Říp: Porovnání verzí
značky: možný spam editace z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 114: | Řádek 114: | ||
* Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi. |
* Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi. |
||
* Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země. |
* Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země. |
||
* Roku 1868 zde byl vyzvednut a do [[Praha|Prahy]] slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plných květů<ref>Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy</ref>. |
* Roku 1868 zde byl vyzvednut a do [[Praha|Prahy]] slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plných květů<ref>Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy</ref>. |
||
* Hora a rotunda je zapsána mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]]. |
* Hora a rotunda je zapsána mezi [[Národní kulturní památka České republiky|národní kulturní památky]]. |
||
* Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit [[Podřipský motoráček|Podřipským motoráčkem]]. |
* Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit [[Podřipský motoráček|Podřipským motoráčkem]]. |
||
Verze z 28. 6. 2019, 12:59
| Říp | |
|---|---|
 Hora Říp od jihu | |
| Vrchol | 455,2 m n. m. |
| Prominence | 234 m ↓ zastávka Loucká[1] |
| Izolace | 21,5 km → Nedvězí |
| Seznamy | Nejprominentnější hory CZ |
| Poznámka | památné místo |
| Poloha | |
| Stát | Česko |
| Pohoří | Česká tabule / Středočeská tabule / Dolnooharská tabule / Řipská tabule / Krabčická plošina / Hornobeřkovická plošina[2] |
| Souřadnice | 50°23′11″ s. š., 14°17′21″ v. d. |
  Říp | |
| Hornina | čedič, olivín, magnetovec |
| Povodí | Čepel → Ohře → Labe |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
 Hora Říp | |
|---|---|
 Rotunda sv. Jiří na Řípu | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 14. září 2011 |
| Vyhlásil | Krajský úřad Ústeckého kraje |
| Nadm. výška | 232–456 m n. m. |
| Rozloha | 81,3974 ha |
| Poloha | |
| Stát |  Česko |
| Okres | Litoměřice |
| Další informace | |
| Kód | 5745 |
| Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hora Říp (německy Sankt Georgsberg) je se svými 455,2 m n. m.[3] již z daleka viditelný a výrazný vrch čtyři kilometry jižně od Roudnice nad Labem. Jeho vrchol se nachází v katastrálním území Mnetěš. Vrchol Řípu s románskou rotundou svatého Jiří vystupuje asi 200 metrů nad okolní plochou krajinu. Říp je památné místo české mytologie a historie. Podle pověsti sem přišel praotec Čech, přehlédl okolní krajinu a rozhodl se zde usadit. Kopec Říp s rotundou je chráněn jako národní kulturní památka.[4]
Přírodní poměry
Geologie a geomorfologie
Typický zvonovitý tvar Řípu má zvláštní stavbu. Temeno a boky hory (střední část) tvoří pevný sloup třetihorního čediče, vlastně průnikový komín původní sopky, kdežto úpatí obklopuje čtvrtohorní obruba z volně nakupených čedičových balvanů, úlomků, drti a z navátých, převážně křemenných písků a vápnité spraše. Jak bylo ověřeno vrtem, mocnost obruby na úpatí hory přesahuje sedmnáct metrů. Podobnou stavbu má značná část bývalých sopek Českého středohoří.[5]
Svým tvarem je Říp stolová hora s vrcholovou plošinou ve tvaru elipsy s delší osou ve směru S-J dlouhou 850 m a kratší osou 500 m. Jde o pozůstatek jádra třetihorního vulkánu, který se tyčil do výšky více než 1 km nad úroveň dnešního vrcholu.[3] Říp je dnes již značně snížen zvětráváním, se silnými suťovými vrstvami na úpatí.
Magnetické anomálie
Zdejší sodaliticko nefelínický čedič obsahuje kromě olivínu i magnetovec, což způsobuje lokální magnetické anomálie,[6] které se projevují výchylkami střelky kompasu.
Prameny
Na úpatí Řípu vyvěrají tři prameny, z nichž ten východní je odjakživa považován za léčivý.[7]
Flora
Až do roku 1879 byl Říp bezlesý. Dnes téměř celou horu pokrývá dubohabrový les; z dalších dřevin se vyskytuje javor, borovice, jasan a lípa. Na několika holých místech se vyskytuje původní vzácná teplomilná květena (například zvonek boloňský, křivatec český pravý a kosatec nízký). Vrchol je zalesněný a bez rozhledu, dílčí pohledy do širokého okolí se nabízejí z několika skalních vyhlídek na úbočích hory.
Ochrana přírody
V roce 2011 byla vyhlášena přírodní památka Hora Říp k ochraně evropsky významné lokality kontinentálních opadavých křovin, skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a křovin na vápnitém podloží včetně v místě se vyskytujících vzácných druhů rostlin a živočichů (roháč obecný, přástevník kostivalový nebo lišaj pryšcový).[8]
Historie a mýty
Říp, v původní podobě bez porostu – na ilustracích Karla Liebschera z doby kolem roku 1880.
-
Říp od východu -
Říp od severozápadu -
Rotunda sv. Jiří na Řípu
Nápadná vyvýšenina poutala pozornost lidí od nejstarších časů a v rovinaté krajině byla důležitým orientačním bodem. Jméno je indoevropské a jeho původ tak sahá až do doby bronzové. Znamená prostě Hora. Vychází z keltského „rib“ tzv. „žebro“ tj. žebro země.[9] Slovo Říp je identické se starým nordickým rip – skála, hora. Veršovaný německý překlad Dalimilovy kroniky ze 14. století mluví o Rieff.[10]
Legenda, kterou poprvé zaznamenal počátkem 12. století kronikář Kosmas, pokládá právě horu Říp (Rip) a její okolí za místo, kde se usadili první Slované vedení praotcem Čechem při příchodu do nové vlasti a kde se odehrálo rituální „vzetí do vlastnictví“ okolní země, vrcholící jejím novým pojmenováním po vůdci těchto Slovanů, Čechovi (latinsky Boemus). V časně slovanské době však bylo území Řípu neosídleno, patrně pro nedostatek vody. Hora však ležela přesně ve středu tehdejšího slovanského osídlení Čech a horizont, jehož lze dohlédnout z jejího vrcholu, tvořil zároveň hranici tohoto osídlení.[9]
Pověst o praotci Čechovi rozvinul v 16. století Václav Hájek z Libočan, podle něhož byl vojvoda Čech po své smrti pochován v nedaleké Ctiněvsi (1,5 km JV). Nejznámější zpracování pověsti vytvořil roku 1894 Alois Jirásek ve Starých pověstech českých. Nejnovější zpracování je od Petra Piťhy v knize Paměť a naděje.
Stavby na vrcholu
.jpg)
Na vrcholu hory stojí románská rotunda sv. Jiří, původně zasvěcená svatému Vojtěchovi. Poprvé je připomínána roku 1126, kdy nechal kníže Soběslav I. stávající kostelík opravit a rozšířit na paměť vítězství proti německému králi Lotharu III v bitvě u Chlumce. Kostel, jehož zasvěcení bylo mezitím změněno na sv. Jiří, se v 17. a 18. století stal oblíbeným poutním místem; od poloviny 19. století byl Říp nejednou dějištěm táborů lidu a národních manifestací. Současná podoba rotundy je výsledkem puristické přestavby v sedmdesátých letech 19. století. Každoroční pouť se koná v neděli před svátkem svatého Jiří (24. dubna), související zábavní a kulturní program o následujícím víkendu.
Na vrchol vede několik značených turistických cest. Roku 1907 byla v sousedství rotundy postavena turistická Boumova chata, která dodnes slouží jako výletní restaurace. Na zdi chaty je připevněn patriotický nápis „Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp!“
Zajímavosti
- Každoročně se na Říp vypravuje mnoho průvodů, pochodů a procesí pořádaných různými organizacemi.
- Na podzim pořádá klub roudnických cyklistů „Výjezd na Říp“. Cílem je vyjet co nejrychleji horu bez jediného dotyku nohou země.
- Roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů Národního divadla. Do Prahy jej doprovodilo 300 jezdců a cestu lemoval špalír družiček s košíčky plných květů[11].
- Hora a rotunda je zapsána mezi národní kulturní památky.
- Během turistické sezóny (od června do září) je možné se k Řípu přiblížit Podřipským motoráčkem.
- Podle názvu hory je pojmenován pár vlaků (rychlíky) jezdící mezi Prahou a Děčínem.
- Traduje se, že každý pravověrný Čech by měl alespoň jednou za život na tuto horu vystoupit.[12]
_at_%C5%98%C3%ADp_near_Mn%C4%9Bt%C4%9B%C5%A1,_Litom%C4%9B%C5%99ice_District.jpg)
Odkazy
Reference
- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ Břetislav Balatka, Jan Kalvoda – Geomorfologické členění reliéfu Čech (Kartografie Praha, 2006)
- ↑ a b Chlupáč, I. et al., Geologická minulost České republiky, Academia, Praha 2002
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2008-04-13]. Identifikátor záznamu 143812 : hora Říp s rotundou sv. Jiří. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Žebera K., Mikula J., Říp, hora v jezeru, Panoráma, Praha 1982
- ↑ ŠALANSKÝ, Karel. Magnetické měření v oblasti Řípu. Zprávy o geologických výzkumech v roce 2005. Roč. 39, s. 142–147. Dostupné online.
- ↑ Šubert F.A., Borkovský F.A., Čechy, díl IV. Polabí, nakladatelství J. Otto, v Praze
- ↑ AOPK ČR. PP Hora Říp [online]. AOPK ČR [cit. 2015-04-01]. Dostupné online.
- ↑ a b TŘEŠTÍK, Dušan. Mýty kmene Čechů (7.–10. století). Oraga: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-646-X. S. 72–73.
- ↑ OBERPFALCER, Fratišek. Die Ortsnamen des Kuhländchens. Naše řeč. 1928, roč. 12, čís. 8, s. 181–189. Dostupné online.
- ↑ Ivo Bartík: Záhada základního kamene, Květy
- ↑ hora-rip.eu
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Říp na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Říp ve Wikislovníku- Hora-Říp.cz
- Blaník a Říp – dvě mýtické hory českých dějin – video z cyklu České televize Historický magazín
