Všeobecná sestra

Všeobecná sestra

Všeobecná sestra (dříve zdravotní sestra, často jen sestra; muž vykonávající tuto profesi se označuje všeobecný ošetřovatel, neoficiálně se někdy užívá výraz zdravotní bratr) je zdravotnické povolání. Zdravotní sestry jsou společně s dalším zdravotnickým personálem zodpovědné za ošetřovatelskou, léčebnou a rekonvalescenční péči při akutních či chronických onemocněních a úrazech lidí, stejně jako za preventivní péči o zdravé a za výkony v život ohrožujících situacích, a to v široké škále zdravotnických zařízení. Sestry se mohou též účastnit lékařského a ošetřovatelského výzkumu a poskytovat celou řadu neklinických služeb souvisejících se zdravotnickou péčí. Mohou také poskytovat péči při porodech a umírání.

Historie

V minulosti funkci zdravotnické a ošetřovatelské péče zastávaly často sestry ošetřovatelských řeholních řádů. Právě odtud pochází označení sestra také pro dnešní zdravotní sestry.

Původ profese

Rytina od Albrechta Dürera z roku 1504 - Smrt Crescentie Pirckheimerové.

Zdravotnickou péči nemocným v nejstarším předkřesťanském období poskytovali na Blízkém Východě např. Samaritáni. V křesťanské Evropě přibližně v letech 500 až 1000 prakticky veškerou zdravotnickou a pečovatelskou službu vykonávaly církevních instituce – zpravidla řeholní řády. Později, přibližně v letech 1000-1500, vznikaly řeholní a vojenské špitálské řády, které se zabývaly péčí o nemocné. Patřily mezi ně např. Vojenský hospitální řád svatého Jana v Jeruzalémě, Řád rytířů svatého Lazara Jeruzalémského, Řád německých rytířů, či žebravé (mendikantské) řády (milosrdní bratři, boromejky, Milosrdné sestry svatého Kříže, paulánky, alžbětinky, klarisky ad.).

Také ve středověku existovaly různé dobročinné pečovatelské spolky, které se staraly např. o nemocné, malomocné, o sriotky, ale např. také o prostitutky apod. Péči nemocným poskytovaly ženské a mužské řeholní řády v souladu se svým charitativním zaměřením.. Péče o potřebné se jako pomoc bližnímu stala „svatou“ aktivitou a projevem solidarity a dobročinnosti, která měla především kulturní hodnotu. Řeholníci se starali o nemocné jak v domácím prostředí, tak ve špitálech. Bylo také častou praxí, že se pomocí chudým, vedle církevních institucí, zabývaly také dcery ze šlechtických i panovnických rodin.

Ruské velkokněžny Olga a Taťána při péči o nemocné

Na konci 19. století začaly vznikat první odborné zdravotnické školy (1836 v Německu, 1859 ve Švýcarsku, 1860 v Londýně, 1878 v Paříži)

Enormní potřeba nových ošetřovatelek v době první světové války z necírkevních řad, znamenala počátek laicizace a vedla až k vytvoření nové společenské skupiny.

Vzdělání a regulace oboru

Kariérní struktura všeobecných sester se na různých místech světa liší. Typicky existuje více různých úrovní ošetřovatelství, rozlišovaných podle svého zaměření. Hlavní rozlišení je mezi oblastí všeobecnou a specializovanou, existují i různé úrovně odbornosti, lišící se podle částí světa. Na vrcholu žebříčku vzdělávání je doktorsky připravená sestra. Sestry mohou získat titul Ph.D., nebo jiný doktorský titul, specializovaný na výzkum, klinickou praxi apod. Tyto sestry vykonávají praxi, vyučují a vedou výzkum v oblasti ošetřovatelství. Jak pokročila věda a umění ošetřovatelství, je poptávka po doktorsky připravených sestrách.

V různých částech světa se vzdělávací zázemí pro sestry velmi liší. V některých částech východní Evropy mají sestry středoškolské vzdělání s dvanácti až osmnácti měsíci praxe. Naproti tomu v Chile se vyžaduje, aby registrovaná sestra dosáhla nejméně bakalářského titulu. Sestry jsou největší skupinou osob poskytující zdravotnickou péči.jen v samotných Spojených státech jsou přes dva miliony registrovaných sester, což dělá okolo 13 % z patnácti milionů lidí pracujících v oblasti zdravotnictví a sociální péče sledované Ministerstvem práce USA.

Jde o jedno z nejvíce feminizovaných povolání, avšak počet mužů vstupujících do této profese roste. Například v roce 2000 bylo ve Spojených státech z registrovaných sester pouze 5,4 % mužů, ovšem tento počet za předchozí dvě dekády vzrostl o 226 %.. V roce 2007 je na celém světě 10,7 % mužů mezi registrovanými sestrami a 10,4 % mezi licencovanými praktickými sestrami.. Přestože tento růst počtu mužů nastupujících a pracujících v profesi sestry má pokračující trend, ženy i nadále dominují jak ošetřovatelské péči, tak i celému sektoru zdravotnictví. Sesterská profese je v zájmu ochrany lidí regulována státem.

Ostatní zdravotničtí pracovníci

Zdravotnická zařízení zaměstnávají širokou škálu zdravotnického personálu, který spolupracuje se zdravotními sestrami.

Jsou to například:

• Sanitáři, ošetřovatelé. Tyto druhy pracovníků se vyskytují v zařízeních akutní i následné péče, kde pracují pod dohledem registrovaných sester nebo licencovaných praktických sester (ve Spojených státech). Asistují všeobecným sestrám při poskytování základní péče, sledují vitální funkce, zajišťují hygienickou péči, pomáhají s výživou, zajišťují základní psychosociální péči, úklid a podobné záležitosti. Viz také dobrovolníka v nemocnici.
• Praktické sestry pod dohledem všeobecné sestry (všeobecné sestry nebo porodní asistentky) poskytují základní a specializovanou ošetřovatelskou péči v rámci ošetřovatelského procesu, podílí se na získávání informací nutných k určení ošetřovatelských diagnóz, v míře určené všeobecnou sestrou nebo porodní asistentkou plní ošetřovatelský plán a provádí ošetřovatelské výkony.
• Záchranáři a paramedici úzce spolupracují se sestrami pro urgentní medicínu a intenzivní péči na stabilizaci život ohrožujících zranění a jiných stavů vyžadujících urgentní péči, a zajišťují hladký převod péče z ambulance do rukou lékařského týmu.
• Technici: například certifikovaní medikační pomocníci jsou vycvičeni pro správu medikace v léčebnách pro dlouhodobně nemocné. Dále to jsou technici pro flebotomii, kteří provádějí venepunkci, chirurgičtí technologové (ve Spojených státech) a technici vycvičení pro obsluhu různých druhů diagnostické a laboratorní techniky, například rentgenů, elektrokardiografů atd.
• Lékaři spoléhají na schopnost sester plnit pokyny pro zajištění kontinuity péče o pacienta.
• Farmaceuti poskytují odborné rady pro farmakoterapii.
• Ostatní zdravotnický personál, jako třeba respirační terapeuti, lékařští technologové (laboranti), logopedové, pracovní terapeuti nebo fyzioterapeuti, spolupracuje se sestrami.

Česká republika

Vzdělávání

Vzdělávání sester se v ČR řídí zákonem 96/2004 Sb. (ve aktuálním znění). Pro výkon povolání všeobecné sestry je potřeba absolvování tříletého bakalářského oboru Všeobecná sestra, nebo tříletého studia na vyšší zdravotnické škole, kde se získá titul DiS. (Diplomovaný specialista). Dále zákon určuje řadu přechodných výjimek, s tím, že v některých případech je určeno tříleté období, kdy může sestra vykonávat práci pouze pod dohledem. Pro jiná povolání (např. porodní asistentka, zubní instrumentářka) jsou požadavky na potřebné vzdělání obdobně určeny stejným zákonem.

Pokud funkci všeobecné sestry vykonává muž, podle zákona se v České republice označuje jako všeobecný ošetřovatel (termín pouze ošetřovatel je vyhrazen profesi s nižší kvalifikací), v případě funkce porodní asistentky jako porodní asistent.

Pro výkon práce sestry lze uznat i vzdělání získané v zahraničí, a to za podmínek rámcově upravených evropskou směrnicí 2005/36/ES a transponovaných českým zákonem 96/2004.

Právní regulace

Výkon pracovní činnosti sester je právně upraven ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví č. 424/2004 Sb. (v aktuálním znění). Vyhláška specifikuje pravidla pro odborné zdravotnické pracovníky obecně, pravidla jednotlivých zdravotnických profesí (např. všeobecná sestra, dentální hygienistka) a konečně pravidla profesí se specializovanou způsobilostí (např. sestra pro intenzivní péči, dětská sestra). Kromě jiného vyhláška definuje seznam činností, které jsou náplní práce příslušné profese, a dále případně podmínky, za kterých lze činnost vykonávat (kupř. "pod dohledem lékaře").

Typy sester (podle vyhlášky 424/2004)

• Všeobecná sestra - společné označení většiny typů sester; všeobecná sestra může disponovat specializovanou způsobilostí (viz seznam dále)
  • Sestra pro intenzivní péči
  • Sestra pro perioperační péči
  • Dětská sestra
  • Komunitní sestra
  • Sestra pro péči o pacienty ve vybraných klinických oborech
  • Audiologická sestra
  • Sestra pro nukleární medicínu
  • Psychiatrická sestra
  • Sestra pro pracovně-lékařskou péči
  • Sestra pro transfuzní službu
  • Klinický perfuziolog
• Porodní asistentka - společné označení sester působících v oblasti porodní asistence a související péče; porodní asistentka může mít specializovanou způsobilost
  • Porodní asistentka pro perioperační péči
  • Porodní asistentka pro intenzivní péči
  • Porodní asistentka pro intenzivní péči v neonatologii
  • Porodní asistentka pro komunitní péči
• Zubní instrumentářka - sestra pracující pod vedením zubního lékaře
  • Dentální hygienistka - samostatná profese, podle českého práva však může pod dohledem zubního lékaře vykonávat též činnosti zubní instrumentářky

Změna kvalifikace

Nově (s účinností od 1. září 2017) se v Česku počítá s tím, že by zdravotnický personál pro pozici zdravotní sestry potřeboval absolvovat standardní 4 roky na střední škole zdravotnické (s maturitou) s následnou nástavbou absolvovanou na vyšší odborné škole v rámci intenzivního kurzu, což by mělo změnit dosavadní systém, kdy je místo toho potřeba vystudovaný bakalářský studijní program (3 roky studia na vysoké škole). Počítá se s tím, že by tento navržený model 4 + 1 měl rovněž napomoci ke zvýšení počtu zdravotních sester v ČR, kterých v posledních letech ubývá.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nurse na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu všeobecná sestra na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo zdravotní sestra ve Wikislovníku
• Česká asociace sester
• Mezinárodní rada sester
• NCLEX-RN GUIDE

Autoritní data	NKC: ph137872 BNF: cb14494305s (data) GND: 4165516-3, 4032826-0 LCCN: sh85093349 LNB: 000071318 NDL: 00564876 NLI: 987007538736805171