Abyssální plošina: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15)
stručné vysvětlení neznámých pojmů, drobnosti
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Pacific elevation.jpg|náhled|Tmavě-modrou barvou jsou vyznačené oblasti abyssálních plošin, které se rozkládají mezi rifty a příkopy.]]
[[Soubor:Pacific elevation.jpg|náhled|upright=1.2|Tmavě modrou barvou jsou vyznačeny oblasti abyssálních plošin, které se rozkládají mezi rifty a příkopy.]]


'''Abyssální plošina''' nebo také česky '''hlubokomořská plošina''' je rozsáhlý útvar na [[oceánská kůra|oceánské kůře]]. Jedná se o morfologicky málo členité oblasti [[oceánská pánev|oceánské pánve]] mezi [[středooceánský hřbet|hřbety]] a [[subdukční zóna|subdukčními zónami]].
'''Abyssální plošina''', česky '''hlubokomořská plošina''', je rozsáhlý útvar na [[oceánská kůra|oceánské kůře]]. Jedná se o morfologicky málo členité oblasti [[oceánská pánev|oceánské pánve]] mezi [[středooceánský hřbet|hřbety]] a [[subdukce|subdukčními zónami]].


Plošiny jsou tvořeny převážně bazickými [[magma]]ty, které mají na povrchu [[sklovitá struktura|sklovitou strukturu]], díky rychlému utuhnutí v [[mořská voda|mořské vodě]]. Jejich povrch je pokryt jen minimem [[sediment]]ů, jelikož sem již nesahá [[transport (geologie)|transportní]] činnost z [[kontinent]]ů. Sedimentární vrstva je velmi tenká a je tvořena převážně z drobného [[sopečný prach|sopečného prachu]], který unášel [[vítr]], případně z [[kosmický prach|kosmického prachu]] a mikro[[meteorit]]ů, [[jíl]]ů, [[radiolarit]]ů a případně v menších hloubkách nad [[CCD hranice|CCD hranicí]] také [[karbonát]]y. Veškerá tato sedimentace probíhá jen velmi pomalu a mocnosti sedimentů jsou velmi malé.<ref>http://science.jrank.org/pages/7/Abyssal-Plain.html</ref> Minimální zastoupení má obsah látek z kontinentů, které sem můžou být dopraveny maximálně větrem a nebo transportem v mořské vodě. Zvláštním případem jsou ojedinělé výskyty [[dropstone]], které byly na dno doneseny transportní činností [[ledovec|ledovců]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www2.itu.edu.tr/~okayn/JEO444E/MGLecture9.htm |datum přístupu=2007-06-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070624101849/http://www2.itu.edu.tr/~okayn/JEO444E/MGLecture9.htm |datum archivace=2007-06-24 |nedostupné=ano }}</ref>
Plošiny jsou tvořeny převážně bazickými [[magma]]ty, které mají na povrchu [[sklovitá struktura|sklovitou strukturu]], díky rychlému ztuhnutí v [[mořská voda|mořské vodě]]. Jejich povrch je pokryt jen minimem [[sediment]]ů, jelikož sem již nesahá [[transport (geologie)|transportní]] činnost z [[kontinent]]ů. Sedimentární vrstva je velmi tenká a je tvořena převážně z drobného [[sopečný prach|sopečného prachu]], který unášel [[vítr]], případně z [[kosmický prach|kosmického prachu]] a mikro[[meteorit]]ů, [[jíl]]ů, [[radiolarit]]ů a případně v menších hloubkách (nad [[CCD hranice|CCD hranicí]]) také [[karbonát]]y. Veškerá tato sedimentace probíhá jen velmi pomalu a mocnosti sedimentů jsou velmi malé.<ref>http://science.jrank.org/pages/7/Abyssal-Plain.html</ref> Minimální zastoupení má obsah látek z kontinentů, které sem může dopravit nanejvýš vítr anebo proudy v mořské vodě. Zvláštním případem jsou ojedinělé výskyty spadlých kamenů (''[[dropstone]]s''), které byly na dno doneseny transportní činností [[ledovec|ledovců]].<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www2.itu.edu.tr/~okayn/JEO444E/MGLecture9.htm |datum přístupu=2007-06-16 |url archivu=https://web.archive.org/web/20070624101849/http://www2.itu.edu.tr/~okayn/JEO444E/MGLecture9.htm |datum archivace=2007-06-24 |nedostupné=ano }}</ref>


V oblastech zvýšené sopečné aktivity nad [[horká skvrna|horkými skvrnami]] (hotspot) je vyrovnaný povrch plošin narušován sopečnými kužely, které mohou vystupovat až nad mořskou hladinu (jako v případě [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]]). Jejich celková výška může dosahovat výše než pozemských velikánu v [[Himálaj]]í. Místy se objevují také [[guyota|guyoty]].<ref>http://www.zemepis.com/tisk/endogeo.php</ref>
V oblastech zvýšené sopečné aktivity nad [[horká skvrna|horkými skvrnami]] (''hotspot'') je vyrovnaný povrch plošin narušován sopečnými kužely, které mohou vystupovat až nad mořskou hladinu (jako v případě [[Havajské ostrovy|Havajských ostrovů]]). Jejich celková výška může být větší než pozemských velikánu v [[Himálaj]]í. Místy se objevují také "stolové hory" ([[guyota|guyoty]]).<ref>http://www.zemepis.com/tisk/endogeo.php</ref>


== Reference ==
== Reference ==

<references/>
<references/>
{{Autoritní data}}
{{Autoritní data}}

Verze z 17. 7. 2019, 12:02

Tmavě modrou barvou jsou vyznačeny oblasti abyssálních plošin, které se rozkládají mezi rifty a příkopy.

Abyssální plošina, česky hlubokomořská plošina, je rozsáhlý útvar na oceánské kůře. Jedná se o morfologicky málo členité oblasti oceánské pánve mezi hřbety a subdukčními zónami.

Plošiny jsou tvořeny převážně bazickými magmaty, které mají na povrchu sklovitou strukturu, díky rychlému ztuhnutí v mořské vodě. Jejich povrch je pokryt jen minimem sedimentů, jelikož sem již nesahá transportní činnost z kontinentů. Sedimentární vrstva je velmi tenká a je tvořena převážně z drobného sopečného prachu, který unášel vítr, případně z kosmického prachu a mikrometeoritů, jílů, radiolaritů a případně v menších hloubkách (nad CCD hranicí) také karbonáty. Veškerá tato sedimentace probíhá jen velmi pomalu a mocnosti sedimentů jsou velmi malé.[1] Minimální zastoupení má obsah látek z kontinentů, které sem může dopravit nanejvýš vítr anebo proudy v mořské vodě. Zvláštním případem jsou ojedinělé výskyty spadlých kamenů (dropstones), které byly na dno doneseny transportní činností ledovců.[2]

V oblastech zvýšené sopečné aktivity nad horkými skvrnami (hotspot) je vyrovnaný povrch plošin narušován sopečnými kužely, které mohou vystupovat až nad mořskou hladinu (jako v případě Havajských ostrovů). Jejich celková výška může být větší než pozemských velikánu v Himálají. Místy se objevují také "stolové hory" (guyoty).[3]

Reference

  1. http://science.jrank.org/pages/7/Abyssal-Plain.html
  2. Archivovaná kopie. www2.itu.edu.tr [online]. [cit. 2007-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-24. 
  3. http://www.zemepis.com/tisk/endogeo.php