SK Slavia Praha: Porovnání verzí

Přehled medailí
Středoevropský pohár
Fotbalová liga Československa
1. česká fotbalová liga
Český fotbalový pohár

SK Slavia Praha
Název	SK Slavia Praha – fotbal, a.s.
Přezdívka	„Červenobílí“,„Sešívaní“
Země	Česká republika
Město	Praha (Vršovice)
Založen	2. listopadu 1892
Asociace	FAČR
Soutěž	Fortuna liga
2018/19	1. místo
Stadion	Sinobo Stadium, Praha
Souřadnice	50°4′49,44″ s. š., 14°22′58,8″ v. d.
Kapacita	20 232 diváků
Vedení
Vlastník	Sinobo Group, CITIC Group
Předseda	Jaroslav Tvrdík
Trenér	Jindřich Trpišovský
	Oficiální webová stránka
Největší úspěchy
Ligové tituly	1× mistr Českých zemí (1913) ; 9× mistr Československa (1924/25, 1928/29, 1929/30, 1930/31, 1932/33, 1933/34, 1934/35, 1936/37, 1946/47) ; 4× mistr Protektorátu Č. a M. (1939/40, 1940/41, 1941/42, 1942/43) ; 5× mistr České republiky (1995/96, 2007/08, 2008/09, 2016/17, 2018/19)
Domácí trofeje	9× Český pohár
Mezinárodní trofeje	1× Středoevropský pohár
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 7. 8. 2019, 18:56

SK Slavia Praha (celým názvem: Sportovní klub Slavia Praha) je český profesionální fotbalový klub, který sídlí v pražských Vršovicích. Byl založen 2. listopadu 1892, původně jako cyklistický odbor v Praze, vzešlý z pražského vlasteneckého studentského sdružení Literární a řečnický spolek Slavia se sídlem ve Vodičkově ulici.^[2] Podle počtu získaných ligových titulů se jedná o historicky druhý nejúspěšnější český profesionální fotbalový klub. Po celou dobu fotbalové historie patří společně se svým pražským rivalem, klubem AC Sparta Praha k nejpopulárnějším klubům českého fotbalu.^[3]^[4] Slavia získala 19 ligových titulů (naposledy v roce 2019) a devětkrát se stala vítězem domácího poháru. V roce 1938 vyhrála Středoevropský pohár (Mitropa Cup), předchůdce současných evropských pohárů. Mezi nejslavnější hráče klubu patří Jan Košek, František Plánička, Antonín Puč, František Svoboda (poslední tři jmenovaní stříbrní medailisté mistrovství světa 1934), Josef Bican, Jan Lála (stříbrný medailista mistrovství světa 1962), František Veselý (mistr Evropy 1976), Pavel Kuka, Vladimír Šmicer a Milan Škoda.

Domácí zápasy se od sezony 2008/09 pořádají na stadionu v Praze 10 - Edenu s názvem Sinobo Stadium s kapacitou 20 232 míst.^[5] Ten byl slavnostně otevřen 7. května roku 2008 zápasem s týmem Oxford University AFC. Původní stadion na Letné, založený v roce 1899 a posléze reprezentovaný dokonce dvěma stadiony, užíval klub až do roku 1950, kdy byl přinucen se přestěhovat do vršovického Edenu (Stadion Dr. Václava Vacka, později Eden Aréna) v důsledku vládního rozhodnutí o stavbě Stalinova pomníku, jemuž prostor stadionů bránil.

Historie

Vznik klubu

Klub vznikl v době rozmachu českého národnostního cítění. Dne 2. listopadu 1892 se konala ve Vodičkově ulici v Praze valná hromada vysokoškolského Literárního a řečnického spolku Slavia, na kterém byl založen sportovní odbor ACOS (Akademický cyklistický oddíl Slavia).^[6] Dne 23. listopadu 1892 byl předsedou tohoto odboru zvolen lékař Václav Kubr. Odbor se věnoval v počátcích cyklistice, avšak brzy po svém založení byl celý spolek Slavia pro údajnou protirakouskou činnost policejně rozpuštěn.^[6] Dne 31. května 1895 byl z popudu medika Jaroslava Hausmana založen „Sportovní klub Slavia“, který se stal nástupcem ACOS.^[6] Jeho prvním starostou se stal Karel Ankrt.

Brzy poté se slovanské barvy – červená a bílá – staly oficiálními barvami klubu, k nim byla přidána červená pěticípá hvězda směřující hrotem dolů, která měla symbolizovat naději i v čase nezdaru. Oficiálním dresem se stalo tričko s červenou a bílou polovinou, na polovině bílé s onou hvězdou. První trénink se konal v listopadu 1895 na Císařské louce.^[6] V počátcích hrála Slavia pouze tréninkové zápasy. Neměla vlastní stálé hříště, hrálo se na různých místech v Praze.^[6]

Počátek století a první světová válka

Klub se po svém opětovném vzniku v roce 1895 stal dominantním na české fotbalové scéně. Mezi lety 1896–1902 vyhrál šest z devíti ročníků neoficiálního Mistrovství Čech.^[7] Většinu klubů z Čech porážel vysokým rozdílem. Například jeho velký rival AC Sparta Praha dokázal zvítězit až v 7. vzájemném utkání (dnes nazývaném Pražské derby).^[8] V roce 1899 získala Slavia prostor pro své domácí zápasy, a to na Letné. Ještě tentýž rok sehrála první mezinárodní zápas s týmem SC Berlin. V roce 1903 přišel do Slavie kanonýr a velká ikona Jan Košek, který zde do roku 1913 nastřílel 804 gólů. Za sezónu 1911 vstřelil tento fenomenální fotbalista 135 branek.^[7] V roce 1909 prohrála Slavia s SK Smíchov a po 12 letech byla poražena domácím klubem.^[9] V roce 1905 přichází do Slavie slavný skotský trenér John Madden, který v této roli u mužstva posléze působil čtvrt století a trénoval i mužstvo Čech v roce 1911, o jehož triumf na amatérském mistrovství Evropy v Anglii se významnou měrou zasloužil.

Sestava tehdejší doby: Hejda–Krummer, Veselý–E. Benda, Hrabě, Macoun–Baumruk, J. Benda, Malý, Košek a Vaněk.

V roce 1901 byla postavena první tribuna klubového stadionu na Letné, který byl poté postupně rozšiřován. Na počátku století poráží Slavia i opravdové evropské velkokluby jako je například anglický Southampton FC či španělská FC Barcelona. Na domácí půdě slaví úspěchy v podobě Charity Cupu – Poháru dobročinnosti, jejž získala 4× či zisku 1. mistrovského titulu v roce 1913, kdy vyhrává Mistrovství Českého svazu fotbalového a po Spartě (1912) se tak stává druhým držitelem titulu. V první dekádě 20. století byla Slavia neoficiálně považována za jeden z nejlepších fotbalových klubů kontinentální Evropy. V této souvislosti stojí za zmínku některé z výsledků jejích mezinárodních utkání v této době: 1901 – Racing Club Paris 8:0, 1903 – Budapesti TC 12:0, Rapid Vídeň 14:1, 1905 – Southampton FC 4:0, 1906 – Celtic Glasgow 3:3, Bayern Mnichov 13:0, 1908 – Middlesborough FC 3:2.

V době I. světové války byl mezinárodní styk přerušen a na domácích hřištích většina družstev hraje s náhradníky. Slavia v roce 1915 bez ztráty bodu vyhrává Válečné mistrovství.

V té době je základní sestava: Hlaváček–Janko, Marway–Loos, Zajíček, Waldheger–Hájek, Bělka, Šubrt, Prošek a Husák.

Vznik ligy a první mistrovský hattrick (1925–1932)

Od roku 1918 se odehrávala pravidelná pohárová soutěž Středočeský pohár. A Slavia v ní hrála „první housle“. Za dobu existence této soutěže ji vyhrála celkem 10×, což je nejvíce ze všech. V roce 1925 je založena profesionální ligová soutěž. V prvním zápase poráží Slavia SK Libeň 9:3 a nakonec vítězí i v celé soutěži. Stává se tak historicky prvním mistrem ligy a získává svůj 2. mistrovský titul. To už ve Slavii působí možná nejlepší gólman světa ve své době František Plánička (od 1923). Následující tři soutěžní ročníky obsadí Slavia skvělé druhé místo a v roce 1929 vítězí v posledním ročníku, kdy je soutěž pojmenovaná Středočeská 1. liga 1928/29. Získává tak svůj 3. mistrovský titul. V této době není největším soupeřem Slavie AC Sparta Praha, ale tehdy výborně hrající klub SK Viktoria Žižkov. V sezoně 1929–1930 končí trenér John William Madden, který zde působil od února 1905, tedy neuvěřitelných 25 let! Loučení to bylo vskutku velkolepé. V soutěži, která se hrála dvoukolově dovedl svůj tým k jasnému prvenství, bez ztráty bodu. Připsal si tak se „sešívaným“ týmem svůj celkem 4. mistrovský titul. Soutěž bez ztráty bodu dosud žádný jiný tým vyhrát nedokázal. O rok později se Slavii povedlo získat jako prvnímu týmu v Československu získat Mistrovský hattrick. Ziskem 5. mistrovského titulu se Slavia vyrovnala Spartě na čele pořadí titulů. Nutno dodat, že Sparta byla na počátku 20. let považována za jeden ze tří nejlepších klubů Evropy. Zajímavostí ročníku byl přestup Franciho Svobody do Sparty. Hvězda sešívaných totiž požadovala mnohem vyšší plat, než byl výbor Sportovního klubu ochoten vyplácet. Fanoušci klubu, ale nechtěli o kanonýra přijít, a tak uspořádali sbírku na 100 tisíc Kčs a přestup zvrátili.

Sestava mistrovského hattricku: Plánička, Ženíšek, A. Novák, Šimperský, Černický, A. Vodička, Čambal, Joska, F. Junek, F. Svoboda, Fait, Puč, Šoltys, Bára, Kloz, Šubrt, Smolka, König.

Léta slávy největší (1932–1939)

Nejúspěšnější období zažila Slavia v 1. polovině 20. století, kdy získala 14 z 18 uváděných mistrovských titulů. V roce 1934 byl klub hlavním dodavatelem stříbrné reprezentace z Mistrovství světa – ve finálové sestavě bylo osm hráčů Slavie, včetně kapitána – legendárního brankáře Františka Pláničky a nejlepšího reprezentačního střelce Československa (do 31. 12. 1992) Antonína Puče.

V sezoně končící rokem 1932 si Slavia dává mistrovskou přestávku a po třech letech přenechává titul rivalovi z AC Sparta Praha. Ani na podzim sezony následující to nevypadalo na zisk titulu, zvlášť když Slavia již v jarní části prohrála s outsiderem SK Plzeň. Jenže nakonec titul díky sérii výsledků patřil sešívaným. Ziskem 6. mistrovského titulu napočala Slavia další mistrovský hattrick. Následující sezonu ovládla Slavia rozdílem pěti bodů (7. titul) a ve značně změněné a rozšířené podobě ligy v sezoně 1934/35 dokonala hattrick. 8. titul znamenal upevnění postu na čele historického žebříčku před Spartou, mající titulů šest. V této historické periodě končící invazí nacistických vojsk na jaře 1939 získala Slavia ještě 9. titul ze sezony 1936/37. Tu Slavia ovládla rozdílem sedmi bodů, což v té době byla velmi slušná porce. Poprvé se také cestovalo na zápas ligy letadlem. Bylo to na zápas s týmem ŠK Rusj Užhorod, reprezentující Podkarpatskou Rus. Titul z této sezony se podařilo vyhrát i čtyřem hráčům, kteří vyhráli již v sezoně 1928/29. Byli to František Plánička, Antonín Puč, František Svoboda a Antonín Vodička. Shodou okolností finalisté Mistrovství světa ve fotbale 1934.

Středoevropský pohár 1938

Devatenáct titulů a nespočet menších trofejí z domácích soutěží. Přesto je možná největším úspěchem klubu jediné vítězství v mezinárodní soutěži. V roce 1938 Slavia získala Středoevropský pohár. Tehdejší doba neznala významnější mezinárodní soutěž na území Evropy. Za jejího nástupce lze považovat Pohár mistrů Evropských zemí, který soutěž v roce 1955 odsunul na „druhou kolej“. Tohoto ročníku soutěže se účastnily týmy z Maďarska, Jugoslávie, Itálie, Rumunska a samozřejmě i čtyři týmy z Československa.

V prvním kole se Slavia utkala se soupeřem z Jugoslávie, Beogradski SK (dnešním OFK Bělehrad). Oba zápasy patřily Slavii a výsledky 3:2 a 2:1 ji posunuly do čtvrtfinále. Tam ji čekala italská Ambrosiana Milán, nynější Inter Milán. Slavia v prvním zápase zvítězila snad až neuvěřitelným výsledkem 9:0. Odveta i přes prohru 1:3 byla jen formalitou. Semifinále opět přineslo cestu do Itálie. Zápas na hřišti FC Janov znamenal i vinou několika zranění porážku 2:4. Odveta na hřišti Sparty se sešívaným velmi vydařila. Zápas byl sice několikrát přerušen kvůli výtržnostem Italů. Dokonce rozhodčí pohrozil i ukončením zápasu. Nakonec se tak nestalo a zápas rozhodl čtyřmi góly Josef Bican. Výhra 4:0 byla pro domácí vytouženou vstupenkou do finále! Tam již čekal maďarský Ferencváros Budapešť. Ten v semifinále skolil celkovým skóre 9:6 jiný italský tým Lazio Řím. První finále na českém území se hrálo netradičně na Strahově. Důvodem byla větší kapacita, která na zápas povolila vstup více 45 tisíc diváků. Zápas to nebyl z nejlepších. Slavia nejdřív prohrávala, pak vedla a nakonec remizovala 2:2. Pro odvetu nepříliš pozitivní výhled. Nabízela se paralela s prvním finále před devíti lety, kdy sešívaní podlehli jinému maďarskému celku. Druhý zápas v metropoli Budapešti se hrál v neděli 11. září. Na stadionu bylo 35 tisíc lidí, z toho 6 tisíc Čechů. Slavia podala o mnoho lepší výkon než v prvním zápase a zaslouženě zvítězila 2:0. Vysněnou trofej pak převzal kapitán červenobílých Ferdinand Daučík.

Slavia za 2. světové války

V březnu 1939 se Československo rozpadlo a českou část okupovalo nacistické Německo, které zde vyhlásilo Protektorát Čechy a Morava. Od sezóny 1939/40 hrála Slavie protektorátní ligu. V září 1939 začala 2. světová válka. V tomto období Slavia získala čtyři mistrovské tituly (1939/40, 1940/41, 1941/42, 1942/43), jednou obsadila druhé místo (1943/44). Kromě toho v letech 1941, 1942 a 1945 vyhrála Český pohár.

Sezóna 1944/45 se kvůli válečné situaci liga nehrála.

Poválečná historie

Druhá světová válka skončila v Evropě v květnu 1945. 6. května 1945, během Pražského povstání, shořel slávistický stadion na Letné. Požár úmyslně založili vojáci Wehrmachtu.^[10] Popelem lehlo veškeré vybavení, a také trofeje, klubové kroniky a archiv. Slavia se ihned pustila do oprav, ale nějakou dobu musela hostovat na různých hřištích, například Spartě nebo na Strahově.^[11]

3. června 1945 odehrála Slavia svůj první poválečný zápas, přátelské utkání s Viktorií Žižkov, a od léta 1945 se opět začala hrát celostátní fotbalová liga. V jejím prvním poválečném ročníku Slavia vyhrála svou skupinu^{[pozn. 1]}, ale ve finále prohrála se Spartou a obsadila tak celkové druhé místo. V květnu 1946 sehrála Slavia své první mezistátní utkání od konce války, v přátelském utkání porazila skotský Hibernian FC 3:2.^[12]

V sezóně 1946/47^{[pozn. 2]} Slavia ligu vyhrála - byl to její poslední titul na dalších 49 let.

Útlak na přelomu 40. a 50. let 20. století

V únoru 1948 došlo v Československu ke státnímu převratu, při kterém se k moci dostala Komunistická strana Československa, která nastolila komunistickou diktaturu. Rozsáhlé společenské změny se týkaly také sportu, který měl být nově organizován podle sovětského vzoru. Zkušení a schopní funkcionáři museli odejít a na jejich místo nastoupili noví, loajální ke komunistické straně, většinou bez vztahu ke klubu, který měli řidit, a často bez potřebných schopností i kvalifikace. Místo profesionálních klubů mezi sebou měli zápasit „amatérské“ týmy, reprezentující jednotlivá odvětví socialistické ekonomiky. Hráči nuceně přestupovali mezi kluby, oddíly byly přejmenovávány, některé nuceně sestupovaly a jiné nezaslouženě postupovaly, byly rušeny celé kluby a zakládány nové. Tyto změny dopadly také na Slavii, která se navíc coby údajně „buržoazní“ klub potýkala s nepřízní komunistických pohlavárů, kteří si přáli její zánik. Také jí v očích komunistů uškodilo, že v minulosti za ni nastupoval nedávno odstoupivší prezident Edvard Beneš.^[13]

V sezóně 1947/48 skončila druhá z 11 účastníků. V roce 1948 byl do nejvyšší soutěže dosazen nově založený armádní klub ATK (později známý jako FK Dukla Praha), kterému musela Slavia zapůjčit či odevzdat bez nároku na kompenaci 7 hráčů^{[pozn. 3]}, nuceně přestoupili i další, včetně kanonýra Bicana.^[14] Slavia také přišla o svůj nový stadion, který začal být téměř okamžitě po dokončení bourán, aby uvolnil místo pro Stalinův pomník. Ačkoliv výstavba stadionu stála 16 500 000 Kčs (a Slavii poté zůstal pětimilionový dluh), dočkala se Slavia kompenzace pouze ve výši 600 000 Kčs, léta neměla své hřiště ani zázemí a porůznu hostovala.^{[pozn. 4]} Z klubu také musel odejít původní sportovní management a na jeho místo byli dosazeni noví lidé, kteří nedosahovali odborných ani lidských kvalit svých předchůdců. V roce 1949 byl klub přejmenován na Dynamo Slavia Praha, od roku 1953 již pouze Dynamo Praha.^[14]

Takto oslabená Slavia se začala přesouvat ze špičky do ligového suterénu. Po podzimu 1948 sešívaní ještě vedli ligu, ale probíhající ročník byl zrušen a od roku 1949 se fotbalová liga hrála podle sovětského vzoru systémem jaro - podzim. Slavia skončila na pátém místě ze čtrnácti účastníků, v následující sezóně byla až sedmá. Poslední ránu zasadila Slavii v létě 1951 tzv. Novoborská aféra, při které se prozradilo, že několik hráčů Slavie odehrálo bez vědomí vedení klubu tři přátelské zápasy. Deset hráčů Slavie bylo potrestáno různě dlouhými tresty^{[pozn. 5]}, dva nuceně přestoupili a František Fiktus dokonce musel nastoupit na nucené práce coby člen Pomocných technických praporů.^[14]

Zdecimovaná Slavia v sezóně 1951 obsadila 11. místo, stala se jedním ze čtyř sestupujících a následující sezónu hrála Pražský přebor.^{[pozn. 6]} Ten vyhrála, zvítězila i v následném kvalifikačním turnaji o postup do 1. ligy (která se v té době nazývala Přebor republiky) a od sezóny 1953 opět hrála nejvyšší soutěž. V témže roce se do Slavie vrátil Josef Bican. I přesto, že mu již bylo 40 let, dokázal být stále platným hráčem a během tří sezón nastřílel za Slavii 22 gólů. V září 1953 byl otevřen nový slávistický stadion v Praze 10 - Edenu. Na stadionu byla znovu postavená tribuna, převezená sem z Letné. Před tímto zápasem museli slávisté odevzdat své původní červenobílé dresy, několik let pak hráli v různých netradičních barevných kombinacích.^[14]

2. polovina 50. let 20. století

V padesátých letech se ve Slavii často střídali funkcionáři, vesměs nízkých odborných i morálních kvalit, a klub pod jejich vedením upadal.^[15] V roce 1955 přednesl komunistický ministr obrany Alexej Čepička projev, ve kterém označil klubovou ikonu Josefa Bicana za představitele buržoazních prvků v kopané. Na základě jeho projevu byl Bican ze Slavie vyhozen, musel ukončit fotbalovou kariéru a poté se živil jako kopáč.^[16] V roce 1956 se Slavia vrátila k sešívaným dresům.^[15]

Na podzim 1956 vyrazila Slavia na turné do Jihoafrické republiky, z pěti utkání čtyři vyhrála.^[17] Zato po návratu do Československa prohrála všechna odložená utkání a málem sestoupila; zachránila se pouze díky lepšímu skóre.^[17] V sezóně 1957/58^{[pozn. 7]} skončila pátá, a v konečné tabulce sezóny 1958/1959 obsadila bronzovou příčku^{[pozn. 8]} - šlo o nejlepší umístění klubu od únorového převratu.

Krize na počátku 60. let 20. století

Poté však zabředla do krize. V sezóně 1959/1960 hrála pouze o záchranu v první lize; od sestupu ji nakonec dělil jediný bod. V téže sezóně postoupila do finále Československého poháru, ale trofej nezískala. V následující sezóně skončila v lize poslední a sestoupila do druhé ligy. Svoji skupinu^{[pozn. 9]} v sezóně 1961/62 sešívaní vyhráli a vrátili se do první ligy. V té ovšem vydrželi pouze jednu sezónu a znovu sestoupili. Malou náplastí byla další účast ve finále Československého poháru. Krize pokračovala i v následujícím ročníku druhé ligy; mužstvu se nedařilo a místo návratu do první ligy bojovalo o udržení ve druhé lize. Hráči se poohlíželi po novém angažmá, tým nedržel pohromadě a fanoušci se od něj odvrátili; údajně hrozilo, že v případě dalšího sestupu bude oddíl zrušen a stadion připadne Bohemians.^[18]

Zmrtvýchvstání

Část fanoušků klubu se nechtěla smířit s hrozbou zániku slavného klubu. Literární kritik Jiří Hájek publikoval v časopise Plamen výzvu příznivcům Slavie, aby se zkusili sejít a zamyslet se nad možnostmi záchrany Slavie. Setkání se uskutečnilo 23. března 1964 ve Slovanském domě a zúčastnilo se ho přes tisíc lidí - více než tehdy činila průměrná návštěva na druholigových zápasech Slavie. Ti založili Sdružení přátel Slávie,^{[pozn. 10]} později přejmenované na Odbor přátel a příznivců Slavie^{[pozn. 11]}. Odbor přátel uspořádal několik kulturních večerů Slávisté Slavii, jejichž výtěžek byl věnován klubu.^{[pozn. 12]} S pomocí Odboru přátel se nakonec Slavii povedlo ve druhé lize zachránit. Slavia v té době stále nesla vnucený název Dynamo Praha a Odbor přátel zaměřil své úsilí na návrat k původnímu názvu. Funkcionáři Československého svazu tělesné výchovy a sportu (ČSTV) tento požadavek zamítli a překazili i pokus o sloučení se školní tělovýchovnou jednotou Slavia Vršovice, ale na třetí pokus už přejmenování vyšlo.^[18] Od roku 1964 se tedy klub jmenuje Slavia Praha.

Odbor přátel také získal (víceméně za zády sportovního vedení klubu) několik posil, z nichž nejvýznamnější byl jednadvacetiletý František Veselý, toho času hráč Dukly Praha.^[18]^[20] Veselý vydržel ve Slavii patnáct let a stal se jedním z nejvýznamnějších hráčů v dějinách klubu. Posílená Slavia v sezóně 1964/1965 pod vedením trenéra Františka Ipsera vyhrála svoji skupinu ve druhé lize a vrátila se do první ligy,^[18] od té doby již nikdy nesestoupila. Na rozhodující utkání s Plzní přišlo 42 000 diváků, což byla rekordní návštěva na utkání druhé ligy.^[20]

Hned v první sezóně přezimovala na druhém místě (pouze díky horšímu skóre) za Spartou. Vzájemný zápas těchto týmů na podzim 1965 (hrálo se na Strahově) vidělo 50 000 diváků, tím byl ustanoven divácký rekord Fotbalové ligy Československa.^[21] I před posledním kolem sezóny byla Slavia druhá za Spartou díky horšímu skóre, ale poslední zápas prohrála a obsadila v konečné tabulce třetí místo za Duklou a Spartou. Sportovní výbor Slavie podal stížnost na údajné tendenční řízení zápasu rozhodčím, ale fotbalový svaz protest zamítl. Výbor Slavie na protest rezignoval.^[22]

Od této sezóny nabyly výsledky sestupnou tendenci. V sezóně 1966/67 byla na konci 5., o rok později 8., poté dokonce čtyřikrát z pěti sezón skončila těsně nad pásmem sestupu.^{[pozn. 13]} Nedařilo se ani v domácím poháru - v letech 1969, 1970 a 1971 sešívaní pokaždé vypadli v úvodním kole se soupeřem z nižší soutěže.^[23]

Koncem roku 1967 vyrazila Slavia na zahraniční turné po Americe, Austrálii a Asii. Celkem odehrála 16 zápasů s bilancí 12 výher, tři remízy a jedna porážka.^[24]

Slavia se také po delší odmlce představila v evropských pohárech. V sezóně 1967/68 hrála Veletržní pohár, z kterého vypadla v 1. kole s 1. FC Köln. V následující sezóně této soutěže přešla přes Wiener SC a vypadla v druhém kole s Hamburger SV. V sezóně 1969/1970 hrála Středoevropský pohár, a přes Hellas Verona a Hajduk Split postoupila do semifinále, kde ji vyřadil pozdější vítěz celého poháru, maďarský Vasas SC.^[25] V létě 1970 vyhrála skupinu Interpoháru^[25] (po skupině se nehrála žádná vyřazovací část). V listopadu a prosinci téhož roku absolovali sešívaní turné po Íránu a Iráku s celkovou bilancí šest výher, jedna remíza a tři prohry.^[25]

70. a 80. léta 20. století

Do prvoligového popředí se Slavia dostala opět až v polovině 70. let. V roce 1973 se patronátním podnikem Slavie stal národní podnik Inženýrské a průmyslové stavby, což zlepšilo finanční situaci klubu.^[26] Zkratka IPS pak byla v letech 1977–1991 součástí názvu klubu.

Pod vedením trenéra Jaroslava Jareše skončila mezi léty 1974 až 1978 třikrát třetí, jedenkrát čtvrtá a jedenkrát pátá, přičemž před posledním kolem sezóny 1975/76 vedla ligu a k mistrovskému titulu by jí byla stačila remíza, ale prohrála a nakonec obsadila třetí příčku.^[27] Mimo to vyhrála v roce 1974 Český pohár. Třikrát se v tomto období kvalifikovala do evropských pohárů (1974, 1976, 1977), ale vždy vypadla v prvním kole. Klíčovými hráči té doby byli zejména František Veselý, Robert Segmüller, který v pěti sezónách nastřílel za Slavii 54 ligových gólů^[28], a pozdější úspěšný trenér František Cipro. Na přelomu let 1974/75 absolovala Slavia turné po Severní, Střední i Jižní Americe, celkem zde odehrála 10 přátelských zápasů.^[29]

Poté opět přišel na několik sezón jistý výsledkový ústup, ve většině sezón končila Slavia ve středu ligové tabulky. Přibližně od poloviny 80. let mívala papírově silný kádr a očekávání fanoušků byla před každou sezónou veliká, ale výraznějšího úspěchu se v tomto období dosáhnout nepodařilo.^[30] Nejlepšího výsledku dosáhla v sezóně 1984/85 (opět pod vedením trenéra Jareše) skončila na třetí příčce, a po osmi letech se tak kvalifikovala do Poháru UEFA, kde byla opět vyřazena v prvním kole. V roce 1987 se dostala do finále Českého poháru, ale podlehla v penaltovém rozstřelu Spartě, témuž soupeři podlehla ve finále i o dva roky později.

V létě 1988 tým oslabila emigrace dvou hvězd - Iva Knoflíčka a Luboše Kubíka.^[31] I přesto mužstvo dokázalo obsadit čtvrtou příčku a projít do finále Českého poháru.

Po roce 1989

V listopadu 1989 se hráči Slavie rozhodli podpořit Sametovou revoluci stávkou – odmítli nastoupit k utkání s Chebem (hráči Chebu se na místě ke stávce připojili).^[32] Po pádu komunistického režimu se Slavia (přejmenovaná z TJ Slavia zpět na SK Slavia) v 90. letech plnohodnotně vrátila na výsluní československého a později českého fotbalu. Pomohly jí k tomu zejména finance od česko-amerického podnikatele Borise Korbela (celkem asi 180 milionů korun).^[33] Korbel přišel s úmyslem vybudovat v Československu silný fotbalový klub, který by konkuroval evropským velkoklubům. Poté, co v roce 1991 jeho nabídku odmítlo vedení Sparty, obrátil se na Slavii, a jeho návrh byl přijat.^[33] Díky jeho penězům se podařilo Slavii poskládat silný kádr; klub tehdy posílil mimo jiné sparťanský dorostenec Patrik Berger, ostravský záložník Radim Nečas, za kterého Slavia zaplatila na tehdejší dobu neuvěřitelných 24 milionů korun,^[34] vítěz Ligy mistrů Dragiša Binič, a olympijský vítěz Vladimír Tatarčuk. Do kádru dospělých se prosadil mladý útočník Pavel Kuka.^[35] Sezónu 1991/92 dokončila Slavia na čtvrtém místě, a po sedmi letech se tak kvalifikovala do evropských pohárů. V pohárové Evropě se však neprosadila, ani se v tomto období nepodařilo získat mistrovský titul. Na konci sezóny 1992/93 se Korbel vzdal funkce v klubu a přestal klub finančně podporovat.^[34] V roce 1994 proběhlo navýšení vlastního kapitálu, při kterém získali čtvrtinové podíly v klubu investiční společnost PPF a podnikatel Milan Vinkler prostřednictvím společnosti WIKA.^[36] Vinkler se stal na několik týdnů jednatelem klubu, po vzetí do vazby ho ve funkci nahradil Vladimír Leška.^[36]^[37] Vinklerův podíl odkoupila společnost DR.AG., kterou vlastnili Petr Kellner, Karel Czaban, Jan Jiskra, Petr Krejčí, Ladislav Bartoníček a PPF.^[36]^[38] PPF následně podíly těchto podnikatelů vykoupila a stala se vlastníkem 50% podílu ve Slavii.^[38]

V samostatné české lize nedosáhla Slavia na nejvyšší příčku ani v sezóně 1993/94, ani o sezónu později, třebaže po podzimu vedla ligu o sedm bodů. Také v evropských pohárech se nepodařilo přejít přes první kolo. Zlom přišel až v památné sezóně 1995/96, kdy Slavia pod vedením trenéra Františka Cipra získala po 49 letech mistrovský titul a došla až do semifinále Poháru UEFA). Hráči Slavie (Jan Suchopárek, Radek Bejbl, Karel Poborský, Vladimír Šmicer) také tvořili jádro České reprezentace na Euru 96. Po této úspěšné sezóně však byli tito hráči rozprodáni, Slavia prohrála v kvalifikaci Ligy mistrů celkově 0:6 a brzy se rozloučila i s pohárem UEFA. Mistrovský titul se obhájit nepodařilo, ale Slavia alespoň vyhrála domácí pohár. Nepodařilo se také – i přes mnohá ujišťování ze strany vedení Slavie – zahájit výstavbu nového stadionu místo nevyhovujícího areálu v Edenu.^[39]

V sezóně 1996/97 přišlo na zápas Slavie v Brně 44 120 diváků a vytvořili tak historický divácký rekord samostatné české ligy.^[40]

Ve vlastnictví ENIC (1997–2006)

V říjnu 1997 Slavii koupila 54% podíl v klubu britská investiční společnost ENIC.^[41]^[42] Její podíl v průběhu čtyř let postupně stoupl až na 96,7 %.^[43]^[44] Zároveň koupila podíly v několika dalších významných klubech (např. Glasgow Rangers, Valencia CF, Tottenham Hotspur), patrně s úmyslem založit nadnárodní fotbalovou ligu, která by konkurovala Lize mistrů UEFA.^[42] Ředitelem klubu zůstal Vladimír Leška. ENIC financovala Slavii prostřednictvím půjček v celkové výši 110 milionů korun.^[45]

Pod ENIC se Slavia držela v popředí ligové tabulky, ale nepodařilo se jí získat český ligový titul. V letech 1999 a 2002 se stala vítězem domácího poháru. Na evropské scéně Slavia zaznamenala několik úspěchů, například postup do čtvrtfinále Poháru vítězů poháru (1998) či postup do čtvrtfinále poháru UEFA (2000). Nikdy se jí však nepovedlo postoupit do hlavní soutěže Ligy mistrů – nejblíže byla v sezóně 2000/2001, kdy po výhře 1:0 na hřišti Šachťoru Doněck zkolabovala v domácí odvetě v posledních vteřinách zápasu.

Od dubna 2005 trénoval Slavii Karel Jarolím.^[46] Slavii dovedl v sezóně 2004/05 ke druhému místu, v následujících letech Slavia skončila třetí a druhá, v sezóně 2005/06 se jí podařilo postoupit ze základní skupiny Poháru UEFA.

V dubnu 2006, během utkání s Libercem, odešli hráči Slavie na pokyn klubových šéfů ze hřiště na protest proti tendenčnímu řízení zápasu a proti poměrům v českém fotbale obecně. Disciplinární komise tento incident potrestala dvoumilionovou pokutou.^[47]

V létě 2006 řešila ENIC složitou situaci, protože do poháru UEFA se kromě Slavie kvalifikoval i Tottenham, a předpisy Evropské fotbalové asociace zakazovaly start více klubů majoritně vlastněných jedním vlastníkem v jedné soutěži.^[48] ENIC proto prodala svůj podíl české společnosti Key Investments, která ale oznámila, že Slavii nevlastní, pouze spravuje akcie pro skutečného majitele, který si nepřál být zveřejněn.^[43] Později vyšlo najevo, že oním majitelem byla stále ENIC, která tak obešla pravidlo o vlastnictví dvou klubů v jedné soutěži.^[49] V prvním kole poháru UEFA se pak Slavia skutečně střetla s Tottenhamem, vypadla po dvou prohrách 0:1.^[50]

Od sezóny 2000/01 hrála Slavia svá domácí utkání na pronajímaném Stadionu Evžena Rošického na pražském Strahově.^[51] Stadion vyhovoval moderním předpisům, avšak byl obtížně dostupný a poskytoval minimální divácké pohodlí; zápasy Slavie se proto často hrály před nízkou diváckou návštěvou. Starý stadion byl zbourán v letech 2003 až 2004, ale na výstavbu nového se nedařilo sehnat finanční prostředky.^[52] Nový stadion v Edenu se začal stavět až na podzim roku 2006.^[52] V témže roce se majoritními akcionáři klubu stali členové představenstva Petr Doležal a Tomáš Rosen.^[53]

Novodobé úspěchy (2006–2009)

Sezónu 2006/07 Slavia dokončila na 2. místě, a kvalifikovala se tak do druhého předkola Ligy mistrů. Následující sezóna (2007/08) byla pravděpodobně nejúspěšnější v historii Slavie – Slavia posílila kádr^[54] a na šestý pokus prošla do hlavní soutěže Ligy mistrů,^[55] kde obsadila třetí místo ve skupině a pokračovala pohárem UEFA.^[56] Na jaře 2008 byl slavnostně otevřen nový stadion, a v prvním soutěžním na něm utkání si Slavia zajistila po 12 letech mistrovský titul.^[57] V následující sezóně přesáhla průměrná návštěvnost na novém stadionu 11 000 diváků,^[58] a Slavia titul obhájila (podařilo se jí to poprvé od roku 1943).^[59] Nepodařilo se ale zopakovat účast v Lize mistrů,^[60] a v poháru UEFA Slavia skončila již v základní skupině.^[61]

Během let 1990–2009 Slavia v evropských pohárech vyřadila několik známých evropských klubů: AS Řím (1996), Schalke 04 (1998), Grasshoppers Curych (1999), Steauu Bukurešť (1999), Partizan Bělehrad (2003) a Ajax Amsterdam (2007).

V prosinci 2007 generální ředitel Slavie Petr Doležal pro server Euro online uvedl, že ENIC vlastní ve Slavii pouze 31% podíl a majoritní balík 61 % akcií je registrován na společnost Key Investments.^[62] 31. ledna 2008 porušila KEY INVESTMENT smlouvu se skupinou ENIC a navýšila základní kapitál akciové společnosti SK Slavia Praha – fotbal na více než dvojnásobek původní hodnoty.^[53] Předmětem vkladu se stala teoretická suma maximálního pojistného plnění z životních pojistek fotbalistů Slavie.^[44] Znalec Otto Šmída od maximálního pojistného plnění ve výši 294 milionů korun odečetl pojistné 5 milionů korun a po vynásobení koeficientem 1,1642⁵ dospěl k částce 618 milionů korun.^[63] 11. února 2008 bylo vydáno sedm hromadných akcií o celkové nominální hodnotě 618 milionů korun znějících na jméno Dartmoor Association Ltd. sídlící na karibském ostrově Nevis.^[64]^[65] Na počátku března 2008 Slavia bez dalších podrobností oznámila, že od května 2006 jsou většinovými vlastníky fotbalové Slavie Tomáš Rosen a Petr Doležal.^[66]

Krize, dluhy a existenční problémy (2009–2015)

Poté však přišly nenadálé potíže. 23. ledna 2009 oficiální vlastník Slavie, společnost Dartmoor Association, akcie Slavie prodala společnosti Falkonida, která za ně nezaplatila^[67] a dále je převedla na společnost EGIDA, která je převedla na Antonína France.^[68] Trenér Jarolím dělal časté změny v sestavě, média spekulovala o jeho sporech s hráči, vůči kterým uplatňoval příliš drsný přístup.^[69] V červnu 2009 Jarolím ze Slavie překvapivě propustil kapitána Ericha Brabce.^[70] Pro spory s Jarolímem se také rozhodl klub opustit Jarolímův synovec Marek Jarolím.^[71] Kádr oslabilo několik zranění.^[72] Slavia opět nepostoupila do Ligy mistrů,^[73] a v Evropské lize skončila ve své skupině poslední.^[74] Byla to na dalších sedm let poslední účast Slavie v evropských pohárech. V sezóně 2009/10 přezimovala Slavia na sedmém místě.^[75] Na jaře výkonnostní zlepšení nepřišlo. Jarolím dostal od vedení klubu ultimátum (neprohrát v Ostravě),^[76] které nesplnil, vedení Jarolíma ani tak neodvolalo, ale Jarolím nakonec rezignoval sám. Sezónu dokončil František Cipro^[77], bylo to jeho již třetí trenérské angažmá v tomto klubu. Slavii dovedl k sedmému místu v lize, což bylo pro Slavii nejhorší umístění od sezóny 1990/91, poprvé od roku 1991 se nekvalifikovala do žádného evropského poháru.

Poté se stal trenérem znovu Jarolím,^[78] ale po devíti ligových kolech (ve kterých Slavia získala 10 bodů) rezignoval.^[79] Z klubu odešel generální ředitel Petr Doležal, nahradil ho bezpečnostní manažer FAČR Miroslav Platil.^[78] V sezóně 2010/2011 přezimoval klub na 14. místě ligové tabulky s náskokem 1 bodu na sestupovou příčku. ^[80] Ke sportovním problémům se přidaly problémy ekonomické. Rozpočet Slavie byl nastavený na pravidelnou účast v evropských pohárech a při neúčasti v nich došlo k výpadku příjmů, které se nepodařilo pokrýt. Finanční situaci klubu zhoršovalo i velké množství (84) hráčů s profesionální smlouvou, mnohdy za nadstandardně vysoký plat.^[81] V druhé polovině roku 2010 se ENIC pokusil vymoci více než 100milionový dluh na Slavii, nadále se hlásil jako majoritní vlastník a snažil se domoci svých práv soudní cestou. Vyšlo najevo, že peníze za prodej hráčů v poslední době skončily neznámo kde (podle ENIC je majitelé převedli na tajné zahraniční konto).^[82] Počátkem roku 2011 nechodily hráčům výplaty.^[83] Přidaly se dohady ohledně neznámého majitele klubu, spory ve vedení, stěhování Bohemians 1905 do Edenu a bojkot fanoušků, což přineslo výsledkovou krizi a obavy o další osud klubu. Jako majitel klubu vystupoval Antonín Franc, ale média informovala, že ve skutečnosti majitelem klubu být nemůže a je pravděpodobně pouze nastrčenou figurou (bílým koněm) skutečného majitele, kterým měl být podnikatel Petr Sisák, v minulosti odsouzený za tunelování a další trestné činy. Franc dělal Sisákovi řidiče.^[84]^[85] Slavia se dostala do dluhové pasti a klubu hrozilo vyřazení z ligy. 5. května 2011 oznámila Licenční komise ČMFS, že Slavii neudělila profesionální licenci, která je nezbytná k účasti v první i druhé lize. Důvodem byla nejasná vlastnická struktura, dluhy a nedoložený plán hospodáření na příští sezónu.^[86] Téhož dne, o poločase úvodního utkání semifinále Ondrášovka cupu, se na hrací ploše shromáždili naštvaní fanoušci a požadovali od vedení klubu vysvětlení, jak bude vzniklou situaci řešit. Když se od ředitele Platila dočkali pouze neurčitých frází, vtrhli do útrob stadionu a začali ho demolovat.^[87] Utkání bylo ukončeno a zkontumováno výsledkem 0:3 v neprospěch Slavie, která tak prakticky přišla o poslední možnost vylepšit svou finanční situaci účastí v Evropské lize.^[88] Škoda na stadionu byla vyčíslena na 700 000 korun.^[89]

V květnu 2011 koupila Francův podíl ve Slavii investiční skupina Natland Group. Za zadlužený klub zaplatila jednu korunu.^[90] Tomáš Rosen pak svůj podíl prodal podnikateli a bývalému politikovi ODS Aleši Řebíčkovi. Noví vlastníci se vyrovnávali s firmou ENIC a v srpnu 2011 Řebíček odkoupil od Natlandu zbývající akcie, čímž se stal držitelem 98 % akcií,^[91] a stal se prezidentem klubu.^[92] V online rozhovoru s fanoušky Řebíček formuloval hlavní priority Slavie pod svým vedením: stabilizovat finanční situaci klubu, hrát pravidelně o evropské poháry, porážet konkurenční Spartu a vychovávat mladé hráče.^[93] Fanouškům též slíbil účast v Lize mistrů.^[94]

Řebíček vystřídal kouče Michala Petrouše Františkem Strakou, který se v minulosti profiloval jako velký srdcař rivalské Sparty.^[95] To vyvolalo mezi příznivci obou klubů značné protesty. Slávisté dorazili na Strakovu premiéru v černém a na tréninkovém hřišti vykopali Strakovi i členům slávistického vedení symbolické hroby.^[96] V Kněževsi, kde Straka žije, namalovali na zdi nápisy, urážející Straku.^[97] Sparťanští fanoušci pomalovali přímo Strakův dům.^[98] Kvůli nekončícím protestům se Straka nakonec rozhodl v březnu 2012 rezignovat.^[99] Sezónu dotrénoval Strakův asistent, šestatřicetiletý Martin Poustka.^[100]

Za finanční rok končící v červnu 2012 Slavia utržila 47 milionů korun, závazky k majoritnímu akcionáři byly vyšší než účetní hodnota aktiv.^[101] Více než polovinu účetní hodnoty aktiv tvořilo předplacené nájemné na základě padesátileté smlouvy na pronájem stadionu.^[101]

Od začátku sezóny 2012/13 trénoval Slavii Petr Rada,^[102] sezónu ale nedokončil, v dubnu 2013 se pro neuspokojivé výsledky rozhodl rezignovat.^[103] Po jeho rezignaci byl vedením týmu do konce sezóny pověřen podruhé Michal Petrouš.^[103] Po jeho vedením uhrála Slavia ve zbývajících pěti kolech čtyři výhry při skóre 13:4 a sezónu 2012/13 dokončila na 7. místě.^[104] Petrouš, původně angažovaný jako dočasný trenér, byl poté potvrzen jako hlavní trenér i pro nadcházející sezóny.^[104]

V následující sezóně už se týmu tolik nedařilo – 19. srpna 2013 dokonce prohrála na domácím hřišti 0:7 s Teplicemi. Byla to pro Slavii nejvyšší porážka v celé historii klubu.^[105] O měsíc později přišel další domácí debakl, 0:4 s Mladou Boleslaví, a trenér Petrouš rezignoval.^[106] Po osmi odehraných kolech byla Slavia 13. se sedmi získanými body a skóre 7:12.^[107] Po Petroušovi se trenérem stal Miroslav Koubek, který zároveň trénoval českou reprezentaci do 19 let.^[108] Musel tedy dělit svůj čas a pozornost mezi tato dvě angažmá. V říjnu 2013 připadly zápasy Slavie a reprezentace na jediný den, kouč se mezi zápasy přesunul letadlem.^[109] V lednu 2014 od reprezentace odešel a věnoval se pouze Slavii.^[110]

Od roku 2013 se v médiích objevovaly informace, že Řebíčka financování klubu finančně vyčerpává a shání pro Slavii kupce.^[111] V zimní přestávce sezony 2013/14 projevil zájem Dmitrij Romaněnko z koncernu Lukoil,^[111]^[112] který do managementu klubu dosadil bývalého sportovního ředitele Zenitu Petohrad Igora Kornějeva,^[112]^[113] aby do dokončení prodeje zastupoval nového investora.^[111] Ten prosadil překvapivé odvolání kouče Koubka již po dvou odehraných jarních kolech, a jmenování do té doby málo známého Nizozemce Alexe Pastoora.^[112]^[114]^[115] Sportovní manažer Jaromír Šeterle na protest proti vyhazovu Koubka rezignoval na svoji funkci ve Slavii.^[116] Pastoorovým asistentem se stal Vladimír Šmicer.^[117] Sezona 2013/14 byla bídná herně i výsledkově. Slavia v nejvyšší české lize obsadila 13. příčku a zachránila se v posledním kole jen díky bodovým ztrátám dalších adeptů na sestup.^[118] V domácím poháru skončila Slavia ve čtvrtfinále.

Trenér Alex Pastoor se již před koncem sezóny rozhodl v klubu nepokračovat (spolu s ním skončil i Šmicer^[119]),^[120] také jednání s ruským investorem nebyla úspěšná, což vedlo k odchodu Kornějeva ze struktur klubu.^[112] Novým koučem byl jmenován již potřetí Miroslav Beránek.^[121] Ten vyhlásil plán do tří let vrátit Slavii do evropských pohárů.^[122] V prvních pěti kolech Slavia čtyřikrát vyhrála a vedla ligu,^[123] pak však přišlo období útlumu a sezónu 2014/15 skočila se ziskem 34 bodů na 11. místě. Trenér Beránek byl po skončení sezóny odvolán, na jeho místo přišel Dušan Uhrin mladší, který již v klubu působil v letech 1999 až 2001 jako asistent trenérů Cipra a Jarolíma.^[124]

V létě 2015 se prohloubily finanční problémy Slavie. Bývalý ředitel klubu Zbyněk Kusý vymáhal po Slavii údajnou pohledávku ve výši 19 milionů korun, a v červnu 2015 podal na klub návrh na insolvenční řízení pro neschopnost splácet závazky.^[125] K návrhu se připojily i další subjekty, například společnost Gamma Enterprise, zajišťující pro Slavii catering.^[126] Slavia údajně dlužila i některým bývalým hráčům.^[127] Generální ředitel Slavie David Trunda zpochybnil Kusého nároky^[127] a odmítl, že by Slavia nebyla schopna platit své dluhy. Podle Trundy se jednalo o „organizovaný a delší dobu připravovaný útok [...] promyšlený postup několika konkrétních osob, jak ovládnout a zničit Slavii“.^[128]

Cíle, vytyčené Alešem Řebíčkem při koupi klubu, se nepodařilo naplnit – v lize skončila Slavia na 12., 7., 13. a 11. místě, v Poháru FAČR došla v sezóně 2013/14 do čtvrtfinále, jinak vždy vypadla ve třetím kole s týmem z nižších soutěží, do evropských pohárů se jí tedy proniknout nepodařilo. Z osmi zápasů se Spartou se jí podařilo vyhrát jediný, a místo finanční stabilizace spadl klub do insolvence.

Ve vlastnictví čínských společností (2015–)

4. září 2015 se majiteli klubu staly čínská společnost China Energy Company Limited (CEFC), a Fly Sport Investments podnikatele Jiřího Šimáně, který prostřednictvím svých společností Slavii léta sponzoroval.^[129] Šimáně podle svých slov nikdy nechtěl Slavii vlastnit, ale když byla bezprostředně ohrožena zánikem, svůj názor změnil, menší podíl koupil^[130] a sehnal strategického partnera z Číny.^[131] CEFC získala za 27 milionů korun 59,97 % akcií klubu (také se stala jeho generálním partnerem),^[132] společnost Jiřího Šimáně měla podíl 39,97 %, zbývající podíl byl ve vlastnictví drobných akcionářů.^[131] Novým předsedou představenstva byl jmenován Šimáně, v dozorčí radě zasedli manažer CEFC Čchan Čchao-tuo, manažer a bývalý politik ČSSD Jaroslav Tvrdík, a Vladimír Šmicer, generálním ředitelem zůstal David Trunda.^[133]

Noví majitelé splatili všechny nesporné pohledávky, čímž ukončili insolvenční řízení s klubem,^[134] a deklarovali záměr vrátit Slavii do boje o nejvyšší příčky.^[131]^[129]

V zimní přestávce 2015/2016 přivedla Slavia osm nových posil,^[135] za které utratila značné finanční částky.^[136] Média přinesla zprávy o sporech Tvrdíka, který měl v úmyslu investovat ve Slavii velké prostředky za účelem dosažení okamžitého úspěchu, s opatrnějším Šimáněm, který preferoval cestu pozvolného zlepšování s menšími náklady.^[137]^[138] Tyto rozpory vyvrcholily 6. dubna 2016, kdy Šimáně rezignoval na post předsedy představenstva klubu (svůj majetkový podíl si ponechal). Jako důvody rezignace uvedl spory s Tvrdíkem a odlišný pohled na řízení klubu.^[139] O dva dny později se Tvrdík se Šimáněm usmířili; Šimáně byl pověřen vybudováním mládežnické akademie klubu a vrátil se do představenstva, jehož se Tvrdík stal předsedou.^[140] Majetkový podíl CEFC vzrostl z 60 na 67 %, zatímco Šimáněho klesl ze 40 na 33 %.^[141] V květnu 2016 navýšila CEFC svůj podíl na 81 %.^[142]

V sezóně 2015/16 skončila Slavia v lize pátá, čímž se po sedmi letech kvalifikovala do evropských pohárů, konkrétně do 2. předkola Evropské ligy.^[143] V předkolech přešla přes estonskou Levadii Tallinn a portugalské Rio Ave, ale nakonec ji vyřadil RSC Anderlecht. Ve čtyřech úvodních zápasech ligové sezóny 2016/17 získala Slavia 5 bodů z 12 možných, což byl vedle neuspokojivého herního projevu mužstva důvod k odvolání trenéra Uhrina a sportovního ředitele Josefa Jinocha.^[144] Novým trenérem mužstva se stal Jaroslav Šilhavý, který v klubu působil v letech 1990 až 1993 jako hráč.^[145]

V listopadu 2016 odkoupila CEFC zbývající Šimáněho akcie, a oznámila svůj úmysl kapitalizovat své pohledávky vůči klubu formou navýšení základního jmění.^[146] 17. dubna 2017 se CEFC stala majitelem Eden Areny.^[147]

Pod Šilhavého vedením Slavia do konce sezóny již neprohrála, a 27. května 2017 se se ziskem 69 bodů stala vítězem 1. fotbalové ligy a získala tak svůj čtvrtý titul mistra České republiky (19. mistrovský titul celkem). V domácím poháru skončila v semifinále.

V Lize mistrů Slavia postoupila ze 3. předkola přes BATE Borisov^[148], ale ve 4. předkole vypadla s APOELem a hrála pouze základní skupinu Evropské ligy^[149]. Z té se jí nepodařilo postoupit.^[150] 25. září 2017 remizovala ve Zlíně, byl to její 34. ligový zápas v řadě bez porážky, čímž stanovila rekord samostatné české ligy.^[151] Série se nakonec zastavila na 36 zápasech.^[152] V lize přezimovala na druhé příčce se čtrnáctibodovou ztrátou na vedoucí Plzeň.^[153] Neúspěch v evropských pohárech a ztráta reálné šance na titul vedly k tomu, že přestavenstvo odvolalo trenéra Šilhavého,^[154] novým trenérem se stal Jindřich Trpišovský.^[155]

V únoru 2018 byl zatčen předseda představenstva CEFC Jie Ťien-ming kvůli podezření z ekonomické kriminality.^[156] Vyšlo najevo, že CEFC má vážné finanční problémy.^[157] Média spekulovala, že problémy CEFC mohou zasáhnout i Slavii.^[158] Zároveň média přinesla zprávu, že si CEFC vzala krátkodobý bankovní úvěr u banky J&T, a zaručila se stadionem v Edenu.^[159] V březnu 2018 do CEFC majetkově vstoupila čínská společnost CITIC Group, a začala odkupovat její pohledávky.^[160] V květnu 2018, kdy došlo k vyostření sporu mezi CEFC a J&T ohledně splácení úvěru, J&T nakrátko převzala slávistický stadion,^[161] ale CITIC poté dluh splatila a slávistický stadion se CEFC vrátil.^[160]^[162] Klub i stadion se poté staly majetkem CITIC.^[163]

V květnu 2018 Slavia po 16 letech vyhrála domácí pohár.^[164] V konečné tabulce ligového ročníku 2017/18 skočila druhá za vítěznou Plzní. Vybojovala si tak v účast v třetím předkole Ligy mistrů 2018/19, kde vypadla s Dynamem Kyjev^[165] a hrála základní skupiny Evropské ligy.^[166] Z ní coby druhý tým postoupila ze skupiny do jarních vyřazovacích bojů.^[167]

16. září 2018 Slavia vyhrála na půde Slovácka 1:3, čímž prodloužila svoji sérii bez inkasovaného gólu na hřišti soupeře na 758 minut. Stanovila tak nový rekord ligy.^[168]

V listopadu 2018 převedla CITIC nadpoloviční podíl v klubu na čínskou developerskou společnost Sinobo Group. Zároveň došlo přejmenování stadionu v Edenu na Sinobo Stadium. CITIC si ponechala minoritní podíl, přesná vlastnická struktura nebyla zveřejněna.^[163]

Ve vyřazovací části Evropské ligy si Slavia nejdříve poradila s belgickým Genkem, poté v prodloužení porazila favorizovaný tým FC Sevilla a její cesta se zastavila až ve čtvrtfinále, kde ji vyřadil britský tým Chelsea FC. V ligové sezóně 2018/19 nakonec Slavia získala mistrovský titul. Vyhrála také domácí pohár, čímž poprvé od roku 1942 získala tzv. double.^[169]

Symboly klubu

Tradičními barvami klubu jsou červená a bílá, která je doplněná o červenou pěticípou hvězdu obrácenou cípem dolů.

Název

název „Slavia“ je latinský termín, označující ve starší středověké literatuře území obývané Slovany (Slawi, Slavi), jejichž jméno je odvozeno od jména bohyně „Slawa“, v latinsky psané literatuře rovněž transkribované jako „Slavia“^[170]

Klubové barvy a znak

Na první výborové schůzi byly odsouhlaseny klubové slovanské barvy červená a bílá (identické s barvami zemské vlajky) s odůvodněním, že:
- Bílá barva je čistota sportovní myšlenky a čestného boje, kde protivník není nepřítel, ale uznávaný soupeř.
- Červená barva je symbolem srdce, které vkládáme do svých zápasů.
Hvězda v bílém poli představuje stále novou naději, která povznáší mysl a sílí ducha i v chmurných obdobích nezdaru a neúspěchu.
Dvě odlišné sešívané poloviny ukazují, že žádný člověk, žádná věc nemají jen jednu stránku a že je nutno nalézt soulad mezi vůlí a citem, mezi silou a technickou jemností, mezi nadšením a zklamáním, mezi sluncem a stínem. A veselá nápadnost tohoto spojení svědčí o tom, že se sport musí provozovat s upřímnou radostí a že musí všem na hřišti i za bariérami přinášet radost a uspokojení. Ke kroji-dresu příslušela na počátku i červená čapka.

Dresy klubu

Originální dres

Původní dres Slavie je stejně starý jako tým, který jej nosí.^[171] Tým v něm totiž nastupuje již od historicky prvního zápasu z 25. března 1896. Celý tým včetně brankáře v něm nastoupil v sešívaném dresu z pravé poloviny červeném (z pohledu nositele) a z levé poloviny bílém. Na bílém poli byla posazena velká červená pěticípá hvězda otočená vzhůru. Tehdy byl součástí úboru dokonce i červený baret.

Tento dres se zachoval až do dnešních dnů. Během let se měnil pouze materiál na modernější a měnila se i velikost červené hvězdy umístěné na srdci. Slovanskou kombinaci barev nezakázali ani Němci za druhé světové války. Existuje však jedno období, kdy se dres měnil. Bylo to po roce 1953, kdy byl součástí opatření komunistického režimu proti Slavii i zákaz tradičního dresu. Následovala pak celá řada různých kombinací včetně modré, bílé a žluté barvy. Návrat tradičního dresu proběhl za nevole režimu 2. dubna 1956.^[172] Od tohoto data je dres již pouze červeno-bílý.

1896–1953

1953

1954

1955

1956–

Domácí dres je po celém světě symbolem klubu. Vzhled venkovního dresu se v posledních letech často měnil. Níže jsou uvedené některé použité kombinace.

cca 1960-1990

1996

2002

2003

2005

2006

2007

2008

2015

Kronika klubu

Vyhrané domácí soutěže

Nejvyšší československá/česká ligová soutěž (19×)
- Mistrovství ČSF (1×)
  - 1913
- Fotbalová liga Československa (9×)
  - 1925, 1928/29, 1929/30, 1930/31, 1932/33, 1933/34, 1934/35, 1936/37, 1946/47
- Mistrovství Čech a Moravy (4×)
  - 1939/40, 1940/41, 1941/42, 1942/43
- 1. česká fotbalová liga (5×)
  - 1995/96, 2007/08, 2008/09, 2016/17, 2018/19
Český fotbalový pohár (9×)
- 1940/41, 1941/42, 1944/45, 1973/74, 1996/97, 1998/99, 2001/02, 2017/18, 2018/19
Česko-slovenský Superpohár (1×)
- 2019

Menší domácí trofeje

Mistrovství Čech a Moravy (6×)
- 1897 jaro, 1897 podzim, 1898, 1899, 1900, 1901
Mistrovství ČSF (1×)
- 1915
Mistrovství Středočeské župy (2×)
- 1918, 1924
Pohár dobročinnosti (4×)
- 1908, 1910, 1911, 1912
Středočeský pohár (10×)
- 1922, 1926, 1927, 1928, 1930, 1932, 1935, 1941, 1943, 1944
Perleťový pohár (5×)
- 1966, 1984, 1990, 1994, 1996

Vyhrané mezinárodní soutěže

Středoevropský pohár (1×)
- 1938

Menší mezinárodní trofeje

Interpohár (7×)
- 1970, 1972, 1977, 1978, 1986, 1992, 1993

Bodová kronika klubu

Kronika klubu SK Slavia Praha

1892 · 2. listopadu byl založen klub SK Slavia Praha jako ACOS – Akademický cyklistický odbor
1895 · ACOS mění název na Sportovní Klub Slavia
Na první odborové schůzi byly zvoleny klubové barvy
1896 · Na Císařské louce sehrán 1. zápas :
SK Slavia Praha – AC Praha 0-0
1899 · 1. mezinárodní zápas na Letné:
SK Slavia Praha – Berlín 0-0
1908 a 1910–1912 · Slavia 4× vyhrává Charity Cup
1913 · Vítěz Mistrovství Českého svazu footbalového
Finále: SK Slavia Praha – MS Brno 2-0

Mistr Čech a Moravy (1. titul)

1915 · Slavia vítězí v neoficiální Válečné lize

1925 · 1. místo v Asociační lize
Mistr Československa (2. titul)
1925–26 · 2. místo ve Středočeské 1. lize
1927 · 2. místo ve Středočeské 1. lize
1927–28 · 2. místo ve Středočeské 1. lize
1928–29 · 1. místo ve Středočeské 1. lize
Mistr Československa (3. titul)
1929–30 · 1. místo v Asociační lize
Mistr Československa (4. titul)
1930–31 · 1. místo v Asociační lize
Mistr Československa (5. titul)
1931–32 · 2. místo v Asociační lize
1932–33 · 1. místo v Asociační lize
Mistr Československa (6. titul)
1933–34 · 1. místo v Asociační lize
Mistr Československa (7. titul)
1934–35 · 1. místo ve Státní lize
Mistr Československa (8. titul)
1935–36 · 2. místo ve Státní lize
1936–37 · 1. místo ve Státní lize
Mistr Československa (9. titul)
1937–38 · 2. místo ve Státní lize
Mitropa Cup (Středoevropský pohár 1938)
1938–39 · 2. místo ve Státní lize

1939–40 · 1. místo v Národní lize
Mistr Protektorátu Čechy a Morava (10. titul)
1940–41 · 1. místo v Národní lize
Mistr Protektorátu Čechy a Morava (11. titul)

Český pohár (1. pohár ČR)
1941–42 · 1. místo v Národní lize
Mistr Protektorátu Čechy a Morava (12. titul)

Český pohár (2. pohár ČR)
1942–43 · 1. místo v Národní lize
Mistr Protektorátu Čechy a Morava (13. titul)
1943–44 · 2. místo v Národní lize
1944–45 · ligová soutěž nevyhlášena

1945–46 · 2. místo ve Státní lize

Prohra ve finále se Spartou Praha (2-4,0-5)

Český pohár (3. pohár ČR)

1946–47 · 1. místo ve Státní lize
Mistr Československa (14. titul)
1947–48 · 2. místo ve Státní lize
Klub SK Slavia Praha je po Únorovém převratu 1948 přejmenován na Dynamo Slavia Praha a začíná éra Slávistického útlaku a perzekucí

1949 · 5. místo v Celostátním mistrovství
1950 · 7. místo v Celostátním mistrovství
1951 · 11. místo v Mistrovství ČSR
↓ Sestup do Krajského přeboru Prahy

1952 · Vítězství v Pražském přeboru
↑ Vítězství v kvalifikaci o 1. ligu
1953 · 8. místo v Přeboru ČSR
1954 · 7. místo v Přeboru ČSR
1955 · 5. místo v Přeboru ČSR
1956 · 10. místo v 1. ČS lize
1957–58 · 5. místo v 1. ČS lize
1958–59 · 3. místo v 1. ČS lize
1959–60 · 11. místo v 1. ČS lize
1960–61 · 14. místo v 1. ČS lize
↓ Sestup do 2. ČS ligy
1961–62 · 1. místo v České divizi 2. ligy
↑ Postup do 1. československé ligy
1962–63 · 14. místo v 1. ČS lize
↓ Sestup do 2. ČS ligy
1963–64 · účast ve 2. ČS lize - boj o záchranu

1964 · TJ Dynamo Praha se přejmenovává na TJ Slavia Praha
1964–65 · 1. místo ve 2. ČS lize
↑ Postup do 1. československé ligy
1965–66 · 3. místo 1. ČS lize

(stejně bodů jako první dva týmy, rozhoduje skóre)

1966–67 · 5. místo v 1. ČS lize
1967–68 · 8. místo v 1. ČS lize

1968–69 · 11. místo v 1. ČS lize
1969–70 · 11. místo v 1. ČS lize
1970–71 · 12. místo v 1. ČS lize
1971–72 · 7. místo v 1. ČS lize
1972–73 · 14. místo v 1. ČS lize
1973–74 · 3. místo v 1. ČS lize
Český pohár (4. pohár ČR)

Finalista Československého poháru

1974–75 · 5. místo v 1. ČS lize
Účast v Poháru vítězů pohárů (1. kolo)
1975–76 · 3. místo v 1. ČS lize
1976–77 · 3. místo v 1. ČS lize
Účast v Poháru UEFA (1. kolo)
1977–78 · 4. místo v 1. ČS lize
Účast v Poháru UEFA (1. kolo)
1978–79 · 7. místo v 1. ČS lize
1979–80 · 9. místo v 1. ČS lize
1980–81 · 7. místo v 1. ČS lize
1981–82 · 7. místo v 1. ČS lize
1982–83 · 6. místo v 1. ČS lize
1983–84 · 12. místo v 1. ČS lize
1984–85 · 3. místo v 1. ČS lize
1985–86 · 6. místo v 1. ČS lize
Účast v Poháru UEFA (1. kolo)
1986–87 · 7. místo v 1. ČS lize
1987–88 · 6. místo v 1. ČS lize
1988–89 · 4. místo v 1. ČS lize
1989–90 · 10. místo v 1. ČS lize
1990–91 · 9. místo v 1. ČS lize
1991–92 · 4. místo v 1. ČS lize
1992–93 · 2. místo v 1. ČS lize
Účast v Poháru UEFA (1. kolo)

1993–94 · 2. místo v České lize
Účast v Poháru UEFA (1. kolo)
1994–95 · 2. místo v České lize
Účast v Poháru UEFA (1. kolo)
1995–96 · 1. místo v České lize
Mistr České republiky (15. titul)

Semifinalista Poháru UEFA
1996–97 · 2. místo v České lize
Pohár ČMFS (5. pohár ČR)

Účast v Lize mistrů UEFA (předkolo)

Účast v Poháru UEFA (2. kolo)

1997–98 · 2. místo v Gambrinus lize
Čtvrtfinalista Poháru vítězů pohárů
1998–99 · 3. místo v Gambrinus lize
Pohár ČMFS (6. pohár ČR)

Účast v Poháru UEFA (2. kolo)

1999–00 · 2. místo v Gambrinus lize
Čtvrtfinalista Poháru UEFA
2000–01 · 2. místo v Gambrinus lize
Účast v Lize mistrů UEFA (3. předkolo)

Účast v Poháru UEFA (4. kolo)

2001–02 · 5. místo v Gambrinus lize
Pohár ČMFS (7. pohár ČR)

Účast v Lize mistrů UEFA (3. předkolo)

Účast v Poháru UEFA (1. kolo)

2002–03 · 2. místo v Gambrinus lize

Účast v Poháru UEFA (4. kolo)

2003–04 · 4. místo v Gambrinus lize
Účast v Lize mistrů UEFA (3. předkolo)

Účast v Poháru UEFA (2. kolo)

2004–05 · 2. místo v Gambrinus lize
Účast v Poháru UEFA (2. kolo)
2005–06 · 3. místo v Gambrinus lize
Účast v Lize mistrů UEFA (3. předkolo)

Účast v Poháru UEFA (3. kolo)

2006–07 · 2. místo v Gambrinus lize
Účast v Poháru UEFA (1. kolo)
2007–08 · 1. místo v Gambrinus lize
Mistr České republiky (16. titul)

Postaven nový Stadion v EDENU

Základní skupina Ligy mistrů UEFA

Účast v Poháru UEFA (3. kolo)

2008–09 · 1. místo v Gambrinus lize
Mistr České republiky (17. titul)

Účast v Lize mistrů UEFA (3. předkolo)

Účast v Poháru UEFA (2. kolo)

2009–10 · 7. místo v Gambrinus lize
Účast v Lize mistrů UEFA (3. předkolo)

Účast v Evropské lize UEFA (zákl. skupina)

2010–11 · 9. místo v Gambrinus lize
2011–12 · 12. místo v Gambrinus lize
2012–13 · 7. místo v Gambrinus lize
2013–14 · 13. místo v Gambrinus lize
2014–15 · 11. místo v Synot lize
2015–16 · 5. místo v Synot lize

2016–17 · 1. místo v ePojisteni.cz lize
Mistr České republiky (18. titul)

Účast v Evropské lize UEFA (4. předkolo)

2017–18 · 2. místo v HET lize
MOL Cup (8. pohár ČR)

Účast v Lize mistrů UEFA (4. předkolo)

Účast v Evropské lize UEFA (zákl. skupina)

2018–19 · 1. místo ve Fortuna:Lize
Mistr České republiky (19. titul)

MOL Cup (9. pohár ČR)

Účast v Lize mistrů UEFA (3. předkolo)

Čtvrtfinalista Evropské ligy UEFA

2019–20 ·
Česko-slovenský Superpohár (1. vítězství)

Historické názvy

1892 – SK ACOS Praha (Sportovní klub Akademický cyklistický odbor Slavia)
1895 – S.K. Slavia (Sportovní klub Slavia)
1948 – Sokol Slavia Praha
1949 – ZSJ Dynamo Slavia Praha (Základní sportovní jednota Dynamo Slavia Praha)
1953 – DSO Dynamo Praha (Dobrovolná sportovní organizace Dynamo Praha)
1954 – TJ Dynamo Praha (Tělovýchovná jednota Dynamo Praha)
1965 – SK Slavia Praha (Sportovní klub Slavia Praha)
1973 – TJ Slavia Praha (Tělovýchovná jednota Slavia Praha)
1977 – TJ Slavia IPS Praha (Tělovýchovná jednota Slavia Inženýrské průmyslové stavby Praha)
1978 – SK Slavia IPS Praha (Sportovní klub Slavia Inženýrské průmyslové stavby Praha)
1991 – SK Slavia Praha (Sportovní klub Slavia Praha)

Klubová nej

1. liga

Nejlepší umístění: 1. místo (19×)
Nejhorší umístění: 14. místo (3× – 1960/61, 1962/63 a 1972/73)
Nejvyšší výhra: 15:1 výhra nad SK České Budějovice (1947/48)
Nejvyšší prohra: 0:7 domácí prohra s Teplicemi (2013/2014)
Nejvíce vítězství v řadě: 23 zápasů (28. 4. 1929 – 9. 1. 1930)
Nejdelší období bez porážky: 36 zápasů (28. 8. 2016- 22. 10. 2017)
Nejdelší období bez výhry: 16 zápasů (1956–1958)
Nejdelší období bez porážky (doma): 32 zápasů (5. 4. 1998 – 30. 4. 2000)
Nejdelší období bez výhry (venku): 22 zápasů (1977–1979)
Nejdelší období bez obdrženého gólu (samostatně): Zdeněk Jánoš – 586 min (1992–1993)
Nejdelší období bez obdrženého gólu (společně): Jan Stejskal a Radek Černý 600 min (1997–1998)
Nejdelší období bez vstřeleného gólu: 505 min (2006–2007)
Nejvíce uhraných bodů: 83 (sezóna 2018/19)
Nejlepší střelec klubu v historii: Josef Bican – 417 gólů
Nejvíce gólů v jedné sezóně (jednotlivec): Josef Bican – 57 gólů (1943/44)
Nejvíce gólů v jedné sezóně (mužstvo): 131 gólů (1943/44)
Nejvíce gólů v jednom zápase (jednotlivec): 7 gólů – Josef Bican (4×), Václav Horák (1×)
Nejvíce ligových startů: František Veselý – 404
Nejvíce ligových startů v řadě: František Veselý – 133
Nejčastější klubový král střelců: Josef Bican – 13×

Nejvyšší domácí návštěva

Absolutní: 50 000 diváků (8. července 1945 přátelské utkání s ŠK Bratislava 4:2) – Strahov
V evropských pohárech : 45 000 diváků (4. září 1938 finále STEP s Ferencvárosi TC Budapest 2:2) – Strahov
1. liga: 42 000 diváků (9. dubna 1966 se Spartou 1:1) – Eden
2. liga: 42 000 diváků (12. června 1965 s Plzní 4:1) – Eden
1. liga od roku 1993: 20 698 diváků (17. května 2008 s Jabloncem 2:2) – Eden

Nejlepší střelci ligy

Jan Vaník – 1925 (13 gólů)
Antonín Puč – 1927 (13), 1928/29 (13)
Jiří Sobotka – 1933/34 (18)
František Svoboda – 1934/35 (27)
Vojtěch Bradáč – 1935/36 (42)
Josef Bican – 1937/38 (22), 1938/39 (29), 1939/40 (50), 1940/41 (38), 1941/42 (45), 1942/43 (39), 1943/44 (57), 1945/46 (31), 1946/47 (43), 1948 (21)
Ladislav Hlaváček – 1949 (28)
Peter Herda – 1981/82 (15)
Ivo Knoflíček – 1984/85 (21)
Milan Škoda - 2016/17 (15)

Aktuální hráči klubu

Brankáři:

Jméno: - Číslo:

Obránci:

Záložníci :

Útočníci:

Majetkové poměry klubu

Majoritním vlastníkem klubu je čínská společnost Sinobo Group, menší podíl má společnost CITIC^[163], zbývající akcie jsou v rukou minoritních podílníků.^[173]

Soupiska

Změny v kádru v letním přestupovém období 2018

Informace o změnách v kádru a mnohé další z právě probíhající sezony 2018/19 naleznete na stránce SK Slavia Praha 2018/19.

Juniorský tým

Informace o Juniorském týmu klubu SK Slavia Praha naleznete na SK Slavia Praha – Juniorský tým.

Umístění v jednotlivých sezonách

Stručný přehled

Zdroj:^[174]^[175]^[176]^[177]

1925: Asociační liga
1925–1926: Středočeská 1. liga
1927: Kvalifikační soutěž Středočeské 1. ligy
1927–1929: Středočeská 1. liga
1929–1934: 1. asociační liga
1934–1944: Státní liga
1939–1944: Národní liga
1945–1946: Státní liga - sk. A
1946–1948: Státní liga
1949–1950: Celostátní československé mistrovství
1951: Mistrovství československé republiky
1952: Krajský přebor ÚNV město
1953–1955: Přebor československé republiky
1956–1961: 1. liga
1961–1962: 2. liga - sk. A
1962–1963: 1. liga
1963–1964: 2. liga - sk. B
1964–1965: 2. liga - sk. A
1965–1993: 1. liga (ČSR)
1993– : 1. liga (ČR)

Jednotlivé ročníky

Zdroj:^[174]^[175]^[176]^[177]

Legenda: Z - zápasy, V - výhry, R - remízy, P - porážky, VG - vstřelené góly, OG - obdržené góly, +/- - rozdíl skóre, B - body, červené podbarvení - sestup, zelené podbarvení - postup, fialové podbarvení - reorganizace, změna skupiny či soutěže

Sezóna	Liga	Úroveň	Z	V	R	P	VG	OG	+/-	B	Pozice
Československo (1925 – 1938)
1925	Asociační liga	1	9	7	1	1	38	10	+28	15	1.
1925/26	Středočeská 1. liga	1	22	18	2	2	112	25	+87	38	2.
1927	Kvalifikační soutěž	1	7	5	1	1	30	12	+18	11	2.
1927/28	Středočeská 1. liga	1	12	7	2	3	27	20	+7	16	2.
1928/29	Středočeská 1. liga	1	12	10	1	1	47	15	+32	21	1.
1929/30	1. asociační liga	1	14	14	0	0	64	13	+51	28	1.
1930/31	1. asociační liga	1	14	12	0	2	48	14	+34	24	1.
1931/32	1. asociační liga	1	16	10	2	4	44	25	+19	22	2.
1932/33	1. asociační liga	1	18	12	2	4	60	21	+39	26	1.
1933/34	1. asociační liga	1	18	14	2	2	63	26	+37	30	1.
1934/35	Státní liga	1	22	15	6	1	80	29	+51	36	1.
1935/36	Státní liga	1	22	19	3	4	90	32	+58	41	2.
1936/37	Státní liga	1	22	17	4	1	86	23	+63	38	1.
1937/38	Státní liga	1	22	14	1	7	72	33	+39	29	2.
1938/39	Státní liga	1	20	15	1	4	86	30	+56	31	2.
Protektorát Čechy a Morava (1939 – 1944)
Sezóna	Liga	Úroveň	Z	V	R	P	VG	OG	+/-	B	Pozice
1939/40	Národní liga	1	22	15	6	1	107	37	+70	36	1.
1940/41	Národní liga	1	22	14	4	4	93	42	+51	32	1.
1941/42	Národní liga	1	22	18	1	3	100	41	+59	37	1.
1942/43	Národní liga	1	22	15	2	5	99	40	+59	32	1.
1943/44	Národní liga	1	26	22	1	3	131	43	+88	45	2.
1944/45	Fotbalová liga se nehrála
Československo (1945 – 1993)
Sezóna	Liga	Úroveň	Z	V	R	P	VG	OG	+/-	B	Pozice
1945/46	Státní liga - sk. B	1	18	13	3	2	99	24	+75	29	1.
1946/47	Státní liga	1	26	19	2	5	110	54	+56	40	1.
1947/48	Státní liga	1	20	11	5	4	64	39	+25	27	2.
1949	Celostátní československé mistrovství	1	26	14	2	10	71	54	+17	30	5.
1950	Celostátní československé mistrovství	1	26	10	5	11	58	47	+11	25	7.
1951	Mistrovství československé republiky	1	26	11	2	13	60	62	-2	24	11.
1952	Krajský přebor ÚNV město	2	22	21	0	1	120	26	+94	42	1.
1953	Přebor československé republiky	1	13	6	2	5	22	22	0	14	8.
1954	Přebor československé republiky	1	22	9	3	10	36	57	-21	21	7.
1955	Přebor československé republiky	1	22	10	4	8	38	42	-4	24	5.
1956	1. liga	1	22	6	5	11	35	45	-10	17	10.
1957/58	1. liga	1	33	14	8	11	56	50	+6	36	5.
1958/59	1. liga	1	26	12	7	7	39	34	+5	31	3.
1959/60	1. liga	1	26	9	5	12	36	44	-8	23	11.
1960/61	1. liga	1	26	5	4	17	30	49	-19	14	14.
1961/62	2. liga - sk. A	2	22	16	4	2	69	18	+51	36	1.
1962/63	1. liga	1	26	6	6	14	30	46	-16	18	14.
1963/64	2. liga - sk. B	2	26	9	7	10	37	27	+10	25	8.
1964/65	2. liga - sk. A	2	26	21	2	3	73	17	+56	44	1.
1965/66	1. liga	1	30	12	9	5	35	24	+11	33	3.
1966/67	1. liga	1	26	12	6	8	39	37	+2	30	5.
1967/68	1. liga	1	26	11	6	9	39	38	+1	28	8.
1968/69	1. liga	1	26	10	3	13	26	37	-11	23	11.
1969/70	1. liga	1	26	7	12	11	29	42	-13	26	12.
1970/71	1. liga	1	30	11	7	12	27	33	-6	29	12.
1971/72	1. liga	1	30	13	2	15	30	37	-7	28	7.
1972/73	1. liga	1	30	8	9	13	30	41	-11	25	14.
1973/74	1. liga	1	30	16	2	12	47	38	+9	34	3.
1974/75	1. liga	1	30	12	6	12	46	44	+2	30	5.
1975/76	1. liga	1	30	16	4	10	50	33	+17	36	3.
1976/77	1. liga	1	30	13	10	7	53	36	+17	36	3.
1977/78	1. liga	1	30	11	12	7	39	37	+2	34	4.
1978/79	1. liga	1	30	12	5	13	40	45	-5	29	7.
1979/80	1. liga	1	30	12	6	12	43	42	+1	30	9.
1980/81	1. liga	1	30	13	6	11	40	48	-8	32	7.
1981/82	1. liga	1	30	10	10	10	44	41	+3	30	7.
1982/83	1. liga	1	30	12	8	10	56	53	+3	32	6.
1983/84	1. liga	1	30	11	4	15	40	57	-17	26	12.
1984/85	1. liga	1	30	16	7	7	59	33	+26	39	3.
1985/86	1. liga	1	30	15	4	11	37	28	+9	34	6.
1986/87	1. liga	1	30	13	5	12	53	34	+19	31	7.
1987/88	1. liga	1	30	12	7	11	49	45	+4	31	6.
1988/89	1. liga	1	30	15	3	12	55	49	+6	33	4.
1989/90	1. liga	1	30	10	8	12	37	39	-2	28	10.
1990/91	1. liga	1	30	10	10	10	44	48	-4	30	9.
1991/92	1. liga	1	30	17	7	6	63	26	+37	41	4.
1992/93	1. liga	1	30	18	7	5	70	28	+42	43	2.
Česká republika (1993 –)
Sezóna	Liga	Úroveň	Z	V	R	P	VG	OG	+/-	B	Pozice
1993/94	1. liga	1	30	16	7	7	55	28	+27	39	2.
1994/95	1. liga	1	30	19	7	4	52	20	+32	64	2.
1995/96	1. liga	1	30	23	1	6	68	28	+40	70	1.
1996/97	1. liga	1	30	18	7	5	59	24	+35	61	2.
1997/98	Gambrinus liga	1	30	17	8	5	42	22	+20	59	2.
1998/99	Gambrinus liga	1	30	15	10	5	51	31	+20	55	3.
1999/00	Gambrinus liga	1	30	21	5	4	53	25	+28	68	2.
2000/01	Gambrinus liga	1	30	14	10	6	46	32	+14	52	2.
2001/02	Gambrinus liga	1	30	12	11	7	45	34	+11	47	5.
2002/03	Gambrinus liga	1	30	18	10	2	65	19	+46	64	2.
2003/04	Gambrinus liga	1	30	15	7	8	43	24	+19	52	4.
2004/05	Gambrinus liga	1	30	15	8	7	39	25	+14	53	2.
2005/06	Gambrinus liga	1	30	15	9	6	56	34	+22	54	3.
2006/07	Gambrinus liga	1	30	17	7	6	44	23	+21	58	2.
2007/08	Gambrinus liga	1	30	17	9	4	45	24	+21	60	1.
2008/09	Gambrinus liga	1	30	18	8	4	57	25	+32	61	1.
2009/10	Gambrinus liga	1	30	11	8	11	37	35	+2	41	7.
2010/11	Gambrinus liga	1	30	9	13	8	41	36	+5	40	9.
2011/12	Gambrinus liga	1	30	8	10	12	28	34	-6	34	12.
2012/13	Gambrinus liga	1	30	11	9	10	41	33	+8	42	7.
2013/14	Gambrinus liga	1	30	8	6	16	24	51	-27	30	13.
2014/15	Synot liga	1	30	9	7	14	40	45	-5	34	11.
2015/16	Synot liga	1	30	14	10	6	48	26	+22	52	5.
2016/17	ePojisteni.cz liga	1	30	20	9	1	65	22	+43	69	1.
2017/18	HET liga	1	30	17	8	5	50	19	+31	59	2.
2018/19	Fortuna:Liga	1	35	26	5	4	79	26	+53	83	1.
2019/20	Fortuna:Liga	1	30

Poznámky:

1945/46: Slavia (vítěz sk. B) ve finále ligového ročníku prohrála celkově 2:9 (1.z – 2:4, 2.z – 0:5) s pražskou Spartou (vítěz sk. A).

Evropské poháry

Liga mistrů UEFA

1996/97 předkolo (Grasshopper Club Zürich)
2000/01 3. předkolo (FK Šachtar Doněck)
2001/02 3. předkolo (Panathinaikos FC)
2003/04 3. předkolo (Celta de Vigo)
2005/06 3. předkolo (RSC Anderlecht)
2007/08 Základní skupina (3. místo za Sevilla FC a Arsenal FC)
2008/09 3. předkolo (ACF Fiorentina)
2009/10 3. předkolo (FC Sheriff Tiraspol)
2017/18 4. předkolo (APOEL FC)
2018/19 3. předkolo (FK Dynamo Kyjev)

Pohár UEFA/Evropská liga

1976/77 1. kolo (Akademik Sofia)
1977/78 1. kolo (Standard Liège)
1985/86 1. kolo (St. Mirren FC)
1992/93 1. kolo (Heart of Midlothian FC)
1993/94 1. kolo (OFI Kréta)
1994/95 1. kolo (AIK Stockholm)
1995/96 semifinále (FC Girondins de Bordeaux)
1996/97 2. kolo (Valencia CF)
1998/99 2. kolo (Bologna FC 1909)
1999/00 čtvrtfinále (Leeds United FC)
2000/01 4. kolo (1. FC Kaiserslautern)
2001/02 1. kolo (Servette FC)
2002/03 4. kolo (Beşiktaş JK)
2003/04 2. kolo (PFK Levski Sofia)
2004/05 2. předkolo (FC Dinamo Tbilisi)
2005/06 3. kolo (US Città di Palermo)
2006/07 1. kolo (Tottenham Hotspur FC)
2007/08 3. kolo (Tottenham Hotspur FC)
2008/09 5. místo v základní skupině EL (za Hamburger SV, AFC Ajax, Aston Villa FC, MŠK Žilina)
2009/10 4. místo v základní skupině EL (za Valencia CF, Lille OSC, Janov CFC)
2016/17 4. předkolo (RSC Anderlecht)
2017/18 3. místo v základní skupině (za Villarreal CF a FC Astana)
2018/19 čtvrtfinále (Chelsea FC)

Veletržní pohár

1967/68 1. kolo (1. FC Köln)
1968/69 2. kolo (Hamburger SV)

Pohár vítězů pohárů

1974/75 1. kolo (FC Carl Zeiss Jena)
1997/98 čtvrtfinále (VfB Stuttgart)

Slavní hráči

Částečně dle knihy Věčná Slavia:^[178]

Trenéři

Zdroj: slavia.cz^[179]

John William Madden (1905–30) Josef Štaplík (1930–33) Kálmán Konrád (1933–35) Jan Reichardt (1935–38) Emil Seifert (1939–46) Josef Pojar (1946–47) Vilém König (1947–48) Jan Reichardt (1949) Vilém König (1950–51) Emil Seifert (1952–53) Josef Bican (1954–56) Antonín Rýgr (1956–58) Josef Forejt (1958) Antonín Rýgr (1959) Vlastimil Kopecký (1959) Karel Finek (1959–60) Josef Forejt (1960) Antonín Rýgr (1960–63) Karel Finek (1963–64) František Ipser (1964–66) Vratislav Fikejz (1966) Mirko Paráček (1966)	František Havránek (1966–68) Jiří Nedvídek (1968–69) Josef Forejt (1969–70) Antonín Rýgr (1970–72) Miroslav Linhart (1972) Rudolf Vytlačil (1973) Jaroslav Jareš (1973–79) Bohumil Musil (1979–80) Josef Bouška (1981) Miroslav Starý (1981) Milan Máčala (1982–84) Jaroslav Jareš (1984–86) Vlastimil Petržela (1986–87) Tomáš Pospíchal (1987–88) Ivan Kopecký (1988–89) Vlastimil Petržela (1990–92) Jozef Jarabinský (1992–93) Jindřich Dejmal (1993–94) Miroslav Beránek (1994–95) František Cipro (1995–97) Pavel Tobiáš (1997–98) Petr Rada (1998)	Jaroslav Hřebík (1998–99) František Cipro (1999–00) Karel Jarolím (2000–01) Josef Pešice (2001) Miroslav Beránek (2001–03) Josef Csaplár (2004–05) Karel Jarolím (2005–10) František Cipro (2010) Karel Jarolím (2010) Michal Petrouš (2010–11) František Straka (2011–12) Martin Poustka (2012) Petr Rada (2012–13) Michal Petrouš (2013) Miroslav Koubek (2013–14) Alex Pastoor (2014) Miroslav Beránek (2014–15) Dušan Uhrin ml. (2015–16) Jaroslav Šilhavý (2016–17) Jindřich Trpišovský (2017–)

Významní trenéři

Zde jsou uvedeni trenéři SK Slavia Praha, kteří během svého působení vyhráli alespoň jednu trofej, a dále ti, které Slavia v roce 2017 zahrnula mezi slavné trenéry v publikaci ke 125. výročí založení klubu (ti jsou uvedeni tučně).^[180]

Jméno	Roky působení	Úspěch
John William Madden	1905–30	2x vítěz Mistrovství ČSF (1913, 1915), 2× vítěz Mistrovství Středočeské župy (1918, 1924), 3× vítěz Fotbalové ligy Československa (1925, 1928/29, 1929/30), 4× vítěz Poháru dobročinnosti (1908, 1910, 1911, 1912), 5× vítěz Středočeského poháru (1922, 1926, 1927, 1928, 1930)
Josef Štaplík	1930–33	2x vítěz Fotbalové ligy Československa (1930/31, 1932/33), 1× vítěz Středočeského poháru (1932)
Kálmán Konrád	1933–35	2x vítěz Fotbalové ligy Československa (1933/34, 1934/35), 1× vítěz Středočeského poháru (1935)
Jan Reichardt	1935–38	1x vítěz Fotbalové ligy Československa (1936/37), 1× vítěz Středoevropského poháru (1938)
Emil Seifert	1939-46, 52-53	4x vítěz Mistrovství Čech a Moravy (1939/40, 1940/41, 1941/42, 1942/43), 3× vítěz Českého fotbalového poháru (1941, 1942, 1945), 3× vítěz Středočeského poháru (1941, 1943, 1944)
Josef Pojar	1946-47	1x vítěz Fotbalové ligy Československa (1946/47)
František Ipser	1964–66
František Havránek	1967–69
Rudolf Vytlačil	1973
Jaroslav Jareš	1973-79, 86-87	1x vítěz Českého fotbalového poháru (1974)
Ivan Kopecký	1988–89
Miroslav Beránek	1994–95, 2001–03, 2014–15	1x vítěz poháru (2001/02)
František Cipro	1995–97, 1999–2000, 2010	1x mistr ligy (1995/96), 1× vítěz poháru (1996/97), postup do semifinále (1995/96) a čtvrtfinále (1999/00) Poháru UEFA
Jaroslav Hřebík	1998–99	1x vítěz poháru (1998/99)
Karel Jarolím	2000–01, 2005–10, 2010	2x mistr ligy (2007/08, 2008/09), postup do základní skupiny Ligy mistrů (2007/08)
Josef Pešice	2001
Jaroslav Šilhavý	2016–2017	1x mistr ligy (2016/17)
Jindřich Trpišovský	2017–	1x mistr ligy (2018/19), 2x vítěz poháru (2017/18, 2018/19), 1x vítěz superpoháru (2019)) postup do čtvrtfinále Evropské ligy (2018/2019)

Odkazy

Poznámky

↑ Liga měla v této sezóně dvě skupiny po deseti týmech, přičemž vítězové obou skupin si spolu zahráli finále na dva zápasy.
↑ Od tohoto ročníku se liga vrátila k původnímu formátu se 14 týmy, kde hrál každý s každým doma a venku.
↑ Šlo o Hemeleho, Ipsera, Jonáka, Pajkrta, Trnku, Trubače a Vlka.
↑ Např. na hřišti Sparty, Jawy Nusle či Loděnice Libeň.
↑ A. Bradáč a Kopecký dostali doživotní zákaz činnosti, Hampejs, Hemele, Ipser, Kareš, Šmejkal, Trnka, Vlk, Žďárský a Jonák různě dlouhé tresty zastavení činnosti.
↑ Šlo o druhou nejvyšší fotbalovou soutěž v Československu
↑ Od sezóny 1957/58 se fotbalová liga vrátila k systému podzim - jaro. Liga se v této sezóně hrála rok a půl, týmy se spolu utkaly třikrát.
↑ Od roku 1958 měla první liga 14 účastníků.
↑ 2. liga byla tehdy členěná na tři skupiny po 12 účastnících.
↑ Členy byli mimo jiné literární kritici Jiří Hájek a František Benhart, spisovatelé Ludvík Aškenazy a Pavel Hanuš, herci Vladimír Brabec, Miloš Nesvadba a Karel Effa, básníci Miroslav Červenka a Miroslav Florian, režisér Jan Fišer a překladatel Valter Feldstein.^[18]
↑ Odbor stále existuje.^[19]
↑ Vystoupil například operní pěvci Zdeněk Otava a Eduard Haken a herci Ladislav Pešek, Jaroslav Vojta a Jan Pivec a další. Všichni účinkující se vzdali svého honoráře ve prospěch Slavie.^[18]
↑ Od roku 1969 měla první liga 16 účastníků.

Reference

↑ O stadionu. SK Slavia Praha [online]. [cit. 2018-06-18]. Dostupné online.
↑ BERNÝ, Aleš; MLS, Martin. Přesně před 120 lety založili studenti Slavii, klub funguje dodnes. iDnes [online]. 2. listopadu 2012 [cit. 2014-01-07]. Dostupné online.
↑ iDnes: Slavii se daří. A hned má víc fanoušků
↑ iDnes: Proč je sparťanů dvakrát víc – iDNES.cz 15. 1. 2007
↑ O stadionu. SK Slavia Praha [online]. [cit. 2018-06-18]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 5-6. Dále jen HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia.
↑ ^a ^b Kolektiv autorů: Svět devadesáti minut, Olympia, 1980)
↑ MIKLAS, Václav. DERBY Sparta - Slavia [online]. [cit. 2016-08-04]. Dostupné online.
↑ Malá encyklopedie kopané, Praha, Olympia, 1984
↑ KOVÁŘ, Pavel. Stadión SK Slavia Praha. Reflex [online]. 2005-11-27 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. ISSN 0862-6634.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 103-104.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 104-105.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 106-109.
↑ ^a ^b ^c ^d HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 109-112.
↑ ^a ^b HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 118-119.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 113-115.
↑ ^a ^b HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 119-121.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 125-129.
↑ Historie [online]. Fotbalový oddíl SK Slavia Praha – Odbor přátel [cit. 2018-05-28]. Dostupné online.
↑ ^a ^b HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 129-130.
↑ NĚMÝ, Miroslav. Derby přepisovala divácké rekordy. iDNES.cz [online]. 2006-04-13 [cit. 2018-06-03]. Dostupné online.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 130-132.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 141-142.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 136-138.
↑ ^a ^b ^c HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 142-144.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 148-149.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 153-154.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 149-151.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 151-153.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 175-177.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 177-179.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 179-181.
↑ ^a ^b HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 181-182.
↑ ^a ^b HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 183-185.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 185-187.
↑ ^a ^b ^c Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 41193326, SK Slavia Praha-fotbal, spol. s r.o.
↑ Skutečná minulost Tareka Assafa Bechary, Reportéři ČT, Česká televize, 16. srpna 2004.
↑ ^a ^b Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 48583961, DR.AG.,spol. s r.o.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 187-194.
↑ ŠEDIVÝ, Petr. VIDEO: V Brně fandilo čtyřicet tisíc fanoušků a slávisté cítili strach. iDNES [online]. 2013-04-10 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 208-210.
↑ ^a ^b adray. Kdo je kdo a co je co v současné Slavii. Slávistické noviny [online]. 2011-05-17 [cit. 2014-04-29]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ČTK. Fotbalová Slavia mění hlavního majitele. iDNES [online]. 2007-12-14 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Tomáš Hlaváč, Neuvěřitelné angažmá Key Investments ve fotbalové Slavii, Česká pozice, 29. dubna 2011
↑ JOHNSTONE, Chris. ENIC: Slavia musí zaplatit, i kdyby klubu hrozil odchod z ligy. Česká pozice [online]. 2011-04-29 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
↑ NOVÁK, Jaromír. Jarolím má Slavii dovést na druhé místo. iDNES [online]. 2005-04-13 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 222-226.
↑ CONN, David. Uefa spurred to seek new ownership rules. The Guardian [online]. 2006-09-27 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky)
↑ SAIVER, Filip. Komu tedy patří fotbalová Slavia?. iDNES [online]. 2007-12-20 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.
↑ ČTK. Slavia jako jediná z českých týmů končí. iDNES [online]. 2006-09-28 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.
↑ Stadion Eden: Milníky Stadion Eden. www.eside.cz [online]. [cit. 2007-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-18.
↑ ^a ^b hok; pn. Slavia bude stavět, Leška kvůli tomu opustil vedení. sport.cz [online]. 2006-10-08 [cit. 2016-09-13]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Rozsudek jménem republiky, Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Jitkou Malou ve věci žalobce Jiřího Švihly, insolvenčního správce KEY INVESTMENTS a.s. proti žalovaným Tomáši Rosenovi a Petru Doležalovi, 15. srpna 2014, publikováno v insolvenčním rejstříku na justice.cz, MSPH 76 INS 15984 / 2012, dokument B – 53.
↑ Změny v prvoligových mužstev v létě 2007 [online]. iDNES, 2007 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
↑ JŮZEK, Martin. Skvělé: Slavia je v Lize mistrů! Porazila Ajax. Aktuálně.cz [online]. 2007-08-29 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
↑ SUCHAN, Ondřej. Slavia uspěla. Z Bukurešti veze remízu a Pohár UEFA. Týden [online]. 2007-11-27, rev. 2007-11-28 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
↑ fly. Slavia má po 12 letech titul, Klokani jsou opět druholigoví. Sport.cz [online]. 2008-05-17 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
↑ Gambrinus liga - Statistiky klubů - Návštěvnost [online]. Fotbalportal.cz, 2009 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
↑ ČTK; ČT4 Sport. Slavia po výhře na Žižkově obhájila titul. ČT4 Sport [online]. 2009-05-18 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
↑ NOVÁK, Jaromír. Slavia uhrála jen bezbrankovou remízu, do Ligy mistrů jde Fiorentina. iDNES [online]. 2008-08-27 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
↑ NOVÁK, Miroslav. O výhru připravil českého mistra sudí a penalta: Ajax - Slavia 2:2. iDNES [online]. 2008-12-17 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.
↑ Miroslav Tryner, Rudolf Marek, Euro online: Majoritu v pražské Slavii drží Key Investments, EURO online, 14. prosince 2007
↑ Otto Šmída, Znalecký posudek č. 727/02/08, objednatel KEY INVESTMENTS a.s. v zastoupení zákazníka a dle jeho pokynů, 14. ledna 2008
↑ Insolvenční rejstřík, KSCB 27 INS 24597 / 2012
↑ István Léko, Rasputinovi chtějí sebrat Slavii. Že by opět někdo z Key Investments?, 27. června 2013, cit. „Dartmoor Association všech 618 akcií v hodnotě 618 milionů korun prodala v lednu 2009 firmě Falkonida se sídlem v Českých Budějovicích ... /která/ za akcie nezaplatila ... /a/ převedla akcie Slavie na Antonína France“
↑ AKRMAN, Libor. Vlastníci Slavie Praha odhaleni: Doležal a Rosen. iHNed.cz [online]. 2008-03-05 [cit. 2008-07-15]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
↑ Insolvenční rejstřík na justice.cz, KSCB 27 INS 24597 / 2012, dokument A2
↑ Insolvenční rejstřík na justice.cz, KSCB 27 INS 24597 / 2012, dokument C1 – 1.
↑ NOVÁK, Jaromír; NOVÁK, Miloslav. Jarolímových pět let ve Slavii: Liga mistrů, dva tituly, ale také přehmaty. iDNES [online]. 2010-03-30 [cit. 2016-01-02]. Dostupné online.
↑ "Kluk z plakátu" ve Slavii končí. Nezapadá do koncepce. Týden [online]. 2009-06-18 [cit. 2017-02-01]. Dostupné online.
↑ KRŮTA, Jan. Marek Jarolím: S mým jménem to ve Slavii nebylo lehké. Sport.cz [online]. 2009-09-08 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 238-242.
↑ NOVÁK, Jaromír. Naděje na Ligu mistrů zhasla v nastaveném čase: Slavia - Tiraspol 1:1. iDNES [online]. 2009-08-05 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online.
↑ Slavia v Lille nepřekvapila. Evropské trápení skončilo. aktualne.cz [online]. 2009-12-17 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online.
↑ ligová tabulka po 16. kole sezony 2009/10 na ePojisteniliga.cz
↑ NOVÁK, Miloslav. Kouč Jarolím dostal ultimátum: nesmí prohrát v Ostravě, jinak končí. iDNES [online]. 2010-03-28 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
↑ ČTK. Jarolím ve Slavii končí, střídá ho navrátilec Cipro. aktualne.cz [online]. 2010-03-30 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ČTK. Divadlo se dohrálo do konce: Jarolím se vrací do Slavie, Doležal končí. Lidovky.cz [online]. 2010-06-01 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
↑ MICHÁLEK, Ondřej. Jarolím ve Slavii skončil, tým povede Petrouš. iSport [online]. 2010-09-29 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.
↑ SÍTEK, Michal. Straka už se stal trenérem Slavie, mluvčí kvůli němu skončil. Fotbalportal.cz [online]. 2011-10-02 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
↑ KALOUŠ, Pavel. Doležal o Slavii: Neztratila se ani koruna!. iSport [online]. 2011-04-25 [cit. 2017-04-04]. Dostupné online.
↑ ŽALOUDEK, Petr. Peníze za přestup Suchého hledají detektivové. iSport [online]. 2017-05-09 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online.
↑ PETRÁK, Michal. Slávisté bez peněz. Dembélé roznáší letáky. iSport [online]. 2011-04-21 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online.
↑ LÉKO, István. Kdo je Antonín Franc? Z řidiče bosse Chvalovského kapitánem průmyslu a majitelem Slavie.. Česká pozice [online]. 2011-04-24 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
↑ SUCHAN, Ondřej; MARTÍNEK, Dalibor. Čí je Slavie? Vše míří k Sisákovi. Lidovky.cz [online]. 2011-04-20 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
↑ ČTK; ČT4 Sport. Další rána pro Slavii: Nedostala licenci. ČT4 Sport [online]. 2011-05-05 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online.
↑ pj. Rozzuření slávisté chtěli ukamenovat Platila!. iSport [online]. 2011-05-05 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.
↑ NOVÁK, Miloslav. Trest pro Slavii: tři domácí zápasy bez diváků a pokuta 750 000 Kč. iDNES [online]. 2011-05-12 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.
↑ NOVÝ, Petr; ČTK. Policie hledá 20 nejradikálnějších fanoušků z bitky na Slavii. Novinky.cz [online]. 2011-05-14 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.
↑ ČTK. Nový vlastník Slavie? Za symbolickou korunu Natland. Lidovky.cz [online]. 2011-05-12 [cit. 2018-06-21]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
↑ Řebíček vlastní 98 procent Slavie [online]. ceskapozice.cz, 2011-08-11 [cit. 2015-09-05]. Dostupné online.
↑ Exministr Řebíček koupil fotbalovou Slavii a je jejím prezidentem. E15 [online]. 3. srpna 2011, rev. 4. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.
↑ Odpovědi Aleše Řebíčka na dotazy fanoušků. Slávistické noviny [online]. 27. června 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online.
↑ ČTK. Řebíček: Na Slavii se vrátí Liga mistrů. Stoprocentně. aktualne.cz [online]. 19. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online.
↑ SÍTEK, Michal. Straka už se stal trenérem Slavie, mluvčí kvůli němu skončil. Fotbalportal.cz [online]. 2011-10-02 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.
↑ pj. Fanoušci Slavie vykopali hroby trenéru Strakovi, Platilovi a Řebíčkům!. iSport [online]. 2011-10-10 [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.
↑ Další útok na Straku. Fanoušci pomalovali vesnici, kde žije. Týden [online]. 2011-10-17 [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.
↑ pj; kap. VIDEO: Rodina Straky má strach: Chuligáni posprejovali dům!. iSport [online]. 2011-10-14 [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.
↑ ŠEDIVÝ, Petr; NOVÁK, Miroslav. anoušci fotbalistů Slavie vyštvali Straku, klub teď stojí o Lavičku. iDNES [online]. 2012-03-08 [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.
↑ ČTK. Trenérem Slavie zůstává Poustka, Lavička sešívané odmítl. ČT4 Sport [online]. 2012-03-14 [cit. 2016-09-11]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Výroční zpráva společnosti SK Slavia Praha – fotbal a.s. za období od 1. 7. 2011 do 30. 6. 2012, auditor AUDITING plus s.r.o. dal výrok bez výhrad, podepsán Ivan Murko
↑ Do Slavie přichází trenér Petr Rada [online]. SK Slavia Praha, 2012-05-23 [cit. 2016-05-30]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Trenér Petr Rada ve Slavii skončil, A-tým přebírá Michal Petrouš [online]. SK Slavia Praha, 2013-04-30 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ČTK. Trenérem fotbalistů Slavie zůstane Petrouš. Novým generálním ředitelem se stal Šeterle. Sport.cz [online]. 2013-06-12 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online.
↑ BERÁNEK, Jaroslav. Slavia - Teplice 0:7, červená pro Kisela a pak nejhorší výsledek historie. iDNES [online]. 2013-08-19 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online.
↑ ŠEDIVÝ, Petr. Další debakl a Slavia přišla o trenéra: kouč Petrouš rezignoval. iDNES [online]. 2013-09-14 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online.
↑ ligová tabulka po 8. kole sezony 2013/14 na Synotliga.cz
↑ ŠEDIVÝ, Petr. Potvrzeno: trenérem Slavie se stal Koubek, zůstává i u reprezentace. iDNES [online]. 2013-09-18 [cit. 2016-05-28]. Dostupné online.
↑ ČTK; iSport.cz. Kouč Slavie Koubek bleskový přesun stihl. Trošku jsme mlžili, přiznal. iSport [online]. 2013-10-20 [cit. 2016-05-28]. Dostupné online.
↑ Trenér Koubek končí u reprezentace U19 [online]. SK Slavia Praha, 2014-01-24 [cit. 2016-05-28]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c KALOUŠ, Pavel. Prodat Rusům? Nutnost! Řebíček už ve Slavii utopil 600 milionů. Sport [online]. 2013-11-21 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d NOVÁK, Miloslav. Řebíčkova jednání krachla, ruský investor do Slavie nevstoupí. Lidovky.cz [online]. 2014-07-17 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
↑ HRABĚ, Stanislav. Posily z Afriky? Žádná náhoda, Slavii pomáhá Rus Kornějev. Sport [online]. 2014-02-02 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online.
↑ ČTK. Slavia vyhodila trenéra Koubka, místo něj neznámý Nizozemec. Týden [online]. 2014-03-03 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online.
↑ RAUSH, Vladimír. Nový muž ve Slavii: O Koubkovi rozhodla ponižující porážka v Olomouci. iDNES [online]. 2014-03-04 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online.
↑ MÁDL, Luděk. Šeterle: Vyhazov Koubka? Lidsky katastrofální. Odcházím. Aktuálně.cz [online]. 2014-03-10 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.
↑ ŠEDIVÝ, Petr. Šmicer se vrací do fotbalové Slavie, bude asistentem trenéra Pastoora. iDNES [online]. 2014-03-29 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.
↑ ŠEDIVÝ, Petr. Trenér Pastoor: Slavia zůstala v první lize, to je jediná dobrá zpráva. iDNES [online]. 2014-06-01 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online.
↑ neu. Šmicer ve Slavii končí, asistentem Beránka nebude. Sport.cz [online]. 2014-06-17 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.
↑ ŠEDIVÝ, Petr. Slavia hledá trenéra. Pastoor po sezoně skončí a vrátí se domů. iDNES [online]. 2014-05-19 [cit. 2015-05-26]. Dostupné online.
↑ sport.cz. Beránek novým trenérem Slavie. Varianta Hapal padla. Aktuálně.cz [online]. 2014-06-16 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online.
↑ MÁDL, Luděk. Beránkův plán: Do tří let hrát se Slavií v pohárové Evropě. Aktuálně.cz [online]. 2014-06-17 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online.
↑ ligová tabulka po 5. kole sezony 2014/15 na Synotliga.cz
↑ ČTK. Rošáda ve Slavii. Skončil Beránek a Kisel, přichází Uhrin mladší. ČT4 Sport [online]. 2015-06-16 [cit. 2015-05-25]. Dostupné online.
↑ ČTK; iDNES. Slavia čelí insolvenčnímu řízení kvůli sporům s bývalým ředitelem. iDNES [online]. 2015-06-03 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.
↑ ČTK. Mossack Fonseca pomohla vzniku navrhovatele insolvence Slavie. Deník [online]. 2016-04-06 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ČTK. Insolvence? Je to šikanózní, zní ze Slavie. Týden [online]. 2015-06-04 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online. ISSN 1210-9940.
↑ Generální ředitel k insolvenci: Jsem přesvědčen, že jde o organizovaný útok [online]. SK Slavia Praha, 2015-08-08 [cit. 2016-05-22]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ŠEDIVÝ, Petr. Fotbalová Slavia změnila majitele, koupila ji bohatá čínská společnost. iDNES [online]. 2015-09-04 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.
↑ dos. Ježkovi přihrál do Sparty prvního legionáře, teď musel Šimáně spasit svou Slavii před zánikem. sport.cz [online]. 2015-10-07 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c NOVÁK, Miloslav. Jak Šimáně pro Slavii získal Číňany. Dali jsme si skleničku a bylo to. iDNES [online]. 2015-10-07 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.
↑ Výroční zpráva CEFC Group (Europe) Company a.s. za rok 2015, bod 3.3
↑ ČTK. Šéfem Slavie se stane miliardář Šimáně, v dozorčí radě bude Tvrdík i Šmicer. E15 [online]. 2015-10-07 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.
↑ ČTK; iDNES. Slavii už nehrozí insolvence. Její věřitelé soudní řízení ukončili. iDNES [online]. 2015-10-30 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.
↑ ČTK. Uhrin: Osm posil do sestavy dát nejde, budou hrát tři až čtyři. Eurofotbal [online]. 2016-02-11 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.
↑ MALINA, Radek. Z miliónových posil buduje Uhrin novou Slavii: Jen nákupy vzestup nezaručí. sport.cz [online]. 2016-02-07 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.
↑ HRABĚ, Stanislav. Souhra protikladů. Jak ve Slavii fungují Šimáně s Tvrdíkem?. Sport [online]. 2016-02-04 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.
↑ MÁDL, Luděk. Šimáně chtěl přivést Jarolíma či Šilhavého s Nezmarem. Tvrdík řekl ne. A Slavia přišla o prezidenta. Aktuálně.cz [online]. 2016-04-05 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.
↑ NOVÁK, Miloslav. Slavia je bez šéfa, Šimáně rezignoval. Jsou za tím spory s Tvrdíkem?. iDNES [online]. 2016-04-04 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.
↑ ŠEDIVÝ, Petr; ČTK. Tvrdík v čele fotbalové Slavie, stane se předsedou představenstva. iDNES [online]. 2016-04-07 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.
↑ ČTK. Dohoda ve Slavii. CEFC zvýší podíl v klubu, Šimáně se postará o akademii. ČT4 Sport [online]. 2016-04-06 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.
↑ HOLUB, David. Slavia oznámila dvě posily, klub má i nového generálního ředitele. Eurozprávy [online]. 2016-05-31 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online.
↑ ŠEDIVÝ, Petr. Už se na Evropskou ligu těšíme, můžeme uspět, říkají slávisté. iDNES [online]. 2016-05-18 [cit. 216-05-25]. Dostupné online.
↑ ŠEDIVÝ, Petr. Slavia odvolala trenéra Uhrina, končí také sportovní ředitel Jinoch. iDNES [online]. 2016-08-29 [cit. 2016-08-30]. Dostupné online.
↑ ČERMÁK, David. Slavia našla trenéra. Tým povede Šilhavý, který opouští Duklu. iDNES [online]. 2016-09-05 [cit. 2016-11-03]. Dostupné online.
↑ ŠEDIVÝ, Petr. CEFC získala zbývající akcie, ve Slavii nově vlastní 99,96 procenta. iDNES [online]. 2016-11-22 [cit. 2016-11-22]. Dostupné online.
↑ ŠEDIVÝ, Petr. Hotovo. Čínští majitelé Slavie potvrdili koupi stadionu v Edenu. iDNES [online]. 2017-04-17 [cit. 217-04-23]. Dostupné online.
↑ NOVÁK, Miloslav. Borisov - Slavia 2:1, rozhodl gól venku, český mistr má jisté poháry. iDNES.cz [online]. 2017-08-02 [cit. 2017-08-26]. Dostupné online.
↑ NOVÁK, Miloslav. Slavia - APOEL 0:0, sbohem Ligo mistrů, český šampion slávu nezískal. iDNES.cz [online]. 2017-08-23 [cit. 2017-08-26]. Dostupné online.
↑ ČÍHÁK, Jiří. Slavia - Astana 0:1, neproměněné šance a trpký konec v Evropě. iDNES.cz [online]. 2017-12-07 [cit. 2018-02-11]. Dostupné online.
↑ ČÍHÁK, Jiří. Přesvědčivá výhra Sparty a rekord Slavie, který ji netěší. Plzeň uniká všem. iDNES.cz [online]. 2017-09-25 [cit. 2017-10-04]. Dostupné online.
↑ BERÁNEK, Jaroslav. Slavia - Liberec 1:2, první prohra pod Šilhavým, sérii uťala i penalta. iDNES [online]. 2017-10-11 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online.
↑ ligová tabulka po 16. kole sezony 2017/18 Archivováno 12. 2. 2018 na Wayback Machine. na Hetliga.cz
↑ TATÍČEK, Šimon; ČTK. Trenér Šilhavý končí ve fotbalové Slavii, vedení klubu ho odvolalo i s asistenty. iRozhlas [online]. 2017-12-19 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online.
↑ hp; rjm. Potvrzeno! Slavia má nového trenéra, přichází Trpišovský. sport.cz [online]. 2017-12-22 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online.
↑ ČTK. Kontroverzní šéf čínské CEFC byl zatčen, dělá poradce Zemanovi. Eurozprávy [online]. 2018-03-01 [cit. 2018-03-10]. Dostupné online.
↑ SKLENSKÝ, Martin. Trable čínské CEFC a jejich dopad na J&T Finance Group. peak.cz [online]. [cit. 2018-06-28]. Dostupné online.
↑ ČERMÁK, David; PALIČKA, Jan. Místo klidu nejistota. Kdo teď vlastně řídí fotbalovou Slavii?. iDNES.cz [online]. 2018-05-19 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online.
↑ ŠKUBA, Jiří. Slavia se brání. Eden v zástavě? To je fakt drzost... Úvěr je standardní, uklidňuje fanoušky Tvrdík. Aktuálně.cz [online]. 2018-03-01 [cit. 2018-03-10]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ČTK; ŠINDELÁŘ, Jaroslav. Skupina J&T dohodla smír s čínskou CITIC Group. Tvrdík nejspíš míří zpět do CEFC. Lidovky.cz [online]. 2018-05-25 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
↑ KROUPA, Janek; CHALOUPSKÁ, Markéta. Fotbalový Eden s plombou. Banka zablokovala Číňanům majetek za miliardy. iRozhlas.cz [online]. 2018-05-21 [cit. 2018-08-26]. Dostupné online.
↑ ČTK. Zaplaceno. J&T dostala 11,5 miliardy, které jí dlužila čínská CEFC. Novinky.cz [online]. 2018-05-25 [cit. 2018-05-26]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.
↑ ^a ^b ^c dos. Fotbalová Slavia má nového čínského vlastníka. Pokřtila po něm Eden a hlásí první posilu. Sport.cz [online]. 2018-11-19 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online.
↑ NOVÁK, Miroslav. Fotbalový pohár získala Slavia, ve finále porazila Jablonec 3:1. iDNES.cz [online]. 2018-05-09 [cit. 2018-05-20]. Dostupné online.
↑ ČTK; iSport.cz. Dynamo Kyjev – Slavia 2:0. Sen o Lize mistrů uťal i gól z ofsajdu. iSport [online]. 2018-08-14 [cit. 2018-08-18]. Dostupné online.
↑ NOVÁK, Miloslav. České kluby do Evropy: Plzeň, Slavia a Jablonec mají pohárový podzim. Lidovky.cz [online]. 2018-05-29 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.
↑ POVEJŠIL, Vojtěch. Slavia - Zenit 2:0, další postup do jara, trefili se Zmrhal a Stoch. iDNES.cz [online]. 2018-13-13 [cit. 2019-01-06]. Dostupné online.
↑ POVEJŠIL, Vojtěch. Slovácko - Slavia 1:3, snadná záležitost a hosté jsou opět v čele ligy. iDNES.cz [online]. 2018-09-16 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online.
↑ Česká televize. Slavia roli favorita ustála a slaví po 77 letech double. Vzdor Baníku zlomili Souček s Masopustem. Česká televize [online]. 2019-05-22 [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.
↑ Ján Kollár: Sláwa bohyně a půwod gména Slawůw čili Slawjanůw
↑ : Původ a historie dresu SK Slavia Praha aneb Ke slávistickému dresu patřily kdysi i červené barety. magazin.slavia.cz [online]. [cit. 2011-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-25.
↑ : Návrat k červenobílým dresům.. www.slavia.cz [online]. [cit. 2011-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-31.
↑ Změna v akcionářské struktuře klubu [online]. slavia.cz, 2015-09-04 [cit. 2015-09-05]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Archiv Rudého práva, 1965–1989
↑ ^a ^b Nižší soutěže, František Kopecký (jfk-fotbal)
↑ ^a ^b Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (1896 – 1996/97), Praha, Libri 1997.
↑ ^a ^b Archiv soutěží, výsledkový servis Lidových novin
↑ HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia.
↑ Trenéři prvního mužstva SK Slavia Praha (římské číslice značí měsíc) [online]. slavia.cz [cit. 2011-11-12]. Dostupné online.
↑ SK Slavia Praha. 125 let - SK Slavia Praha 1892–2017. 1. vyd. Praha: SK Slavia Praha, 2017. 46 s. S. 12-13.

Související články

SK Slavia Praha – juniorský tým – juniorský tým hrající Juniorskou ligu
Červenobílá, bojová síla – pokřik fanoušků
jude Slavie – hanlivý pokřik fanoušků Sparty
SK Slavia Praha (ženy) – oddíl ženského fotbalu
SK Slavia Praha „B“ – rezervní tým
HC Slavia Praha – hokejový klub Slavia Praha

Externí odkazy

Galerie SK Slavia Praha na Wikimedia Commons
Obrázky, zvuky či videa k tématu SK Slavia Praha na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
SK Slavia Praha na Facebooku
SK Slavia Praha na YouTube
SK Slavia Praha na X (dříve Twitteru)
Slavia na Google+

Šablona:Sestava SK Slavia Praha

[12] Liga měla v této sezóně dvě skupiny po deseti týmech, přičemž vítězové obou skupin si spolu zahráli finále na dva zápasy.

[14] Od tohoto ročníku se liga vrátila k původnímu formátu se 14 týmy, kde hrál každý s každým doma a venku.

[16] Šlo o Hemeleho, Ipsera, Jonáka, Pajkrta, Trnku, Trubače a Vlka.

[18] Např. na hřišti Sparty, Jawy Nusle či Loděnice Libeň.

[19] A. Bradáč a Kopecký dostali doživotní zákaz činnosti, Hampejs, Hemele, Ipser, Kareš, Šmejkal, Trnka, Vlk, Žďárský a Jonák různě dlouhé tresty zastavení činnosti.

[20] Šlo o druhou nejvyšší fotbalovou soutěž v Československu

[24] Od sezóny 1957/58 se fotbalová liga vrátila k systému podzim - jaro. Liga se v této sezóně hrála rok a půl, týmy se spolu utkaly třikrát.

[25] Od roku 1958 měla první liga 14 účastníků.

[26] 2. liga byla tehdy členěná na tři skupiny po 12 účastnících.

[28] Členy byli mimo jiné literární kritici Jiří Hájek a František Benhart, spisovatelé Ludvík Aškenazy a Pavel Hanuš, herci Vladimír Brabec, Miloš Nesvadba a Karel Effa, básníci Miroslav Červenka a Miroslav Florian, režisér Jan Fišer a překladatel Valter Feldstein.^[18]

[30] Odbor stále existuje.^[19]

[31] Vystoupil například operní pěvci Zdeněk Otava a Eduard Haken a herci Ladislav Pešek, Jaroslav Vojta a Jan Pivec a další. Všichni účinkující se vzdali svého honoráře ve prospěch Slavie.^[18]

[35] Od roku 1969 měla první liga 16 účastníků.

[1] O stadionu. SK Slavia Praha [online]. [cit. 2018-06-18]. Dostupné online.

[2] BERNÝ, Aleš; MLS, Martin. Přesně před 120 lety založili studenti Slavii, klub funguje dodnes. iDnes [online]. 2. listopadu 2012 [cit. 2014-01-07]. Dostupné online.

[3] Dnes: Slavii se daří. A hned má víc fanoušků

[4] Dnes: Proč je sparťanů dvakrát víc – iDNES.cz 15. 1. 2007

[5] O stadionu. SK Slavia Praha [online]. [cit. 2018-06-18]. Dostupné online.

[vecna5-6] HOUŠKA, Vítězslav; PROCHÁZKA, Pavel. Věčná Slavia. 3. vyd. Praha: Olympia, a. s., 2010. 246 s. ISBN 978-80-7376-200-1. S. 5-6. Dále jen HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia.

[rfr1-7] Kolektiv autorů: Svět devadesáti minut, Olympia, 1980)

[8] MIKLAS, Václav. DERBY Sparta - Slavia [online]. [cit. 2016-08-04]. Dostupné online.

[9] Malá encyklopedie kopané, Praha, Olympia, 1984

[10] KOVÁŘ, Pavel. Stadión SK Slavia Praha. Reflex [online]. 2005-11-27 [cit. 2019-01-26]. Dostupné online. ISSN 0862-6634.

[vecna103-11] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 103-104.

[vecna104-13] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 104-105.

[vecna106-15] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 106-109.

[vecna109-17] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 109-112.

[vecna118-21] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 118-119.

[vecna113-22] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 113-115.

[vecna119-23] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 119-121.

[vecna125-27] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 125-129.

[29] Historie [online]. Fotbalový oddíl SK Slavia Praha – Odbor přátel [cit. 2018-05-28]. Dostupné online.

[vecna129-32] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 129-130.

[33] NĚMÝ, Miroslav. Derby přepisovala divácké rekordy. iDNES.cz [online]. 2006-04-13 [cit. 2018-06-03]. Dostupné online.

[vecna130-34] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 130-132.

[vecna141-36] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 141-142.

[vecna136-37] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 136-138.

[vecna142-38] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 142-144.

[vecna148-39] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 148-149.

[vecna153-40] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 153-154.

[vecna149-41] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 149-151.

[vecna151-42] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 151-153.

[vecna175-43] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 175-177.

[vecna177-44] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 177-179.

[vecna179-45] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 179-181.

[vecna181-46] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 181-182.

[vecna183-47] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 183-185.

[48] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 185-187.

[slaviasro-49] Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 41193326, SK Slavia Praha-fotbal, spol. s r.o.

[50] Skutečná minulost Tareka Assafa Bechary, Reportéři ČT, Česká televize, 16. srpna 2004.

[drag-51] Obchodní rejstřík na justice.cz, IČ 48583961, DR.AG.,spol. s r.o.

[52] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 187-194.

[53] ŠEDIVÝ, Petr. VIDEO: V Brně fandilo čtyřicet tisíc fanoušků a slávisté cítili strach. iDNES [online]. 2013-04-10 [cit. 2017-02-03]. Dostupné online.

[54] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 208-210.

[kdojekdo-55] ray. Kdo je kdo a co je co v současné Slavii. Slávistické noviny [online]. 2011-05-17 [cit. 2014-04-29]. Dostupné online.

[majitele-56] ČTK. Fotbalová Slavia mění hlavního majitele. iDNES [online]. 2007-12-14 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.

[neuveritelne-57] Tomáš Hlaváč, Neuvěřitelné angažmá Key Investments ve fotbalové Slavii, Česká pozice, 29. dubna 2011

[musizaplatit-58] JOHNSTONE, Chris. ENIC: Slavia musí zaplatit, i kdyby klubu hrozil odchod z ligy. Česká pozice [online]. 2011-04-29 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.

[59] NOVÁK, Jaromír. Jarolím má Slavii dovést na druhé místo. iDNES [online]. 2005-04-13 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.

[vecna222-60] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 222-226.

[61] CONN, David. Uefa spurred to seek new ownership rules. The Guardian [online]. 2006-09-27 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky)

[62] SAIVER, Filip. Komu tedy patří fotbalová Slavia?. iDNES [online]. 2007-12-20 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.

[63] ČTK. Slavia jako jediná z českých týmů končí. iDNES [online]. 2006-09-28 [cit. 2017-02-11]. Dostupné online.

[milniky-64] Stadion Eden: Milníky Stadion Eden. www.eside.cz [online]. [cit. 2007-12-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-18.

[stavbastadionu-65] ; pn. Slavia bude stavět, Leška kvůli tomu opustil vedení. sport.cz [online]. 2006-10-08 [cit. 2016-09-13]. Dostupné online.

[rozsudek-66] Rozsudek jménem republiky, Krajský soud v Praze rozhodl soudkyní Jitkou Malou ve věci žalobce Jiřího Švihly, insolvenčního správce KEY INVESTMENTS a.s. proti žalovaným Tomáši Rosenovi a Petru Doležalovi, 15. srpna 2014, publikováno v insolvenčním rejstříku na justice.cz, MSPH 76 INS 15984 / 2012, dokument B – 53.

[67] Změny v prvoligových mužstev v létě 2007 [online]. iDNES, 2007 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.

[68] JŮZEK, Martin. Skvělé: Slavia je v Lize mistrů! Porazila Ajax. Aktuálně.cz [online]. 2007-08-29 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.

[69] SUCHAN, Ondřej. Slavia uspěla. Z Bukurešti veze remízu a Pohár UEFA. Týden [online]. 2007-11-27, rev. 2007-11-28 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.

[70] y. Slavia má po 12 letech titul, Klokani jsou opět druholigoví. Sport.cz [online]. 2008-05-17 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.

[71] Gambrinus liga - Statistiky klubů - Návštěvnost [online]. Fotbalportal.cz, 2009 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.

[72] ČTK; ČT4 Sport. Slavia po výhře na Žižkově obhájila titul. ČT4 Sport [online]. 2009-05-18 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.

[73] NOVÁK, Jaromír. Slavia uhrála jen bezbrankovou remízu, do Ligy mistrů jde Fiorentina. iDNES [online]. 2008-08-27 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.

[74] NOVÁK, Miroslav. O výhru připravil českého mistra sudí a penalta: Ajax - Slavia 2:2. iDNES [online]. 2008-12-17 [cit. 2016-12-25]. Dostupné online.

[75] Miroslav Tryner, Rudolf Marek, Euro online: Majoritu v pražské Slavii drží Key Investments, EURO online, 14. prosince 2007

[76] Otto Šmída, Znalecký posudek č. 727/02/08, objednatel KEY INVESTMENTS a.s. v zastoupení zákazníka a dle jeho pokynů, 14. ledna 2008

[77] Insolvenční rejstřík, KSCB 27 INS 24597 / 2012

[78] István Léko, Rasputinovi chtějí sebrat Slavii. Že by opět někdo z Key Investments?, 27. června 2013, cit. „Dartmoor Association všech 618 akcií v hodnotě 618 milionů korun prodala v lednu 2009 firmě Falkonida se sídlem v Českých Budějovicích ... /která/ za akcie nezaplatila ... /a/ převedla akcie Slavie na Antonína France“

[79] AKRMAN, Libor. Vlastníci Slavie Praha odhaleni: Doležal a Rosen. iHNed.cz [online]. 2008-03-05 [cit. 2008-07-15]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.

[80] Insolvenční rejstřík na justice.cz, KSCB 27 INS 24597 / 2012, dokument A2

[81] Insolvenční rejstřík na justice.cz, KSCB 27 INS 24597 / 2012, dokument C1 – 1.

[82] NOVÁK, Jaromír; NOVÁK, Miloslav. Jarolímových pět let ve Slavii: Liga mistrů, dva tituly, ale také přehmaty. iDNES [online]. 2010-03-30 [cit. 2016-01-02]. Dostupné online.

[83] "Kluk z plakátu" ve Slavii končí. Nezapadá do koncepce. Týden [online]. 2009-06-18 [cit. 2017-02-01]. Dostupné online.

[84] KRŮTA, Jan. Marek Jarolím: S mým jménem to ve Slavii nebylo lehké. Sport.cz [online]. 2009-09-08 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.

[vecna238-85] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia. S. 238-242.

[86] NOVÁK, Jaromír. Naděje na Ligu mistrů zhasla v nastaveném čase: Slavia - Tiraspol 1:1. iDNES [online]. 2009-08-05 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online.

[87] Slavia v Lille nepřekvapila. Evropské trápení skončilo. aktualne.cz [online]. 2009-12-17 [cit. 2017-01-08]. Dostupné online.

[88] vá tabulka po 16. kole sezony 2009/10 na ePojisteniliga.cz

[89] NOVÁK, Miloslav. Kouč Jarolím dostal ultimátum: nesmí prohrát v Ostravě, jinak končí. iDNES [online]. 2010-03-28 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.

[90] ČTK. Jarolím ve Slavii končí, střídá ho navrátilec Cipro. aktualne.cz [online]. 2010-03-30 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.

[divadlo-91] ČTK. Divadlo se dohrálo do konce: Jarolím se vrací do Slavie, Doležal končí. Lidovky.cz [online]. 2010-06-01 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.

[92] MICHÁLEK, Ondřej. Jarolím ve Slavii skončil, tým povede Petrouš. iSport [online]. 2010-09-29 [cit. 2017-01-02]. Dostupné online.

[93] SÍTEK, Michal. Straka už se stal trenérem Slavie, mluvčí kvůli němu skončil. Fotbalportal.cz [online]. 2011-10-02 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.

[dolezalrozhovor-94] KALOUŠ, Pavel. Doležal o Slavii: Neztratila se ani koruna!. iSport [online]. 2011-04-25 [cit. 2017-04-04]. Dostupné online.

[95] ŽALOUDEK, Petr. Peníze za přestup Suchého hledají detektivové. iSport [online]. 2017-05-09 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online.

[96] PETRÁK, Michal. Slávisté bez peněz. Dembélé roznáší letáky. iSport [online]. 2011-04-21 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online.

[97] LÉKO, István. Kdo je Antonín Franc? Z řidiče bosse Chvalovského kapitánem průmyslu a majitelem Slavie.. Česká pozice [online]. 2011-04-24 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.

[98] SUCHAN, Ondřej; MARTÍNEK, Dalibor. Čí je Slavie? Vše míří k Sisákovi. Lidovky.cz [online]. 2011-04-20 [cit. 2017-04-09]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.

[99] ČTK; ČT4 Sport. Další rána pro Slavii: Nedostala licenci. ČT4 Sport [online]. 2011-05-05 [cit. 2017-05-17]. Dostupné online.

[100] . Rozzuření slávisté chtěli ukamenovat Platila!. iSport [online]. 2011-05-05 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.

[101] NOVÁK, Miloslav. Trest pro Slavii: tři domácí zápasy bez diváků a pokuta 750 000 Kč. iDNES [online]. 2011-05-12 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online.

[102] NOVÝ, Petr; ČTK. Policie hledá 20 nejradikálnějších fanoušků z bitky na Slavii. Novinky.cz [online]. 2011-05-14 [cit. 2017-06-10]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.

[natland-103] ČTK. Nový vlastník Slavie? Za symbolickou korunu Natland. Lidovky.cz [online]. 2011-05-12 [cit. 2018-06-21]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.

[104] Řebíček vlastní 98 procent Slavie [online]. ceskapozice.cz, 2011-08-11 [cit. 2015-09-05]. Dostupné online.

[rebicek1-105] Exministr Řebíček koupil fotbalovou Slavii a je jejím prezidentem. E15 [online]. 3. srpna 2011, rev. 4. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online. ISSN 1213-7693.

[online-106] Odpovědi Aleše Řebíčka na dotazy fanoušků. Slávistické noviny [online]. 27. června 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online.

[107] ČTK. Řebíček: Na Slavii se vrátí Liga mistrů. Stoprocentně. aktualne.cz [online]. 19. srpna 2011 [cit. 2011-10-07]. Dostupné online.

[108] SÍTEK, Michal. Straka už se stal trenérem Slavie, mluvčí kvůli němu skončil. Fotbalportal.cz [online]. 2011-10-02 [cit. 2016-06-18]. Dostupné online.

[109] . Fanoušci Slavie vykopali hroby trenéru Strakovi, Platilovi a Řebíčkům!. iSport [online]. 2011-10-10 [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.

[110] Další útok na Straku. Fanoušci pomalovali vesnici, kde žije. Týden [online]. 2011-10-17 [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.

[111] ; kap. VIDEO: Rodina Straky má strach: Chuligáni posprejovali dům!. iSport [online]. 2011-10-14 [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.

[112] ŠEDIVÝ, Petr; NOVÁK, Miroslav. anoušci fotbalistů Slavie vyštvali Straku, klub teď stojí o Lavičku. iDNES [online]. 2012-03-08 [cit. 2016-09-03]. Dostupné online.

[113] ČTK. Trenérem Slavie zůstává Poustka, Lavička sešívané odmítl. ČT4 Sport [online]. 2012-03-14 [cit. 2016-09-11]. Dostupné online.

[s12-114] Výroční zpráva společnosti SK Slavia Praha – fotbal a.s. za období od 1. 7. 2011 do 30. 6. 2012, auditor AUDITING plus s.r.o. dal výrok bez výhrad, podepsán Ivan Murko

[115] Do Slavie přichází trenér Petr Rada [online]. SK Slavia Praha, 2012-05-23 [cit. 2016-05-30]. Dostupné online.

[petrous1-116] Trenér Petr Rada ve Slavii skončil, A-tým přebírá Michal Petrouš [online]. SK Slavia Praha, 2013-04-30 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online.

[petrous2-117] ČTK. Trenérem fotbalistů Slavie zůstane Petrouš. Novým generálním ředitelem se stal Šeterle. Sport.cz [online]. 2013-06-12 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online.

[118] BERÁNEK, Jaroslav. Slavia - Teplice 0:7, červená pro Kisela a pak nejhorší výsledek historie. iDNES [online]. 2013-08-19 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online.

[119] ŠEDIVÝ, Petr. Další debakl a Slavia přišla o trenéra: kouč Petrouš rezignoval. iDNES [online]. 2013-09-14 [cit. 2016-05-29]. Dostupné online.

[120] vá tabulka po 8. kole sezony 2013/14 na Synotliga.cz

[121] ŠEDIVÝ, Petr. Potvrzeno: trenérem Slavie se stal Koubek, zůstává i u reprezentace. iDNES [online]. 2013-09-18 [cit. 2016-05-28]. Dostupné online.

[122] ČTK; iSport.cz. Kouč Slavie Koubek bleskový přesun stihl. Trošku jsme mlžili, přiznal. iSport [online]. 2013-10-20 [cit. 2016-05-28]. Dostupné online.

[123] Trenér Koubek končí u reprezentace U19 [online]. SK Slavia Praha, 2014-01-24 [cit. 2016-05-28]. Dostupné online.

[prodejrusum-124] KALOUŠ, Pavel. Prodat Rusům? Nutnost! Řebíček už ve Slavii utopil 600 milionů. Sport [online]. 2013-11-21 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online.

[krachlukoil-125] NOVÁK, Miloslav. Řebíčkova jednání krachla, ruský investor do Slavie nevstoupí. Lidovky.cz [online]. 2014-07-17 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.

[126] HRABĚ, Stanislav. Posily z Afriky? Žádná náhoda, Slavii pomáhá Rus Kornějev. Sport [online]. 2014-02-02 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online.

[127] ČTK. Slavia vyhodila trenéra Koubka, místo něj neznámý Nizozemec. Týden [online]. 2014-03-03 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online.

[128] RAUSH, Vladimír. Nový muž ve Slavii: O Koubkovi rozhodla ponižující porážka v Olomouci. iDNES [online]. 2014-03-04 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online.

[129] MÁDL, Luděk. Šeterle: Vyhazov Koubka? Lidsky katastrofální. Odcházím. Aktuálně.cz [online]. 2014-03-10 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.

[130] ŠEDIVÝ, Petr. Šmicer se vrací do fotbalové Slavie, bude asistentem trenéra Pastoora. iDNES [online]. 2014-03-29 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.

[ddwas-131] ŠEDIVÝ, Petr. Trenér Pastoor: Slavia zůstala v první lize, to je jediná dobrá zpráva. iDNES [online]. 2014-06-01 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online.

[132] u. Šmicer ve Slavii končí, asistentem Beránka nebude. Sport.cz [online]. 2014-06-17 [cit. 2016-05-27]. Dostupné online.

[133] ŠEDIVÝ, Petr. Slavia hledá trenéra. Pastoor po sezoně skončí a vrátí se domů. iDNES [online]. 2014-05-19 [cit. 2015-05-26]. Dostupné online.

[134] sport.cz. Beránek novým trenérem Slavie. Varianta Hapal padla. Aktuálně.cz [online]. 2014-06-16 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online.

[135] MÁDL, Luděk. Beránkův plán: Do tří let hrát se Slavií v pohárové Evropě. Aktuálně.cz [online]. 2014-06-17 [cit. 2016-05-25]. Dostupné online.

[136] vá tabulka po 5. kole sezony 2014/15 na Synotliga.cz

[137] ČTK. Rošáda ve Slavii. Skončil Beránek a Kisel, přichází Uhrin mladší. ČT4 Sport [online]. 2015-06-16 [cit. 2015-05-25]. Dostupné online.

[138] ČTK; iDNES. Slavia čelí insolvenčnímu řízení kvůli sporům s bývalým ředitelem. iDNES [online]. 2015-06-03 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.

[139] ČTK. Mossack Fonseca pomohla vzniku navrhovatele insolvence Slavie. Deník [online]. 2016-04-06 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.

[sikana-140] ČTK. Insolvence? Je to šikanózní, zní ze Slavie. Týden [online]. 2015-06-04 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online. ISSN 1210-9940.

[141] Generální ředitel k insolvenci: Jsem přesvědčen, že jde o organizovaný útok [online]. SK Slavia Praha, 2015-08-08 [cit. 2016-05-22]. Dostupné online.

[novymajitel-142] ŠEDIVÝ, Petr. Fotbalová Slavia změnila majitele, koupila ji bohatá čínská společnost. iDNES [online]. 2015-09-04 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.

[143] s. Ježkovi přihrál do Sparty prvního legionáře, teď musel Šimáně spasit svou Slavii před zánikem. sport.cz [online]. 2015-10-07 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.

[sklenicku-144] NOVÁK, Miloslav. Jak Šimáně pro Slavii získal Číňany. Dali jsme si skleničku a bylo to. iDNES [online]. 2015-10-07 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.

[145] Výroční zpráva CEFC Group (Europe) Company a.s. za rok 2015, bod 3.3

[146] ČTK. Šéfem Slavie se stane miliardář Šimáně, v dozorčí radě bude Tvrdík i Šmicer. E15 [online]. 2015-10-07 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.

[147] ČTK; iDNES. Slavii už nehrozí insolvence. Její věřitelé soudní řízení ukončili. iDNES [online]. 2015-10-30 [cit. 2016-05-23]. Dostupné online.

[148] ČTK. Uhrin: Osm posil do sestavy dát nejde, budou hrát tři až čtyři. Eurofotbal [online]. 2016-02-11 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.

[149] MALINA, Radek. Z miliónových posil buduje Uhrin novou Slavii: Jen nákupy vzestup nezaručí. sport.cz [online]. 2016-02-07 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.

[150] HRABĚ, Stanislav. Souhra protikladů. Jak ve Slavii fungují Šimáně s Tvrdíkem?. Sport [online]. 2016-02-04 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.

[151] MÁDL, Luděk. Šimáně chtěl přivést Jarolíma či Šilhavého s Nezmarem. Tvrdík řekl ne. A Slavia přišla o prezidenta. Aktuálně.cz [online]. 2016-04-05 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.

[152] NOVÁK, Miloslav. Slavia je bez šéfa, Šimáně rezignoval. Jsou za tím spory s Tvrdíkem?. iDNES [online]. 2016-04-04 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.

[153] ŠEDIVÝ, Petr; ČTK. Tvrdík v čele fotbalové Slavie, stane se předsedou představenstva. iDNES [online]. 2016-04-07 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.

[154] ČTK. Dohoda ve Slavii. CEFC zvýší podíl v klubu, Šimáně se postará o akademii. ČT4 Sport [online]. 2016-04-06 [cit. 2016-05-24]. Dostupné online.

[155] HOLUB, David. Slavia oznámila dvě posily, klub má i nového generálního ředitele. Eurozprávy [online]. 2016-05-31 [cit. 2016-05-13]. Dostupné online.

[156] ŠEDIVÝ, Petr. Už se na Evropskou ligu těšíme, můžeme uspět, říkají slávisté. iDNES [online]. 2016-05-18 [cit. 216-05-25]. Dostupné online.

[157] ŠEDIVÝ, Petr. Slavia odvolala trenéra Uhrina, končí také sportovní ředitel Jinoch. iDNES [online]. 2016-08-29 [cit. 2016-08-30]. Dostupné online.

[158] ČERMÁK, David. Slavia našla trenéra. Tým povede Šilhavý, který opouští Duklu. iDNES [online]. 2016-09-05 [cit. 2016-11-03]. Dostupné online.

[cefc9996-159] ŠEDIVÝ, Petr. CEFC získala zbývající akcie, ve Slavii nově vlastní 99,96 procenta. iDNES [online]. 2016-11-22 [cit. 2016-11-22]. Dostupné online.

[160] ŠEDIVÝ, Petr. Hotovo. Čínští majitelé Slavie potvrdili koupi stadionu v Edenu. iDNES [online]. 2017-04-17 [cit. 217-04-23]. Dostupné online.

[161] NOVÁK, Miloslav. Borisov - Slavia 2:1, rozhodl gól venku, český mistr má jisté poháry. iDNES.cz [online]. 2017-08-02 [cit. 2017-08-26]. Dostupné online.

[162] NOVÁK, Miloslav. Slavia - APOEL 0:0, sbohem Ligo mistrů, český šampion slávu nezískal. iDNES.cz [online]. 2017-08-23 [cit. 2017-08-26]. Dostupné online.

[163] ČÍHÁK, Jiří. Slavia - Astana 0:1, neproměněné šance a trpký konec v Evropě. iDNES.cz [online]. 2017-12-07 [cit. 2018-02-11]. Dostupné online.

[164] ČÍHÁK, Jiří. Přesvědčivá výhra Sparty a rekord Slavie, který ji netěší. Plzeň uniká všem. iDNES.cz [online]. 2017-09-25 [cit. 2017-10-04]. Dostupné online.

[165] BERÁNEK, Jaroslav. Slavia - Liberec 1:2, první prohra pod Šilhavým, sérii uťala i penalta. iDNES [online]. 2017-10-11 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online.

[166] vá tabulka po 16. kole sezony 2017/18 Archivováno 12. 2. 2018 na Wayback Machine. na Hetliga.cz

[167] TATÍČEK, Šimon; ČTK. Trenér Šilhavý končí ve fotbalové Slavii, vedení klubu ho odvolalo i s asistenty. iRozhlas [online]. 2017-12-19 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online.

[168] ; rjm. Potvrzeno! Slavia má nového trenéra, přichází Trpišovský. sport.cz [online]. 2017-12-22 [cit. 2018-01-20]. Dostupné online.

[169] ČTK. Kontroverzní šéf čínské CEFC byl zatčen, dělá poradce Zemanovi. Eurozprávy [online]. 2018-03-01 [cit. 2018-03-10]. Dostupné online.

[170] SKLENSKÝ, Martin. Trable čínské CEFC a jejich dopad na J&T Finance Group. peak.cz [online]. [cit. 2018-06-28]. Dostupné online.

[171] ČERMÁK, David; PALIČKA, Jan. Místo klidu nejistota. Kdo teď vlastně řídí fotbalovou Slavii?. iDNES.cz [online]. 2018-05-19 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online.

[172] ŠKUBA, Jiří. Slavia se brání. Eden v zástavě? To je fakt drzost... Úvěr je standardní, uklidňuje fanoušky Tvrdík. Aktuálně.cz [online]. 2018-03-01 [cit. 2018-03-10]. Dostupné online.

[citic-173] ČTK; ŠINDELÁŘ, Jaroslav. Skupina J&T dohodla smír s čínskou CITIC Group. Tvrdík nejspíš míří zpět do CEFC. Lidovky.cz [online]. 2018-05-25 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.

[174] KROUPA, Janek; CHALOUPSKÁ, Markéta. Fotbalový Eden s plombou. Banka zablokovala Číňanům majetek za miliardy. iRozhlas.cz [online]. 2018-05-21 [cit. 2018-08-26]. Dostupné online.

[175] ČTK. Zaplaceno. J&T dostala 11,5 miliardy, které jí dlužila čínská CEFC. Novinky.cz [online]. 2018-05-25 [cit. 2018-05-26]. Dostupné online. ISSN 1211-2119.

[novyvlastnik-176] s. Fotbalová Slavia má nového čínského vlastníka. Pokřtila po něm Eden a hlásí první posilu. Sport.cz [online]. 2018-11-19 [cit. 2019-01-09]. Dostupné online.

[177] NOVÁK, Miroslav. Fotbalový pohár získala Slavia, ve finále porazila Jablonec 3:1. iDNES.cz [online]. 2018-05-09 [cit. 2018-05-20]. Dostupné online.

[178] ČTK; iSport.cz. Dynamo Kyjev – Slavia 2:0. Sen o Lize mistrů uťal i gól z ofsajdu. iSport [online]. 2018-08-14 [cit. 2018-08-18]. Dostupné online.

[179] NOVÁK, Miloslav. České kluby do Evropy: Plzeň, Slavia a Jablonec mají pohárový podzim. Lidovky.cz [online]. 2018-05-29 [cit. 2018-06-28]. Dostupné online. ISSN 1213-1385.

[180] POVEJŠIL, Vojtěch. Slavia - Zenit 2:0, další postup do jara, trefili se Zmrhal a Stoch. iDNES.cz [online]. 2018-13-13 [cit. 2019-01-06]. Dostupné online.

[181] POVEJŠIL, Vojtěch. Slovácko - Slavia 1:3, snadná záležitost a hosté jsou opět v čele ligy. iDNES.cz [online]. 2018-09-16 [cit. 2018-09-16]. Dostupné online.

[182] Česká televize. Slavia roli favorita ustála a slaví po 77 letech double. Vzdor Baníku zlomili Souček s Masopustem. Česká televize [online]. 2019-05-22 [cit. 2019-09-02]. Dostupné online.

[183] Ján Kollár: Sláwa bohyně a půwod gména Slawůw čili Slawjanůw

[184] : Původ a historie dresu SK Slavia Praha aneb Ke slávistickému dresu patřily kdysi i červené barety. magazin.slavia.cz [online]. [cit. 2011-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-25.

[185] : Návrat k červenobílým dresům.. www.slavia.cz [online]. [cit. 2011-07-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-31.

[186] Změna v akcionářské struktuře klubu [online]. slavia.cz, 2015-09-04 [cit. 2015-09-05]. Dostupné online.

[rp1-187] Archiv Rudého práva, 1965–1989

[jfk1-188] Nižší soutěže, František Kopecký (jfk-fotbal)

[encykl-189] Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu (1896 – 1996/97), Praha, Libri 1997.

[lidovky-190] Archiv soutěží, výsledkový servis Lidových novin

[191] HOUŠKA, Vítězslav, PROCHÁZKA, Pavel: Věčná Slavia.

[192] Trenéři prvního mužstva SK Slavia Praha (římské číslice značí měsíc) [online]. slavia.cz [cit. 2011-11-12]. Dostupné online.

[125let-193] SK Slavia Praha. 125 let - SK Slavia Praha 1892–2017. 1. vyd. Praha: SK Slavia Praha, 2017. 46 s. S. 12-13.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[pozn. 1]

[12]

[pozn. 2]

[13]

[pozn. 3]

[14]

[pozn. 4]

[pozn. 5]

[pozn. 6]

[15]

[16]

[17]

[pozn. 7]

[pozn. 8]

[pozn. 9]

[18]

[pozn. 10]

[pozn. 11]

[pozn. 12]

[20]

[21]

[22]

[pozn. 13]

[23]

[24]

[25]

[26]

[27]

[28]

[29]

[30]

[31]

[32]

[33]

[34]

[35]

[36]

[37]

[38]

[39]

[40]

[41]

[42]

[43]

[44]

[45]

[46]

[47]

[48]

[49]

[50]

[51]

[52]

[53]

[54]

[55]

[56]

[57]

[58]

[59]

[60]

[61]

[62]

[63]

[64]

[65]

[66]

[67]

[68]

[69]

[70]

[71]

[72]

[73]

[74]

[75]

[76]

[77]

[78]

[79]

[80]

[81]

[82]

[83]

[84]

[85]

[86]

[87]

[88]

@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 | federace = {{flagicon|Česko}} [[Fotbalová asociace České republiky|FAČR]]
 | soutěž = [[1. česká fotbalová liga|Fortuna liga]]
-| stadion = Eden Aréna
+| stadion = [[Sinobo Stadium]], [[Praha]]
 | kapacita = 20 232 diváků<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = O stadionu
@@ Řádek 54: / Řádek 54: @@
 | trenýrky3 =
 | ponožky3 = FFFFFF
+| přezdívka = „Červenobílí“,„Sešívaní“
 | tituly = 1× mistr Českých zemí ([[Mistrovství Českého svazu fotbalového 1913|1913]]) <br /> 9× mistr Československa ([[Asociační liga 1925|1924/25]], [[Středočeská 1. liga 1928/29|1928/29]], [[1. asociační liga 1929/30|1929/30]], [[1. asociační liga 1930/31|1930/31]], [[1. asociační liga 1932/33|1932/33]], [[1. asociační liga 1933/34|1933/34]], [[Státní liga 1934/35|1934/35]], [[Státní liga 1936/37 (fotbal)|1936/37]], [[Státní liga 1946/47|1946/47]]) <br /> 4× mistr Protektorátu Č. a M. ([[Národní liga 1939/40|1939/40]], [[Národní liga 1940/41|1940/41]], [[Národní liga 1941/42|1941/42]], [[Národní liga 1942/43|1942/43]]) <br /> 5× mistr České republiky ([[1. česká fotbalová liga 1995/96|1995/96]], [[Gambrinus liga 2007/08|2007/08]], [[Gambrinus liga 2008/09|2008/09]], [[EPojisteni.cz liga 2016/17|2016/17]], [[Fortuna:Liga 2018/19|2018/19]])
 | domácí_trofeje = 9× [[Pohár FAČR|Český pohár]]
@@ Řádek 127: / Řádek 128: @@
  {{Medaile| {{goca}} | [[MOL Cup 2018/19|2018/2019]]|SK Slavia Praha}}
 }}
-'''SK Slavia Praha''' je [[Česko|český]] profesionální fotbalový klub, který sídlí v [[Praha|pražských]] [[Vršovice|Vršovicích]]. Byl založen [[2. listopad]]u [[1892]], původně jako cyklistický odbor v [[Praha|Praze]], vzešlý z pražského vlasteneckého studentského sdružení ''Literární a řečnický spolek Slavia'' se sídlem ve Vodičkově ulici.<ref>{{Citace elektronického periodika
+'''SK Slavia Praha''' (celým názvem: '''Sportovní klub Slavia Praha''') je [[Česko|český]] profesionální fotbalový klub, který sídlí v [[Praha|pražských]] [[Vršovice|Vršovicích]]. Byl založen [[2. listopad]]u [[1892]], původně jako cyklistický odbor v [[Praha|Praze]], vzešlý z pražského vlasteneckého studentského sdružení ''Literární a řečnický spolek Slavia'' se sídlem ve Vodičkově ulici.<ref>{{Citace elektronického periodika
  | příjmení = Berný | jméno = Aleš | příjmení2 = Mls | jméno2 = Martin
  | titul = Přesně před 120 lety založili studenti Slavii, klub funguje dodnes

SK Slavia Praha

Domácí stadiony	Fortuna Arena • Stadion Evžena Rošického (Strahov) • Stadion Dr. Václava Vacka • Stadion Slavie na Letné

Rivalita	Pražské derby • Klíč primátora hlavního města Prahy

Evropské poháry	Výsledky Slavie Praha v evropských fotbalových pohárech

Další týmy	Rezervní tým • Juniorský tým (U–21) • Ženský tým

Další sporty	Basketbal (muži) • Basketbal (ženy) • Futsal • Házená (ženy) • Lední hokej (muži) • Lední hokej (ženy) • Lukostřelba • Pozemní hokej • Ragby • Vodní pólo • Volejbal (ženy) • Veslování • atd.

Jednotlivé sezóny	1993/1994 • 1994/1995 • 1995/1996 • 1996/1997 • 1997/1998 • 1998/1999 • 1999/2000 • 2000/2001 • 2001/2002 • 2002/2003 • 2003/2004 • 2004/2005 • 2005/2006 • 2006/2007 • 2007/2008 • 2008/2009 • 2009/2010 • 2010/2011 • 2011/2012 • 2012/2013 • 2013/2014 • 2014/2015 • 2015/2016 • 2016/2017 • 2017/2018 • 2018/2019 • 2019/2020 • 2020/2021 • 2021/2022

Seznamy zápasů Slavie	1896 • 1897 • 1898 • 1899 • 1900 • 1901 • 1902 • 1903 • 1904

Červenobílá, bojová síla – pokřik fanoušků

1. česká fotbalová liga – česká nejvyšší soutěž ve fotbale (ročníky, týmy, historie atd.)

Kluby 2023/2024	MFK Karviná • SK Dynamo České Budějovice • FC Hradec Králové • FK Jablonec • FC Slovan Liberec • FK Mladá Boleslav • SK Sigma Olomouc • FC Baník Ostrava • FK Pardubice • FC Viktoria Plzeň • Bohemians Praha 1905 • SK Slavia Praha • AC Sparta Praha • 1. FC Slovácko • FK Teplice • FC Zlín

Stadiony	Karviná • České Budějovice • Hradec Králové • Jablonec • Liberec • Mladá Boleslav • Olomouc • Ostrava • Pardubice • Plzeň • Bohemians Praha • Slavia Praha • Sparta Praha • Slovácko • Teplice • Zlín

Sezóny (historický přehled)	Československo: 1925 • 1925/1926 • 1927 • 1927/28 • 1928/29 • 1929/30 • 1930/31 • 1931/32 • 1932/33 • 1933/34 • 1934/35 • 1935/36 • 1936/37 • 1937/38 • 1938/39 Protektorát Čechy a Morava: 1939/40 • 1940/41 • 1941/42 • 1942/43 • 1943/44 Československo: 1945/46 • 1946/47 • 1947/48 • 1949 • 1950 • 1951 • 1952 • 1953 • 1954 • 1955 • 1956 • 1957/58 • 1958/59 • 1959/60 • 1960/61 • 1961/62 • 1962/63 • 1963/64 • 1964/65 • 1965/66 • 1966/67 • 1967/68 • 1968/69 • 1969/70 • 1970/71 • 1971/72 • 1972/73 • 1973/74 • 1974/75 • 1975/76 • 1976/77 • 1977/78 • 1978/79 • 1979/80 • 1980/81 • 1981/82 • 1982/83 • 1983/84 • 1984/85 • 1985/86 • 1986/87 • 1987/88 • 1988/89 • 1989/90 • 1990/91 • 1991/92 • 1992/93 Česko: 1993/94 • 1994/95 • 1995/96 • 1996/97 • 1997/98 • 1998/99 • 1999/00 • 2000/01 • 2001/02 • 2002/03 • 2003/04 • 2004/05 • 2005/06 • 2006/07 • 2007/08 • 2008/09 • 2009/10 • 2010/11 • 2011/12 • 2012/13 • 2013/14 • 2014/15 • 2015/16 • 2016/17 • 2017/18 • 2018/19 • 2019/20 • 2020/21 • 2021/22 • 2022/23 • 2023/24

Dřívější účastníci (poslední sezóna) (pozn.: v ČSR éře pouze české kluby)	SK Čechie Praha VIII (1925/26) • Slavoj Žižkov (1925/26) • Nuselský SK (1927) • ČAFC Praha (1929/30) • FK Meteor Praha VIII (1930/31) • AFK Kolín (1935/36) • DFC Prag (1935/36) • DSV Saaz (1935/36) • Teplitzer FK (1935/36) • SK Moravská Slavia Brno (1936/37) • FK Náchod (1939/40) • SK Nusle (1943/44) • SK Polaban Nymburk (1945/46) • SK Pardubice (1945/46) • 1. SK Prostějov (1945/46) • SK Rakovník (1945/46) • SK Libeň (1946/47) • SK Olomouc ASO (1946/47) • SK Plzeň (1950) • SK Čechie Karlín (1951) • ČAFC Židenice 2011 (1952) • Slavoj Liberec (1953) • VTJ Dukla Olomouc (1954) • Jiskra Liberec (1955) • Dukla Pardubice (1959/60) • TJ Rudá hvězda Brno (1960/61) • FC LeRK Brno (1961/62) • FK Motorlet Praha (1963/64) • SK Baťov 1930 (1964/65) • FK Pardubice 1899 (1968/69) • FK Třinec (1975/76) • FK Frýdek-Místek (1976/77) • MFK Vítkovice (1993/94) • SK Benešov (1994/95) • FC Union Cheb (1995/96) • FC SYNOT Slovácká Slavia Uherské Hradiště (1995/96) • AFK Atlantic Lázně Bohdaneč (1997/98) • FC Karviná (1998/99) • 1. FK Drnovice (2001/02) • FK Chmel Blšany (2005/06) • FK Baník Most 1909 (2007/08) • SK Kladno (2009/10) • FK Bohemians Praha (2009/10) • FK VIAGEM Ústí nad Labem (2010/11) • FK Viktoria Žižkov (2011/12) • 1. SC Znojmo FK (2013/14) • FC Vysočina Jihlava (2017/18) • FK Dukla Praha (2018/19) • SFC Opava (2020/21) • FK Příbram (2020/21) • FC Zbrojovka Brno (2022/23)

Ocenění	Hráč a trenér měsíce 1. české fotbalové ligy • Přihraj:Král asistencí

Jiné odkazy	Český fotbalový pohár • Český Superpohár • Česko-slovenský Superpohár • Fotbalová liga Československa • Kluby 1. české fotbalové ligy • Pražské derby • Výsledky českých fotbalových klubů v evropských pohárech Fotbal ženy: I. liga žen • Česká ženská fotbalová reprezentace