Dugi otok: Porovnání verzí
kostely |
|||
Řádek 58: | Řádek 58: | ||
File:Isola Lunga.JPG|Skály na pobřeží |
File:Isola Lunga.JPG|Skály na pobřeží |
||
File:Dugi_Otok_Telascica.jpg|Pobřeží |
File:Dugi_Otok_Telascica.jpg|Pobřeží |
||
File:Sali Croatia.JPG|thumb|Přístav Sali |
|||
File:Veli Rat lighthouse 2.JPG|Veli Rat - maják |
File:Veli Rat lighthouse 2.JPG|Veli Rat - maják |
||
File:Dugi-otok-lake-2.JPG|thumb|Slané jezero, Telaśćica |
File:Dugi-otok-lake-2.JPG|thumb|Slané jezero, Telaśćica |
Verze z 7. 6. 2019, 22:13
Dugi otok | |
---|---|
Dugi otok, západní pobřeží | |
Lokalizace | Jaderské moře |
Stát | Chorvatsko |
• Župa | Zadarská |
Topografie | |
Rozloha | 113,31 km² |
Zeměpisné souřadnice | 44°1′7″ s. š., 15°1′45″ v. d. |
Nejvyšší vrchol | Vela Straža (338 m n. m.) |
Osídlení | |
Počet obyvatel | 1 718 (2001) |
Hustota zalidnění | 15,2 obyv./km² |
Největší sídlo | Sali |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Dugi otok (italsky: Isola Lunga, v překladu do češtiny Dlouhý ostrov) je ostrov v Jaderském moři, který administrativně patří k Zadarské župě Chorvatska. Na ostrově žije 1718 obyvatel (2001).
Geografie
S rozlohou 113,31 km² je sedmým největším chorvatským ostrovem. Na délku měří 43 km a široký je maximálně 4,6 km. Nejvyšším bodem je Vela Straža o nadmořské výšce 338 m. Na ostrově je třináct vesnic: Sali je hlavní městečkop ostrova, dále Zaglav, Žman, Luka, Savar, Brbinj, Dragove a Božava, Soline, Verunić a Veli Rat, Solišćica a Velarska vala.
Název a historie
Ostrov byl podle archeologických nálezů osídlen již v době římské. První písemná zpráva pochází z 10. století z kroniky byzantského císaře Konstantina VII. Porfyrogenneta De administrando imperio a ostrov se v ní nazývá Pizuh. V 11. století se objevuje latinský název Insula Tilagus, později ještě Insula Magna, Insula Tilago nebo Insula Maior. Z této doby pocházejí základy dvou nejstarších byzantských kostelů. Asi od počátku 15. století se ustálilo italské označení Isola Lunga a podle něj chorvatské Dugi otok. Souvislé osídlení se dlouho nedařilo udržet kvůli nedostatku pitné vody, přestože ostrov byl vybaven cisternami na dešťovou vodu. Teprve kolem roku 1600 je zaznamenáno kolem 1500 obyvatel.
Pamětihodnosti
- Maják Veli Rat -(na severozápadním cípu ostrova) - nyní slouží jako ubytovací zařízení
- Vojenská pevnost z 1. světové války
- Slané jezero
- základy byzantského kostela sv. Viktora
- byzantský kostel sv. Pelegrina, Savar
- Byzantský kostel nanebvzetí Panny marie, Sali
Současnost
Ostrov je chráněnou přírodní rezervací, ve které je povoleno stavět jen na vybraných lokalitách a pouze malé domky, výstavba výškových budov a hotelů není povolena. Většina obyvatel zde přebývá v sezóně a je zaměstnána ve službách a turistickém ruchu.
Doprava
Na ostrově je provozována místní autobusová doprava, přístav je trajektem spojen se Zadarem.
Galerie
-
Skály na pobřeží
-
Pobřeží
-
Přístav Sali
-
Veli Rat - maják
-
Slané jezero, Telaśćica
-
Slané jezero
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dugi Otok na německé Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dugi otok na Wikimedia Commons