2019: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
Bez shrnutí editace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 206: | Řádek 206: | ||
[[Soubor:Zeffirelli (cropped).jpg|náhled|upright|[[Franco Zeffirelli]] († 15. června)]] |
[[Soubor:Zeffirelli (cropped).jpg|náhled|upright|[[Franco Zeffirelli]] († 15. června)]] |
||
[[Soubor:João Gilberto.jpg|náhled|upright|[[João Gilberto]] († 6. července)]] |
[[Soubor:João Gilberto.jpg|náhled|upright|[[João Gilberto]] († 6. července)]] |
||
[[Soubor:Rutger Hauer (2018).jpg|náhled|221x221pixelů|Rutger Hauer († 19. července)]] |
[[Soubor:Rutger Hauer (2018).jpg|náhled|221x221pixelů|[[Rutger Hauer]] († 19. července)]] |
||
* {{0}}[[1. leden|1. ledna]] – [[Pegi Young]], americká zpěvačka (* [[1. prosinec|1. prosince]] [[1952]]) |
* {{0}}[[1. leden|1. ledna]] – [[Pegi Young]], americká zpěvačka (* [[1. prosinec|1. prosince]] [[1952]]) |
Verze z 29. 7. 2019, 08:08
3. tisíciletí |
◄◄ ◄ 2015 • 2016 • 2017 • 2018 • 2019 • 2020 • 2021 • 2022 • 2023 ► ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen • Červen • Červenec • Srpen • Září • Říjen • Listopad • Prosinec
Rok 2019 (MMXIX) gregoriánského kalendáře začal v úterý 1. ledna a skončí v úterý 31. prosince. V České republice má 251 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 10 jich připadá na mimovíkendové dny. Letní čas začal v neděli 31. března ve 2:00 hodin a skončí v neděli 27. října ve 3:00 hodin. Dle židovského kalendáře nastane přelom roků 5779 a 5780, dle islámského kalendáře 1440 a 1441.
OSN prohlásila rok 2019 Mezinárodním rokem periodické tabulky chemických prvků.[1]
Události
- Automatický abecedně řazený seznam viz Kategorie:Události roku 2019
Česko
- 21. ledna – V Česku a mnoha dalších státech bylo možné pozorovat úplné zatmění Měsíce.
- 28. ledna – Vláda ČR prohlásila vilu Bertramku za národní kulturní památka.
- 13. června – V Praze a Havlíčkově Brodu začalo Mistrovství světa v softbale mužů 2019.
- 26. června – V Praze na Letné se konala největší protivládní demonstrace, pořádaná Milion chvilek pro demokracii.
Svět
- 1. ledna
- Rumunsko se ujalo Předsednictví EU.
- Belgie, Německo, Dominikánská republika, Indonésie a Jihoafrická republika se na dva roky staly nestálými členy Rady bezpečnosti OSN.
- Evropskými hlavními městy kultury v roce 2019 jsou italská Matera a bulharský Plovdiv.
- Vesmírná sonda New Horizons prolétla kolem objektu Kuiperova pásu 2014 MU69.
- Stejnopohlavní manželství v Rakousku se stává legální.
- 2. ledna – Osm lidí zemřelo při železniční nehodě na mostě přes Velký Belt mezi dánskými ostrovy Sjælland a Fyn.
- 3. ledna – Čínská měsíční sonda Čchang-e 4 jako první v historii přistála na odvrácené straně Měsíce.
- 5. ledna – Konstantinopolský patriarcha Bartoloměj I. podepsal dekret udělující autokefalii Pravoslavné církvi na Ukrajině.
- 6. ledna
- v Egyptě byla vysvěcena nová Katedrála Narození Páně, největší kostel na Blízkém východě, za účasti prezidenta Abdala Fattáha Sísího a patriarchy koptské pravoslavné církve Theodorose II..
- Malajsijský král Muhammad V. Kelantanský abdikoval na svůj úřad.
- 7. ledna – Příslušníci gabonské armády se pokusili sesadit prezidenta Ali Bongu. Pokus o převrat selhal poté, co jeho vůdci byli zatčeni.
- 14. ledna – Paweł Adamowicz, primátor města Gdaňsk, zemřel na následky zranění utržených při útoku během nedělního charitativního koncertu.
- 22.–27. ledna – Světové dny mládeže v panamském hlavním městě Panamá.
- 25. ledna – Řecký parlament schválil dohodu o změně názvu sousední Makedonie.
- 3. února – Papež František dorazil do Abu Dhabi ve Spojených arabských emirátech a stal se tak prvním papežem, který navštívil Arabský poloostrov.
- 15. února – Po neúspěšném hlasování o rozpočtu ohlásil španělský premiér Pedro Sánchez předčasné parlamentní volby na 28. dubna.
- 18. února – Australská vláda oficiálně prohlásila za vyhynulou krysu Melomys rubicola, která se vyskytovala na ostrově Bramble Cay v Torresově průlivu. Vymizela následkem opakovaného zaplavování ostrova stoupající hladinou oceánů, čímž představuje prvního savce, který vyhynul následkem současných změn klimatu.
- 22. února – Japonská vesmírná sonda Hajabusa 2 přistála na asteroidu Ryugu vzdáleném asi 340 milionů kilometrů od Země, odebrala zde vzorky materiálu planetky, opět odstartovala a vydala se zpět na oběžnou dráhu kolem asteroidu.
- 24. února – V moldavských parlamentních volbách zvítězila proruská Strana socialistů Moldavské republiky podporovaná prezidentem Igorem Dodonem.
- 28. února – Jednání amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského premiéra Kim Čong-una v Hanoji skončila předčasným odchodem Donalda Trumpa z jednání. Důvodem bylo, že Kim Čong-un žádá úplné zrušení všech sankcí vůči KLDR, ale zároveň si chce ponechat část jaderného arzenálu.
- 2. března – Z Kennedyho vesmírného střediska úspěšně odstartovala vesmírná loď Dragon 2 společnosti SpaceX ke svému zkušebnímu letu k ISS.
- 3. března – V estonských parlamentních volbách vyhrála opoziční liberální Estonská reformní strana bývalé europoslankyně Kaji Kallasové s 28,8 procenty hlasů.
- 8. března – Vesmírná loď Crew Dragon společnosti SpaceX přistála v Atlantském oceánu a úspěšně tak ukončila svůj zkušební nepilotovaný let k ISS.
- 10. března – Poblíž města Addis Abeba v Etiopii se zřítilo letadlo Boeing 737 MAX etiopských aerolinií se 157 lidmi na palubě.
- 15. března – Nejméně 50 lidí bylo zabito při útocích na dvě mešity během pátečních modliteb v novozélandském městě Christchurch.
- 16. března – V prvním kole prezidentských voleb na Slovensku uspěli Zuzana Čaputová s 40,6 % hlasů a Maroš Šefčovič s 18,7 % hlasů.
- 30. března – Ve 2. kolo prezidentských voleb na Slovensku zvítězila Zuzana Čaputová se ziskem 58,4 % hlasů při volební účasti 41,79 %.
- 2. dubna
- Google ukončil provoz sociální sítě Google+.
- Alžírský prezident Abdelazíz Buteflika rezignoval na svou funkci kvůli rozsáhlým protestům veřejnosti a nátlaku ozbrojených sil.
- 10. dubna – Vědci objevili nový druh člověka, který nazvali Homo luzonensis.
- 11. dubna
- Londýnská Metropolitní policie zatkla na ekvádorské ambasádě zakladatele WikiLeaks Juliana Assange poté, co Ekvádor zrušil jeho azylovou ochranu.
- Súdánský prezident Umar al-Bašír byl po 30 letech vlády sesazen a zatčen. Armáda vyhlásila v zemi výjimečný stav.
- 14. dubna – Ve Finsku proběhly parlamentní volby.
- 15. dubna – V Paříži propukl požár katedrály Notre-Dame.
- 21. dubna – Série teroristických útoků na křesťanské kostely a mezinárodní hotely na ostrově Srí Lanka si vyžádala přes 200 obětí, dalších více než 400 osob bylo zraněno.
- 30. dubna
- Japonský císař Akihito po 30 letech vládnutí abdikoval ve prospěch korunního prince Naruhita.
- Střelba na univerzitě v Charlotte v Severní Karolíně, při které 2 lidé zahynuli a 4 byli zraněni.
- 1. května – Na japonský trůn usedl nový císař Naruhito a začalo období Reiwa.
- 3. května – Na pobřeží indického svazového státu Urísa udeřil silný cyklón Fani. Z pobřežních oblastí bylo evakuováno 780 000 lidí.
- 4. května – V Moskvě došlo k havárii letadla Suchoj Superjet 100 na lince Aeroflot 1492, při níž zemřelo 41 lidí.
- 5. května – V druhém kole severomakedonských prezidentských voleb zvítězil kandidát vládní sociální demokracie Stevo Pendarovski před opoziční Gordanou Siljanovskou Davkovou s poměrem 52 % ku 44,7 % hlasů.
- 6. května – Princi Harrymu, vévodovy ze Sussexu a jeho manželce Meghan se narodil syn Archie.
- 10.–26. května – 83. Mistrovství světa v ledním hokeji v Bratislavě a Košicích.
- 17. května – Tchaj-wan jako první stát v Asii uzákonil stejnopohlavní manželství.
- 18. května – Vítězem Eurovision Song Contest 2019 se stal nizozemský zpěvák Duncan Laurence s písní „Arcade“.
- 23.–26. května – Volby do Evropského parlamentu.
- 29. května – V Budapešti se na rozvodněném Dunaji po srážce potopila výletní loď Hableány, zahynulo 26 jihokorejských turistů a oba členové posádky.
- 31. května – Nejméně 13 lidí bylo zabito při střelbě na radnici ve městě Virginia Beach.
- 15. června – Zuzana Čaputová složila prezidentskou přísahu a stala se první prezidentkou Slovenska.
- 21.–30. června – 2. Evropské hry 2019 v běloruském Minsku.
- 18. července – Nejméně 33 lidí bylo zabito při žhářském útoku na animační studio Kjóto Animation ve městě Udži.
Očekávané události
- 1. července – Finsko se ujme Předsednictví EU.
- 26. prosince – V jižní Asii bude pozorovatelné prstencové zatmění Slunce.
- Spojené království vystoupí z Evropské unie.
- Budou staženi poslední britští vojáci rozmístění v Německu od konce druhé světové války.[2]
- V rámci mezinárodního experimentu ITER by měly začít první pokusy s plazmatem.
- Plánované vypuštění teleskopu Euclid.
Narození
Úmrtí
Česko
- 1. ledna – Pavel Švancer, architekt (* 9. června 1934)
- 4. ledna
- Milan Balabán, evangelický teolog, duchovní Českobratrské církve evangelické, religionista a pedagog (* 3. září 1929)
- Inka Šecová, herečka a dabérka (* 15. dubna 1943)
- 5. ledna – Milan Jankovič, literární vědec (* 1. září 1929)
- 6. ledna – Gustav Francl, novinář, filmový kritik a překladatel (* 28. ledna 1920)
- 7. ledna – Ivan Mašek, politik a ekonom, za normalizace disident, signatář Charty 77 (* 28. července 1948)
- 8. ledna – Svatopluk Spurný, ilustrátor a autor publikací o vojenské historii (* 3. srpna 1944)
- 10. ledna – Karel Bican, duchovní a bývalý pražský biskup Církve československé husitské (* 25. dubna 1951)
- 15. ledna
- Miloš Fikejz, fotograf, publicista a spisovatel (* 11. října 1959)
- Antonín Kramerius, fotbalista (* 10. července 1939)
- Rudolf Kučera, politolog, filozof a vysokoškolský pedagog (* 10. dubna 1947)
- Antonín Winter, spisovatel (* 15. února 1934)
- 17. ledna – Vladimír Puchalský, místní politik, bývalý primátor Přerova (* 19. května 1944)
- 20. ledna – Sylva Lacinová, sochařka (* 6. března 1923)
- 21. ledna – Marie Kyselková, herečka (* 20. srpna 1935)
- 23. ledna – Antonín Winter, spisovatel (* 15. února 1934)
- 25. ledna – Pavla Lidmilová, překladatelka (* 2. února 1932)
- 26. ledna
- Luděk Munzar, herec a dabér (* 20. března 1933)
- Jan Janků, politický vězeň (* 3. července 1921)
- 31. ledna – Luděk Rejchrt, evangelický farář, spisovatel a autor divadelních her a písní (* 25. ledna 1939)
- 1. února – Jiřina Adamcová, akademická malířka a grafička (* 6. června 1927)
- 5. února – Václav Vorlíček, režisér a scenárista (* 3. června 1933)
- 7. února – Hana Doskočilová, spisovatelka knih pro děti (* 11. července 1936)
- 9. února – Petr Oliva, herec a dabér (* 14. února 1943)
- 18. února – Stanislav Milota, kameraman, signatář Charty 77 (* 9. března 1933)
- 21. února
- Miloš Navrátil, historik hudby a pedagog (* 2. dubna 1932)
- Břetislav Petr, politik a poslanec (* 7. ledna 1937)
- 26. února – Jiří Pomeje, herec a filmový producent (* 13. prosince 1964)
- 27. února – Luděk Švorc, kladenský fotograf a spisovatel (* 21. ledna 1941)
- 28. února – Jiří Pecha, herec (* 1. listopadu 1944)
- 2. března – Otto Trefný, zdravotník československé hokejové reprezentace (* 9. února 1932)
- 7. března – Aťka Janoušková, herečka, dabérka a zpěvačka (* 16. března 1930)
- 10. března – Jiří Stříteský, politik a senátor (* 3. listopadu 1943)
- 12. března
- Věra Bílá, zpěvačka a hudebnice (* 22. května 1954)
- Mirek Hoffmann, country zpěvák, textař a skladatel, člen Greenhorns (* 28. března 1935)
- 14. března
- Jan Šplíchal, fotograf (* 17. prosince 1929)
- Stanislav Zindulka, herec (* 5. května 1932)
- 15. března – Miroslav Polreich, diplomat a zpravodajec (* 17. června 1931)
- 18. března
- Vlastimil Brlica, atlet a běžec (* 2. prosince 1928)
- Vojtěch Lahoda, historik umění, kurátor, vysokoškolský pedagog a překladatel (* 30. července 1955)
- 19. března – Jaroslav Karl, kněz a politický vězeň komunistické totality (* 18. června 1929)
- 24. března – Milan Norbert Badal, římskokatolický kněz, člen řádu sv. Lazara a autor gurmánské a humoristické literatury (* 15. srpna 1956)
- 25. března – Josef Hampl, malíř, sochař, grafik a tvůrce landartových projektů (* 17. dubna 1932)
- 26. března
- Daniel Nekonečný, zpěvák (* 29. června 1966)
- Josef Nun, šachista (* 22. července 1933)
- 29. března – Zdeněk Marek, hokejista a módní návrhář (* 16. října 1925)
- 1. dubna – Ivo Schwarz, policejní a zpravodajský důstojník, diplomat a velvyslanec (* 12. srpna 1964)
- 4. dubna – František Kressa, fotograf (* 19. října 1951)
- 5. dubna – Ivo Mrázek, basketbalový hráč a trenér (* 18. ledna 1926)
- 6. dubna – Rudolf Sůva, lyžař a motocyklový závodník (* 23. srpna 1924)
- 12. dubna – Zuzana Skalníková, herečka (* 20. června 1949)
- 15. dubna – Radomil Uhlíř, herec (* 10. dubna 1957)
- 18. dubna – Jiří Traxler, folkový hudebník, zpěvák, scenárista, muzikolog, etnolog a folklorista (* 30. srpna 1946)
- 20. dubna
- Luděk Bukač, hokejista a trenér (* 4. srpna 1935)
- Věra Kotasová, malířka, grafička, pedagožka a překladatelka (* 28. března 1939)
- 22. dubna – František Xaver Thuri, hudební skladatel, čembalista, varhaník, hobojista, hudební vědec a pedagog (* 29. dubna 1939)
- 24. dubna – Jaroslav Kepka, herec (* 14. srpna 1935)
- 25. dubna
- František Vítů, fotbalista (* 9. července 1944)
- Václav Wolf, římskokatolický kněz a teolog (* 1. března 1937)
- 29. dubna – Josef Šural, fotbalový reprezentant (* 30. května 1990)
- 1. května – Vladimír Poštulka, textař (* 29. dubna 1943)
- 5. května – Jan Nedvěd, básník, programátor a signatář Charty 77 (* 1. března 1939)
- 7. května
- Václav Postránecký, herec, dabér a pedagog (* 8. září 1943)
- Adam Svoboda, hokejista (* 26. ledna 1978)
- 11. května – Hana Čápová, grafička, ilustrátorka, kreslířka poštovních známek, malířka a tvůrkyně exlibris (* 24. dubna 1956)
- 13. května – Petr Skarlant, básník, spisovatel, dramatik a překladatel (* 22. února 1939)
- 21. května – Bohumil Staša, motocyklový závodník (* 29. dubna 1944)
- 24. května – Jaroslav Erik Frič, básník, hudebník a nakladatel (* 14. srpna 1949)
- 28. května – Petr Sgall, jazykovědec a bohemista (* 27. května 1926)
- 29. května – Jiří Stránský, spisovatel, scenárista, dramatik, překladatel, básník (* 12. srpna 1931)
- 1. června – Romek Hanzlík, hudební manažer, kytarista a fotograf (* 20. listopadu 1961)
- 2. června – Pavel Fried, konstruktér, manažer a podnikatel (* 13. června 1930)
- 7. června – Bohumil Svatoš, horolezec ( 24. srpna 1929)
- 13. června – Jiří Pospíšil, československý basketbalista (* 9. září 1950)
- 14. června – Josef Kavka, geolog a petrolog (* 25. dubna 1922)
- 22. června – Zdeněk Remsa, skokan na lyžích (* 29. prosince 1928)
- 23. června – Božena Brodská, tanečnice, historička baletu a pedagožka dějin baletu na AMU (* 27. července 1922)
- 28. června – František Čuba, agronom, pedagog a politik (* 23. ledna 1936)
- 4. července – Vladimír Kučera, novinář, publicista a scénárista (* 3. dubna 1947)
- 5. července – Josef Koutecký, lékař, chirurg a zakladatel dětské onkologie v Československu (* 31. srpna 1930)
- 9. července – Jana Kopecká, herečka a tanečnice (* 16. května 1939)
- 19. července – Alena Karešová, herečka a pedagožka (* 27. ledna 1927)
Svět
- 1. ledna – Pegi Young, americká zpěvačka (* 1. prosince 1952)
- 2. ledna – Paulien van Deutekomová, nizozemská rychlobruslařka (* 4. února 1981)
- 4. ledna – Jean Revillard, švýcarský fotožurnalista
- 5. ledna – Dragoslav Šekularac, jugoslávský fotbalista a trenér srbské národnosti (* 30. listopadu 1937)
- 6. ledna – Jo Andres, americká choreografka a režisérka (* 21. května 1954)
- 7. ledna
- Moše Arens, izraelský vědec, politik a velvyslanec (* 27. prosince 1925)
- Andrés Sorel, španělský spisovatel (* 1937)
- Bernard Tchoullouyan, francouzský zápasník (* 12. dubna 1953)
- 8. ledna – Giorgio Zur, německý katolický duchovní, arcibiskup a bývalý apoštolský nuncius (* 15. února 1930)
- 9. ledna
- Kjell Bäckman, švédský rychlobruslař (* 21. února 1934)
- Joseph Jarman, americký jazzový hudebník a kněz (* 14. září 1937)
- Milan Pančevski, jugoslávský a makedonský politik (* 16. května 1935)
- 10. ledna – Ross Lowell, americký vynálezce, fotograf, kameraman, lighting designer, spisovatel a podnikatel (* 10. července 1926)
- 11. ledna
- Michael Atiyah, britský matematik (* 22. dubna 1929)
- Jiří Brady, kanadský podnikatel českého původu, pamětník holokaustu (* 9. února 1928)
- Walter Chandoha, americký fotograf (* 30. listopadu 1920)
- 14. ledna
- Paweł Adamowicz, polský politik a právník, starosta Gdaňsku (* 2. listopadu 1965)
- Mieczyslaw Tomaszewski, polský muzikolog, hudební editor a teoretik, profesor a doktor (* 17. listopadu 1921)
- 16. ledna – Mirjam Presslerová, německá spisovatelka a překladatelka (* 18. června 1940)
- 19. ledna – Dušan Koník, slovenský fotbalový útočník (* 26. listopadu 1931)
- 21. ledna
- Lothar Kobluhn, německý fotbalový záložník (* 12. dubna 1943)
- Henri d'Orléans, pretendent francouzského trůnu (* 14. června 1933)
- Emiliano Sala, argentinský fotbalový útočník (* 31. října 1990)
- 23. ledna – Jonas Mekas, litevsko-americký filmový režisér, básník a fotograf (* 24. prosince 1922)
- 24. ledna – Fernando Sebastián Aguilar, španělský římskokatolický kněz, emeritní arcibiskup pamplonsko-tudelský a kardinál (* 14. prosince 1929)
- 25. ledna – Dušan Makavejev, srbský filmový režisér (* 13. října 1932)
- 26. ledna – Michel Legrand, francouzský hudební skladatel, dirigent a klavírista (* 24. února 1932)
- 28. ledna – Paul Whaley, americký bubeník (* 14. února 1947)
- 29. ledna – Jane Aamund, dánská novinářka a spisovatelka (* 8. listopadu 1936)
- 30. ledna – Šigeiči Nagano, japonský fotograf
- 8. února – Georg Gerster, švýcarský novinář a průkopník letecké fotografie
- 31. ledna – Anton Pilka, slovenský fotbalista (* 2. října 1942)
- 1. února – Imrich Kružliak, představitel slovenského poválečného exilu, politik, redaktor, publicista, spisovatel, historik, překladatel (* 8. prosince 1914)
- 4. února
- Isacio Calleja, španělský fotbalista (* 6. prosince 1936)
- Bernard Lietaer, odborník na mezinárodní finance a peněžní systémy (* 7. února 1942)
- Matti Nykänen, finský skokan na lyžích (* 17. července 1963)
- Leonie Ossowski, německá spisovatelka (* 15. srpna 1925)
- 6. února
- Manfred Eigen, německý fyzikální chemik, nositel Nobelovy ceny za chemii (* 9. května 1927)
- Anton Kret, slovenský spisovatel, dramaturg (* 1. dubna 1930)
- Rosamunde Pilcherová, britská spisovatelka (* 22. září 1924)
- 7. února
- Albert Finney, britský herec (* 9. května 1936)
- Per Olov Jansson, finský fotograf (* 22. dubna 1920)
- Jan Olszewski, polský politik, právník a bývalý premiér Polska (* 20. srpna 1930)
- 8. února – Georg Gerster, švýcarský novinář a průkopník letecké fotografie (* 30. dubna 1928)
- 9. února
- Guy Webster, americký fotograf (* 1939)
- Tomi Ungere, francouzský karikaturista, ilustrátor a spisovatel (* 28. listopadu 1931)
- 10. února – Heinz Fütterer, německý atlet, sprinter a mistr Evropy (* 14. října 1931)
- 12. února – Gordon Banks, anglický fotbalový brankář (* 30. prosince 1937)
- 13. února
- Miroslav Kusý, slovenský a československý politolog, filosof, publicista, pedagog, politik a signatář Charty 77 (* 1. prosince 1931)
- Micha'el Nudelman, izraelský politik a poslanec Knesetu (* 30. června 1938)
- 15. února – Ross Lowell, americký fotograf a vynálezce systému studiového svícení a gafferové pásky
- 16. února
- Don Bragg, americký atlet a olympionik (* 15. května 1935)
- Bruno Ganz, švýcarský herec (* 22. března 1941)
- 17. února – George Mendosa,americký námořník líbající dívku z legendární fotografie Den vítězství na Times Square Alfreda Eisenstaedta
- 18. února – Alessandro Mendini, italský architekt a designér (* 16. srpna 1931)
- 19. února – Karl Lagerfeld, německý módní návrhář a fotograf (* 10. září 1933)
- 21. února – Peter Tork, americký herec a hudebník, klávesista a baskytarista (* 13. února 1942)
- 23. února
- Ira Gitler, americký novinář a hudební kritik (* 18. prosince 1928)
- Katherine Helmondová, americká herečka (* 5. července 1929)
- Winfried Pilz, německý římskokatolický kněz a autor písní s náboženskou tématikou (* 4. července 1940)
- 24. února
- Ernst-Wolfgang Böckenförde, německý právní filosof a soudce německého ústavního soudu. (* 19. září 1930)
- Antoine Gizenga, konžský politik, představitel Sjednocené lumumbovské strany a premiér Demokratické republiky Kongo (* 5. října 1925)
- Donald Keene, americký vysokoškolský pedagog, překladatel a japanolog (* 18. června 1922)
- 25. února – Janet Asimovová, americká psychiatrička, psychoanalytička a spisovatelka science fiction (* 6. srpna 1926)
- 26. února
- Mariusz Makowski, polský historik, muzeolog a předseda Matice Těšínské (* 18. srpna 1958)
- Anke Besser-Güth, německá sochařka, keramička a malířka (* 16. prosince 1940)
- Ivar Nilsson, švédský rychlobruslař (* 22. června 1933)
- 27. února – Doug Sandom, britský bubeník a původní bubeník britské rockové kapely The Who (* 26. února 1930)
- 28. února
- Ed Bickert, kanadský jazzový kytarista (* 29. listopadu 1932)
- André Previn, americký klavírista a dirigent (* 6. dubna 1929)
- 1. března
- Žores Ivanovič Alfjorov, ruský fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 15. března 1930)
- Kevin Roche, americko-irský architekt (* 14. června 1922)
- 2. března – Yannis Behrakis, řecký fotožurnalista a redaktor (* 1960)
- 3. března – Paulína Snopková, slovenská paleontoložka, odbornice na palynologii (* 22. června 1932)
- 4. března
- Keith Flint, britský zpěvák a tanečník, vokalista skupiny The Prodigy (* 17. září 1969)
- Luke Perry, americký herec (* 11. října 1966)
- Jean Starobinski, švýcarský literární teoretik (* 17. listopadu 1920)
- 5. března – Jacques Loussier, francouzský klavírista a hudební skladatel (* 26. října 1934)
- 6. března – Carolee Schneemann, americká umělkyně (* 12. října 1939)
- 7. března
- Guillaume Faye, francouzský novinář a spisovatel (* 7. listopadu 1949)
- Issei Suda, japonský fotograf (* 24. dubna 1940
- 9. března
- Albert Marenčin, slovenský spisovatel, scenárista, dramaturg, výtvarník, překladatel a kritik (* 26. července 1922)
- Naotoši Jamanda, japonský obchodník a sportovní fanoušek (* 16. dubna 1926)
- 11. března
- Hal Blaine, americký bubeník (* 5. června 1929)
- Coutinho, brazilský fotbalový útočník a trenér (* 11. června 1943)
- 14. března
- Godfried Danneels, belgický římskokatolický kněz, bývalý primas Belgie a kardinál (* 4. června 1933)
- Ralph Metzner, americký psycholog a spisovatel (* 18. května 1936)
- Charlie Whiting, britský manažer a ředitel závodů Formule 1 (* 12. srpna 1952)
- 16. března – Dick Dale, americký surf rockový kytarista (* 4. května 1937)
- 17. března – John Carl Buechler, americký režisér, maskér, tvůrce speciálních a mechanických efektů (* 18. června 1952)
- 18. března – Tova Ilan, izraelská politička a bývalá poslankyně Knesetu (* 1. června 1929)
- 20. března
- Milan Píka, slovenský a český brigádní generál, příslušník RAF (* 28. července 1922)
- Joseph Victor Adamec, americký římskokatolický kněz slovenského původu a emeritní biskup Altoona–Johnstown (* 13. srpna 1935)
- 22. března – Scott Walker, americký zpěvák, hudebník (multiinstrumentalista), hudební producent a skladatel (* 2. ledna 1943)
- 23. března – Rafi Ejtan, agent Šin bet, který se podílel na únosu Adolfa Eichmanna a šéf tajné služby Lakam (* 23. listopadu 1926)
- 27. března – Valerij Bykovskij, sovětský kosmonaut (* 2. srpna 1934)
- 29. března
- Agnès Varda, francouzská fotografka, filmová režisérka a scenáristka (* 30. května 1928)
- Ed Westcott, americký fotograf, Projekt Manhattan (* 20. ledna 1922)
- Renzo Tortelli, italský fotograf (* 5. prosince 1926)
- Jon Østeng Hov, norský fotograf a spisovatel
- 1. dubna – Vonda N. McIntyre, americká spisovatelka, autorka mnoha sci-fi knih (* 28. srpna 1948)
- 3. dubna
- Gabriel Jules Joseph Piroird, francouzský kněz, emeritní biskup Constantine a člen sekulárního institutu Istituto del Prado (* 5. října 1932)
- Josip Zovko, chorvatský herec a režisér (* 7. června 1970)
- 4. dubna – Georgij Danělija, gruzínský filmový režisér (* 25. srpna 1930)
- 5. dubna – Sydney Brenner, jihoafrický biolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství (* 13. ledna 1927)
- 6. dubna – David J. Thouless, americko-britský fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 21. září 1934)
- 7. dubna – Seymour Cassel, americký herec (* 22. ledna 1935)
- 13. dubna
- Ján Starší, slovenský hokejista a trenér (* 17. října 1933)
- Tony Buzan, anglický autor a výchovný poradce (* 2. června 1942)
- Paul Greengard, americký neurobiolog, nositel Nobelovy ceny za fyziologii nebo lékařství (* 11. prosince 1925)
- 13. dubna
- Yvette Williamsová, novozélandská atletka a olympionička (* 25. dubna 1929)
- Paul Raymond, anglický klávesista a kytarista (* 16. listopadu 1945)
- 14. dubna
- Bibi Anderssonová, švédská herečka (* 11. listopadu 1935)
- Gene Wolfe, americký autor science fiction (* 7. května 1931)
- 15. dubna – Owen Garriott, americký vědec a kosmonaut (* 22. listopadu 1930)
- 16. dubna – David Lama, rakouský horolezec a sportovní lezec (* 4. srpna 1990)
- 17. dubna
- Alan García, prezident Peru v letech 1985–1990 a 2006–2011 (* 23. května 1949)
- Thamara Kinská, francouzsko-gruzínská vědkyně, původem gruzínská princezna a manželka hraběte Radslava Kinského (* 29. července 1935)
- Ja'akov Nechoštan, izraelský politik a poslanec Knesetu (* 22. dubna 1925)
- 18. dubna – Lyra McKeeová, severoirská investigativní novinářka, která byla zastřelena při nepokojích v Londonderry (* 31. března 1990)
- 20. dubna
- Peter Colotka, slovenský a československý komunistický politik a dlouholetý předseda vlády Slovenské socialistické republiky (* 10. ledna 1925)
- Galina Kmit, sovětská a ruská fotografka a fotožurnalistka (* 16. prosince 1931)
- 21. dubna – Doreen Spooner, britská fotografka
- 22. dubna – Billy McNeill, skotský fotbalista (* 2. března 1925)
- 23. dubna
- Jan Lucemburský, v letech 1964 až 2000 velkovévoda lucemburský (* 5. ledna 1921)
- David Winters, americký tanečník, choreograf, producent, režisér, scenárista a herec (* 5. dubna 1939)
- 24. dubna – Jean-Pierre Marielle, francouzský herec (* 12. dubna 1932)
- Michael Wolf, německý fotograf (* 30. července 1954)
- 25. dubna
- 28. dubna – Karol Modzelewski, anglický klávesista a kytarista (* 23. listopadu 1937)
- 29. dubna
- Stevie Chalmers, skotský fotbalista (* 26. prosince 1936)
- Grigorij Fedotovič Krivošejev, ruský generálplukovník a historik (* 15. září 1929)
- 30. dubna – Peter Mayhew, britsko-americký herec (* 15. května 1944)
- 2. května – Roland Aboujaoudé, libanonský katolický maronitský kněz a biskup (* 7. září 1930)
- 3. května – Goró Šimura, japonský matematik a profesor (* 23. února 1930)
- 6. května – Jack Cohen, anglický biolog (* 19. září 1933)
- 7. května
- Jean Vanier, kanadský katolický teolog, humanitář a zakladatel komunit L'Arche (* 10. října 1928)
- Michael Wessing, západoněmecký oštěpař (* 29. srpna 1952)
- 11. května – Gianni De Michelis, italský politik (* 26. listopadu 1940)
- 12. května
- Klara Gusevová, sovětská rychlobruslařka (* 8. března 1937)
- Nasrallah Butrus Sfeir, libanonský katolický kněz, 76. maronitský patriarcha Antiochie a kardinál (* 15. května 1920)
- 13. května – Doris Dayová, americká zpěvačka, herečka a bojovnice za práva zvířat (* 3. dubna 1922)
- 14. května – Tim Conway, americký komik, herec a zpěvák (* 15. prosince 1933)
- 16. května
- I. M. Pei, americký architekt ( 26. dubna 1917)
- Bob Hawke, australský politik a premiér (* 9. prosince 1929)
- Ashley Massaro, americká profesionální wrestlerka, modelka a generální manažerka (* 26. května 1979)
- 17. května – Nikolai Baturin, estonský dramatik, básník a romanopisec (* 5. srpna 1936)
- 18. května – Manfred Burgsmüller, německý fotbalový útočník (* 22. prosince 1949)
- 19. května – Bogdan Konopka, polský fotograf
- 20. května – Niki Lauda, rakouský pilot Formule 1 (* 22. února 1949)
- 21. května – Rosław Szaybo, polský malíř, fotograf a designér obalů alb
- 24. května – Murray Gell-Mann, americký fyzik a nositel Nobelovy ceny 1969 (* 15. září 1929)
- 26. května – Aharon Razin, izraelský biochemik (* 6. dubna 1935)
- 31. května
- Silvia Petöová, slovenská herečka (* 2. září 1968)
- Roky Erickson, americký zpěvák, skladatel, hráč na harmoniku a kytarista (* 15. července 1947)
- 1. června
- Nikola Dinev, bulharský zápasník (* 18. října 1953)
- José Antonio Reyes, španělský fotbalista (* 1. srpna 1983)
- Michel Serres, francouzský filozof, historik vědy a esejista (* 1. září 1930)
- 3. června
- Ken Matthews, britský atlet, chodec a olympionik (* 21. června 1934)
- Stanisław Wróblewski, polský zápasník (* 13. září 1959)
- 4. června – Lennart Johansson, švédský fotbalový funkcionář (* 5. listopadu 1929)
- 5. června – Elio Sgreccia, italský římskokatolický kněz, specialista v oblasti bioetiky a kardinál (* 6. června 1928)
- 6. června – Dr. John, americký zpěvák, skladatel, pianista a kytarista (* 21. listopadu 1940)
- 8. června – Andre Matos, brazilský hudebník (* 14. září 1971)
- 10. června – Peter Whitehead, britský filmový režisér (* 8. ledna 1937)
- 11. června – Martin Feldstein, americký konzervativní ekonom a poradce prezidentů USA (* 25. listopadu 1939)
- 15. června – Franco Zeffirelli, italský režisér (* 12. února 1923)
- 17. června – Muhammad Mursí, bývalý prezident Egypta (* 20. srpna 1951)
- 19. června – Dmytro Tymčuk, ukrajinský poslanec a vojenský analytik (* 27. června 1972)
- 21. června – Dimitris Christofias, kyperský politik a bývalý prezident Kypru (* 29. srpna 1946)
- 26. června – Charalambos Cholidis, řecký zápasník (* 1. října 1956)
- 30. června – Mitchell Feigenbaum, americký matematický fyzik (* 19. prosince 1944)
- 2. července – Costa Cordalis, řecko–německý zpěvák pop music a kytarista (* 1. května 1944)
- 6. července
- João Gilberto, brazilský zpěvák, skladatel a kytarista (* 10. června 1931)
- Cameron Boyce, americký herec, zpěvák a tanečník (* 28. května 1999)
- 8. července – Greg Johnson, kanadský hokejový útočník (* 6. března 1971)
- 9. července – Fernando de la Rúa, argentinský politik, právnik, pedagog a prezident (* 15. září 1937)
- 12. července – Fernando Corbató, americký informatik (* 1. července 1926)
- 19. července
- Rutger Hauer, nizozemský divadelní, televizní a filmový herec (* [[[23. leden|23. ledna]] 1944)
- Ágnes Hellerová, maďarská filosofka a disidentka (* 12. května 1929)
- 22. července – Christopher C. Kraft Jr., americký letecký inženýr a manažer NASA (* 28. února 1924)
- 25. července – Al-Bádží Qáid as-Sabsí, prezident Tuniska (* 29. listopadu 1926)
- 27. července – John Robert Schrieffer, americký fyzik, Nobelova cena za fyziku 1972 († 27. července 2019)
Výročí
Výročí událostí
- 16. ledna – na Václavském náměstí se v Praze na protest proti potlačování svobod po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy upálil student Jan Palach (50 let)
- 21. ledna – Irsko vyhlásilo nezávislost (100 let)
- 28. ledna – Byla založena brněnská Masarykova univerzita (100 let)
- 6. února – Založen Československý červený kříž (100 let)
- 25. února
- Na tajné schůzi Národního shromáždění byla uzákoněna koruna československá jako měna Československé republiky (100 let)
- Na Václavském náměstí se upálil student SPŠ železniční v Šumperku Jan Zajíc (50 let)
- 6. března – Ruský chemik Dmitrij Ivanovič Mendělejev publikoval Periodický zákon, známý dnes ve formě Periodické tabulky (150 let)
- 4. dubna – V Jihlavě se upálil delegát vysočanského sjezdu strany a reformní komunista Evžen Plocek (50 let)
- 16. dubna – Další rozšíření Brna o 23 okolních obcí, čímž vzniklo tzv. Velké Brno (100 let)
- 25. dubna – Založen Bauhaus, škola pro výtvarné umění, architekturu a umělecké řemeslo (100 let)
- 15. května – Vyšlo první číslo komiksového časopisu Čtyřlístek (50 let)
- 19. června – Hrubý Jeseník byl vyhlášen chráněnou krajinnou oblastí Jeseníky (50 let)
- 28. června – Podepsána Versailleská mírová smlouva (100 let)
- 21. července – astronaut Neil Armstrong vstoupil jako první člověk na povrch Měsíce (50 let)
- 28. července – Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii (100 let)[3]
- 30. července – První pražská defenestrace: Pražský lid vedený knězem Janem Želivským podnikl útok na Novoměstskou radnici, přítomné konšely sházel z oken a ubil (600 let)
- 17. srpna – v Brně zahájen provoz první koňské tramvajové linky v českých zemích (150 let)
- 6. září – zahájena stavba zámku Chambord (500 let)
- Podzim – Založena Zoologická zahrada Liberec – nejstarší ZOO v Česku (100 let)
- 10. listopadu – americká televizní síť NET odvysílala první díl dětského pásma Sesame Street (50 let)
- 17. listopadu – Suezský průplav otevřen pro dopravu (150 let)
- 21. prosince – Založen Svaz dobrovolného hasičstva, zastřešující organizace dobrovolných hasičských spolků (100 let)
- Založen smíchovský pivovar Staropramen (150 let)
- Založení fotbalových klubů SK Sigma Olomouc, SK Zlín a SK Slavoj Vítkovice (100 let)
Výročí narození
- 1. ledna – J. D. Salinger, americký spisovatel (100 let)
- 6. ledna – Miroslav Moravec, dabér a herec (80 let)
- 8. února – John Ruskin, anglický spisovatel, básník, vědec a umělecký kritik (200 let)
- 14. února – Miroslav Zikmund, cestovatel a spisovatel (100 let)
- 3. března – Eva Jiřičná, architektka a designerka (80 let)
- 6. března – Cyrano z Bergeracu, francouzský spisovatel, autor satirických utopických cestopisů, proslulý díky dramatu Edmonda Rostanda (400 let)
- 16. března – Petr Weigl, filmový, televizní a divadelní režisér a dramaturg (80 let)
- 17. března – Nat King Cole, americký jazzový pianista, hudební skladatel a zpěvák (100 let)
- 30. března – Jiří Hrzán, herec, zpěvák a bavič (80 let)
- 13. dubna – Kateřina Medicejská, francouzská královna, manželka krále Jindřicha II. (500 let)
- 1. května – Judy Collins, americká hudebnice (80 let)
- 24. května – královna Viktorie, britská královna a indická císařovna (200 let)
- 25. května – Ian McKellen, britský herec (80 let)
- 30. května – Gelasius Dobner, český katolický kněz-piarista německého původu, osvícenský historik, zakladatel moderního kritického českého dějepisectví (300 let)
- 10. června – Gustave Courbet, francouzský malíř (200 let)
- 12. června – Cosimo I. Medicejský, vévoda a od roku 1569 první velkovévoda toskánský, podporovatel věd a umění (500 let)
- 21. června – Dušan Klein, režisér (80 let)
- 30. června – Naďa Urbánková, zpěvačka (80 let)
- 14. července
- Lino Ventura, francouzsko-italský filmový herec a sportovec (100 let)
- Karel Gott, zpěvák (80 let)
- 26. července – Luboš Perek, astronom (100 let)
- 27. července – Gabriela Vránová, herečka a divadelní pedagožka (80 let)
- 30. července – Alois Švehlík, herec a divadelní pedagog (80 let)
- 7. srpna – Bronislav Poloczek, herec polské národnosti (80 let)
- 9. srpna – Eva Pilarová, zpěvačka a herečka (80 let)
- 11. srpna – Josef Laufer, zpěvák, herec, scenárista, režisér (80 let)
- 13. srpna – Jiří Orten, český básník (100 let)
- 15. srpna – Napoleon Bonaparte, francouzský vojevůdce a císař (250 let)
- 29. srpna – Jiří Šust, český hudební skladatel, autor filmové hudby, dvorní skladatel Jiřího Menzela (100 let)
- 8. září – Meda Mládková, sběratelka umění, zakladatelka Nadace Jana a Medy Mládkových a Musea Kampa (100 let)
- 11. září – Ota Šik, český ekonom a politik Pražského jara, tvůrce hospodářských reforem, později často označovaných jako třetí cesta (100 let)
- 18. září – Léon Foucault, francouzský fyzik (200 let)
- 29. září – Vladimír Vašíček, český malíř, jeden z průkopníků i klasiků českého moderního malířství po druhé světové válce (100 let)
- 2. října – Mahátma Gándhí, indický politik a filozof (150 let)
- 27. října – John Cleese, britský herec, komik, spisovatel a filmový producent (80 let)
- 28. října – Evžen Hadamczik, fotbalový trenér (80 let)
- 1. listopadu – Radovan Lukavský, český herec, divadelní pedagog a recitátor (100 let)
- 3. listopadu – Květa Legátová, česká spisovatelka novel, pohádek i rozhlasových her, autorka cyklu povídek Želary (100 let)
- 14. listopadu – Leopold Mozart, rakouský hudební skladatel, houslista a hudební pedagog, otec Wolfganga Amadea Mozarta (300 let)
- 26. listopadu – Tina Turner, americká rocková zpěvačka a herečka (80 let)
- 14. prosince – Josef Abrhám, herec (80 let)
- 16. prosince – Jaroslav Vozáb, český herec a překladatel, člen Divadla Járy Cimrmana (100 let)
- 17. prosince – Tomáš Špidlík, český katolický teolog, kněz, jezuita, kardinál, autor duchovní literatury (100 let)
- 31. prosince – Henri Matisse, francouzský malíř (150 let)
Výročí úmrtí
- 6. ledna – Theodore Roosevelt, 26. prezident Spojených států amerických (100 let)
- 19. ledna – Jan Palach, student, který se upálil na protest proti okupaci Československa (50 let)
- 16. února – Miloslav Šimek, humorista, komik (15 let)
- 25. února – Jan Zajíc, student, který se veřejně upálil v den 21. výročí komunistického puče (50 let)
- 26. února – Karl Jaspers, německý filosof a lékař, specializující se na psychiatrii, jeden z nejdůležitějších představitelů existencialismu (50 let)
- 9. dubna – Evžen Plocek, dělník, který se upálil na protest proti okupaci Československa (50 let)
- 2. května – Leonardo da Vinci, umělec a učenec (500 let)
- 4. května – Milan Rastislav Štefánik, slovenský politik, generál francouzské armády a astronom (100 let)
- 28. července – Jan Evangelista Purkyně, fyziolog (150 let)
- 9. srpna
- Ruggero Leoncavallo, italský operní skladatel, přední představitel verismu (100 let)
- Sharon Tate, americká herečka a modelka (50 let)
- 19. srpna – James Watt, skotský mechanik a fyzik, vynálezce moderního parního stroje (200 let)
- 7. října – Otakar Kubín, český malíř, sochař a grafik (50 let)
- 21. října – Jack Kerouac, americký spisovatel (50 let)
- 17. listopadu – Václav Krška, český scenárista, režisér a spisovatel (50 let)
- 30. listopadu – Michael Wolgemut, německý malíř a grafik (500 let)
- 3. prosince – Auguste Renoir, francouzský impresionistický malíř (100 let)
- 7. prosince – Zuzana Navarová, česká písničkářka (15 let)
Fikce
Zde jsou uvedena některá díla, jejichž děj se odehrává (zcela nebo částečně) v roce 2019.
Počítačové hry a videohry
- Watch Dogs (2014)
- Martian Gothic: Unification (2000)
- The House of the Dead III (2002)
- TimeSplitters 2 (2002)
- Crysis (2007)
- Crysis Warhead (2008)
- Ace Attorney Investigations: Miles Edgeworth (2009)
- Gyakuten Kenji 2 (2011)
Filmy
- Blade Runner (1982)
- 2019: Noví barbaři (1982)
- Ohnivý blesk (1983)
- Běžící muž (1987)
- Akira (1988)
- Ostrov (2005)
- Svítání (2010)
Hudba
Knihy
- 2019 (2011) ISBN 978-0-615-56831-7
Hlavy států
Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2019.
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.
- Brazílie – prezident Jair Bolsonaro (od 2019)
- Čínská lidová republika – prezident Si Ťin-pching (od 2013)
- Česko – prezident Miloš Zeman (od 2013)
- Dánsko – královna Markéta II. (od 1972)
- Egypt – prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
- Francie – prezident Emmanuel Macron (od 2017)
- Indie – prezident Rám Náth Kóvind (od 2017)
- Itálie – prezident Sergio Mattarella (od 2015)
- Izrael – prezident Re'uven Rivlin (od 2014)
- Japonsko – císař Akihito (od 1989)
- Jihoafrická republika – prezident Cyril Ramaphosa (od 2018)
- Kanada – generální guvernér David Johnston (od 2010)
- Maďarsko – prezident János Áder (od 2012)
- Mexiko – prezident Enrique Peña Nieto (od 2012)
- Německo – prezident Frank-Walter Steinmeier (od 2017)
- Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
- Polsko – Andrzej Duda (od 2015)
- Rakousko – prezident Alexander Van der Bellen (od 2017)
- Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
- Slovensko – prezident Andrej Kiska (od 2014)
- Spojené království – královna Alžběta II. (od 1952)
- Spojené státy americké – prezident Donald Trump (od 2017)
- Španělsko – král Filip VI. (od 2014)
- Turecko – prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
- Ukrajina – prezident Petro Porošenko (od 2014)
- Vatikán – papež a suverén Vatikánu František (od 2013)
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2019 na anglické Wikipedii.
- ↑ IUPAC News: The United Nations Proclaims the International Year of the Periodic Table of Chemical Elements. IUPAC, 28. prosinec 2017. Dostupné online (anglicky)
- ↑ http://www.spacedaily.com/reports/British_troops_to_leave_Germany_by_2019_999.html
- ↑ IUPAC News: IUPAC Centenary — preparations kickoff. IUPAC, 28. červenec 2016. Dostupné online (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu 2019 na Wikimedia Commons