Dórové

Dórové (řecky: Δωριεῖς, Dōrieis, singulár Δωριεύς, Dōrieus) byli jedním z hlavních řeckých kmenů, vedle Achájů , Jónů a Eolů. Odlišovali se vlastním dialektem řečtiny a charakteristickými tradicemi a společenskou strukturou. Jejich lokací bývá označován hornatý sever až severovýchod Řecka, Makedonie a Epirus. Z ne příliš jasných příčin poté došlo k jejich migraci na jih na Peloponés a egejské ostrovy, částečně na pobřeží Malé Asie a Magna Graecia. Údajným zakladatelem kmene Dórů měl být podle pověsti Dorus, syn Helénů, mýtický patriarcha Helénů.

Ve starověku, v 5. století př. n. l., byly Dórové a Jónové dvěmi nejvýznamnějšími řeckými etniky, jejichž soupeření vrcholilo Peloponéskou válkou.