Řapík: Porovnání verzí
-duplicitní reference |
Robot: Opravuji 1 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
Řádek 23: | Řádek 23: | ||
* {{Citace monografie | titul = Všeobecná encyklopedie | vydavatel = Diderot | místo = Praha | rok = 2002 | počet svazků = 8 | počet stran = 3859 | isbn = 80-86613-00-3 | jazyk = cs}} |
* {{Citace monografie | titul = Všeobecná encyklopedie | vydavatel = Diderot | místo = Praha | rok = 2002 | počet svazků = 8 | počet stran = 3859 | isbn = 80-86613-00-3 | jazyk = cs}} |
||
* {{Citace elektronické monografie | příjmení = Pecharová | jméno = Emilie et al. | titul = Speciální botanika | url = http://thuspisek.wz.cz/pecharova/ucebni%20text%20specialni%20botaniky-teren.doc| datum aktualizace = 2004 | datum přístupu = 01.01.2016 | vydavatel = Jihočeska univerzita v Českých Budějovicích | jazyk = cs}} |
* {{Citace elektronické monografie | příjmení = Pecharová | jméno = Emilie et al. | titul = Speciální botanika | url = http://thuspisek.wz.cz/pecharova/ucebni%20text%20specialni%20botaniky-teren.doc| datum aktualizace = 2004 | datum přístupu = 01.01.2016 | vydavatel = Jihočeska univerzita v Českých Budějovicích | jazyk = cs}} |
||
* {{Citace elektronické monografie | příjmení = Futák | jméno = Ján | titul = Flóra Slovenska I: Stopka listu | url = http://bibdigital.rjb.csic.es/Imagenes/F(437)FUT_Fl_Slov_1/FUT_Fl_Slov_1_315.pdf | rok = 1966 | počet stran = 604 | strany = 315-316 | datum přístupu = 01.01.2016 | vydavatel = VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK | jazyk = sk}} |
* {{Citace elektronické monografie | příjmení = Futák | jméno = Ján | titul = Flóra Slovenska I: Stopka listu | url = http://bibdigital.rjb.csic.es/Imagenes/F(437)FUT_Fl_Slov_1/FUT_Fl_Slov_1_315.pdf | rok = 1966 | počet stran = 604 | strany = 315-316 | datum přístupu = 01.01.2016 | vydavatel = VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK | jazyk = sk | url archivu = https://web.archive.org/web/20160304211256/http://bibdigital.rjb.csic.es/Imagenes/F(437)FUT_Fl_Slov_1/FUT_Fl_Slov_1_315.pdf | datum archivace = 2016-03-04 | nedostupné = ano }} |
||
* {{Citace elektronické monografie | příjmení = Kuna | jméno = Roman | příjmení2 = Košťál | jméno2 = Ladislav | příjmení3 = Hudec | jméno3 = Andrej | titul = Terminologický slovník biológie rastlin | url = http://www.kbg.fpv.ukf.sk/slovnik/ | datum aktualizace = 04.11.2015 | datum přístupu = 01.01.2016 | vydavatel = Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SK | jazyk = sk}} |
* {{Citace elektronické monografie | příjmení = Kuna | jméno = Roman | příjmení2 = Košťál | jméno2 = Ladislav | příjmení3 = Hudec | jméno3 = Andrej | titul = Terminologický slovník biológie rastlin | url = http://www.kbg.fpv.ukf.sk/slovnik/ | datum aktualizace = 04.11.2015 | datum přístupu = 01.01.2016 | vydavatel = Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SK | jazyk = sk}} |
||
Verze z 19. 7. 2019, 00:49
Řapík (petiolus) je stopkovitá část listu s charakteristickým tvarem a vnitřní stavbou, která spojuje čepel listu se stonkem rostliny. List s řapíkem se označuje se jako řapíkatý, list bez řapíku je přisedlý. Řapík obsahuje mechanická pletiva, která se podílejí na udržení polohy listu a jeho odpružení v době zvýšeného mechanického namáhání a jeho nastavení do výhodnější polohy vůči slunečnímu svitu.
V řapíku jsou vodivá pletiva pro transport živin a metabolických produktů. U spodních listů jsou řapíky většinou delší než u horních, takže všechny listy mohou lépe využívat světelnou energii. Řapík nesoucí listovou čepel, hlavní transpirační a asimilující listový orgán, vzniká již ve fázi klíčení semenáčků v tkáních hypokotylu. Dále se vyvíjí prodlužováním listového meristému.
U některých rodů, např. akácie, je řapík listovitě rozšířen a přebírá asimilační funkce po redukovaných listových čepelích. Někdy je rostlina pěstována výhradně pro řapíky které se konzumují, např. reveň kadeřavá. U krytosemenných rostlin někdy vzniká tzv. ouškatý řapík, kdy vybíhá báze řapíku do párovitých výrůstků nazývaných ouška. V místě přisedání listu je občas u vyšších dvouděložných rostlin báze řapíku silně rozšířena a objímá stonek, vzniklý útvar se nazývá pochva a řapík je pochvatý.
Mimo základních tvarů řapíku, jako jsou oblý, hranatý a žlábkovaný, mohou být řapíky i znatelně zploštělé, buď ve svislé nebo vodorovné rovině. Někdy jsou tzv. křídlaté, mají podélně plochá tenká křídla (lemy) a řapík pak může být:
- úzce křídlatý - křídla jsou užší než průměr řapíku
- široce křídlatý - křídla jsou širší než průměr řapíku
- trojkřídlý - křídla jsou po obou stranách i na spodní straně řapíku
- zvlněné křídlatý - křídla jsou zvlněné zprohýbaná
Některé vodní rostliny, např. kotvice plovoucí, mají řapíky nafouklé a pomáhají rostlině udržovat listy nad hladinou. U popínavých rostlin, např. plaménku, slouží řapíky i jako úponky, kterými se rostlina přichycuje k opoře. Jsou rostliny mající řapíky extrémně dlouhé, např. z rodů rafie nebo banánovník, kdy bývají delší než 5 m.
Řapíček (petiolulus) je stopkovitá část lístku v dlanitě složeném nebo zpeřeném listu. Řapíček spojuje čepel lístku s vřetenem (osou) složeného listu, tj. s prodlouženým řapíkem. Funkce i vzhled řapíčků jsou obdobné jako u řapíků.
Odkazy
Reference
Literatura
- Všeobecná encyklopedie. Praha: Diderot, 2002. 8 svazků (3859 s.). ISBN 80-86613-00-3.
- PECHAROVÁ, Emilie et al. Speciální botanika [online]. Jihočeska univerzita v Českých Budějovicích, rev. 2004 [cit. 2016-01-01]. Dostupné online.
- FUTÁK, Ján. Flóra Slovenska I: Stopka listu [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1966 [cit. 2016-01-01]. S. 315-316. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. (slovensky)
- KUNA, Roman; KOŠŤÁL, Ladislav; HUDEC, Andrej. Terminologický slovník biológie rastlin [online]. Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, SK, rev. 04.11.2015 [cit. 2016-01-01]. Dostupné online. (slovensky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Řapík na Wikimedia Commons