Víceleté gymnázium

Víceleté gymnázium je druh gymnázia, na které je možné nastoupit už v průběhu základní školy.

Historie

Roku 1849 vzniklo v Rakousku osmileté gymnázium a šestiletá reálná škola. V Československu za první republiky na gymnáziích studovala pouze 2 % dětí v daném věku. Roku 1948 došlo ke zrušení víceletých gymnázií. Po roce 1989 byla v Česku znovu zavedena osmiletá a šestiletá víceletá gymnázia, protože ve společnosti převládalo vysoké mínění o předválečných gymnáziích. Vyspělé státy západní Evropy ale tou dobou vykazovaly zřetelnou tendenci k inkluzi ve školství. Roku 1996 experti OECD doporučili vládě, aby víceletá gymnázia zrušila, ale vláda Václava Klause (ODS) doporučení nerealizovala. Ministr školství Eduard Zeman (ČSSD) se ale neúspěšně snažil o jejich zrušení.

Víceletá gymnázia nejsou ve Francii či Velké Británii. Jsou však například v Německu.

Dělení

Stejně jako čtyřletá gymnázia, tak i víceletá gymnázia jsou určena pro nadanější studenty, u kterých se předpokládá budoucí vysokoškolské studium. Jelikož je na studenty víceletých gymnázií vyvíjen větší tlak dříve, ve vyšších ročnících mají často náskok v učivu (nejčastěji v přírodních vědách, jako je fyzika nebo matematika) před studenty ekvivalentní třídy čtyřletého gymnázia.

Žáci základních škol nastupují na gymnázium do 6. třídy (prima) , 8. třídy (tercie) nebo do 1. ročníku (kvinta).

Mnohdy je možné na gymnázium nastoupit jak v průběhu, tak i na konci základní školy. Pro oddělení studentů víceletého a čtyřletého gymnázia se pak pro třídy víceletého gymnázia zavádí zvláštní značení:

Osmiletá gymnázia

• prima - 6. třída základní školy
• sekunda (Secunda) - 7. třída základní školy
• tercie - 8. třída základní školy
• kvarta (Quarta) - 9. třída základní školy
• kvinta (Quinta) - 1. ročník střední školy
• sexta - 2. ročník střední školy
• septima - 3. ročník střední školy
• oktáva (Octava) - 4. ročník střední školy

Šestiletá gymnázia

• tercie - 8. třída základní školy
• kvarta (Quarta) - 9. třída základní školy
• kvinta (Quinta) - 1. ročník střední školy
• sexta - 2. ročník střední školy
• septima - 3. ročník střední školy
• oktáva (Octava) - 4. ročník střední školy

Existovala také sedmiletá gymnázia, zrušena byla od školního roku 1996/97.

Kontroverze

Někteří odborníci a některé politické strany odporují této formě vzdělání. Jejich argumenty obsahují tvrzení, že víceletá gymnázia jednak odvádějí nadané žáky druhých stupňů základních škol a snižují tak kvalitu a společenské hodnocení této formy vzdělání. Zároveň ve větších městech s větším počtem gymnázií přebírají víceletá gymnázia nadané studenty gymnáziím čtyřletým. Odpůrci víceletých gymnázií též tvrdí, že dochází k předčasné selekci. A že jde o jistý způsob elitářství.

Paradoxně však způsob přijímacích zkoušek na střední školy přispívá k tomu, že řada žáků základních škol se bojí, že by v přijímacích zkouškách v deváté třídě neuspěli, a tak přejdou na střední školu, jakmile se jim taková možnost naskytne poprvé.

Mezi zastánce víceletých gymnázií patří jiní odborníci, rodiče studentů víceletých gymnázií. Jejich argumenty jsou vyšší kvalita výuky, péče o talenty na víceletých gymnáziích a skutečnost, že existence víceletých gymnázií je výzvou pro základní školy, aby zkvalitnily svou výuku.

Studie Jany Strakové ze Sociologického ústavu Akademie věd v roce 2010 zjišťuje vliv víceletého školství na vzdělávání. Mezi její závěry patří:

• Efektivita vzdělávání: „na konci prvního ročníku střední školy nejsou statisticky významné rozdíly v matematických vědomostech, jež získali ve škole žáci, kteří se vzdělávali 2–4 roky ve výběrovém prostředí víceletého gymnázia, a žáci, kteří začali studovat čtyřleté gymnázium po ukončení druhého stupně základní školy. Celkově lepší výsledky žáků víceletých gymnázií jsou z velké míry způsobeny lepším sociálním složením víceletých tříd.“
• Úspěšnost k přijetí k dalšímu studiu: „Výsledky ukazují, že mezi absolventy víceletého a čtyřletého gymnázia nejsou statisticky významné rozdíly v úspěšnosti ani tehdy, nezohledňujeme-li jejich socioekonomický status.“
• V závěru se zmiňuje, že „Absolvování víceletého gymnázia nicméně zvyšuje pravděpodobnost studia prestižních vysokoškolských oborů. I když absolventi víceletých gymnázií nevykazují v přijetí na vysoké školy celkově vyšší úspěšnost, absolvování víceletého gymnázia je významným prediktorem studia práv, která patří k nejprestižnějším vysokoškolským disciplínám.“

Rušení gymnázií

V 70. letech 20. století Finsko zrušilo víceletá gymnázia a nyní má jeden z nejlepších vzdělávacích systémů a světě.

V roce 2010 byli krajští radní pověřeni vyřešením problému s dopady demografického vývoje na střední školy. Některé kraje (Jihomoravský, Vysočina) proto plánovaly masivní rušení zejména gymnázií nebo jejich sloučení s jinými středními školami. Tyto kroky byly mnohdy podpořeny nejasnými studiemi,^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]} proti nimž se stavělo velké množství zastánců.^{[nenalezeno v uvedeném zdroji]} V žádném z krajů nakonec ke slučování škol a rušení víceletých gymnázií nedošlo.

Přehled víceletých gymnázií v ČR

• Osmiletá gymnázia
• Osmiletá gymnázia se sportovní přípravou
• Šestiletá gymnázia
• Šestiletá gymnázia se sportovní přípravou

Externí odkazy

• Ministerstvo školství chce zrušit víceletá gymnázia
• Tomáš Houška: Víceletá gymnázia jsou bič na základní školy
• Jakub Malinovský: Další útok na víceletá gymnázia
• Tomáš Feřtek: Zrušit víceletá gymnázia? Krok správným směrem!