Zet Molas: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m šabl. Pracuje se; foto do infoboxu
Bez shrnutí editace
Řádek 4: Řádek 4:
| popisek = Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
| popisek = Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
}}
}}
'''Zet Molas''', vlastním jménem '''Zdenka Smolová''', ([[18. březen|18. března]] [[1896]] v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] ''' Zdena Holubová''' - [[1956]]) byla česká filmová režisérka.
'''Zet Molas''', vlastním jménem '''Zdenka Smolová''', provdaná ''' Zdena Holubová''' ([[18. březen|18. března]] [[1896]] v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] - [[1956]]) byla česká filmová režisérka.


== Život a dílo ==
== Život a dílo ==

Verze z 3. 7. 2019, 12:04

Zet Molas
Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
Zet Molas v roli Marie, film Mlynář a jeho dítě
Rodné jménoZdena Holubová
Narození18. března 1896
Hradec Králové
Úmrtí1956 (ve věku 59–60 let)
Povolánífilmová režisérka, herečka, režisérka a scenáristka
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zet Molas, vlastním jménem Zdenka Smolová, provdaná Zdena Holubová (18. března 1896 v Hradci Králové - 1956) byla česká filmová režisérka.

Život a dílo

Studovala na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové, po válce navštavovala École des Beaux-Arts v Paříži. Debutovala filmem Závěť podivínova (1923, film je považován za ztracený). Film mezi diváky propadl, zejména díky medializovanému skandálu mezi Molas a herečkou Marií Černou.

Po komerčním neúspěchu odjela do Francie, kde údajně připravovala film Mademoiselle de Maupin. K jeho realizaci však nikdy nedošlo. Po návratu do Čech roku 1925 prožila krátký a bouřlivý románek s Vítězslavem Nezvalem. Druhým filmem byl pro Molas Mlynář a jeho dítě (1928, považován za ztracený). Do tohoto filmu zapracovala Molas některé prvky avantgardy, díky tomu je považována společně s Milošem Hajským za prvního avantgardního režiséra v Čechách.

V roce 1929 napsala Molas námět a scénář česko-německého detektivního románu Rolfa Randolfa Pancéřové auto. Sama zde představovala hlavní ženskou úlohu. Po tomto působení odjela do Německa a Francie. Do české kinematografie se vrací až v roce 1936, kdy zpracovala scénář ke komedii Lojzička v režii Miroslava Cikána. Díky tomu se znovu dostala do světa filmu. O rok později natáčí svůj poslední snímek Karel Hynek Mácha s Ladislavem Boháčem v hlavní roli. Molas připravovala natáčení několika dalších filmů, začala však druhá světová válka. Zet Molas se přihlásila k německému původu. Po válce byla odsunuta do Západního Německa, kde v zapomnění zemřela.

Odkazy

Literatura

  • Luboš Bartošek: Náš film. Kapitoly z dějin (1896 - 1945), Máj, Praha, 1985.

Externí odkazy