofie Braniborsko-Ansbašská|Žofií Braniborsko-Ansbašskou]]. Byl stoupencem [[reformace]] a k [[Luteránství|luterství]] veřejně konvertoval.<ref>Neznámá země, s. 156</ref> Na jeho dvoře v letech [[1523]] až [[1527]] působil také radikální kazatel [[Kašpar Švenkfeld]],<ref>s. 130</ref> který dal základ tzv. švenkfeldským. Po smrti [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] [[Bitva u Moháče|u Moháče]] v roce [[1526]] odmítl kandidaturu na český trůn (byl vnukem [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]]).<ref>Neznámá země, s. 150</ref> Místo toho podporoval kandidaturu pruského knížete [[Albrecht Braniborsko-Ansbašský|Albrechta Braniborsko-Ansbašského]], bratra krnovského knížete [[Jiří Braniborsko-Ansbašský|Jiřího]].<ref>Neznámá země, s. 242</ref>

Roku [[1526]] založil v Lehnici nejstarší [[protestantismus|protestantskou]] [[univerzita|univerzitu]] na světě, která měla tři [[fakulta|fakulty]], avšak po několika letech zanikla.


Dne 19. října [[1537]] uzavřel v [[Lehnice|Lehnici]] sňatkovou a dědickou smlouvu s braniborským markrabětem [[Jáchym II. Braniborský|Jáchymem II.]] V ní se dohodlo zasnoubení Fridrichova syna [[Jiří II. Zbožný|Jiřího]] s Jáchymovou dcerou [[Barbora Braniborská (1527-1595)|Barborou]] a Fridrichovy dcery [[Žofie Lehnická|Žofie]] s [[Jan Jiří Braniborský|Janem Jiřím]].<ref>Dějiny Slezska v datech, s. 139</ref> V letech [[1540]] až [[1543]] držel zástavně [[Hlohovsko]] a od roku [[1542]] [[Minstrbersko]].<ref>Dějiny Slezska v datech, s. 413</ref> Po jeho smrti si zemi rozdělili jeho synové – Fridrichovi III. připadlo Lehnicko s Minstrberskem a Jiřímu II. Břežsko.<ref>Dějiny Slezska v datech, s. 141</ref>
Dne 19. října [[1537]] uzavřel v [[Lehnice|Lehnici]] sňatkovou a dědickou smlouvu s braniborským markrabětem [[Jáchym II. Braniborský|Jáchymem II.]] V ní se dohodlo zasnoubení Fridrichova syna [[Jiří II. Zbožný|Jiřího]] s Jáchymovou dcerou [[Barbora Braniborská (1527-1595)|Barborou]] a Fridrichovy dcery [[Žofie Lehnická|Žofie]] s [[Jan Jiří Braniborský|Janem Jiřím]].<ref>Dějiny Slezska v datech, s. 139</ref> V letech [[1540]] až [[1543]] držel zástavně [[Hlohovsko]] a od roku [[1542]] [[Minstrbersko]].<ref>Dějiny Slezska v datech, s. 413</ref> Po jeho smrti si zemi rozdělili jeho synové – Fridrichovi III. připadlo Lehnicko s Minstrberskem a Jiřímu II. Břežsko.<ref>Dějiny Slezska v datech, s. 141</ref>

Verze z 17. 9. 2019, 08:57

Fridrich II. Lehnický
Narození12. února 1480
Lehnice
Úmrtí17. září 1547 (ve věku 67 let)
Lehnice
PotomciŽofie Lehnická, Jiří II. Břežský a Fridrich III. Lehnický
OtecFridrich I. Lehnický
MatkaLudmila z Poděbrad
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Fridrich II. Lehnický (14. únor 1480 – 18. září 1547) byl lehnický a břežský kníže z dynastie slezských Piastovců.

Život

Byl synem lehnicko-břežského knížete Fridricha I. a jeho ženy Ludmily z Poděbrad. Po otcově smrti roku 1488 spravovala knížectví matka. V roce 1504 bylo rozděleno mezi bratry a Fridrichovi připadlo Lehnicko. Otcovu doménu znovu sjednotil roku 1521, kdy zemřel jeho bratr Jiří a Fridrich zdědil jeho Břežsko.[1]

Byl proponentem polské strany, měl blízko k Zikmundovi I. Starému, knížeti hlohovskému a nejvyššímu královskému místodržiteli Slezska, bratru českého krále Vladislava Jagellonského a pozdějšímu polskému králi. Roku 1515 se dokonce oženil s jeho sestrou Alžbětou, která ale roku 1517 zemřela.[2] Podruhé se oženil s Žofií Braniborsko-Ansbašskou. Byl stoupencem reformace a k luterství veřejně konvertoval.[3] Na jeho dvoře v letech 1523 až 1527 působil také radikální kazatel Kašpar Švenkfeld,[4] který dal základ tzv. švenkfeldským. Po smrti Ludvíka Jagellonského u Moháče v roce 1526 odmítl kandidaturu na český trůn (byl vnukem Jiřího z Poděbrad).[5] Místo toho podporoval kandidaturu pruského knížete Albrechta Braniborsko-Ansbašského, bratra krnovského knížete Jiřího.[6]

Roku 1526 založil v Lehnici nejstarší protestantskou univerzitu na světě, která měla tři fakulty, avšak po několika letech zanikla.

Dne 19. října 1537 uzavřel v Lehnici sňatkovou a dědickou smlouvu s braniborským markrabětem Jáchymem II. V ní se dohodlo zasnoubení Fridrichova syna Jiřího s Jáchymovou dcerou Barborou a Fridrichovy dcery Žofie s Janem Jiřím.[7] V letech 1540 až 1543 držel zástavně Hlohovsko a od roku 1542 Minstrbersko.[8] Po jeho smrti si zemi rozdělili jeho synové – Fridrichovi III. připadlo Lehnicko s Minstrberskem a Jiřímu II. Břežsko.[9]

Reference

  1. ↑ ŽÁČEK, Rudolf. Dějiny Slezska v datech. Praha: Libri, 2004. 546 s. ISBN 978-80-7277-172-1. S. 412-413. Dále jen Dějiny Slezska v datech. 
  2. ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 142. Dále jen Neznámá země. 
  3. ↑ Neznámá země, s. 156
  4. ↑ s. 130
  5. ↑ Neznámá země, s. 150
  6. ↑ Neznámá země, s. 242
  7. ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 139
  8. ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 413
  9. ↑ Dějiny Slezska v datech, s. 141
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Fridrich_II._Lehnický&oldid=17650714“