Zet Molas: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
časopis Český film. svět - zdroj
m upřesnění úvodu, přesuny, drobnosti
Řádek 4: Řádek 4:
| popisek = Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
| popisek = Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
}}
}}
'''Zet Molas''', vlastním jménem '''Zdenka Smolová''', provdaná ''' Zdena Holubová''' ([[18. březen|18. března]] [[1896]] v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] - [[1956]]) byla česká filmová režisérka.
'''Zet Molas''', vlastním jménem ''' Zdena Holubová''', provdaná'''Zdenka Smolová''' ([[18. březen|18. března]] [[1896]] [[Hradec Králové]] - [[1956] [[Německo]]]) byla česká filmová režisérka, herečka a scénáristka.


== Život ==
== Život ==
Studovala na pražské [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Vysoké škole uměleckoprůmyslové]], po válce navštavovala École des Beaux-Arts v Paříži.
Studovala na pražské [[Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze|Vysoké škole uměleckoprůmyslové]], po válce navštavovala École des Beaux-Arts v Paříži.


Po komerčním neúspěchu filmu ''Závěť podivínova'' odjela do Francie, kde údajně připravovala film ''Mademoiselle de Maupin''. K jeho realizaci však nikdy nedošlo. Po návratu do Čech roku 1925 prožila krátký a bouřlivý románek s [[Vítězslav Nezval|Vítězslavem Nezvalem]]. Druhým filmem byl pro Molas ''Mlynář a jeho dítě'' (1928, považován za ztracený). Do tohoto filmu zapracovala Molas některé prvky avantgardy, díky tomu je považována společně s Milošem Hajským za prvního avantgardního režiséra v Čechách.
Po komerčním neúspěchu filmu ''Závěť podivínova'' odjela do Francie, kde údajně připravovala film ''Mademoiselle de Maupin''. K jeho realizaci však nikdy nedošlo.


V období 1926–1927 spoluvlastnila s manželem a vedla časopis ''Český filmový svět''. Vlastnila také společnost ''Molas–film''.<ref>{{Citace kvalifikační práce
V období 1926–1927 spoluvlastnila s manželem a vedla časopis ''Český filmový svět''. Vlastnila také společnost ''Molas–film''.<ref name="pospichalova">{{Citace kvalifikační práce
| příjmení = Pospíchalová
| příjmení = Pospíchalová
| jméno = Barbora
| jméno = Barbora
Řádek 34: Řádek 34:
=== Soukromý život ===
=== Soukromý život ===
Zet Molas byla provdána za velkoobchodníka s dřevem Bohumila Smolu. V Praze žili manželé Smolovi v ulici Národní obrany.<ref>[https://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:c6e779e0-7e5d-11dd-a117-000d606f5dc6?page=uuid:ff2d5640-7e8e-11dd-a4cd-000d606f5dc6&fulltext=smola Pražský adresář 1938-1939, Smola Bohumil a manželka Zdeňka, s. 1269]</ref>
Zet Molas byla provdána za velkoobchodníka s dřevem Bohumila Smolu. V Praze žili manželé Smolovi v ulici Národní obrany.<ref>[https://digitalniknihovna.mlp.cz/mlp/view/uuid:c6e779e0-7e5d-11dd-a117-000d606f5dc6?page=uuid:ff2d5640-7e8e-11dd-a4cd-000d606f5dc6&fulltext=smola Pražský adresář 1938-1939, Smola Bohumil a manželka Zdeňka, s. 1269]</ref>

Roku 1925 prožila krátký a bouřlivý milostný vztah s [[Vítězslav Nezval|Vítězslavem Nezvalem]].<ref name="pospichalova"></ref>


== Dílo ==
== Dílo ==
Debutovala filmem ''Závěť podivínova'' ([[1923]], film je považován za ztracený). Film mezi diváky propadl, zejména díky medializovanému skandálu mezi Molas a herečkou Marií Černou. V roce 1929 napsala Molas námět a scénář česko-německého detektivního románu Rolfa Randolfa ''Pancéřové auto''. Do české kinematografie se vrátila až v roce 1936, kdy zpracovala scénář ke komedii ''Lojzička''. O rok později natočila svůj poslední snímek ''Karel Hynek Mácha'' s [[Ladislav Boháč|Ladislavem Boháčem]] v hlavní roli.
Debutovala filmem ''Závěť podivínova'' ([[1923]], film je považován za ztracený). Film mezi diváky propadl, zejména díky medializovanému skandálu mezi Molas a herečkou Marií Černou. Do filmu ''Mlynář a jeho dítě'' (1928, považován za ztracený) zapracovala Molas některé prvky avantgardy, díky tomu je považována společně s Milošem Hajským za prvního avantgardního režiséra v Čechách. V roce 1929 napsala Molas námět a scénář česko-německého detektivního románu Rolfa Randolfa ''Pancéřové auto''. Do české kinematografie se vrátila až v roce 1936, kdy zpracovala scénář ke komedii ''Lojzička''. O rok později natočila svůj poslední snímek ''Karel Hynek Mácha'' s [[Ladislav Boháč|Ladislavem Boháčem]] v hlavní roli.


=== Filmografie ===
=== Filmografie ===

Verze z 3. 7. 2019, 14:28

ikona
Na této stránce se právě pracuje.
Prosíme, needitujte tuto stránku, dokud je zde tato zpráva, abyste se vyhnuli editačním konfliktům. V případě potřeby vyhledejte v historii vkladatele a kontaktujte jej. Děkujeme.
Tato šablona je určena pro krátkodobé užití v řádu hodin. Pokud od poslední editace uplynula doba delší než 2 dny, neváhejte ji odstranit.
Zet Molas
Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
Rodné jménoZdena Holubová
Narození18. března 1896
Hradec Králové
Úmrtí1956 (ve věku 59–60 let)
Povolánífilmová režisérka, herečka, režisérka a scenáristka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zet Molas, vlastním jménem Zdena Holubová, provdanáZdenka Smolová (18. března 1896 Hradec Králové - [[1956] Německo]) byla česká filmová režisérka, herečka a scénáristka.

Život

Studovala na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, po válce navštavovala École des Beaux-Arts v Paříži.

Po komerčním neúspěchu filmu Závěť podivínova odjela do Francie, kde údajně připravovala film Mademoiselle de Maupin. K jeho realizaci však nikdy nedošlo.

V období 1926–1927 spoluvlastnila s manželem a vedla časopis Český filmový svět. Vlastnila také společnost Molas–film.[1] Poté, co vzniknul film Pancéřové auto, odjela do Německa a Francie. V Československu se ve filmovém průmyslu znovu uplatnila v letech 1936–1937. Molas připravovala natáčení několika dalších filmů, začala však druhá světová válka. Zet Molas se přihlásila k německému původu. Po válce byla odsunuta do Západního Německa, kde v zapomnění zemřela.

Soukromý život

Zet Molas byla provdána za velkoobchodníka s dřevem Bohumila Smolu. V Praze žili manželé Smolovi v ulici Národní obrany.[2]

Roku 1925 prožila krátký a bouřlivý milostný vztah s Vítězslavem Nezvalem.[1]

Dílo

Debutovala filmem Závěť podivínova (1923, film je považován za ztracený). Film mezi diváky propadl, zejména díky medializovanému skandálu mezi Molas a herečkou Marií Černou. Do filmu Mlynář a jeho dítě (1928, považován za ztracený) zapracovala Molas některé prvky avantgardy, díky tomu je považována společně s Milošem Hajským za prvního avantgardního režiséra v Čechách. V roce 1929 napsala Molas námět a scénář česko-německého detektivního románu Rolfa Randolfa Pancéřové auto. Do české kinematografie se vrátila až v roce 1936, kdy zpracovala scénář ke komedii Lojzička. O rok později natočila svůj poslední snímek Karel Hynek Mácha s Ladislavem Boháčem v hlavní roli.

Filmografie

  • 1923 – Závěť podivínova (námět, scénář, režie)
  • 1928 – Mlynář a jeho dítě (scénář, režie, role mlynářovy dcery Marie)
  • 1929 – Pancéřové auto (námět, scénář, role Hamiltonovy dcery Bessy)
  • 1936 – Lojzička (scénář; režie Miroslav Cikán, hlavní role Jarmila Beránková)
  • 1937 – Karel Hynek Mácha (scénář, režie; hlavní role Ladislav Boháč)

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b POSPÍCHALOVÁ, Barbora. Český filmový svět 1926/1927. Reflexe českého a evropského němého filmu v dobové revue.. Brno, 2010 [cit. 2019-07-03]. Bakalářská práce. Masarykova univerzita. Vedoucí práce Miroslav Jeřábek. Dostupné online.
  2. ↑ Pražský adresář 1938-1939, Smola Bohumil a manželka Zdeňka, s. 1269

Literatura

  • Luboš Bartošek: Náš film. Kapitoly z dějin (1896 - 1945), Máj, Praha, 1985.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zet_Molas&oldid=17450834“