Zet Molas: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m upřesnění úvodu, přesuny, drobnosti
m typo
Řádek 4: Řádek 4:
| popisek = Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
| popisek = Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
}}
}}
'''Zet Molas''', vlastním jménem ''' Zdena Holubová''', provdaná'''Zdenka Smolová''' ([[18. březen|18. března]] [[1896]] [[Hradec Králové]] - [[1956] [[Německo]]]) byla česká filmová režisérka, herečka a scénáristka.
'''Zet Molas''', vlastním jménem ''' Zdena Holubová''', provdaná '''Zdenka Smolová''' ([[18. březen|18. března]] [[1896]] [[Hradec Králové]] - [[1956] [[Německo]]]) byla česká filmová režisérka, herečka a scénáristka.


== Život ==
== Život ==

Verze z 3. 7. 2019, 14:28

Zet Molas
Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
Rodné jménoZdena Holubová
Narození18. března 1896
Hradec Králové
Úmrtí1956 (ve věku 59–60 let)
Povolánífilmová režisérka, herečka, režisérka a scenáristka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zet Molas, vlastním jménem Zdena Holubová, provdaná Zdenka Smolová (18. března 1896 Hradec Králové - [[1956] Německo]) byla česká filmová režisérka, herečka a scénáristka.

Život

Studovala na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, po válce navštavovala École des Beaux-Arts v Paříži.

Po komerčním neúspěchu filmu Závěť podivínova odjela do Francie, kde údajně připravovala film Mademoiselle de Maupin. K jeho realizaci však nikdy nedošlo.

V období 1926–1927 spoluvlastnila s manželem a vedla časopis Český filmový svět. Vlastnila také společnost Molas–film.[1] Poté, co vzniknul film Pancéřové auto, odjela do Německa a Francie. V Československu se ve filmovém průmyslu znovu uplatnila v letech 1936–1937. Molas připravovala natáčení několika dalších filmů, začala však druhá světová válka. Zet Molas se přihlásila k německému původu. Po válce byla odsunuta do Západního Německa, kde v zapomnění zemřela.

Soukromý život

Zet Molas byla provdána za velkoobchodníka s dřevem Bohumila Smolu. V Praze žili manželé Smolovi v ulici Národní obrany.[2]

Roku 1925 prožila krátký a bouřlivý milostný vztah s Vítězslavem Nezvalem.[1]

Dílo

Debutovala filmem Závěť podivínova (1923, film je považován za ztracený). Film mezi diváky propadl, zejména díky medializovanému skandálu mezi Molas a herečkou Marií Černou. Do filmu Mlynář a jeho dítě (1928, považován za ztracený) zapracovala Molas některé prvky avantgardy, díky tomu je považována společně s Milošem Hajským za prvního avantgardního režiséra v Čechách. V roce 1929 napsala Molas námět a scénář česko-německého detektivního románu Rolfa Randolfa Pancéřové auto. Do české kinematografie se vrátila až v roce 1936, kdy zpracovala scénář ke komedii Lojzička. O rok později natočila svůj poslední snímek Karel Hynek Mácha s Ladislavem Boháčem v hlavní roli.

Filmografie

  • 1923 – Závěť podivínova (námět, scénář, režie)
  • 1928 – Mlynář a jeho dítě (scénář, režie, role mlynářovy dcery Marie)
  • 1929 – Pancéřové auto (námět, scénář, role Hamiltonovy dcery Bessy)
  • 1936 – Lojzička (scénář; režie Miroslav Cikán, hlavní role Jarmila Beránková)
  • 1937 – Karel Hynek Mácha (scénář, režie; hlavní role Ladislav Boháč)

Odkazy

Reference

  1. a b POSPÍCHALOVÁ, Barbora. Český filmový svět 1926/1927. Reflexe českého a evropského němého filmu v dobové revue.. Brno, 2010 [cit. 2019-07-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Miroslav Jeřábek. Dostupné online.
  2. Pražský adresář 1938-1939, Smola Bohumil a manželka Zdeňka, s. 1269

Literatura

  • Luboš Bartošek: Náš film. Kapitoly z dějin (1896 - 1945), Máj, Praha, 1985.

Externí odkazy