Tygr ussurijský: Porovnání verzí
→Chov v Zoo Praha: aktualizace značka: editace z Vizuálního editoru |
→Chov v Zoo Praha: aktualizace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 60: | Řádek 60: | ||
== Chov v zoo == |
== Chov v zoo == |
||
V zajetí žije více tygrů než ve volné přírodě. V [[zoologická zahrada|zoologických zahradách]] na celém světě je chováno přes 1000 tygrů, kteří se poměrně dobře množí. |
V zajetí žije více tygrů než ve volné přírodě. V [[zoologická zahrada|zoologických zahradách]] na celém světě je chováno přes 1000 tygrů, kteří se poměrně dobře množí. V evropských zoo sdružených do EAZA (v rámci Evropského záchovného programu) jich bylo v létě 2019 chováno přibližně 240.<ref name=":4">{{Citace elektronického periodika |
||
| titul = Zoo Praha má novou tygřici |
|||
| url = https://www.zoopraha.cz/aktualne/novinky-u-zvirat/11874-zoo-praha-ma-novou-tygrici |
|||
| periodikum = Zoo Praha |
|||
| datum přístupu = 2019-08-04 |
|||
| jazyk = cs-cz |
|||
}}</ref> U člověkem odchovaných velkých šelem je jen malá šance, že se je podaří vrátit do přírody, protože již ztratily strach z lidí a schopnost samostatně lovit. |
|||
Zatímco v přírodě se zpravidla dožívají maximálně 10 let, v lidské péči žijí výrazně déle – až 17 let.<ref name=":1">{{Citace periodika |
Zatímco v přírodě se zpravidla dožívají maximálně 10 let, v lidské péči žijí výrazně déle – až 17 let.<ref name=":1">{{Citace periodika |
||
| Řádek 125: | Řádek 131: | ||
| periodikum = www.zoopraha.cz |
| periodikum = www.zoopraha.cz |
||
| datum přístupu = 2019-06-07 |
| datum přístupu = 2019-06-07 |
||
}}</ref> Jmenuje se Arila a do expozičního výběhu byla prvně vpuštěna na počátku srpna 2019. Doplnila tak pár k samci Rádžovi po úhynu staré samice.<ref name=":4" /> |
|||
}}</ref> |
|||
Dosud se podařilo odchovat přes padesát mláďat.<ref name=":0" /> |
Dosud se podařilo odchovat přes padesát mláďat.<ref name=":0" /> |
||
Verze z 4. 8. 2019, 15:40
 Tygr ussurijský | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 ohrožený druh[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | šelmy (Carnivora) |
| Čeleď | kočkovití (Felidae) |
| Podčeleď | velké kočky (Pantherinae) |
| Rod | Panthera |
| Druh | tygr (Panthera tigris) |
| Trinomické jméno | |
| Panthera tigris altaica Temminck, 1844 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Tygr ussurijský (Panthera tigris altaica), též známý jako tygr sibiřský, amurský, altajský, korejský, mandžuský nebo severočínský je největší známou kočkovitou šelmou a po medvědu kodiakovi a ledním medvědovi třetí největší suchozemskou šelmou vůbec. Jedná se o poddruh tygra. Nejpoužívanější český název ussurijský není v ostatních jazycích tak častý. Pochází od názvu řeky Ussuri v ruském Přímořském kraji, která protéká oblastí, v níž se tygr ussurijský dnes převážně vyskytuje. Počet jedinců žijících ve volné přírodě dosahuje asi 560 kusů a v posledních několika desetiletích stále vzrůstá.
Popis
- hmotnost: 100–306 kg (v zajetí až okolo 400 kg)
- délka těla: 160–250 cm
- délka ocasu: 90-100 cm
- výška v kohoutku: 1,10–1,25 m
Tygr ussurijský je (spolu s tygrem indickým) největší a nejmohutnější kočkovitá šelma, samci mohou vážit přes 300 kg.[2] Samci jsou výrazně větší než samice: hmotnost těla u samic kolísá mezi 100 až 180 kg, kdežto hmotnost samců dosahuje 170 až 306 kg. Největší v zajetí chovaný tygr byl dlouhý 3,7 m a vážil přes 423 kg. Průměrná historická hmotnost samců získaná porovnáním všech dostupných dat je 215 kg, samic 137 kg. Současná divoce žijící populace je menšího vzrůstu (189 kg, 128 kg). Tento úbytek na váze je patrně zapříčiněn zejména poklesem stavů zvěře, která je kořistí tygrů. V souvislosti se zlepšující se ochranou životního prostředí v dané oblasti lze v posledních letech pozorovat narůst hmotnosti tygrů - tedy postupný návrat k velikostem, kterých dosahovali v minulosti. Samci ussurijských tygrů chovaní v zajetí dosahují průměrné váhy kolem 220 kg.
V porovnání s ostatními poddruhy tygra je tygr ussurijský světlejší a kresba je spíše tmavě hnědá než černá. Bílé zbarvení spodní strany těla dosahuje velmi vysoko na boky. Také na ocase se základní zbarvení uplatňuje pouze v jeho první třetině až polovině, jinak je základní zbarvení ocasu bílé. Nepříliš husté pruhy jsou příčné a málokdy komplikovaněji členěné, nejčastěji jsou jen zdvojené. Na stehnech a na bocích jako i v první třetině až polovině ocasu je jejich zbarvení šedohnědé nebo šedé. Pruhy jsou na ostatních místech těla leskle černé. Samci mají obvykle na kořeni ocasu typickou kresbu v podobě protáhlého obráceného U.
Srst je dlouhá a hustá, typickým znakem ussurijského tygra jsou dlouhé světlé licousy. V oblasti, kde žijí, po většinu roku leží sníh, tygři jsou proto přizpůsobeni chladnému podnebí – i jejich tlapy jsou větší než u ostatních tygrů a slouží jim jako sněžnice při pohybu ve sněhu.
Rozšíření
Vyskytuje se v oblastech tajgy, v hustých porostech okolo řek a jezer, listnatých, smíšených i jehličnatých lesích. K životu potřebuje velké území člověkem nedotčené krajiny.
Tygr ussurijský žil původně na rozsáhlém území mezi Bajkalem a pobřežím Ochotského moře, v současnosti žije takřka výhradně na omezeném území východního Ruska v blízkosti řeky Ussuri, přítoku Amuru v Přímořském a Chabarovském kraji. Tuto oblast sdílí s levhartem mandžuským (Panthera pardus orientalis) a oba tyto druhy jsou přísně chráněny. Asi 10 % tygrů ussurijských žije v Číně.
Populace těchto tygrů čítala ve 30. letech 20. století asi jen 30 kusů, v roce 1992 v horách Sichote-Aliň žilo 250 kusů, do roku 2004 vzrostla populace na 350 kusů a v roce 2015 se pohybovala okolo 560 jedinců.[3] Odhaduje se, že v pohoří Čching-paj (Pektu) na pomezí Mandžuska a Koreje jich ještě žije asi 20 kusů.[4]
Lov
Tygr ussurijský je vrcholovým predátorem, kromě člověka nemá přirozeného nepřítele. Ve svém teritoriu pronásleduje vlky a levharty a má-li příležitost, zabíjí je.
Tygr ussurijský žije v doupěti v jeskyni či pod vývratem stromu, odkud podniká za dne i za soumraku po pravidelných stezkách výpravy za kořistí. Rádi plavou a přeplavou široké řeky nebo mořské úžiny. K vyhlédnuté kořisti se nejprve připlíží a pak jí srazí rychlým skokem. Asi z 85 % se živí jelení zvěří a divokými prasaty, loví také goraly, v případě nutnosti i menší savce, jako jsou zajícovci, nepohrdne ani rybami. Příležitostně loví i medvědy, a to i plně dospělé samce. Větší kořist si tygr ukrývá a opět se k ní vrací. Je to samotář, tygři se setkávají jen při páření, jinak si své teritorium před ostatními jedincí hájí.
Rozmnožování
Doba rozmnožování není vázána na určité roční období. Na většině areálu rozšíření tohoto tygra dochází k hledání partnerů a k páření nejčastěji během zimy a na jaře, asi od konce listopadu do dubna. Samice se častokrát vydává sama na cesty a hledá partnera. Tygři se páří opakovaně a zůstávají po celou dobu říje pohromadě.[5] Tygřice je březí v průměru 104 až 106 dní. Gravidita ve většině případů netrvá méně než 96 dní a déle než 111 dní. Obvykle se narodí 2 nebo 3 mláďata. Výjimečně může být jen jedno mládě nebo ještě výjimečněji pět nebo dokonce i šest mláďat. V přírodě však nikdy tygřice neodchovají více než tři nebo maximálně čtyři mláďata. Tygřice bere svá mláďata na lov kolem pěti až šesti měsíců.
Zajímavost
Tygr ussurijský jménem „Hodori“ byl vybrán jako maskot Olympijských her v Soulu v roce 1988 v Jižní Koreji.
Chov v zoo
V zajetí žije více tygrů než ve volné přírodě. V zoologických zahradách na celém světě je chováno přes 1000 tygrů, kteří se poměrně dobře množí. V evropských zoo sdružených do EAZA (v rámci Evropského záchovného programu) jich bylo v létě 2019 chováno přibližně 240.[6] U člověkem odchovaných velkých šelem je jen malá šance, že se je podaří vrátit do přírody, protože již ztratily strach z lidí a schopnost samostatně lovit.
Zatímco v přírodě se zpravidla dožívají maximálně 10 let, v lidské péči žijí výrazně déle – až 17 let.[7]
V Česku chovají tygry ussurijské nejen tradiční zoologické zahrady sdružené v UCSZOO, ale také menší zařízení[8]:
- Zoo Hluboká
- Zoo Hodonín
- Zoo Olomouc
- Zoo Plzeň
- Zoo Praha
- Zoo Zlín
- Zoo Dvorec
- Zoo Tábor
- Ringelland[9]
- Faunapark Horní Lipová, od r. 2016[10]
Chov v Zoo Praha
Chov tygra ussurijského v Zoo Praha započal již ve 40. letech 20. století.[11] Pravděpodobně prvním jedincem (není zcela zřejmé poddruhové určení) byl samec Franz. První jasně potvrzený tygr ussurijský byl ale až v roce 1953 (samice Máša). Chovný pár Amur a Ťapka přišel z volné přírody o dva roky později. První odchov se podařil v roce 1961.[12] Na sklonku roku 1989 přišel do zoo ve věku půl roku samec Ligar, který uhynul v roce 2004.[7] Dlouholetým symbolem tygrů v Zoo Praha byl samec Priam, kterému se však říkalo Assuri, respektive po domácku Asík.[13] Narodil se 14. 7. 1987. Kvůli komplikacím v jeho odchovu musel jít na umělý odchov u chovatelky. Přes určité zdravotní problémy v dětství dospěl a stal se otcem několika mláďat. Krátkodobý pobyt v Olomouci mu po pokousání samicí přivodil kulhání, které nešlo operativně odstranit[13], a tak jej všichni návštěvníci mohli bezpečně rozpoznat právě podle chůze. Asík uhynul v úctyhodném věku devatenácti let.[14] V roce 2016 pak uhynul samec Xeron, taktéž několiknásobný otec napříč evropskými zoo.[2]
V roce 2016 byly mj. chovány dvě samice. Od roku 2004 je to samice Marylei z Kanady. V říjnu 2016 byla ze Zoo Ostrava dovezena poslední tamní samice tygra ussurijského Mája.[15]. Ke konci roku 2017 i 2018 byl chován samec a samice.[16][17] V květnu 2019 byla z německé Zoo Duisburg dovezena samice.[18] Jmenuje se Arila a do expozičního výběhu byla prvně vpuštěna na počátku srpna 2019. Doplnila tak pár k samci Rádžovi po úhynu staré samice.[6]
Dosud se podařilo odchovat přes padesát mláďat.[2]
Tygry ussurijské je možné pozorovat v horní části zoo, v rámci expozičního celku Severský les; konkrétně ve zrekonstruované expozici, která svou současnou podobu získala letech 2004–2005. Nechybí v něm vodní kaskáda či jezírko.[11]
Galerie
-
Ussurijský tygr -
Tygr ussurijský v berlínské zoo -
Hlava tygra -
Ležící tygři v Zoo Landau -
Mládě hrající si ve sněhu (Zoo v Buffalo) -
Tygři ussurijští ve vodě (Zoo Schönbrunn)
Odkazy
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-22]
- ↑ a b c http://zoomagazin.cz/po-stopach-tygru-sibirsti-kralove/
- ↑ Sex imbalance as endangered Siberian tigers show signs of recovery. siberiantimes.com [online]. [cit. 2018-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ http://www.rent1212.estranky.cz/clanky/tygr.html
- ↑ http://www.zoodvorec.cz/lexikon-zvirat/tygr-ussurijsky_11.html
- ↑ a b Zoo Praha má novou tygřici. Zoo Praha [online]. [cit. 2019-08-04]. Dostupné online.
- ↑ a b V pražské zoo uhynul tygr ussurijský | Radio Praha. www.radio.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-25].
- ↑ www.Zootierliste.de. zootierliste.de [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ringelland.cz/otygrech.html
- ↑ http://sumpersky.denik.cz/zpravy_region/video-tygr-v-jesenikach-roztomile-mlade-se-zabydluje-v-horske-vsi-20160408.html
- ↑ a b 2005 - Expozice tygrů ussurijských. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-05-25].
- ↑ Tygr ussurijský - lexikon zvířat. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online.
- ↑ a b Asík - 19 let. Zoo Praha. Dostupné online [cit. 2018-05-25].
- ↑ Návštěvní kniha. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Zoo Praha. www.facebook.com [online]. [cit. 2018-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2017
- ↑ Ročenka Unie českých a slovenských zoologických zahrad 2018
- ↑ Přírůstky. www.zoopraha.cz [online]. [cit. 2019-06-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu tygr ussurijský na Wikimedia Commons 
Taxon Panthera tigris altaica ve Wikidruzích- Tygr ussurijský na stránkách IUCN (anglicky)
- ZOO Praha – Lexikon zvířat – Tygr ussurijský (česky)
- Oáza sibirského tigra – Kostolná pri Dunaji (slovensky)
