Bílovice nad Svitavou: Porovnání verzí
m Editace uživatele 217.66.160.178 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Jiří Nedas značka: rychlé vrácení zpět |
Byla tam chyba, lásky❤❤❤ značky: editace z mobilu editace z mobilního webu |
||
Řádek 29: | Řádek 29: | ||
| nadmořská výška = 236 |
| nadmořská výška = 236 |
||
}} |
}} |
||
'''Bílovice nad Svitavou''' jsou [[obec (Česko)|obec]] v [[Okres Brno-venkov|okrese Brno-venkov]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]]. Rozkládají se v [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]], severně od [[Brno|brněnské]] městské části [[Brno-Maloměřice a Obřany]], s níž také sousedí. Obec leží na [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční trati Brno – Česká Třebová]] a protéká jí řeka [[Svitava]], v jejíž blízkosti se na území [[katastrální území|katastru]] obce nacházejí četné chaty i bývalá léčebna dlouhodobě nemocných. V katastru obce se také nacházejí rozsáhlé lesy. Dominantu obce tvoří zdejší [[kostel svatého Cyrila a Metoděje (Bílovice nad Svitavou)|kostel sv. Cyrila a Metoděje]]. Svým charakterem, významem i počtem obyvatel (žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel) odpovídají spíše menšímu [[město|městu]] než [[vesnice|vesnici]]. |
'''Bílovice nad Svitavou''' jsou [[obec (Česko)|obec]] v [[Okres Brno-venkov|okrese Brno-venkov]] v [[Jihomoravský kraj|Jihomoravském kraji]]. Rozkládají se v [[Drahanská vrchovina|Drahanské vrchovině]], severně od [[Brno|brněnské]] městské části [[Brno-Maloměřice a Obřany]], s níž také sousedí. Obec leží na [[Železniční trať Brno – Česká Třebová|železniční trati Brno – Česká Třebová]] a protéká jí řeka [[Svitava]], v jejíž blízkosti se na území [[katastrální území|katastru]] obce nacházejí četné chaty i bývalá léčebna dlouhodobě nemocných. V katastru obce se také nacházejí rozsáhlé lesy. Dominantu obce tvoří zdejší [[kostel svatého Cyrila a Metoděje (Bílovice nad Svitavou)|kostel sv. Cyrila a Metoděje]]. Svým nádherným charakterem, významem i počtem obyvatel (žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel) odpovídají spíše menšímu [[město|městu]] než [[vesnice|vesnici]]. |
||
== Historie a kultura == |
== Historie a kultura == |
Verze z 17. 6. 2019, 15:35
Bílovice nad Svitavou | |
---|---|
panorama Bílovic | |
znakvlajka | |
Lokalita | |
Status | obec |
Pověřená obec | Šlapanice |
Obec s rozšířenou působností | Šlapanice (správní obvod) |
Okres | Brno-venkov |
Kraj | Jihomoravský |
Historická země | Morava |
Stát | Česko |
Zeměpisné souřadnice | 49°14′50″ s. š., 16°40′21″ v. d. |
Základní informace | |
Počet obyvatel | 3 781 (2023)[1] |
Rozloha | 14,70 km²[2] |
Katastrální území | Bílovice nad Svitavou |
Nadmořská výška | 236 m n. m. |
Počet domů | 902 (2021)[3] |
Počet k. ú. | 1 |
Kontakt | |
Adresa obecního úřadu | Těsnohlídkovo náměstí 1000 obec |
Starosta | Miroslav Boháček |
Oficiální web: www | |
Bílovice nad Svitavou | |
Další údaje | |
Kód obce | 582824 |
Kód části obce | 4553 |
Geodata (OSM) | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Bílovice nad Svitavou jsou obec v okrese Brno-venkov v Jihomoravském kraji. Rozkládají se v Drahanské vrchovině, severně od brněnské městské části Brno-Maloměřice a Obřany, s níž také sousedí. Obec leží na železniční trati Brno – Česká Třebová a protéká jí řeka Svitava, v jejíž blízkosti se na území katastru obce nacházejí četné chaty i bývalá léčebna dlouhodobě nemocných. V katastru obce se také nacházejí rozsáhlé lesy. Dominantu obce tvoří zdejší kostel sv. Cyrila a Metoděje. Svým nádherným charakterem, významem i počtem obyvatel (žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel) odpovídají spíše menšímu městu než vesnici.
Historie a kultura
Bílovice bývaly oblíbeným místem výletů obyvatel Brna již za první republiky. Chodívali pěšky od konečné stanice tramvaje z Obřan podél řeky Svitavy do Bílovic, případně i dále. Zejména v období před druhou světovou válkou byly Bílovice oblíbeným letním sídlem a výletním místem řady českých umělců.
Často sem jezdíval a později zde i řadu let žil novinář a spisovatel Rudolf Těsnohlídek, autor půvabných příběhů o lišce Bystroušce. Trvale zde žil i básník S. K. Neumann, jehož zdejší pobyt inspiroval k básnické sbírce Kniha lesů, vod a strání. Prázdniny v tichém údolí Svitavy pravidelně trávívali bratři Čapkové, v bývalém mlýně U Julinků býval častým hostem malíř Alois Kalvoda, do Randulovy vily jezdíval sochař Franta Úprka, do vily rodiny Poláčků zase malířka Zdenka Braunerová. Bílovice dobře znali i básníci Jakub Deml, Viktor Dyk a František Gellner, spisovatelé Jiří Mahen a Marie Majerová, malíři a sochaři Otakar Kubín a Vincenc Makovský, herci Karel Höger a Oldřich Nový či hudební skladatel Leoš Janáček – ostatně Těsnohlídkovy Příhody lišky Bystroušky se staly libretem stejnojmenné Janáčkovy opery. I nyní do Bílovic směřují turisté a cykloturisté cíleně nebo jimi projíždějí.
Nejstarší doložené zprávy o obci jsou z roku 1400,[4], ale podle archeologických nálezů tu jistě osada existovala mnohem dřív. Severovýchodně od sokolovny se v lokalitě „Hradisko“ nachází ostrožna s někdejším hradiskem, v němž se našly artefakty kultury moravské malované keramiky z mladší doby kamenné a jevišovické kultury z pozdní doby kamenné. Podstatně mladší pamětihodností je pseudogotický kostel sv. Cyrila a Metoděje, postavený v letech 1908–1913. Přibližně ze stejného období pochází i řada romantických vil a secesních domů s četnými historizujícími prvky. Podél řeky Svitavy vede železnice z Brna do České Třebové a dále do Prahy, postavená v letech 1843–1848.
V Bílovicích nad Svitavou vznikla tradice Vánočních stromů republiky. Zasloužil se o to novinář Rudolf Těsnohlídek. V roce 1919 před Štědrým dnem nalezl s přáteli v lese odložené děvčátko, které později dostalo jméno Liduška. V místě nálezu dítěte je dnes pomníček, nachází se nedaleko hájovny lišky Bystroušky nad nově zbudovaným rybníčkem. Spisovatel a novinář Těsnohlídek inicioval v roce 1924 první charitativní sbírku pro chudé a opuštěné děti. Ta se uskutečnila v Brně na náměstí Svobody pod smrkem dovezeným z Bílovic. Těsnohlídkův Vánoční strom republiky byl spolu s německým Výmarem první v Evropě. Tato tradice se později rozšířila do ostatních měst.
Obyvatelstvo
Struktura
Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.[5]
Místní části | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Počet obyvatel | část Bílovice nad Svitavou | 780 | 832 | 919 | 1078 | 1414 | 1846 | 2214 | 2545 | 2455 | 2219 | 2253 | 2043 | 2302 | 3674 |
Počet domů | část Bílovice nad Svitavou | 113 | 122 | 150 | 185 | 270 | 298 | 422 | 676 | 546 | 568 | 572 | 626 | 665 | 827 |
Pamětihodnosti
- Kostel svatého Cyrila a Metoděje, vystavěný v historizujícím stylu v letech 1908–1913 podle návrhu Antonína Blažka.
- Vila dr. Josefa Poláčka ve stylu pozdního historismu, zbudována dle návrhu Jana Flory roku 1909.
- Vila Anna z roku 1904 ve stylu pozdní secese ovlivněné lidovým stavitelstvím.
- Pomník padlým první světové války na ostrůvku řeky Svitavy v centru obce. Pomník vznikl roku 1915 z popudu spisovatele Rudolfa Těsnohlídka a je pravděpodobně nejstarší svého druhu v Evropě.
- Zřícenina hradu Ronov z období druhé poloviny 14. až počátku 15. století. Nachází se asi 3 km severně od obce.
Galerie
-
Kostel sv. Cyrila a Metoděje
-
Pomník obětem I. sv. války
-
Myslivna Lišky Bystroušky
-
Pomník S. K. Neumanna
-
Jez na řece Svitavě
-
Železniční stanice
Okolí obce
Můžete se vypravit například podél řeky na pravěké hradiště Obřany, kolem myslivny lišky Bystroušky k Janáčkově studánce a dál do Těsnohlídkova údolí, k zřícenině obřanského hradu či k vápencové skále Šumbera, opředené mnoha pověstmi. Pomník z vápencových balvanů připomíná, že zde bylo oblíbené místo básníka S. K. Neumanna. Západně od Bílovic nad Svitavou se nachází další zajímavá přírodní lokalita – lesnická naučná stezka. Severně od Bílovic, na zalesněném ostrohu nad silnicí z Útěchova do Adamova, kdysi stával gotický hrad Ronov; dnes už zbyla jen malá zřícenina.
Odkazy
Reference
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
- ↑ http://www.bilovice-nad-svitavou.cz/o-obci/d-1698/p1=1873
- ↑ Bílovice nad Svitavou [online]. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-30]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Bílovice nad Svitavou na Wikimedia Commons
- Bílovice nad Svitavou v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Oficiální web Bílovic nad Svitavou
- Neoficiální informační server, bilovice.info
- Bílovice nad Svitavou – Toulavá kamera [online]. Česká televize, 2007-05-27 [cit. 2019-05-10]. Dostupné online.