Souhvězdí Cefea: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
→‎Hvězdy: hvězda se stane severkou, ne Polárkou
Řádek 23: Řádek 23:


== Hvězdy ==
== Hvězdy ==
Cefeus je poměrně chudé souhvězdí na jasné hvězdy. Nejjasnější hvězda [[Alderamin]] (alfa Cephei) dosahuje jasnosti 2,2. Jde o bílého podobra, vzdáleného 49 [[světelný rok|ly]], který má 17x větší svítivost než [[Slunce]]. Alderamin v překladu znamená pravá paže. Vlivem [[precese]] se kolem roku 7 500 Alderamin stane [[Polárka|Polárkou]] (bude nejbližší hvězdou severního nebeského pólu). Beta Cephei ([[Alfirk]]) je dvojhvězda o jasnosti 3,1 mag. Perioda oběhu hvězd je 4,56 hodin. Hlavní složka soustavy, beta 1, je proměnný modrobílý obr. Dala jméno skupině proměnných hvězd typu Beta Cephei. Gama Cephei ([[Errai]]) je oranžový obr o jasnosti 3.2 mag. Bílý pulzující proměnný veleobr delta Cephei (3,5 až 4,4 mag) dal jméno jedné skupině proměnných hvězd. Hvězdy tohoto typu nazýváme [[cefeida|cefeidy]]. Delta Cephei je dvojhvězda. V Cefeovi se vyskytuje hned několik rudých veleobrů. Jedním z nich je μ Cephei neboli [[Granátová hvězda]]. Má jasnost 3,4 až 5,1 mag. Je to proměnná hvězda, která je vzdálená 5260 ly a přibližuje se ke Slunci rychlostí 19 km/s. Jde o jednu z největších známých hvězd, kdyby byla na místě Slunce, sahala by její dráha až k [[Saturn (planeta)|Saturnu]]. Dalšími veleobry jsou [[V354 Cephei]] (3. největší známá hvězda) a [[VV Cephei]] A (2 největší známá hvězda).
Cefeus je poměrně chudé souhvězdí na jasné hvězdy. Nejjasnější hvězda [[Alderamin]] (alfa Cephei) dosahuje jasnosti 2,2. Jde o bílého podobra, vzdáleného 49 [[světelný rok|ly]], který má 17x větší svítivost než [[Slunce]]. Alderamin v překladu znamená pravá paže. Vlivem [[precese]] se kolem roku 7 500 Alderamin stane severkou (bude nejbližší hvězdou severního nebeského pólu), nyní jí je [[Polárka]]. Beta Cephei ([[Alfirk]]) je dvojhvězda o jasnosti 3,1 mag. Perioda oběhu hvězd je 4,56 hodin. Hlavní složka soustavy, beta 1, je proměnný modrobílý obr. Dala jméno skupině proměnných hvězd typu Beta Cephei. Gama Cephei ([[Errai]]) je oranžový obr o jasnosti 3.2 mag. Bílý pulzující proměnný veleobr delta Cephei (3,5 až 4,4 mag) dal jméno jedné skupině proměnných hvězd. Hvězdy tohoto typu nazýváme [[cefeida|cefeidy]]. Delta Cephei je dvojhvězda. V Cefeovi se vyskytuje hned několik rudých veleobrů. Jedním z nich je μ Cephei neboli [[Granátová hvězda]]. Má jasnost 3,4 až 5,1 mag. Je to proměnná hvězda, která je vzdálená 5260 ly a přibližuje se ke Slunci rychlostí 19 km/s. Jde o jednu z největších známých hvězd, kdyby byla na místě Slunce, sahala by její dráha až k [[Saturn (planeta)|Saturnu]]. Dalšími veleobry jsou [[V354 Cephei]] (3. největší známá hvězda) a [[VV Cephei]] A (2 největší známá hvězda).


== Objekty vzdáleného vesmíru ==
== Objekty vzdáleného vesmíru ==

Verze z 18. 7. 2019, 21:00

Souhvězdí Cefea
Souhvězdí Cefeus
Souhvězdí Cefeus
Latinský názevCepheus
Latinský genitivCephei
Latinská zkratkaCep
Rektascenze20 h 20 m až 0 h 25 m
Deklinace+54° až +89°
Rozloha588 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce90° až -31°
Nejlepší pozorovatelnost v ČRListopad
Počet hvězd jasnějších než 3m1
Nejjasnější hvězdaAlderamin (α Cep) (2,44m)
Sousední souhvězdíMalý medvěd
Drak
Labuť
Ještěrka
Kasiopeja
Žirafa

Cefeus (latinsky: Cepheus) je cirkumpolární souhvězdí severní oblohy. Leží mezi souhvězdími Malého medvěda, Draka, Labutě, Ještěrky, Kasiopeji a Žirafy. Jasnější hvězdy Cefea připomínají dům se špičatou střechou. V pořadí velikosti náleží Cefeovi 27. místo. Patří mezi starobylá souhvězdí, znal ho již starořecký astronom Ptolemaios. V České republice je viditelné po celý rok. Nejvýše nad obzorem je koncem podzimu (konec října — listopad).

Původ jména

Cefeus byl král bájné Etiopie, manžel královny Kasiopei a otec Andromedy. Kasiopea se vychloubala, že je mnohem krásnější než mořské nymfy Nereidy. To rozzlobilo boha moří Poseidona. Jeho manželka byla také Nereida, Amfitríté, dcera mořského starce Nérea. Na radu své ženy poslal na království mořskou obludu, aby království Cephea a Kasiopei zpustošila. Když chtěli své království zachránit, museli na radu věštírny obětovat svoji dceru Andromedu. Andromedu přikovali ke skále nad mořem, jako oběť mořské nestvůře. Andromedu osvobodil Perseus a byl okouzlen její krásou, že si ji vzal za ženu. Mořskou obludu představuje souhvězdí Velryby.

Hvězdy

Cefeus je poměrně chudé souhvězdí na jasné hvězdy. Nejjasnější hvězda Alderamin (alfa Cephei) dosahuje jasnosti 2,2. Jde o bílého podobra, vzdáleného 49 ly, který má 17x větší svítivost než Slunce. Alderamin v překladu znamená pravá paže. Vlivem precese se kolem roku 7 500 Alderamin stane severkou (bude nejbližší hvězdou severního nebeského pólu), nyní jí je Polárka. Beta Cephei (Alfirk) je dvojhvězda o jasnosti 3,1 mag. Perioda oběhu hvězd je 4,56 hodin. Hlavní složka soustavy, beta 1, je proměnný modrobílý obr. Dala jméno skupině proměnných hvězd typu Beta Cephei. Gama Cephei (Errai) je oranžový obr o jasnosti 3.2 mag. Bílý pulzující proměnný veleobr delta Cephei (3,5 až 4,4 mag) dal jméno jedné skupině proměnných hvězd. Hvězdy tohoto typu nazýváme cefeidy. Delta Cephei je dvojhvězda. V Cefeovi se vyskytuje hned několik rudých veleobrů. Jedním z nich je μ Cephei neboli Granátová hvězda. Má jasnost 3,4 až 5,1 mag. Je to proměnná hvězda, která je vzdálená 5260 ly a přibližuje se ke Slunci rychlostí 19 km/s. Jde o jednu z největších známých hvězd, kdyby byla na místě Slunce, sahala by její dráha až k Saturnu. Dalšími veleobry jsou V354 Cephei (3. největší známá hvězda) a VV Cephei A (2 největší známá hvězda).

Objekty vzdáleného vesmíru

Souhvězdím prochází pouze malá část Mléčné dráhy a tudíž se zde nenachází mnoho jasných objektů. Nejjasnějším objektem vzdáleného vesmíru je otevřená hvězdokupa IC 1396, která je od Země vzdálená 2000 světelných let. Hvězdokupa se nachází v emisní mlhovině, která je vidět ale teprve na fotografiích s dlouhou expozicí. Dalším jasnějším objektem je mlhovina Kosatec, kterou je možné pozorovat již menším dalekohledem. Poněkud slabšími objekty jsou otevřené hvězdokupy NGC 188, NGC 7510, NGC 7160, NGC 6939, planetární mlhovina NGC 40, emisní mlhovina Sh2-155 a galaxie NGC 6946.

Literatura

  • Josip Kleczek (1986), Naše souhvězdí – Albatros, Praha
  • RNDr. Oldřich Hlad, Ing. Jaroslav Pavlousek (1984), Přehled astronomie – SNTL, Praha
  • Kevin Tildsley, Philip Eagles (2005), Noční obloha – Slovart
  • Joachim Herrmann (2005), Která je to hvězda? – Pavel Dobrovský - BETA a Jiří Ševčík
  • Martin Rees (2006), Vesmír – Euromedia Group k. s.
  • Michal Kodriš. Průvodce hvězdnou oblohou: Cefeus [online]. [cit. 2017-02-24]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy