Bitva u Nördlingenu: Porovnání verzí
mBez shrnutí editace |
Opraven překlep značky: editace z mobilu editace z mobilní aplikace editace z mobilní aplikace pro Android |
||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
| velitel1 = [[Gustav Horn]] # <br /> [[Bernard Sasko-Výmarský]] |
| velitel1 = [[Gustav Horn]] # <br /> [[Bernard Sasko-Výmarský]] |
||
| velitel2 = [[Ferdinand III. Habsburský|arcivévoda Ferdinand]] <br /> [[Matyáš Gallas]] |
| velitel2 = [[Ferdinand III. Habsburský|arcivévoda Ferdinand]] <br /> [[Matyáš Gallas]] |
||
| velitel3 = [[Ferdinand Španělský]] <br /> |
| velitel3 = [[Ferdinand Španělský]] <br /> |
||
}} |
}} |
||
Verze z 7. 8. 2019, 09:41
| Bitva u Nördlingenu | |||
|---|---|---|---|
 Sestava mušketýrů a pikenýrů | |||
| Trvání | 5.-6. září 1634 | ||
| Místo | Jižně od Nördlingenu v Bavorsku | ||
| Souřadnice | 48°48′20″ s. š., 10°29′9″ v. d. | ||
| Výsledek | Švédsko-Saská drtivá porážka, zajetí generála Horna | ||
| Strany | |||
| |||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||
.svg){kind=small}
Bitva u Nördlingenu je jedna z mnoha bitev třicetileté války, je však první porážkou švédských vojsk na německé půdě. 5. a 6. září se blízko města Nördlingen střetla švédsko-saská vojska s vojsky císařskými posílenými o španělské sbory.
Situace před bitvou
Rok 1634 nezačal pro císaře a jeho spojence dobře. Saské jednotky se dostaly až pod pražské hradby a švédská vojska se svými spojenci pronikla hluboko na bavorské území. Císařská hlavní armáda zatím oblehla svobodné říšské město v Bavorsku nad Egerou Nördlingen. Spojené švédsko-saské síly pod velením švédského generála Gustava Horna a Bernarda Sasko Výmarského spěchaly na pomoc obleženému městu. Na jedné straně stály početnější císařské síly pod velením arcivévody Ferdinanda, budoucího Ferdinanda III a císařského generalissima Matyáše Gallase posílené o španělský kontingent a švédsko-saské jednotky pod sotva jednotným velením Gustava Horna a Bernarda Výmarského na straně druhé. Tyto dva velitelé spolu spolupracovali jen s velkými obtížemi a jeden se odmítal podřídit tomu druhému. 6. září 1634 švédsko-saské jednotky zahájily útok proti početnějšímu a poblíž Nördlingenu dobře zakopanému a připravenému nepříteli.
Bitva
6. září 1634 zahájily spojené švédsko-saské síly v čele s Gustavem Hornem a Bernardem Výmarským útok na dobře zakopanou císařskou armádu arcivévody Ferdinanda posílenou o španělské jednotky s úmyslem zachránit obležené město. Císařská armáda byla zakopaná na pahorcích jižně od města. Klíčovou roli sehrál nejvyšší kopec Allbuch. Kdo by byl ovládl Allbuch, byl by se stal pánem situace. Za úsvitu zahájilo Hornovo pravé křídlo útok na Allbuch. Nezkušení císařští odvedenci vzali nohy na ramena před mohutným útokem švédských veteránů. Zanechali za sebou kanóny rozestavěné do několika šancí. Vše šlo podle Hornova plánu do té doby, než se dvě švédské jednotky omylem pustily do sebe a trvalo dost dlouho než pochopily svůj omyl. Císařští si velmi dobře uvědomovali, co jim hrozí ztrátou Allbuchu a využili švédského zmatku. Císařská a tvrdá a zkušená španělsko-italská pěchota zahájila protiútok. Nyní švédské jednotky na Allbuchu potřebovaly podporu. Bojiště bylo zahaleno kouřem a švédská jízda zůstala nečinně stát pod svahem. Allbuch ovládli opět císařští. Gustav Horn byl však rozhodnut dobýt pahorek zpět. Horn byl tvrdý a pracovitý voják, bohužel nebyl žádný genius a zcela postrádal fantazii. Posílal své čím dál tím více prořídlé řady svých vojáků do útoku proti Allbuchu. Kolem poledne Horn pochopil, že jeho unavené jednotky už pahorek dobýt nemohou a zavelel k ústupu. Císařští trpělivě čekali na tuto chvíli. Celá španělská linie se hnula k jednotnému protiútoku. Hornovo pravé křídlo bylo rozprášeno. I levé křídlo Bernarda Výmarského bylo mohutným útokem sraženo na kolena. Císařsko španělské jezdectvo pobíjelo prchající muže. Bylo po bitvě.
Po bitvě
Nejriskantnější a nejtěžší manévr v boji, který se dá udělat, je pokus o útěk. O tom se dobře přesvědčili Hornovi vojáci v bitvě u Nördlingenu. Na ústupu byli pobíjeni nepřátelskou jízdou po houfech. Horn ztratil více než 6000 vojáků a přibližně stejný počet byl zajat, mezi zajatci byl i sám Horn. Ferdinand a Gallas ukořistili 130 praporů, 70 kanónů a asi 4000 zásobovacích vozů. Bitva u Nördlingenu byla katastrofou pro švédské zájmy v Německu. Švédské tažení se od začátku netěšilo velké oblibě mezi německými knížaty. Tato obliba klesala přímo úměrně s klesající disciplínou švédských vojáků. Podpora Švédů byla čím dál tím více závislá na tasených kordech a nabitých mušketách. Po bitvě u Nördlingenu, kdy prakticky většina švédské armády přestala existovat, se vše začalo hroutit. Švédské posádky začaly kvapně opouštět jižní Německo.
Literatura
- VELKÉ DĚJINY ZEMÍ KORUNY ČESKÉ svazek VIII 1618–1683 Ivana Čornejová Jiří Kaše Jiří Mikulec Vít Vlnas,
- NEPOKOJNÁ LÉTA Peter Englund