Konečné řešení židovské otázky: Porovnání verzí
oprava pochybného data, celkově upraveno. opět zoufale slabý a stručný článek značka: editace z Vizuálního editoru |
Robot: Opravuji 1 zdrojů and označuji 0 zdrojů jako nefunkční #IABot (v2.0beta15) |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
| strany = 23}}</ref> |
| strany = 23}}</ref> |
||
Likvidaci Židů na dobytých [[Lebensraum|východních územích]] zahájily masovými popravami jednotky [[Einsatzgruppen]], kterým padlo za oběť asi 1,5 milionů<ref> |
Likvidaci Židů na dobytých [[Lebensraum|východních územích]] zahájily masovými popravami jednotky [[Einsatzgruppen]], kterým padlo za oběť asi 1,5 milionů<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=holocaust.cz : Počátek masového vraždění |url=http://www.holocaust.cz/cz2/history/jew/general/general10 |datum přístupu=2012-01-31 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110908003349/http://www.holocaust.cz/cz2/history/jew/general/general10 |datum archivace=2011-09-08 |nedostupné=ano }}</ref> židovských obyvatel Polska, Ukrajiny ([[Masakr v Kamenci Podolském]] - červen 1941), Běloruska, pobaltských států (hromadné popravy v [[Kalevi-Liiva]] v období 1941-1943) a Ruska. |
||
== Odkazy == |
== Odkazy == |
||
Verze z 21. 6. 2019, 23:54
Konečné řešení židovské otázky (německy: Endlösung der Judenfrage, zkráceně Endlösung) byl německý nacistický plán na systematickou genocidu evropského židovstva během druhé světové války, který měl být vyústěním holokaustu (šoa, שואה). Ujednání o konečném řešení bylo dosaženo 20. ledna 1942 na konferenci ve Wannsee, která byla setkáním vysokých představitelů nacistického Německa a předsedal ji Reinhard Heydrich. V roce 1947 byla Spojenci nalezena v jednom z říšských ministerstev kopie zápisků pořízených na konferenci, které jsou jediným důkazem o konání, průběhu i závěrech konference. Stalo se tak však až po Norimberském procesu, kde tedy nemohly sloužit jako důkaz.
V letech 1941 a 1942 byly postaveny vyhlazovací tábory Belzec, Sobibor, Treblinka, Chełmno, Majdanek a nakonec Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). Masové zabíjení Židů začalo v souvislosti s útokem na Sovětský svaz a skutečně průmyslové intenzity nabylo v roce 1942. Celkem bylo do roku 1945 zavražděno asi 6 milionů Židů.[1]
Likvidaci Židů na dobytých východních územích zahájily masovými popravami jednotky Einsatzgruppen, kterým padlo za oběť asi 1,5 milionů[2] židovských obyvatel Polska, Ukrajiny (Masakr v Kamenci Podolském - červen 1941), Běloruska, pobaltských států (hromadné popravy v Kalevi-Liiva v období 1941-1943) a Ruska.
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Final Solution na anglické Wikipedii.
- ↑ DAWIDOWICZ, Lucy. The War Against the Jews. [s.l.]: Bantam, 1986. ISBN 055334532X. S. 23.
- ↑ holocaust.cz : Počátek masového vraždění. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2012-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-08.
Literatura
- BARNAVI, Eli a kolektiv. Atlas univerzálních dějin židovského národa. Praha: Victoria Publishing, 1995. 299 s. ISBN 80-7187-013-7.
- DE LANGE, Nicholas. Svět Židů. Praha: Knižní klub, 1996. 240 s. ISBN 80-7176-325-X.
- GÖTZ, Aly. Konečné řešení: Přesun národů a vyhlazení evropských Židů. Praha: Argo, 2006. 352 s. ISBN 80-7203-833-8.
- REES, Aly. Osvětim - nacisté a „konečné řešení“. Praha: Knižní klub, 2005. 320 s. ISBN 80-242-1401-6.
- ROSEMAN, Mark. Setkání ve vile u jezera : konference ve Wannsee a "konečné řešení židovské otázky". Praha: Dokořán, 2003. 174 s. ISBN 80-86569-45-4.
