Republikánská strana (USA): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Nadvšenec (diskuse | příspěvky)
32 650 editací
politická pozice
m Mitch McConnell (vůdce menšiny)
značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu
Řádek 1: Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{Neověřeno}}
{{Infobox - politická strana
{{Infobox - politická strana
| název = Republikánská strana
| název = Republikánská strana
| domácí název = Republican Party
| domácí název = Republican Party
| zkratka = GOP
| zkratka = GOP
| kód barvy = #CD0000
| kód barvy = #CD0000
| logo = GOP logo.svg
| logo = GOP logo.svg
| popisek =
| popisek =
| datum založení = 1854
| datum založení = 1854
| datum zániku =
| datum zániku =
| předseda = [[Ronna Romney McDaniel]]
| předseda = [[Ronna Romney McDaniel]]
| pověřen vedením =
| pověřen vedením =
| pověřena vedením =
| pověřena vedením =
| generální tajemník =
| generální tajemník =
| mluvčí =
| mluvčí =
| lídr Senát = [[Mitch McConnell]]
| lídr Senát = [[Mitch McConnell]]<br />(vůdce menšiny
| lídr SR = [[Paul Ryan]]<br />(předseda)<br />[[Kevin McCarthy]]<br />(vůdce většiny)
| lídr SR = [[Paul Ryan]]<br />(předseda)<br />[[Kevin McCarthy]]<br />(vůdce většiny)
| sídlo = 310 First Street NE,<br />[[Washington, D.C.]], 20003
| sídlo = 310 First Street NE,<br />[[Washington, D.C.]], 20003
| ideologie = [[konzervatismus]], [[neokonzervatismus]], [[národní konzervatismus]], [[sociální konzervatismus]],<br /> [[ekonomický liberalismus]]
| ideologie = [[konzervatismus]], [[neokonzervatismus]], [[národní konzervatismus]], [[sociální konzervatismus]],<br /> [[ekonomický liberalismus]]
| pozice = [[středopravice]] až [[pravice]]
| pozice = [[středopravice]] až [[pravice]]
| mezinárodní = Mezinárodní demokratická unie
| mezinárodní = Mezinárodní demokratická unie
| mládežnická = Mladí republikáni
| mládežnická = Mladí republikáni
| barva = [[červená]] (neoficiální)
| barva = [[červená]] (neoficiální)
| volební výsledek =
| volební výsledek =
| titul1 = [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovna&nbsp;reprezentantů]]
| titul1 = [[Sněmovna reprezentantů Spojených států amerických|Sněmovna&nbsp;reprezentantů]]
| mandáty1 = {{Infobox - politická strana/mandáty
| mandáty1 = {{Infobox - politická strana/mandáty
| 199
| 199
| 435
| 435
Řádek 31: Řádek 31:
| 0
| 0
}}
}}
| titul2 = [[Senát Spojených států amerických|Senát]]
| titul2 = [[Senát Spojených států amerických|Senát]]
| mandáty2 = {{Infobox - politická strana/mandáty
| mandáty2 = {{Infobox - politická strana/mandáty
| 53
| 53
| 100
| 100
Řádek 39: Řádek 39:
| 0
| 0
}}
}}
| titul3 = Guvernéři
| titul3 = Guvernéři
| mandáty3 = {{Infobox - politická strana/mandáty
| mandáty3 = {{Infobox - politická strana/mandáty
| 27
| 27
| 50
| 50
Řádek 47: Řádek 47:
| 0
| 0
}}
}}
| web = http://www.gop.com/
| web = http://www.gop.com/
}}
}}
'''Republikánská strana''' ({{vjazyce|en}}: '''Republican Party'''), přezdívaná Velká stará strana (''Grand Old Party'', GOP), je vedle [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] jedna z dvou hlavních politických stran ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. Strana se hlásí k pravici a v sociální politice zastává pevné [[konzervatismus|konzervativní]] postoje opírající se o křesťanské hodnoty. V ekonomice zastává myšlenky [[ekonomický liberalismus|ekonomického liberalismu]]. Strana dále brání národní zájmy a prosazuje národní hrdost.
'''Republikánská strana''' ({{vjazyce|en}}: '''Republican Party'''), přezdívaná Velká stará strana (''Grand Old Party'', GOP), je vedle [[Demokratická strana (USA)|Demokratické strany]] jedna z dvou hlavních politických stran ve [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. Strana se hlásí k pravici a v sociální politice zastává pevné [[konzervatismus|konzervativní]] postoje opírající se o křesťanské hodnoty. V ekonomice zastává myšlenky [[ekonomický liberalismus|ekonomického liberalismu]]. Strana dále brání národní zájmy a prosazuje národní hrdost.

Verze z 1. 9. 2019, 17:25

ikona
Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.
Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.
Republikánská strana
Republican Party
Logo
ZkratkaGOP
Datum založení1854
PředsedaRonna Romney McDaniel
ZakladatelStrana Whigů a Strana svobodné půdy
Lídr v SenátuMitch McConnell
(vůdce menšiny
Lídr ve Sněmovně rep.Paul Ryan
(předseda)
Kevin McCarthy
(vůdce většiny)
Sídlo310 First Street NE,
Washington, D.C., 20003
Ideologiekonzervatismus, neokonzervatismus, národní konzervatismus, sociální konzervatismus,
ekonomický liberalismus
Politická pozicestředopravice až pravice
Mezinárodní org.Mezinárodní demokratická unie
Mládežnická org.Mladí republikáni
Počet členů68 049 840
Barvyčervená (neoficiální)
Oficiální webhttp://www.gop.com/
Zisk mandátů ve volbách
Sněmovna reprezentantůŠablona:Infobox - politická strana/mandáty
SenátŠablona:Infobox - politická strana/mandáty
GuvernéřiŠablona:Infobox - politická strana/mandáty
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Republikánská strana (anglicky: Republican Party), přezdívaná Velká stará strana (Grand Old Party, GOP), je vedle Demokratické strany jedna z dvou hlavních politických stran ve Spojených státech. Strana se hlásí k pravici a v sociální politice zastává pevné konzervativní postoje opírající se o křesťanské hodnoty. V ekonomice zastává myšlenky ekonomického liberalismu. Strana dále brání národní zájmy a prosazuje národní hrdost.

Historie

V 50. letech 19. století se v důsledku krize v otázce otroctví rozpadla Demokratická strana. Část členů s protiotrokářským názorem se spojila s části Whigů a roku 1854 vznikla Republikánská strana.[1] Celoamerickou stranou se však republikáni stali až roku 1856. Prvním republikánským prezidentem se stal Abraham Lincoln v roce 1860. Poté co v roce 1865 skončila americká občanská válka porážkou Jihu, tedy zachováním územní celistvosti americké Unie a zrušením otroctví, se Demokratická a Republikánská strana od sebe lišily jen velmi málo. Demokraté byli stoupenci svobodného obchodu, menší federální vlády a větší decentralizace, republikáni prosazovali protekcionistická cla, jakož i podporu federální vlády průmyslu a transkontinentálním železnicím. Republikáni se pyšní i tím, že první žena, která byla zvolena do Kongresu (Jeanette Rankin za stát Montana) pocházela právě z jejich strany. Znakem strany je slon [1].

Abraham Lincoln

Ideologický základ

Již od založení Republikánské strany měli její členové a příznivci silnou víru v individualismus, omezenou vládu a plně volný obchod. To jim vyneslo podporu a ocenění od tradiční euroasijské pravice. Často jsou ale kritizováni kvůli svému postoji ke globálnímu oteplování a favorizování trestu smrti.

Neokonzervatismus

Neokonzervatismus (angl. „neocon”) je politický směr, který se prosadil v USA a v Republikánské straně v posledních zhruba 20 - 30 letech jako reakce na levicový radikalismus šedesátých let. Za jeho zakladatele bývají označování newyorští židovští intelektuálové, jeden ze zakladatelů a čelný představitel tohoto směru, Norman Podhoretz však upozorňuje, že myšlenkové podhoubí tvořili spíše bývalí radikálové a liberálové bez ohledu na vyznání.

Irving Kristol, další čelný představitel tohoto hnutí, charakterizoval neokonzervativce jako liberála, který byl přemožen realitou.

S klasickými konzervativci neokonzervativci sdílejí důrazy na tradiční hodnoty jako rodina, vzdělání, tradiční morálka apod., ovšem neodmítají ani státní zásahy přinášející podporu těchto hodnot. Důležitým prvkem jejich úvah je právě hledání optimálního bodu státní podpory „pozitivních vlastností”. Tedy například určení podpory státu v nezaměstnanosti tak, aby nebyla příliš vysoká a stimulovala tak občana k hledání zaměstnání, přitom ho ovšem nenechávala „na pospas”. Nebo nacházení bodu, kdy přerozdělování státních příspěvků začíná narušovat hospodářský růst.

Jako základní hnací prvek úspěšné společnosti vnímá prosperitu, která má však být pouze prostředkem k rozvíjení vyšších cílů jako kultura, vzdělání, osobní rozvoj či náboženství.

Díky důslednému antikomunismu (danému původní levicovou minulostí většiny zakladatelů) a odmítání politiky ústupků Sovětskému svazu získali v některých levicových kruzích pověst podporovatelů zbrojení a americké hegemonie vůbec. V současné době bývá neokonzervatismus těmito kruhy označován za ideového původce americké světové politiky, ačkoliv spíše teprve hledá, jak se s americkou převahou vypořádat a jak ji užívat.

Představitelé neokonzervatismu

Neokonzervatismus má v USA poměrně silné, i když (kvůli neúspěšným volbám v roce 2008) slábnoucí postavení. Příznivci neokonzervatismu jsou obvykle Američané v malých městech, praktikující křesťané a voliči Republikánské strany. Mezi hlavní představitele neokonzervatismu patří bývalý americký prezident Ronald Reagan, exprezident George W. Bush, bývalý šéf světové banky Paul Wolfowitz, bývalý ministr obrany Donald Rumsfeld či bývalý viceprezident Dick Cheney.

Struktura

Symbolem strany je slon. Zde v barvách státní vlajky při inauguraci G. W. Bushe 2005

Vnitřní struktura strany odpovídá přibližně té demokratické. V sedmdesátých letech 20. století byla provedena reforma, která sledovala lepší volební výsledky. Kandidáti dostávají během kampaně velkou stranickou pomoc, která zahrnuje plánování, styl, průzkumy, materiál, tiskoviny atd.

Republikánský národní (federální) výbor (Republican National Convention) se tolik nevěnuje schvalování pravidel jednání na národním shromáždění, tak jako v Demokratické straně. Republikáni dlouhodobě preferují model „vítěz bere vše“ při volbě delegátů do shromáždění, tzn. že vítězný kandidát v primárkách každého státu obdrží všechny hlasy delegátů.

Politika

Republikánská strana podporuje podnikání a nedotknutelné soukromé vlastnictví, dále prosazuje volný trh a nízké daně. V zahraniční politice prosazuje velmocenské postavení Spojených států, k čemuž patří i vyšší podpora financování na obranu. Staví se kriticky k přijímání imigrantů, zejména vůči těm mexickým. Chce udržovat blízké vztahy s Kanadou a Velkou Británií. Dále chce podporovat Izrael proti arabským státům, kde obě strany dlouhodobě vedou mezi sebou válečné konflikty. Ve straně existuje i frakce bližší demokratům, zejména se jedná o politiky ze severovýchodního regionu (Nové Anglie).

Důležitou součástí ve straně je tzv. morální většina (moral majority), tedy asociace konzervativních křesťanů, která se organizuje zejména z protestantů jižních zemědělských a maloměstských oblastí. Klade důraz na morální život s odkazem protestantských tradic. Podporuje rodiny a výchovu náboženství ve školách, naopak odsuzuje sexuální výchovu a potratovou politiku.

Členská základna

Dlouhodobě asi jen jedna čtvrtina Američanů vyjadřuje svou identifikaci k republikánům, i když ve volbách je daleko úspěšnější. Podporu nachází především u vysokoškolsky vzdělaných lidí, podnikatelů, nejbohatší vrstvy společnosti a u protestantů, věkově více u starších párů. Republikáni mají vyšší podporu na venkově než ve městech. Díky tomu má Republikánská strana největší podporu na středozápadě a jihu Spojených států, kde se nachází konzervativnější venkovské oblasti, například tzv. "Biblický pás" na Jihu. Strana má podporu především u bělochů, u etnických menšin a afroameričanů má podporu minimální.

Odkazy

Reference

  1. ↑ http://www.e-polis.cz/komparace/432-republikani-a-demokrate-v-usa.html

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Republikánská_strana_(USA)&oldid=17608712“