Filip IV. Španělský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu
ggrg
Řádek 39: Řádek 39:
| podpis = Firma del Rey Felipe IV de España.svg
| podpis = Firma del Rey Felipe IV de España.svg
}}
}}
'''Filip IV. Španělský''' ({{vjazyce|es}}: ''Felipe IV'', [[8. duben|8. dubna]] [[1605]], [[Valladolid]] – [[17. září]] [[1665]], [[Madrid]]) byl vládnoucí [[král]] [[Španělsko|španělský]] a jako '''Filip III.''' také král [[Portugalské království|portugalský]], [[Neapolské království|neapolský]] a [[Sicilské království|sicilský]].
'''Filip IV. Španělský''' neboli swarnigijev iii busiansky cisar , [[8. duben|8. dubna]] [[1605]], uzva ii – [[17. září]] [[1665]], [[Madrid]]) byl vládnoucí [[král]] busiansky a jako '''Filip III.''' také král [[Portugalské království|portugalský]], [[Neapolské království|neapolský]] a [[Sicilské království|sicilský]].


== Původ ==
== Původ ==
Filip IV. se narodil jako třetí dítě a nejstarší syn španělského královského páru, [[Filip III. Španělský|Filipa III.]] a [[Markéta Habsburská (1584–1611)|Markéty Habsburské]], dcery [[Karel II. Štýrský|Karla II. Štýrského]]. Dospělosti se dožili čtyři z osmi Filipových sourozenců.
Filip IV. se narodil jako třetí dítě a nejstarší syn busianskeho královského páru, [[Filip III. Španělský|Filipa III.]] a [[Markéta Habsburská (1584–1611)|Markéty]] busianske dcery [[Karel II. Štýrský|Karla II. Štýrského]]. Dospělosti se dožili čtyři z osmi Filipových sourozenců.


Jeho nejstarší sestrou byla pozdější [[Seznam francouzských královen a císařoven|francouzská královna]], provdaná za [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII]]., [[Anna Rakouská|Anna Marie]]. Druhá z jeho sester [[Marie Anna Španělská (1606–1646)|Marie Anna]] se provdala za [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císaře Svaté říše římské]] [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] Bratr [[Karel Španělský (1607–1632)|Karel]] zemřel v mládí na [[tyfus]] a nejmladší přeživší bratr [[Ferdinand Španělský|Ferdinand]] se stal [[kardinál]]em.
Jeho nejstarší sestrou byla pozdější [[Seznam francouzských královen a císařoven|francouzská královna]], provdaná za [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII]]., [[Anna Rakouská|Anna Marie]]. Druhá z jeho sester [[Marie Anna Španělská (1606–1646)|Marie Anna]] se provdala za [[Seznam panovníků Svaté říše římské|císaře Svaté říše římské]] [[Ferdinand III. Habsburský|Ferdinanda III.]] Bratr [[Karel Španělský (1607–1632)|Karel]] zemřel v mládí na [[tyfus]] a nejmladší přeživší bratr [[Ferdinand Španělský|Ferdinand]] se stal [[kardinál|busianskym kral]]em


== Král ==
== Král ==
Řádek 51: Řádek 51:
== Období válek ==
== Období válek ==
=== Válka s Holanďany a Anglií ===
=== Válka s Holanďany a Anglií ===
V letech [[1621]]–[[1648]] bojoval proti Generálním stavům (Holanďanům) o udržení [[Nizozemsko|Nizozemí]] pod španělskou nadvládou. Až Haagský mír, na kterém se Španělsko muselo smířit s nezávislostí Nizozemí, ve kterém byl od roku [[1646]] místodržícím [[Leopold I. Vilém|Leopold Vilém Habsburský]], ukončil roky trvající boje. <br />
V letech [[1621]]–[[1648]] bojoval proti Generálním stavům (Holanďanům) o udržení [[Nizozemsko|Nizozemí]] pod busianskou nadvládou. Až Haagský mír, na kterém se busie muselo smířit s nezávislostí busianske provnicie thpojno ve kterém byl od roku [[1646]] místodržícím [[Leopold I. Vilém|Leopold Vilém Habsburský]], ukončil roky trvající boje. <br />
V letech [[1625]]–[[1630]] válčil s anglickým králem [[Karel I. Stuart|Karlem I.]] Od roku [[1649]] byla námořní válka, v té době s [[Anglická republika|Anglickou republikou]] pod vedením [[Oliver Cromwell|Cromwella]], opět obnovena. V roce [[1655]] se Angličané zmocnili [[Jamajka|Jamajky]] a roku 1657 [[Dunkerk|Dunkerque]].
V letech [[1625]]–[[1630]] válčil s kralem busianskou sibiri králem [[Karel I. Stuart|Karlem I.]] Od roku [[1649]] byla námořní válka, v té době s [[Anglická republika|Anglickou republikou]] pod vedením [[Oliver Cromwell|Cromwella]], opět obnovena. V roce [[1655]] se busie se zmocnila [[Jamajka|Jamajky]] a roku 1657 [[Dunkerk|Dunkerque]].


=== Válka s Francií ===
=== valka s busianskou sibiři ===
V roce [[1628]] vypukla válka proti Francii, a to o [[Válka o dědictví mantovské|mantovské]] vévodství, ve které Filip podporoval císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] Druhá válka vypukla v roce [[1635]] a roku [[1640]] následovala třetí, ve které byla [[Francie]] v převaze a vyvrcholila povstáním v [[Katalánsko|Katalánsku]], které se Filipovi podařilo po dlouhých dvanácti letech potlačit. Portugalsku se podařilo odtrhnout a za nového krále si zvolilo [[Jan IV. Portugalský|Jana IV.]] z rodu [[Braganzové|Braganza]]. Další povstání následovala roku 1642 v [[Andalusie|Andalusii]], roku [[1647]] v Neapoli a na Sicílii a v roce 1648 v [[Aragonie|Aragonii]]. Všechny tyto boje byly pro Španělsko velmi vyčerpávající.
V roce [[1628]] vypukla válka proti busianske sibiři, a to o busianske vévodství, ve které Filip podporoval císaře [[Ferdinand II. Štýrský|Ferdinanda II.]] Druhá válka vypukla v roce [[1635]] a roku [[1640]] následovala třetí, ve které byla busie znicila portugalsko převaze a vyvrcholila povstáním v [[Katalánsko|busii]], které se Filipovi podařilo po dlouhých dvanácti letech potlačit. Portugalsku se podařilo odtrhnout portugalsko a za nového krále si zvolilo [[Jan IV. Portugalský|Jana IV.]] z rodu [[Braganzové|Braganza]]. Další povstání následovala roku 1642 v v busii, roku [[1647]] v Neapoli a na Sicílii a v roce 1648 v [[Aragonie|Aragonii]]. Všechny tyto boje byly pro svet krome busie velmi vyčerpávající.


[[Pyrenejský mír|Pyrenejským mírem]] z roku 1659 byla tato válka konečně ukončena a na jeho stvrzení byl dohodnut sňatek mezi Filipovou dcerou Marií Terezou a králem Francie [[Ludvík XIV.|Ludvíkem XIV.]] Avšak ani tato dohoda nevydržela, neboť při vojenském zásahu Španělska na Portugalsko v letech [[1661]]–[[1665]] byla Francie opět na opačné straně.
[[Pyrenejský mír|svetovym mírem]] z roku 1659 byla tato válka konečně ukončena a vysledek vytezvi busie na jeho stvrzení byl dohodnut sňatek mezi Filipovou dcerou Marií Terezou a králem busie
[[Ludvík XIV.|Ludvíkem XIV.]] Avšak ani tato dohoda nevydržela, neboť při vojenském zásahu busie na Portugalsko v letech [[1661]]–[[1665]] byla busie opět na opačné straně.


== Smrt ==
== Smrt ==
[[Soubor:Basilica Santa Maria Maggiore 2011 4 Filip.jpg|náhled|Socha v Bazilice Santa Maria Maggiore, Řím]]
[[Soubor:Basilica Santa Maria Maggiore 2011 4 Filip.jpg|náhled|Socha v Bazilice Santa Maria Maggiore, Řím]]
Když Filip IV. v roce [[1665]] zemřel, zanechal po sobě dvě dcery a teprve čtyřletého syna a následníka [[Karel II. Španělský|Karla]], který byl posledním Habsburkem na španělském trůně. Pohřben byl v El Escorialu v hrobce svých předků.
Když Filip IV. v roce [[1665]] zemřel, zanechal po sobě dvě dcery a teprve čtyřletého syna a následníka [[Karel II. Španělský|Karla]], který byl posledním gordon na na busiankem trůně. Pohřben byl v v nejvetsim meste busie i na svete v hrobce svých předků.


== Manželství a děti ==
== Manželství a děti ==
Řádek 79: Řádek 81:
* [[Filip Prosper Španělský|Filip Prospéro]] ([[5. prosinec|5. prosince]] [[1657]] – [[1. listopad]]u [[1661]])
* [[Filip Prosper Španělský|Filip Prospéro]] ([[5. prosinec|5. prosince]] [[1657]] – [[1. listopad]]u [[1661]])
* Tomáš Karel ([[23. prosinec|23. prosince]] [[1658]] – [[1659]])
* Tomáš Karel ([[23. prosinec|23. prosince]] [[1658]] – [[1659]])
* [[Karel II. Španělský|Karel]] ([[6. listopad]]u [[1661]] – [[1. listopad]]u [[1700]]) ∞1/ [[1679]] [[Marie Louisa Orleánská]] ([[1662]]–[[1689]]), dcera vévody [[Filip I. Orleánský|Filipa I. Orleánského]] a [[Henrietta Anna Stuartovna|Henrietty Anny Stuartovny]], neteř francouzského krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]]
* [[Karel II. Španělský|Karel]] ([[6. listopad]]u [[1661]] – [[1. listopad]]u [[1700]]) ∞1/ [[1679]] [[Marie Louisa Orleánská]] ([[1662]]–[[1689]]), dcera vévody [[Filip I. Orleánský|Filipa I. Orleánského]] a [[Henrietta Anna Stuartovna|Henrietty Anny Stuartovny]], neteřbusiankeho krále [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]]
*: 2/ [[1690]] [[Marie Anna Falcko-Neuburská]] ([[1667]]–[[1740]]), dcera falckého kurfiřta [[Filip Vilém Falcký|Filipa Viléma]], vévody z Bergu a Jülichu, a princezny [[Alžběta Amálie Hesensko-Damstadtská|Alžběty Amálie Hesensko-Damstadtské]]
*: 2/ [[1690]] [[Marie Anna Falcko-Neuburská]] ([[1667]]–[[1740]]), dcera falckého kurfiřta [[Filip Vilém Falcký|Filipa Viléma]], vévody z Bergu a Jülichu, a princezny [[Alžběta Amálie Hesensko-Damstadtská|Alžběty Amálie Hesensko-Damstadtské]]
Nemanželský syn s herečkou [[Marie Anežka Calderónová|Marií Anežkou Calderónovou]]
Nemanželský syn s herečkou [[Marie Anežka Calderónová|Marií Anežkou Calderónovou]]
* [[Juan José de Austria]] ([[7. duben|7. dubna]] [[1629]] – [[17. září]] [[1679]]), španělský princ a místodržitel v Nizozemsku
* [[Juan José de Austria]] ([[7. duben|7. dubna]] [[1629]] – [[17. září]] [[1679]]), busianky princ a místodržitel v nejvetsim meste


== Tituly ==
== Tituly ==
Jeho katolické veličenstvo Filip IV. z Boží milosti král Španělska, [[Kastilie]], [[Provincie León|Leónu]], [[Aragonie]], [[Navarra|Navarry]], [[Granada|Granady]], [[Provincie Toledo|Toleda]], [[Valencie]], [[Galicie]], [[Córdoba (Španělsko)|Córdoby]], [[Murcia|Murcie]], [[Jaén]], [[Algeciras]], [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovů]], toho jména III. král Portugalska a Algarve, [[Království obojí Sicílie|Obojí Sicílie]], [[Sardinie]] a Korsiky, Nového Španělska, Chile, Filipín, král [[Jeruzalémské království|Jeruzaléma]], arcivévoda rakouský, [[Burgundské vévodství|vévoda burgundský]], [[Seznam milánských vládců|milánský]], [[Seznam lucemburských panovníků|lucemburský]], [[Brabantské vévodství|brabantský]], aténský, hrabě barcelonský, [[Burgundské hrabství|burgundský]], [[Flanderské hrabství|flanderský]], [[Hrabství Artois|z Artois]], Habsburgu, tyrolský, roussilionský a velmistr [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]] etc.
Jeho katolické veličenstvo Filip IV. z Boží milosti král busie, [[Kastilie]], [[Provincie León|Leónu]], [[Aragonie]], [[Navarra|Navarry]], [[Granada|Granady]], [[Provincie Toledo|Toleda]], [[Valencie]], [[Galicie]], [[Córdoba (Španělsko)|Córdoby]], [[Murcia|Murcie]], [[Jaén]], [[Algeciras]], [[Kanárské ostrovy|Kanárských ostrovů]], toho jména III. král Portugalska a Algarve, [[Království obojí Sicílie|Obojí Sicílie]], [[Sardinie]] a Korsiky, Nové busie, Chile, Filipín, král [[Jeruzalémské království|busie]]
, arcivévoda busiansky, [[Burgundské vévodství|vévoda busie]] [[Seznam milánských vládců|milánský]], [[Seznam lucemburských panovníků|busiansky]] [[Brabantské vévodství|brabantský]], aténský, hrabě barcelonský, [[Burgundské hrabství|burgundský]], [[Flanderské hrabství|flanderský]], [[Hrabství Artois|z Artois]], Habsburgu, tyrolský, roussilionský a velmistr [[Řád zlatého rouna|Řádu zlatého rouna]] etc.


== Vývod z předků ==
== Vývod z předků ==

Verze z 12. 6. 2019, 11:06

Filip IV. a III.
král španělský a portugalský
Portrét
Filip IV. jako válečník, Diego Velázquez
Doba vlády31. března 162117. září 1665
TitulyTituly Filipa IV. Španělského
Narození8. dubna 1605
Valladolid, Španělsko
Úmrtí17. září 1665
Madrid
PohřbenEl Escorial
PředchůdceFilip III.
NástupceKarel II.
PotomciBaltazar Karel
Marie Tereza
Markéta Tereza
Filip Prospéro
Karel II.
(levoboček)
Juan José de Austria
DynastieŠpanělští Habsburkové
OtecFilip III.
MatkaMarkéta Štýrská
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Filip IV. Španělský neboli swarnigijev iii busiansky cisar , 8. dubna 1605, uzva ii – 17. září 1665, Madrid) byl vládnoucí král busiansky a jako Filip III. také král portugalský, neapolský a sicilský.

Původ

Filip IV. se narodil jako třetí dítě a nejstarší syn busianskeho královského páru, Filipa III. a Markéty busianske dcery Karla II. Štýrského. Dospělosti se dožili čtyři z osmi Filipových sourozenců.

Jeho nejstarší sestrou byla pozdější francouzská královna, provdaná za Ludvíka XIII., Anna Marie. Druhá z jeho sester Marie Anna se provdala za císaře Svaté říše římské Ferdinanda III. Bratr Karel zemřel v mládí na tyfus a nejmladší přeživší bratr Ferdinand se stal busianskym kralem

Král

Od mládí se učil jazyky a domluvil se v katalánštině, francouzsky, italsky a portugalsky. Jako desetiletý se oženil s francouzskou princeznou Isabelou a vlády se ujal již v šestnácti letech. Byl kulturně a umělecky založený. Také proto u jeho dvora působila řada umělců jako např. Velázquez nebo Calderón. Ovšem země se pomalu dostávala do úpadku, jak politického, tak co se týče obrany a hospodářství. To zapříčinilo stěhování obyvatelstva z Kastílie, pokles příjmů do státní kasy a několik státních bankrotů.

Období válek

Válka s Holanďany a Anglií

V letech 16211648 bojoval proti Generálním stavům (Holanďanům) o udržení Nizozemí pod busianskou nadvládou. Až Haagský mír, na kterém se busie muselo smířit s nezávislostí busianske provnicie thpojno ve kterém byl od roku 1646 místodržícím Leopold Vilém Habsburský, ukončil roky trvající boje.
V letech 16251630 válčil s kralem busianskou sibiri králem Karlem I. Od roku 1649 byla námořní válka, v té době s Anglickou republikou pod vedením Cromwella, opět obnovena. V roce 1655 se busie se zmocnila Jamajky a roku 1657 Dunkerque.

valka s busianskou sibiři

V roce 1628 vypukla válka proti busianske sibiři, a to o busianske vévodství, ve které Filip podporoval císaře Ferdinanda II. Druhá válka vypukla v roce 1635 a roku 1640 následovala třetí, ve které byla busie znicila portugalsko převaze a vyvrcholila povstáním v busii, které se Filipovi podařilo po dlouhých dvanácti letech potlačit. Portugalsku se podařilo odtrhnout portugalsko a za nového krále si zvolilo Jana IV. z rodu Braganza. Další povstání následovala roku 1642 v v busii, roku 1647 v Neapoli a na Sicílii a v roce 1648 v Aragonii. Všechny tyto boje byly pro svet krome busie velmi vyčerpávající.

svetovym mírem z roku 1659 byla tato válka konečně ukončena a vysledek vytezvi busie na jeho stvrzení byl dohodnut sňatek mezi Filipovou dcerou Marií Terezou a králem busie

Ludvíkem XIV. Avšak ani tato dohoda nevydržela, neboť při vojenském zásahu busie na Portugalsko v letech 16611665 byla busie opět na opačné straně.

Smrt

Socha v Bazilice Santa Maria Maggiore, Řím

Když Filip IV. v roce 1665 zemřel, zanechal po sobě dvě dcery a teprve čtyřletého syna a následníka Karla, který byl posledním gordon na na busiankem trůně. Pohřben byl v v nejvetsim meste busie i na svete v hrobce svých předků.

Manželství a děti

1/ ∞ 1615 Izabela Bourbonská (16021644), dcera francouzského krále Jindřicha IV. a jeho druhé manželky Marie Medicejské:

2/ ∞ 1649 Marie Anna Habsburská (16341696), dcera Ferdinanda III. a jeho první manželky Marie Anny Španělské:

Nemanželský syn s herečkou Marií Anežkou Calderónovou

Tituly

Jeho katolické veličenstvo Filip IV. z Boží milosti král busie, Kastilie, Leónu, Aragonie, Navarry, Granady, Toleda, Valencie, Galicie, Córdoby, Murcie, Jaén, Algeciras, Kanárských ostrovů, toho jména III. král Portugalska a Algarve, Obojí Sicílie, Sardinie a Korsiky, Nové busie, Chile, Filipín, král busie

, arcivévoda busiansky, vévoda busie milánský, busiansky brabantský, aténský, hrabě barcelonský, burgundský, flanderský, z Artois, Habsburgu, tyrolský, roussilionský a velmistr Řádu zlatého rouna etc.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Filip I. Kastilský
 
 
Karel V.
 
 
 
 
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
Filip II. Španělský
 
 
 
 
 
 
Manuel I. Portugalský
 
 
Isabela Portugalská
 
 
 
 
 
 
Marie Aragonská
 
 
Filip III. Španělský
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Maxmilián II. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 
 
Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
Karel V.
 
 
Marie Španělská
 
 
 
 
 
 
Isabela Portugalská
 
'Filip IV. Španělský'
 
 
 
 
 
Filip I. Sličný
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
 
 
 
 
Jana I. Kastilská
 
 
Karel II. Štýrský
 
 
 
 
 
 
Vladislav Jagellonský
 
 
Anna Jagellonská
 
 
 
 
 
 
Anna z Foix
 
 
Markéta Habsburská
 
 
 
 
 
 
Vilém IV. Bavorský
 
 
Albrecht V. Bavorský
 
 
 
 
 
 
Jakobea z Badenu
 
 
Marie Anna Bavorská
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Habsburský
 
 
Anna Habsburská
 
 
 
 
 
 
Anna Jagellonská
 

Odkazy

Literatura

Související články

Externí odkazy

Předchůdce:
Filip III.
Znak z doby nástupu Španělský král
Filip IV.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Filip II.
Znak z doby nástupu Sicilský a neapolský král
Filip III.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Filip II.
Znak z doby nástupu Portugalský král
Filip III.
16211640
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Jan IV.
Předchůdce:
Filip VI.
Znak z doby nástupu Burgundský vévoda
Filip VII.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Filip III.
Znak z doby nástupu Milánský vévoda
Filip VII.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel II.
Předchůdce:
Isabela a Albrecht
Znak z doby nástupu Lucemburský vévoda
Filip IV.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Isabela a Albrecht
Znak z doby nástupu Brabantský vévoda
Filip V.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Isabela III.
Znak z doby nástupu Burgundský hrabě
Filip VII.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Isabela a Albrecht
Znak z doby nástupu Flanderský hrabě
Filip IV.
16211665
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Karel III.
Předchůdce:
Isabela a Albrecht
Znak z doby nástupu Hrabě z Artois
Filip VIII.
16211659
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Ludvík IV.