Velryba grónská: Porovnání verzí
+ a úpravy, zdroje značka: editace z Vizuálního editoru |
+ komunikace, úpravy značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
| popis mapy = Areál rozšíření velryby grónské |
| popis mapy = Areál rozšíření velryby grónské |
||
}} |
}} |
||
'''Velryba grónská''' (''Balaena mysticetus'') je [[kytovci|kytovec]] žijící ve studených mořích [[severní polokoule]], kde se zdržuje po celý rok. Patrně se jedná o nejdéle žijícího [[Savci|savce]], schopného dožít se 200 a více let.<ref name=":2" |
'''Velryba grónská''' (''Balaena mysticetus'') je [[kytovci|kytovec]] žijící ve studených mořích [[severní polokoule]], kde se zdržuje po celý rok. Patrně se jedná o nejdéle žijícího [[Savci|savce]], schopného dožít se 200 a více let.<ref name=":2">{{Citace periodika |
||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
}}</ref> Na rozdíl od většiny kytovců postrádá hřbetní ploutev a může žít i v malých skupinách čítajících asi 14 jedinců. První se o něm zmínil [[Švédsko|švédský]] [[Přírodní vědy|přírodovědec]] [[Carl Linné]] ve své publikaci [[Systema naturae|''Systema Naturae'']] (10. vydání, [[rok]] [[1758]]).<ref>{{Citace monografie |
|||
| příjmení = Linné |
| příjmení = Linné |
||
| jméno = Carl von |
| jméno = Carl von |
||
| Řádek 36: | Řádek 49: | ||
== Výskyt == |
== Výskyt == |
||
Je typickým obyvatelem studených |
Je typickým obyvatelem studených [[Severní ledový oceán|arktických vod]] [[severní polokoule]]. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma [[Ledová kra|ledových ker]], obecně při pobřeží severní [[Kanada|Kanady]] a [[Aljaška|Aljašky]] V zimě táhne do [[Beringův průliv|Beringovy úžiny]] a k pobřeží [[Labrador|Labradoru]]. |
||
== Popis == |
== Popis == |
||
[[Soubor:Bowhead-1 Kate Stafford edit (16272151841).jpg|vlevo|náhled|Ohromná hlava velryby grónské]] |
[[Soubor:Bowhead-1 Kate Stafford edit (16272151841).jpg|vlevo|náhled|Ohromná hlava velryby grónské]] |
||
Velryba |
Velryba grónská má robustní tmavé tělo a velkou hlavu trojúhelníkového tvaru. Pouze na spodní čelisti, v podstatě na bradě, je bíle zbarvena. Velryba grónská dosahuje délky 14–18 [[Metr|metrů]] a hmotnosti okolo 50–100 [[Tuna|tun]] (samice mívá větší rozměry než samec). Samotný jazyk této velryby může vážit až 900 kilogramů. |
||
Vyznačuje se především mohutnou hlavou, s jejíž pomocí dokáže prorazit až 60 cm silnou vrstvu ledu<ref>Würsig, B. a C. Clark (1993).</ref>, a dále dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40 % z celé délky těla. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, který ji chrání před nízkými teplotami. Na [[Moře|moři]] se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 [[Kilometr za hodinu|km/h]], v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velké hloubky (maximálně asi do 150 metrů).<ref>{{Citace periodika |
Vyznačuje se především mohutnou hlavou, s jejíž pomocí dokáže prorazit až 60 cm silnou vrstvu ledu<ref>Würsig, B. a C. Clark (1993).</ref>, a dále dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40 % z celé délky těla. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, který ji chrání před nízkými teplotami. Na [[Moře|moři]] se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 [[Kilometr za hodinu|km/h]], v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velké hloubky (maximálně asi do 150 metrů).<ref>{{Citace periodika |
||
| Řádek 76: | Řádek 89: | ||
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2817290/ |
| url = https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2817290/ |
||
| datum přístupu = 2019-02-09 |
| datum přístupu = 2019-02-09 |
||
}}</ref> Svými dvěma dýchacími otvory umístěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrysknout vodu až do výšky čtyř metrů. |
}}</ref> Svými dvěma dýchacími otvory umístěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrysknout vodu až do výšky čtyř až šesti metrů. |
||
=== Komunikace === |
|||
Na rozdíl od většiny kytovců žije tento druh i v malých skupinách čítajících asi 14 jedinců, a postrádá i hřbetní ploutev. |
|||
Velryby grónské se mezi sebou dorozumívají rozmanitou směsicí silných nízkofrekvenčních zvuků. Intenzivnější komunikace probíhá zejména během migrace. V období rozmnožování se pak projevují souvislejšími písněmi s pravidla déle trvající frekvencí. Studií z let [[2010]]–[[2014]] při které bylo zkoumáno asi 300 velryb, bylo zaznamenáno na 184 různých zvuků.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = "Bowhead [whales] are jazz," says researcher astonished by the diversity of their songs |
|||
| url = https://www.zmescience.com/science/bowheads-songs-range-15134134/ |
|||
| periodikum = ZME Science |
|||
| datum vydání = 2018-04-05 |
|||
| datum přístupu = 2019-06-24 |
|||
| jazyk = en-US |
|||
| příjmení = Alexandru Micu |
|||
}}</ref> Podle vědců mají velryby grónské široký často se měnící repertoár a zvuky jimi vydávané připomínají [[Jazz|jazzovou]] hudbu.<ref>{{Citace elektronického periodika |
|||
| titul = Poslechněte si, o čem zpívají velryby. Jsou to rození jazzmani, tvrdí vědci |
|||
| url = https://radiozurnal.rozhlas.cz/poslechnete-si-o-cem-zpivaji-velryby-jsou-rozeni-jazzmani-tvrdi-vedci-7180376 |
|||
| periodikum = Radiožurnál |
|||
| datum vydání = 2018-04-04 |
|||
| datum přístupu = 2019-06-24 |
|||
| jazyk = cs |
|||
| ⚫ | |||
Dožívá se obvykle 40–50 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo více jak 100–200 let.<ref name=":2">{{Citace periodika |
|||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
| ⚫ | |||
=== Potrava === |
=== Potrava === |
||
Živí se [[Plankton|planktonem]] a obzvláště drobnými [[korýši]] ([[Kril|krilem]])<ref name=":0" />, do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou a rohovitými kosticemi v ústní dutině tento drobný plankton cedí. Denně je schopen spořádat téměř dvě tuny těchto korýšů.<ref>{{Citace elektronického periodika |
Živí se [[Plankton|planktonem]] a obzvláště drobnými [[korýši]] ([[Kril|krilem]])<ref name=":0" />, do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou a rohovitými kosticemi v ústní dutině tento drobný plankton cedí. Denně je schopen spořádat téměř dvě tuny těchto korýšů.<ref>{{Citace elektronického periodika |
||
| Řádek 119: | Řádek 134: | ||
=== Rozmnožování === |
=== Rozmnožování === |
||
Tento kytovec se páří na konci [[Zima|zimy]], tedy na [[Jaro|jaře]] nebo na začátku [[Léto|léta]]. Samice je březí 13 až 14 měsíců a mládě tak rodí následujícího roku během [[Duben|dubna]] až [[Červen|června]]. Ihned po narození je vybaveno silnou tukovou vrstvou a do půl hodiny dokáže samo plavat. Dosahuje délky 4 až 4,5 metru a hmotnosti přibližně jedné tuny. Matkou je kojeno po dobu maximálně jednoho roku a ve věku 10 až 20 let je velryba grónská pohlavně vyzrálá. |
Tento kytovec se páří na konci [[Zima|zimy]], tedy na [[Jaro|jaře]] nebo na začátku [[Léto|léta]]. Samice je březí 13 až 14 měsíců a mládě tak rodí následujícího roku během [[Duben|dubna]] až [[Červen|června]]. Ihned po narození je vybaveno silnou tukovou vrstvou a do půl hodiny dokáže samo plavat. Dosahuje délky 4 až 4,5 metru a hmotnosti přibližně jedné tuny. Matkou je kojeno po dobu maximálně jednoho roku a ve věku 10 až 20 let je velryba grónská pohlavně vyzrálá. Dožívá se obvykle 40–50 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo více jak 100–200 let.<ref name=":2" /><ref name=":3" /> |
||
== Ohrožení == |
== Ohrožení == |
||
Verze z 24. 6. 2019, 19:45
 Velryba grónská | |
|---|---|
 | |
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | kytovci (Cetacea) |
| Čeleď | velrybovití (Balaenidae) |
| Rod | Balaena |
| Binomické jméno | |
| Balaena mysticetus L., 1758 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velryba grónská (Balaena mysticetus) je kytovec žijící ve studených mořích severní polokoule, kde se zdržuje po celý rok. Patrně se jedná o nejdéle žijícího savce, schopného dožít se 200 a více let.[2][3] Na rozdíl od většiny kytovců postrádá hřbetní ploutev a může žít i v malých skupinách čítajících asi 14 jedinců. První se o něm zmínil švédský přírodovědec Carl Linné ve své publikaci Systema Naturae (10. vydání, rok 1758).[4] Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) určil druh za málo dotčený.[5]
Výskyt
Je typickým obyvatelem studených arktických vod severní polokoule. Lze se s ní setkat všude tam, kde nejsou souvislá pásma ledových ker, obecně při pobřeží severní Kanady a Aljašky V zimě táhne do Beringovy úžiny a k pobřeží Labradoru.
Popis
.jpg)
Velryba grónská má robustní tmavé tělo a velkou hlavu trojúhelníkového tvaru. Pouze na spodní čelisti, v podstatě na bradě, je bíle zbarvena. Velryba grónská dosahuje délky 14–18 metrů a hmotnosti okolo 50–100 tun (samice mívá větší rozměry než samec). Samotný jazyk této velryby může vážit až 900 kilogramů.
Vyznačuje se především mohutnou hlavou, s jejíž pomocí dokáže prorazit až 60 cm silnou vrstvu ledu[6], a dále dlouho ocasní ploutví, jež tvoří 40 % z celé délky těla. Disponuje silnou vrstvu podkožního tuku o tloušťce až 70 cm, který ji chrání před nízkými teplotami. Na moři se pohybuje zpravidla pomalejším tempem; průměrně plave rychlostí 2,5 km/h, v případě nutnosti zrychlí i na 10 km/h, a nepotápí se do velké hloubky (maximálně asi do 150 metrů).[7][8] Svými dvěma dýchacími otvory umístěnými na vrcholu hlavy dokáže vytrysknout vodu až do výšky čtyř až šesti metrů.
Komunikace
Velryby grónské se mezi sebou dorozumívají rozmanitou směsicí silných nízkofrekvenčních zvuků. Intenzivnější komunikace probíhá zejména během migrace. V období rozmnožování se pak projevují souvislejšími písněmi s pravidla déle trvající frekvencí. Studií z let 2010–2014 při které bylo zkoumáno asi 300 velryb, bylo zaznamenáno na 184 různých zvuků.[9] Podle vědců mají velryby grónské široký často se měnící repertoár a zvuky jimi vydávané připomínají jazzovou hudbu.[10]
Potrava
Živí se planktonem a obzvláště drobnými korýši (krilem)[8], do jejíchž hejn vplouvá se zcela otevřenou tlamou a rohovitými kosticemi v ústní dutině tento drobný plankton cedí. Denně je schopen spořádat téměř dvě tuny těchto korýšů.[11]
Dlouho se vědci domnívali, že kytovci postrádají čichové ústrojí, avšak výzkum mozku u velryby grónské prokázal, že obsahuje mimo jiné i čichový trakt. Rovněž má na rozdíl od většiny ostatních druhů oddělené nosní dírky a pravděpodobně je tak schopná vnímat pach ve vzduchu, čímž si možná usnadňuje vyhledávání potravy.[12][13]
Rozmnožování
Tento kytovec se páří na konci zimy, tedy na jaře nebo na začátku léta. Samice je březí 13 až 14 měsíců a mládě tak rodí následujícího roku během dubna až června. Ihned po narození je vybaveno silnou tukovou vrstvou a do půl hodiny dokáže samo plavat. Dosahuje délky 4 až 4,5 metru a hmotnosti přibližně jedné tuny. Matkou je kojeno po dobu maximálně jednoho roku a ve věku 10 až 20 let je velryba grónská pohlavně vyzrálá. Dožívá se obvykle 40–50 let, avšak byli uloveni jedinci, kterým bylo více jak 100–200 let.[2][3]
Ohrožení
Mezinárodní svaz ochrany přírody (IUCN) určil druh za málo dotčený[5]. Populace pravděpodobně roste[5] a biologové na základě neúplných studií odhadují, že v mořích žije okolo 10 000 dospělých jedinců[5].
Velrybu grónskou může ohrozit rostoucí průmyslová aktivita (těžba ropy a zemního plynu), vyšší frekvence lodní dopravy a s tím spojený rybolov, a v neposlední řadě jejich ilegální lov porušující stanovené, velmi omezené normy.
Na základě rychle rostoucí průměrné teploty v arktické oblasti došlo během tohoto století k výraznému úbytku mořského ledu a předpoklady jsou takové, že bude-li tento trend pokračovat, v letních měsících dojde k jeho úplnému zmizení. Avšak pro velryby budou tyto krátkodobé změny spíše pozitivní, neboť by se tímto rozšířil areál možných lovišť. Celkový dopad je však neznámý či ryze spekulativní.
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02]
- ↑ a b Jagd-Fund: Uralte Harpune in totem Wal entdeckt. Spiegel Online. 2007-06-13. Dostupné online [cit. 2019-02-09].
- ↑ a b GMEINWIESER, Sabine. Tiere: Grönlandwal mit 211 Jahren von Walfängern getötet. www.welt.de. 2007-05-25. Dostupné online [cit. 2019-02-09].
- ↑ LINNÉ, Carl von; SALVIUS, Lars. Caroli Linnaei...Systema naturae per regna tria naturae :secundum classes, ordines, genera, species, cum characteribus, differentiis, synonymis, locis.. Svazek v.1. Holmiae :: Impensis Direct. Laurentii Salvii, 881 s. Dostupné online.
- ↑ a b c d The IUCN Red List of Threatened Species. IUCN Red List of Threatened Species [online]. [cit. 2019-02-10]. Dostupné online.
- ↑ Würsig, B. a C. Clark (1993).
- ↑ FINLEY, K. J. Natural History and Conservation of the Greenland Whale, or Bowhead, in the Northwest Atlantic. ARCTIC. 2001-01-01, roč. 54, čís. 1, s. 55–76. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 1923-1245. DOI 10.14430/arctic764. (anglicky)
- ↑ a b SIMON, Malene; JOHNSON, Mark; TYACK, Peter. Behaviour and kinematics of continuous ram filtration in bowhead whales (Balaena mysticetus). Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 2009-11-07, roč. 276, čís. 1674, s. 3819–3828. PMID: 19692400 PMCID: PMC2817290. Dostupné online [cit. 2019-02-09]. ISSN 0962-8452. DOI 10.1098/rspb.2009.1135. PMID 19692400.
- ↑ ALEXANDRU MICU. "Bowhead [whales] are jazz," says researcher astonished by the diversity of their songs. ZME Science [online]. 2018-04-05 [cit. 2019-06-24]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Poslechněte si, o čem zpívají velryby. Jsou to rození jazzmani, tvrdí vědci. Radiožurnál [online]. 2018-04-04 [cit. 2019-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Bowhead Whale | American Cetacean Society. web.archive.org [online]. 2015-09-05 [cit. 2019-02-09]. Dostupné online.
- ↑ PROSTŘEDÍ, EnviWeb cz-zpravodajství o životním. Velryba grónská má schopnost cítit pachy ve vzduchu - EnviWeb.czEnviWeb.cz. EnviWeb.cz [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online.
- ↑ Velryba grónská cítí pachy ve vzduchu. Novinky.cz [online]. [cit. 2019-06-24]. Dostupné online.
Literatura
- John C. George, Jeffrey Bada, Judith Zeh, Laura Scott, Stephen E. Brown, Todd O'Hara, and Robert Suydam. Age and growth estimates of bowhead whales (Balaena mysticetus) via aspartic acid racemization. Can. J. Zool.. 1999, s. 571–580. DOI 10.1139/cjz-77-4-571.
- Conroy, Erin. (2007-12-06) Netted whale hit by lance a century ago – Science – MSNBC.com. MSNBC. Retrieved on 2011-09-15.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu velryba grónská na Wikimedia Commons 
Taxon Balaena mysticetus ve Wikidruzích- 19th-century weapon found in whale » USA Today
