Semarang: Porovnání verzí

Semarang ;
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	6°58′ j. š., 110°25′ v. d.
Nadmořská výška	4 m n. m.
Stát	Indonésie
provincie	Střední Jáva
	Semarang Semarang, Indonésie
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	373,8 km²
Počet obyvatel	1 621 384 (2015)
Hustota zalidnění	4 337,8 obyv./km²
Správa
Vznik	1547
Oficiální web	www.semarang.go.id
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 22. 6. 2019, 13:57

Semarang je indonéské město ve střední části ostrova Jáva, na jeho severním pobřeží a v ústí stejnojmenné řeky. Podle sčítání z roku 2010 mělo 2 067 254 obyvatel a bylo tak šestým nejlidnatějším městem v Indonésii. Rozlohou 373 km² je pak pátým největším městem po Jakartě, Surabaje, Bandungu a Medanu. Je především průmyslovým a obchodním centrem. Během koloniální éry (Indonésie byla nizozemskou kolonií) se stal Semarang hlavním přístavem země.

Klima

Město leží na rozhraní rovníkového a tropického monzunového podnebného pásu, průměrná roční teplota ve městě je 28 °C. Počasí je tedy horké a vlhké. Zejména v lednu, kdy vrcholí období dešťů, bývají ve městě záplavy.

Špatné hospodaření s vodou způsobilo, že se půda ve městě propadá místy až o 15 cm ročně. Důsledkem jsou velké záplavy, které si vyžadují velmi nákladná opatření.

Obyvatelstvo

Ve městě žijí především Javánci, kteří mluví jazykem javindo, což je kreolský jazyk se základem v nizozemštině. Asi 5 % obyvatelstva tvoří dávno usedlí etničtí Číňané, kteří z velké části žijí v čínské čtvrti, ale hovoří javindo a tvoří pevnou součást společnosti. Většina obyvatel vyznává islám.

Historie

Při ústí řeky Semarang do moře vznikla živá tržní osada s velkou čínskou čtvrtí a nizozemskou pevností. Roku 1678 předal sultán město Nizozemské východoindické společnosti na umoření svých dluhů. Společnost vedla dlouhé války a do města mnoho neinvestovala. V polovině 19. století postavili Holanďané podél severního pobřeží Jávy Velkou poštovní silnici a brzy nato i železniční síť, jejímž hlavním uzlem byl Semarang. Vznikl zde tehdy moderní přístav, odkud se vyvážel hlavně cukr, káva, tabák, rýže a další zemědělské výrobky a plodiny.

Popis

Západ města je průmyslová zóna, na severu je mořské pobřeží a přístav. Středem města je historická čtvrť s charakteristickou koloniální architekturou, několika barokními kostely, velkou mešitou,ale i přepychovými vilami a dalšími pamětihodnostmi. Důležitou částí centra je tradiční čínská čtvrť. Turistickou páteří města se stala řeka Semarang a její nábřeží s parkovou úpravou a mnoha atrakcemi.

Pamětihodnosti

Sam Poo Kong je nejstarší čínský chrámový komplex v Semarangu s pěti chrámy na celkové ploše 3,2 ha. Podle tradice jej založil čínský muslimský cestovatel a dobyvatel Čeng Che počátkem 15. století. Byl mnohokrát obnovován a v současnosti jej užívají nejen muslimové, ale také hinduisté, buddhisté a další.
Blenduk je barokní protestantský kostel s kopulí z roku 1753.
Kamenný památník Tugu Muda, vysoký 23 metrů, připomíná pětidenní bitvu a oběti mladých Indonésanů s Japonci v roce 1945.
Velká mešita na ploše 10 ha blízko přístavu byla otevřena v roce 2006. Má hlavní prostor pro 2 tisíce lidí, na nádvoří se vejde 15 tisíc osob.

Školství

V Semarangu je asi 600 základních škol, 220 nižších a přes 100 vyšších gymnázií, 88 odborných škol a 20 univerzit, z toho 8 soukromých. Nejvýznamnější jsou dvě:

Dipenegoro (UNDIP), státní univerzita s 11 fakultami, založená roku 1956
Soegijapranata (UNIKA), katolická univerzita s 8 fakultami, založená 1982

Osobnosti

Ve městě se narodil mj. nositel Nobelovy ceny za lékařství Willem Einthoven.

Galerie

Staré město s koloniální architekturou
Velká mešita

Velká mešita
Chrám Blenduk, nejstarší kostel ve městě
Pouliční trh

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Semarang na anglické Wikipedii.

↑ Kode dan Data Wilayah Administrasi Pemerintahan Provinsi Jawa Tengah.

Literatura

Ottův slovník naučný, heslo Semarang. Sv. 22, str. 571

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Semarang na Wikimedia Commons
Oficiální stránky
Semarang na oficiálních turistických stránkách indonéské vlády

[c4598526a6f90a7738e9454e1c8a00846bc9e3e1-1] Kode dan Data Wilayah Administrasi Pemerintahan Provinsi Jawa Tengah.

[1]

@@ Řádek 21: / Řádek 21: @@
 == Obyvatelstvo ==
-Ve městě žijí především [[Javánci]], kteří mluví jazykem [[javindo]], což je [[Kreolština|kreolský]] jazyk se základem v [[nizozemština|holandštině]]. Asi 5 % obyvatelstva tvoří dávno usedlí etničtí Číňané, kteří z velké části žijí v čínské čtvrti, ale hovoří ''javindo'' a tvoří pevnou součást společnosti. Většina obyvatel vyznává [[islám]].
+Ve městě žijí především [[Javánci]], kteří mluví jazykem [[javindo]], což je [[Kreolština|kreolský]] jazyk se základem v [[nizozemština|nizozemštině]]. Asi 5 % obyvatelstva tvoří dávno usedlí etničtí Číňané, kteří z velké části žijí v čínské čtvrti, ale hovoří ''javindo'' a tvoří pevnou součást společnosti. Většina obyvatel vyznává [[islám]].
 == Historie ==
-Při ústí řeky Semarang do moře vznikla živá tržní osada s velkou čínskou čtvrtí a holandskou pevností. Roku [[1678]] předal sultán město Holandské východoindické společnosti na umoření svých dluhů. Společnost vedla dlouhé války a do města mnoho neinvestovala. V polovině 19. století postavili Holanďané podél severního pobřeží Jávy Velkou poštovní silnici a brzy nato i železniční síť, jejímž hlavním uzlem byl Semarang. Vznikl zde tehdy moderní přístav, odkud se vyvážel hlavně cukr, káva, tabák, rýže a další zemědělské výrobky a plodiny.
+Při ústí řeky Semarang do moře vznikla živá tržní osada s velkou čínskou čtvrtí a nizozemskou pevností. Roku [[1678]] předal sultán město Nizozemské východoindické společnosti na umoření svých dluhů. Společnost vedla dlouhé války a do města mnoho neinvestovala. V polovině 19. století postavili Holanďané podél severního pobřeží Jávy Velkou poštovní silnici a brzy nato i železniční síť, jejímž hlavním uzlem byl Semarang. Vznikl zde tehdy moderní přístav, odkud se vyvážel hlavně cukr, káva, tabák, rýže a další zemědělské výrobky a plodiny.
 == Popis ==

Indonésie – Indonesia – (RI)

Indonéské provincie a jejich hlavní města (kurzívou provincie se zvláštním statusem)

Sumatra	Ačeh (Banda Aceh) • Bangka-Belitung (Pangkalpinang) • Bengkulu (Bengkulu) • Jambi (Jambi) • Jižní Sumatra (Palembang) • Lampung (Bandar Lampung) • Ostrovy Riau (Tanjung Pinang) • Riau (Pekanbaru) • Severní Sumatra (Medan) • Západní Sumatra (Padang)

Jáva	Banten (Serang) • Jakarta • Střední Jáva (Semarang) • Východní Jáva (Surabaja) • Yogyakarta (Yogyakarta) • Západní Jáva (Bandung)

Malé Sundy	Bali (Denpasar) • Východní Nusa Tenggara (Kupang) • Západní Nusa Tenggara (Mataram)

Kalimantan	Jižní Kalimantan (Banjarmasin) • Střední Kalimantan (Palangkaraya) • Východní Kalimantan (Samarinda) • Západní Kalimantan (Pontianak) • Severní Kalimantan (Tanjung Selor)

Sulawesi	Gorontalo (Gorontalo) • Jihovýchodní Sulawesi (Kendari) • Jižní Sulawesi (Makasar) • Severní Sulawesi (Manado) • Střední Sulawesi (Palu) • Západní Sulawesi (Mamuju)

Moluky	Moluky (Ambon) • Severní Moluky (Sofifi)

Západní Papua	Papua (Jayapura) • Západní Papua (Manokwari) • Jihozápadní Papua (Sorong) • Střední Papua (Nabire) • Jižní Papua (Merauke) • Papua Pengunungan (Wamena)