Ústřední telekomunikační budova: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
info o plášti budovy do sekce „popis"
Řádek 37: Řádek 37:
Ústřední telekomunikační budova byla postavena mezi roky 1972 až 1979.<ref>{{Citace elektronické monografie|jméno=|titul=Telefonica O2|url=http://skyscrapercenter.com/building/telefonica-o2/11192|vydavatel=skyscrapercenter.com|místo=|datum vydání=|datum přístupu=}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Budova Telefónica O2, Praha|url=http://www.mrakodrapy.cz/cr/5-budova-telefonica-o2/|vydavatel=www.mrakodrapy.cz|datum přístupu=}}</ref> Slavnostní otevření proběhlo dne 3. ledna [[1980]] za účasti tehdejšího premiéra [[Lubomír Štrougal|Lubomíra Štrougala]] a ministra [[Vlastimil Chalupa|Vlastimila Chalupy]]. Se svými 85 [[metr]]y (nejvyšší bod 96 [[Metr|m]]), 18 podlažími a 72 tisíci metry užitné plochy byla tehdy největší budovou v Československu co do obestavěného prostoru.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Architektura 489 – Timeline {{!}} Facebook|periodikum=www.facebook.com|url=https://www.facebook.com/architektura489/photos/pcb.571602236370513/571594476371289/?type=3&theater|datum přístupu=2016-11-11}}</ref> Budova byla v té době největší telekomunikační budovou v Evropě a, co se technického vybavení týče, patřila ke světové špičce. Dominantou celého areálu je radioreléová [[telekomunikační věž]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Co skrývá pražský Mordor?|url=http://blog.o2.cz/2014/05/12/se-skryva-utb/|vydavatel=Modrý Blog O2|datum vydání=2014-05-12|datum přístupu=}}</ref> Pracovalo zde až 2500 pracovníků.<ref name=":0">{{Citace periodika | titul = Mobil s osmikilovou baterií i dálnopis s azbukou. Věž na Olšanech ukrývá okouzlující technické retro - E15.cz | periodikum = Zprávy E15.cz | url = http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/mobil-s-osmikilovou-baterii-i-dalnopis-s-azbukou-vez-na-olsanech-ukryva-okouzlujici-technicke-retro-1335247 | datum přístupu = 2017-07-23}}</ref> Stála 1,5 miliardy tehdejších [[Koruna československá|československých korun]].
Ústřední telekomunikační budova byla postavena mezi roky 1972 až 1979.<ref>{{Citace elektronické monografie|jméno=|titul=Telefonica O2|url=http://skyscrapercenter.com/building/telefonica-o2/11192|vydavatel=skyscrapercenter.com|místo=|datum vydání=|datum přístupu=}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Budova Telefónica O2, Praha|url=http://www.mrakodrapy.cz/cr/5-budova-telefonica-o2/|vydavatel=www.mrakodrapy.cz|datum přístupu=}}</ref> Slavnostní otevření proběhlo dne 3. ledna [[1980]] za účasti tehdejšího premiéra [[Lubomír Štrougal|Lubomíra Štrougala]] a ministra [[Vlastimil Chalupa|Vlastimila Chalupy]]. Se svými 85 [[metr]]y (nejvyšší bod 96 [[Metr|m]]), 18 podlažími a 72 tisíci metry užitné plochy byla tehdy největší budovou v Československu co do obestavěného prostoru.<ref>{{Citace elektronického periodika|titul=Architektura 489 – Timeline {{!}} Facebook|periodikum=www.facebook.com|url=https://www.facebook.com/architektura489/photos/pcb.571602236370513/571594476371289/?type=3&theater|datum přístupu=2016-11-11}}</ref> Budova byla v té době největší telekomunikační budovou v Evropě a, co se technického vybavení týče, patřila ke světové špičce. Dominantou celého areálu je radioreléová [[telekomunikační věž]].<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Co skrývá pražský Mordor?|url=http://blog.o2.cz/2014/05/12/se-skryva-utb/|vydavatel=Modrý Blog O2|datum vydání=2014-05-12|datum přístupu=}}</ref> Pracovalo zde až 2500 pracovníků.<ref name=":0">{{Citace periodika | titul = Mobil s osmikilovou baterií i dálnopis s azbukou. Věž na Olšanech ukrývá okouzlující technické retro - E15.cz | periodikum = Zprávy E15.cz | url = http://zpravy.e15.cz/byznys/reality-a-stavebnictvi/mobil-s-osmikilovou-baterii-i-dalnopis-s-azbukou-vez-na-olsanech-ukryva-okouzlujici-technicke-retro-1335247 | datum přístupu = 2017-07-23}}</ref> Stála 1,5 miliardy tehdejších [[Koruna československá|československých korun]].


Od 90. let 20. století budova sloužila jako sídlo firem [[SPT Telecom]], následně [[O2 Czech Republic|Telefónica O2 Czech Republic]]. Na začátku roku 2017 odkoupil od skupiny [[PPF (společnost)|PPF]] celou parcelu [[developer]] [[Central Group]].<ref>{{Citace periodika|titul=Kellner prodal žižkovský "telekom". Novým majitelem je Central Group|periodikum=praha.e15.cz|url=http://praha.e15.cz/praha/novinky/kellner-prodal-zizkovsky-telekom-novym-majitelem-je-central-group-1329778|datum přístupu=2017-03-09}}</ref> Bylo to především kvůli zdejším lukrativním pozemkům. Cena tohoto kontraktu byla 660 milionů korun<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky | periodikum = or.justice.cz | url = https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=52138326&subjektId=897999&spis=983807 | jazyk = cs | datum přístupu = 2018-04-16}}</ref>. Firma [[Cetin|CETIN]] zde přestane působit do roku 2022, poté se budova zbourá.<ref name=":0" /> Její údržba je totiž velmi nákladná a budovy a jejich vybavení je zastaralé.{{doplňte zdroj}}
Od 90. let 20. století budova sloužila jako sídlo firem [[SPT Telecom]], následně [[O2 Czech Republic|Telefónica O2 Czech Republic]]. Na začátku roku 2017 odkoupil od skupiny [[PPF (společnost)|PPF]] celou parcelu [[developer]] [[Central Group]].<ref>{{Citace periodika|titul=Kellner prodal žižkovský "telekom". Novým majitelem je Central Group|periodikum=praha.e15.cz|url=http://praha.e15.cz/praha/novinky/kellner-prodal-zizkovsky-telekom-novym-majitelem-je-central-group-1329778|datum přístupu=2017-03-09}}</ref> Bylo to především kvůli zdejším lukrativním pozemkům. Cena tohoto kontraktu byla 660 milionů korun<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky | periodikum = or.justice.cz | url = https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-detail?dokument=52138326&subjektId=897999&spis=983807 | jazyk = cs | datum přístupu = 2018-04-16}}</ref>. Firma [[Cetin|CETIN]] zde přestane působit v roce 2022, poté se budova zbourá.<ref name=":0" /> Její údržba je totiž velmi nákladná a budovy a jejich vybavení je zastaralé.{{doplňte zdroj}}


Budova by měla být v budoucnu nahrazena projektem zvaný [[Centrum Nového Žižkova]], jež bude investovat [[Central Group]]. Skupina vypsala na nový především rezidenční, ale i komerční komplex architektonickou soutěž, kterou na jaře 2019 vyhrála [[Eva Jiřičná]], která se při navrhování spojila s architektonicko-inženýrskou společností [[Arup]] z Londýna.<ref name=":1" /> Bude se skládat z věží, jež budou vysoké přibližně 65 až 100 metrů, a z nového bloku budov.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Jiřičná chce změnit tvář Žižkova. ”Pražský Mordor” mají nahradit zvlněné věže a zelený veřejný prostor | url = https://domaci.ihned.cz/c1-66576970-architektka-jiricna-chce-zmenit-tvar-zizkova-prazsky-mordor-maji-nahradit-zvlnene-veze-a-verejny-prostor-se-zeleni | periodikum = Hospodářské noviny | datum vydání = 2019-05-23 | datum přístupu = 2019-05-24 | jazyk = cs | jméno = Jakub | příjmení = Heller}}</ref>
Budova by měla být v budoucnu nahrazena projektem zvaný [[Centrum Nového Žižkova]], jež bude investovat [[Central Group]]. Skupina vypsala na nový především rezidenční, ale i komerční komplex architektonickou soutěž, kterou na jaře 2019 vyhrála [[Eva Jiřičná]], která se při navrhování spojila s architektonicko-inženýrskou společností [[Arup]] z Londýna.<ref name=":1" /> Bude se skládat z věží, jež budou vysoké přibližně 65 až 100 metrů, a z nového bloku budov.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Jiřičná chce změnit tvář Žižkova. ”Pražský Mordor” mají nahradit zvlněné věže a zelený veřejný prostor | url = https://domaci.ihned.cz/c1-66576970-architektka-jiricna-chce-zmenit-tvar-zizkova-prazsky-mordor-maji-nahradit-zvlnene-veze-a-verejny-prostor-se-zeleni | periodikum = Hospodářské noviny | datum vydání = 2019-05-23 | datum přístupu = 2019-05-24 | jazyk = cs | jméno = Jakub | příjmení = Heller}}</ref>

Verze z 19. 6. 2019, 21:23

Šablona:Infobox - mrakodrap Budova CETIN, dříve O2 Czech Republic nebo také Ústřední telekomunikační budova (ÚTB), přezdívána jako mordor[1] či Štrougalova[2] věž je komplex budov a výškové věže na Praze 3 – Žižkově / Olšanech, stojící poblíž Nákladového nádraží Žižkov, v sousedství Olšanských hřbitovů.[3]

Historie

Detail věže

Ústřední telekomunikační budova byla postavena mezi roky 1972 až 1979.[4][5] Slavnostní otevření proběhlo dne 3. ledna 1980 za účasti tehdejšího premiéra Lubomíra Štrougala a ministra Vlastimila Chalupy. Se svými 85 metry (nejvyšší bod 96 m), 18 podlažími a 72 tisíci metry užitné plochy byla tehdy největší budovou v Československu co do obestavěného prostoru.[6] Budova byla v té době největší telekomunikační budovou v Evropě a, co se technického vybavení týče, patřila ke světové špičce. Dominantou celého areálu je radioreléová telekomunikační věž.[7] Pracovalo zde až 2500 pracovníků.[8] Stála 1,5 miliardy tehdejších československých korun.

Od 90. let 20. století budova sloužila jako sídlo firem SPT Telecom, následně Telefónica O2 Czech Republic. Na začátku roku 2017 odkoupil od skupiny PPF celou parcelu developer Central Group.[9] Bylo to především kvůli zdejším lukrativním pozemkům. Cena tohoto kontraktu byla 660 milionů korun[10]. Firma CETIN zde přestane působit v roce 2022, poté se budova zbourá.[8] Její údržba je totiž velmi nákladná a budovy a jejich vybavení je zastaralé.[zdroj?]

Budova by měla být v budoucnu nahrazena projektem zvaný Centrum Nového Žižkova, jež bude investovat Central Group. Skupina vypsala na nový především rezidenční, ale i komerční komplex architektonickou soutěž, kterou na jaře 2019 vyhrála Eva Jiřičná, která se při navrhování spojila s architektonicko-inženýrskou společností Arup z Londýna.[2] Bude se skládat z věží, jež budou vysoké přibližně 65 až 100 metrů, a z nového bloku budov.[11]

Účel budovy

Budova byla vystavěna zejména jako náhrada za již kapacitně nedostačující mezinárodní ústřednu ve Fibichově ulici, odkud do ÚTB byly veškeré linky přeloženy. Aby se vůbec budovy daly napřímo propojit, byl pod Prahou proražen 2 km dlouhý tunel, který je používán dodnes. I tento ražený hloubkový kolektor samotný je úctyhodné stavební dílo.[12]

Od výstavby až do dnes stále slouží jako technické zázemí pro telekomunikace, v současnosti[kdy?] pod firmou Cetin.[13] Ta zde zaměstnává přibližně 900 lidí (2017).[8]

Televizní vysílač

Multiplex Kanál Kmitočet Výkon [kW] Polarizace
DVB-T Multiplex 4 42 642 MHz 10 vertikální

Rozhlasový vysílač

Stanice Kmitočet Výkon [kW] Polarizace
FM Dance Radio 89,0 MHz 0,16 vertikální

Popis

Opláštění

Původní opláštění většiny ploch komplexu budov, které bylo ze speciálně vyvinutého kovoplastického modulového pláště na bázi hliníkových eloxovaných profilů a skleněných výplní, bylo při rozsáhlé rekonstrukci pláště (výměny se dočkalo opláštění v rozsahu 5500 m2) v letech 1998 a 1999 nahrazeno rastrovým systémem s výhradně pevným čirým zasklením. Neprůhledné části opláštění jsou tvořeny tepelněizolačním panelem s vnějším smaltovaným kaleným sklem bílé a modré barvy. Zbytek původního opláštění byl ze suchého kamenného obkladu z přírodního travertinu kotveného na ocelový modulový plášť.[14]

Mozaika

V recepční části budovy se nachází původní mozaika z roku 1980 nazvaná Člověk dobývající nové horizonty vesmíru. Celkem 4 metry vysoké a 9 široké umělecké dílo zobrazuje muže a ženu na pozadí vesmíru (bez ideologického zatížení). V době vzniku stála mozaika 542 tisíc KSČ, je zdobena zlatem či československými smalty. Autorem byl Ital Sauro Ballardini, který navrhl také například mozaiku v pražské stanici metra Florenc.

Poté co budovu převzala firma O2 bylo umělecké dílo překryto sádrokartonovou zdí s reklamním plakátem. Po odkoupení komplexu společností Central Group, která ji hodlá zbourat, se mozaika demontuje. Bude přesunuta do budovy jiné.[15]

Odkazy

Reference

  1. ↑ V ‚Mordoru‘ je vylidněno jako ve městě duchů. Ikona Žižkova chátrá. Lidovky.cz [online]. 2016-07-31 [cit. 2019-03-09]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Eva Jiřičná zvítězila ve velké mezinárodní architektonické soutěži na Centrum Nového Žižkova. Earch.cz [online]. [cit. 2019-05-23]. Dostupné online. 
  3. ↑ Budova Telefonica O2 ČR [online]. Aktuálně.cz. Dostupné online. 
  4. ↑ Telefonica O2 [online]. skyscrapercenter.com. Dostupné online. 
  5. ↑ Budova Telefónica O2, Praha [online]. www.mrakodrapy.cz. Dostupné online. 
  6. ↑ Architektura 489 – Timeline | Facebook. www.facebook.com [online]. [cit. 2016-11-11]. Dostupné online. 
  7. ↑ Co skrývá pražský Mordor? [online]. Modrý Blog O2, 2014-05-12. Dostupné online. 
  8. ↑ a b c Mobil s osmikilovou baterií i dálnopis s azbukou. Věž na Olšanech ukrývá okouzlující technické retro - E15.cz. Zprávy E15.cz. Dostupné online [cit. 2017-07-23]. 
  9. ↑ Kellner prodal žižkovský "telekom". Novým majitelem je Central Group. praha.e15.cz. Dostupné online [cit. 2017-03-09]. 
  10. ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2018-04-16]. Dostupné online. 
  11. ↑ HELLER, Jakub. Jiřičná chce změnit tvář Žižkova. ”Pražský Mordor” mají nahradit zvlněné věže a zelený veřejný prostor. Hospodářské noviny [online]. 2019-05-23 [cit. 2019-05-24]. Dostupné online. 
  12. ↑ Petr Krčmář: Na návštěvě dvoukilometrového kolektoru pod Prahou, kam „nikdo nechodí“, root.cz, 19. 7. 2016, navštíveno 2016-09-14.
  13. ↑ Petr Krčmář: CETIN chce opustit Ústřední telekomunikační budovu, prošli jsme si ji, root.cz, 12. 7. 2016, navštíveno 2016-09-14.
  14. ↑ Sipral - Ústřední telekomunikační budova. www.sipral.cz [online]. [cit. 2019-06-02]. Dostupné online. 
  15. ↑ Skvost ze zlata v budově na Žižkově, kterou mají zbourat: Zachrání vesmírnou mozaiku?. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-03-15]. Dostupné online. 

Související články

České televizní a rozhlasové vysílače
hlavní vysílače ČRa
Barvičova (Brno) • Buková hora (Ústí nad Labem) • Cukrák (Praha) • Černá hora (Trutnov) • Děvín (Mikulov) • Hády (Brno) • Hladnov (Ostrava) • Hošťálkovice (Ostrava) • Javořice (Jihlava) • Jedlová hora (Chomutov) • Ještěd (Liberec) • Kleť (České Budějovice) • Klínovec (Jáchymov) • Kojál (Brno) • Krásné (Pardubice) • Krašov (Plzeň) • Lysá hora (Frýdek-Místek) • Mařský vrch (Vimperk) • Mezivrata (Votice) • Ploštiny (Valašské Klobouky) • Praděd (Jeseník) • Svatobor (Sušice) • Tlustá hora (Zlín) • Vraní vrch (Domažlice) • Zelená hora (Cheb) • Žižkov (Praha)
hlavní vysílače DB
Andrlův Chlum (Ústí nad Orlicí) • Černá Studnice (Jablonec nad Nisou) • Dyleň (Mariánské Lázně) • Hůrka (Opava) • Chlum (Hradec Králové) • Ládví (Praha) • Louštín (Rakovník) • Panorama (Trutnov) • ÚTB (Praha) • Velký Javorník (Frenštát pod Radhoštěm)
AM vysílače
Blaw-Knox Liblice (Český Brod) • Bližná (Lipno) • Dobrochov (Prostějov) • Domamil (Moravské Budějovice) • Hostovice (Ústí nad Labem) • Husova kolonie (České Budějovice) • Chloumek (Mělník) • Komárov (Brno) • Košutka (Plzeň) • Kurojedy (Tachov) • Liblice A (Český Brod) • Liblice B (Český Brod) • Litovel (Litovel) • Líbeznice (Praha) • Mnichovo Hradiště (Mnichovo Hradiště) • Poděbrady (Poděbrady) • Pohodlí (Litomyšl) • Právo (Tachov) • Radomyšl (Strakonice) • Rožmitál (Broumov) • Řečkovice (Brno) • Stará Role (Karlovy Vary) • Stěžery (Hradec Králové) • Svinov (Ostrava) • Topolná (Uherské Hradiště) • Větrník (Jihlava) • Volary (Volary) • Vratislavice (Liberec) • Zbraslav (Praha) • Žerovice (Přeštice)
ostatní vysílače
Alexandrova rozhledna (Adamov) • Babí lom (Hodonín) • Barák (Klatovy) • Bradlec (Mladá Boleslav) • Harusův kopec (Žďár nad Sázavou) • Hoděšovice (Hradec Králové) • Chloumek (Mladá Boleslav) • Jarník (Písek) • Kamenná Horka (Svitavy) • Krkavec (Plzeň) • Kubánkov (Frýdek-Místek) • Litický Chlum (Rychnov nad Kněžnou) • Malý Javorový (Třinec) • Nehošť (Kralupy nad Vltavou) • Novotných vršek (Zdíkov) • Petřín (Praha) • Popovický vrch (Děčín) • Radeč (Plzeň) • Radhošť (Valašské Meziříčí) • Radimovice u Želče (Tábor) • Radíkov (Olomouc) • Strahov (Praha) • Strážný vrch (Třebíč) • Široký vrch (Most) • TKB (Pardubice) • Tobiášův vrch (Jesenice u Rakovníka) • U rozhledny (Frýdlant) • Veselský kopec (Nový Jičín)
kategorie
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Ústřední_telekomunikační_budova&oldid=17398495“