Osel domácí

Osel domácí
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	savci (Mammalia)
Řád	lichokopytníci (Perissodactyla)
Čeleď	koňovití (Equidae)
Rod	kůň (Equus)
Druh	osel africký (Equus asinus)
Trinomické jméno
Equus asinus f. domestica
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Osel domácí (Equus asinus f. domestica) jsou společně s koněm jediní domestikovaní lichokopytníci, k domestikaci osla však došlo dříve. Zkříží-li se osel s klisnou, vznikne neplodná mula podobající se spíše koni. Zkřížením oslice s hřebcem vznikne mezek, který se podobá více oslovi. Divokým předkem osla domácího je africký osel núbijský a somálský, jež jsou již skoro vyhubeni. Osel je používán především k nošení břemen, unese až 300 kg, méně často k tahu, jízdě či je chován pro mléko, maso a kůži. České slovo osel je příbuzné s názvy osla v jiných indoevropských jazycích, např. německy Esel, latinsky asinus, řecky onos, arménsky eš. Příbuzné je snad i hebrejské aš, turecké eşek. Společným zdrojem je asi sumerské slovo pro osla znějící anšu. Samice se nazývá oslice, mládě oslátko nebo hříbě.

Vzhled

Hřebec dosahuje v průměru kolem 122 centimetrů výšky v kohoutku, samice přibližně 115 centimetrů. Osel domácí má šedou srst s černým podélným pruhem uprostřed na hřbetě a s bílým břichem.

Potrava

Osel domácí je býložravec. Jeho skromnost v potravě je příslovečná, kromě kopřiv, šťovíku a trávy potřísněné močí a výkaly sežere osel domácí všechnu rostlinnou potravu, osli dokonce okusují dřevo a jsou ho schopni částečně trávit. Důležitá je však pro něj čistá voda. Nenáročnost a schopnost uživit se i málo výživnými druhy rostlin zdědil osel po svých divokých předích, kteří se před domestikací živili často jen různými druhy suchých travin a polopouštních trnitých keřů.

Rozmnožování

Dobou páření jsou poslední dny jara nebo první měsíce léta. Asi po 11 měsících oslice rodí jedno mládě, dost dobře vyvinuté, už v druhém roce má normální velikost, plnou sílu má ale až v třetím roce. Když se zkříží osel s klisnou vznikne mula, zkřížením oslice a koně vznikne mezek. Mula je pro svou větší velikost a sílu užitečnější než mezek a je proto častěji chována.

Význam

Osel domácí je používán zejména jako soumar, tj. k nošení břemen. Velká plemena, například osel poitouský dokáží unést i 300 kilogramů. Především na Balkáně, v Jižní Americe, Africe a arabských zemích se osel používá i k jízdě. V některých rozvojových zemích slouží i k zápřahu do vozů nebo při orbě. Kromě své síly poskytuje člověku i mléko a maso. Oslí mléko je výživnější než kravské a egyptská panovnice Kleopatra VII. se v oslím mléku koupala pro udržení hladké pleti. V Srbsku a v Itálii se z oslího mléka vyrábí sýry, pokládané za delikatesu, jejich cena je však značně vysoká. Oslí maso se požívá hlavně v Číně (zejména oblast Sin ťiang), v některých zemích Afriky a malé míře i v Itálii. Údajně se přidává do nejkvalitnějších druhů uherského salámu. Z oslí kůže se v minulosti vyráběly některé druhy pergamenu a šagrénu. Významné je využití osla pro křížení s koněm, jímž se produkují hybridi, zvaní mula a mezek. Existují plemena oslů, která jsou chována jen za tímto účelem - např. poitouský osel ze západní Francie. Častěji bývají chovány muly, které vynikají silou, odolností a nenáročností. Mezek se chová méně často, protože bývá menší a výkonností se podobá oslu.

Příbuzné druhy

• Osel africký (Equus africanus) - předek osla domácího,
• Osel asijský (Equus hemionus),
• Kiang (Equus kiang).

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu osel domácí na Wikimedia Commons
• (česky) Jak jsme zdomácněli (článek o původu osla domácího na serveru OSEL.cz)
• Osel u ZOO Děčín