Hrádek nad Nisou: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
oprava nějakého vtipálka který přejmenoval název města na "ghetto".
Řádek 48: Řádek 48:
| kapitola = Hrádek nad Nisou – hrad
| kapitola = Hrádek nad Nisou – hrad
| strany = 155
| strany = 155
}}</ref> Město vypálili [[husita|husité]] a bylo poničeno [[Pruské království|pruskými]] vojsky roku [[1866]]. Dočkalo se ale i přízně ze strany své vrchnosti. V roce [[1581]] [[Jiří Mehl ze Střelic]] vymohl městu u císaře právo trhu, konaného každý pátek, a to ke škodě sousední královské Žitavy, do jejíhož [[mílové právo|mílového práva]] Hrádek náležel.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Seeliger|jméno = Ernst Arwil|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Geschichte des Reichenberger Bezirkes bis zum Ausbruch des Dreißigjährigen Krieges, Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg in Böhmen III/1|vydání = 1|vydavatel = |místo = Reichenberg|rok = 1936|počet stran = |strany = 65|isbn =}}</ref> V roce [[1655]] městečku zase Adam Matyáš, hrabě Trauttmansdorff odpustil měšťanům robotu výměnou za plat 60 zl. ročně.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Mladenová|jméno = Miluše|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Město Hrádek nad Nisou (1581–1945) Archivní inventář|vydání = nevydáno, interní tiskovina|vydavatel = SOkA Liberec|místo = Liberec|rok = 1964|počet stran = |strany = 18|isbn =}}</ref> V letech [[1764]] a [[1779]] Hrádek navštívil císař [[Josef II.]] a v roce [[1938]] říšský maršál [[Hermann Göring]]. Město bylo do poloviny 20. století převážně německé, česká škola zde vznikla až roku [[1925]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] pracovali ve zdejším zbrojním závodě {{cizojazyčně|de|''Spreewerke''}} stovky zahraničních dělníků na nucených pracích. Po skončení války byla většina zdejších [[Sudetští Němci|původních obyvatel]] [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlena]].
}}</ref> Město vypálili [[husita|husité]] a bylo poničeno [[Pruské království|pruskými]] vojsky roku [[1866]]. Dočkalo se ale i přízně ze strany své vrchnosti. V roce [[1581]] [[Jiří Mehl ze Střelic]] vymohl městu u císaře právo trhu, konaného každý pátek, a to ke škodě sousední královské Žitavy, do jejíhož [[mílové právo|mílového práva]] Hrádek náležel.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Seeliger|jméno = Ernst Arwil|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Geschichte des Reichenberger Bezirkes bis zum Ausbruch des Dreißigjährigen Krieges, Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg in Böhmen III/1|vydání = 1|vydavatel = |místo = Reichenberg|rok = 1936|počet stran = |strany = 65|isbn =}}</ref> V roce [[1655]] městečku zase Adam Matyáš, hrabě Trauttmansdorff odpustil měšťanům robotu výměnou za plat 60 zl. ročně.<ref>{{Citace monografie|příjmení = Mladenová|jméno = Miluše|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Město Hrádek nad Nisou (1581–1945) Archivní inventář|vydání = nevydáno, interní tiskovina|vydavatel = SOkA Liberec|místo = Liberec|rok = 1964|počet stran = |strany = 18|isbn =}}</ref> V letech [[1764]] a [[1779]] Hrádek navštívil císař [[Josef II.]] a v roce [[1938]] říšský maršál [[Hermann Göring]]. Město bylo do poloviny 20. století převážně německé, česká škola zde vznikla až roku [[1925]]. Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] pracovali ve zdejším zbrojním závodě {{cizojazyčně|de|''Spreewerke''}} stovky zahraničních dělníků na nucených pracích. Po skončení války byla většina zdejších [[Čeští Němci|původních obyvatel]] [[Vysídlení Němců z Československa|vysídlena]].


== Členění města ==
== Členění města ==

Verze z 6. 6. 2019, 14:12

Hrádek nad Nisou
Horní náměstí po rekonstrukci z roku 2010
Horní náměstí po rekonstrukci z roku 2010
Znak města Hrádek nad NisouVlajka města Hrádek nad Nisou
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecHrádek nad Nisou
Obec s rozšířenou působnostíLiberec
(správní obvod)
OkresLiberec
KrajLiberecký
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°51′10″ s. š., 14°50′41″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel7 882 (2023)[1]
Rozloha48,54 km²[2]
Nadmořská výška255 m n. m.
Počet domů1 667 (2021)[3]
Počet částí obce
Počet k. ú.7
Kontakt
Adresa městského úřaduMěstský úřad Hrádek nad Nisou
Horní náměstí 73
463 34 Hrádek n.N.
mestohradek@muhradek.cz
StarostaJosef Horinka (SLK)
Oficiální web: www.hradek.cz
Hrádek nad Nisou
Hrádek nad Nisou
Další údaje
Kód obce564095
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Hrádek nad Nisou (německy Grottau, polsky Gródek nad Nysą) je město v severních Čechách, v okrese Liberec, v Libereckém kraji. Žije zde přibližně 7 900[1] obyvatel. Leží v Žitavské pánvi na okraji Lužických hor, asi 20 km severozápadně od Liberce a 6 km jihovýchodně od Žitavy blízko česko–německo–polského trojmezí. Protéká jím Lužická Nisa. Nedaleko města je zatopený lignitový důl Kristýna, který dnes slouží jako rekreační areál.

Město je členem mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko a udržuje těsné kulturní vztahy s německým městem Žitava a polským městem Bogatynia. Hrádek nad Nisou má přibližně 7 tisíc obyvatel. Jsou v něm čtyři mateřské a čtyři základní školy.

Historické jádro města je od roku 2003 městskou památkovou zónou.

Historie

Traduje se, aniž by pro to existoval písemný či archeologický důkaz, že již v 10. století vybudovali v údolí Lužické Nisy slovanští obyvatelé z kmene Milčanů nevelkou osadu s názvem Gród (hrad). Postupně však v oblasti převládlo obyvatelstvo německé národnosti, pozvané sem králem Přemyslem Otakarem II. Nejstarší písemná zmínka o Hrádku, zvaného tehdy Gra(d) pochází z roku 1287 a je dnes uložena v Národním archivu v Praze ve formulářové sbírce pražského biskupa Tobiáše z Bechyně.[4] Hrádecko bylo původně součástí tzv. župy Záhvozdí (Zagost), od 12. století bylo částí Českého království a procházela jím důležitá obchodní stezka z Prahy k Baltskému moři. Od 13. století patřil pod panství Grabštejn, v jehož držení se vystřídaly rody pánů z Donína, Mehlů ze Střelic, Hoffmannů z Grünbühelu, z Čirnhausu, Valdštejna, Nostic, Trauttmansdorffu, Gallasů a Clam-Gallasů. Ve 14. století si ve městě pánové z Donína postavili hrad, na jehož místě byla v 18. století zřízena textilní manufaktura.[5] Město vypálili husité a bylo poničeno pruskými vojsky roku 1866. Dočkalo se ale i přízně ze strany své vrchnosti. V roce 1581 Jiří Mehl ze Střelic vymohl městu u císaře právo trhu, konaného každý pátek, a to ke škodě sousední královské Žitavy, do jejíhož mílového práva Hrádek náležel.[6] V roce 1655 městečku zase Adam Matyáš, hrabě Trauttmansdorff odpustil měšťanům robotu výměnou za plat 60 zl. ročně.[7] V letech 1764 a 1779 Hrádek navštívil císař Josef II. a v roce 1938 říšský maršál Hermann Göring. Město bylo do poloviny 20. století převážně německé, česká škola zde vznikla až roku 1925. Za druhé světové války pracovali ve zdejším zbrojním závodě Spreewerke stovky zahraničních dělníků na nucených pracích. Po skončení války byla většina zdejších původních obyvatel vysídlena.

Členění města

  • Dolní Sedlo (Spittelgrund) bývalo majetkem žitavského špitálu, v jeho okolí jsou pískovcové skály a nacházejí se zde zkameněliny.
  • Dolní Suchá (Nieder Berzdorf) je v záznamu z roku 1562 nazývána Dolleyssy Bertelsdorf. V obci bylo na přelomu 19. a 20. století 122 domů s 800 obyvateli a velká textilní továrna Limburger.
  • Donín (Dönis) byla původně samostatná obec založená údajně drážďanskými osadníky ve 13. století. Součástí Hrádku se stal po druhé světové válce. Historickou památkou je sousoší „Pieta“.
  • Horní Sedlo (Paß) je nejvýše položenou obcí Hrádecka, připomínanou od r. 1628. Místní obyvatelé se živili jako dřevorubci a domácí tkalci, docházelo zde k přepadání pocestných a úkryt zde nacházeli pašeráci. Obec patřívala do okresu Jablonné v Podještědí a ve 30. letech 20. století zde bylo postaveno pásmo železobetonových bunkrů na obranu republiky.
  • Hrádek nad Nisou (Grottau)
  • Loučná (Görsdorf) byla založena saskými přistěhovalci snad již ve 13. století. V 19. století vzniklo v obci několik textilních továren (například Leitenberger), ale také cihelna, slévárna a také chemická a strojírenská továrna.
  • Oldřichov na Hranicích (Böhmisch Ullersdorf) je rozdělenou obcí jejíž jedna část leží na polském území, kde se jmenuje Kopaczów. První zmínka o vsi je z roku 1287.[4]
  • Uhelná (Kohlige) byla založena poč. 18. století neznámým uhlířem.
  • Václavice (Wetzwalde) jsou poprvé zmíněny roku 1326. Nedaleko vsi jsou pískové lomy a býval zde i důl na markazit. Bylo zde založeno jedno z prvních JZD v celé republice.

Hospodářství

V okolí města byly v 19. století otevřeny doly na těžbu lignitu. V 19. a 20. století se stalo významným střediskem textilního a strojírenského průmyslu. Působila tady např. zbrojovka Walther. Dnes zde jsou následující podniky:

Doprava

Roku 1859 byl zahájen provoz na železniční trati z Liberce přes Hrádek nad Nisou do německé Žitavy a dále do Löbau. Trať 089, jak je značena v jízdním řádě, dnes vede v úseku Liberec - Hrádek nad Nisou - Žitava - Varnsdorf, zde se trať dělí na větve do Rybniště a německého Seifhennersdorfu. V Hrádku se nachází nádraží, na němž staví osobní vlaky z Liberce do Rybniště, resp. Seifhennersdorfu, které na základě vítězství ve výběrovém řízení provozuje německý dopravce Vogtlandbahn.[8] V Hrádku mají zastávku i spěšné vlaky z Liberce do Drážďan.

Město leží v integrovaném dopravním systému Libereckého kraje IDOL. Obcí prochází silnice I/35.

Pamětihodnosti

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Hrádku nad Nisou.
  • Kostel sv. Bartoloměje – poprvé zmiňován roku 1287,[4] v roce 1586 byl renesančně přestavěn. Jeho dnešní podoba je z roku 1764.
  • Chrám Pokoje – postaven v letech 1900–1901 v novogotickém stylu jako kostel luteránský. Dnes patří církvi československé husitské.
  • Rekreační areál Kristýna – vznikl zatopením lignitového dolu v 70. letech 20. století. Nabízí ubytování, podmínky k provozování vodních sportů a rybaření[9]
  • Celní kámen – z 19. století, připomínkou rakousko-německého ujednání o clech. Nachází se v prostorách celnice v Žitavské ulici.
  • Rybářský kamen – z roku 1565, stával u hraničního Bílého potoka a rozhraničoval rybářské revíry. Dnes je umístěn v Tovární ulici.
  • Trojmezí – místo setkání české, německé a polské hranice při ústí Oldřichovského potoka do Lužické Nisy.
  • Popova skála – 565 m vysoký vrch s vyhlídkou v Lužických horách.
  • Horní skály (Obrvégry) – skupina skal nedaleko Horního sedla s mnoha horolezeckými terény.
  • Od 8. října 2006 je v obci v provozu největší sluneční elektrárna v Česku (do 30.1.2007, kdy byla spuštěna elektrárna v Bušanovicích na Prachaticku) využívající fotovoltaické články s maximálním výkonem 61 kW. Panely jsou umístěny na střeše Základní školy T. G. Masaryka.
  • Hrad Grabštejn – významný hrad tvoří dominantu celého Hrádecka. Původně raně gotický hrad, renesančně přestavěn (unikátní kaple sv. Barbory). Ve 20. století poničen a téměř zapomenut, dnes nákladně restaurován.
  • Restaurace Lidový dům

Rodáci

  • Eduard Winter (1896—1982), německý historik filosofie a náboženství

Partnerská města

Fotogalerie

  • Kostel sv. Bartoloměje
    Kostel sv. Bartoloměje
  • Hrádecká ulice s cyklistou
    Hrádecká ulice s cyklistou
  • Horní náměstí před městským úřadem
    Horní náměstí před městským úřadem
  • Cyklistické pruhy v centru města
    Cyklistické pruhy v centru města
  • Trojmezí u Hrádku nad Nisou
    Trojmezí u Hrádku nad Nisou

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. ↑ a b c PROCHNO, Joachim (ed), Regesten zur Geschichte der Stadt und des Landes Zittau 1234–1437, Neues lausitzisches Magazin 113, 1937, s.79–198, zde č. 44, s. 101; Regesta Diplomatica nec non epistolaria Bohemiae ez Moraviae II, Praha, 1882, č. 2537, s. 1091, (bez uvedení data), dostupné on-line pod: http://147.231.53.91/src/index.php?s=v&cat=8&bookid=132&page=1100
  5. ↑ ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Hrádek nad Nisou – hrad, s. 155. 
  6. ↑ SEELIGER, Ernst Arwil. Geschichte des Reichenberger Bezirkes bis zum Ausbruch des Dreißigjährigen Krieges, Heimatkunde des Bezirkes Reichenberg in Böhmen III/1. 1. vyd. Reichenberg: [s.n.], 1936. S. 65. 
  7. ↑ MLADENOVÁ, Miluše. Město Hrádek nad Nisou (1581–1945) Archivní inventář. nevydáno, interní tiskovina. vyd. Liberec: SOkA Liberec, 1964. S. 18. 
  8. ↑ http://dopravni.net/zeleznice/1992/vogtlandbahn-vyrazi-od-grafikonu-2010-na-trat-liberec-%E2%80%93-rybnisteseifhennersdorf/
  9. ↑ http://www.hradek.cz/kristyna/

Literatura

  • Ottův slovník naučný, heslo Hrádek u Liberce. Sv. 11, str. 743
  • VYDRA, František, a kol. Hrádecko–Chrastavsko na starých pohlednicích. Hostivice: Baron, 2005. ISBN 80-86914-04-6. 

Související články

Externí odkazy

Části města Hrádek nad Nisou
Části obce
Města, městyse a obce okresu Liberec
Bílá • Bílý Kostel nad Nisou • Bílý Potok • Bulovka • Cetenov • Černousy • Český Dub • Čtveřín • Dětřichov • Dlouhý Most • Dolní Řasnice • Frýdlant • Habartice • Hejnice • Heřmanice • Hlavice • Hodkovice nad Mohelkou • Horní Řasnice • Hrádek nad Nisou • Chotyně • Chrastava • Jablonné v Podještědí • Janovice v Podještědí • Janův Důl • Jeřmanice • Jindřichovice pod Smrkem • Kobyly • Krásný Les • Kryštofovo Údolí • Křižany • Kunratice • Lázně Libverda • Lažany • Liberec • Mníšek • Nová Ves • Nové Město pod Smrkem • Oldřichov v Hájích • Osečná • Paceřice • Pěnčín • Pertoltice • Proseč pod Ještědem • Příšovice • Radimovice • Raspenava • Rynoltice • Soběslavice • Stráž nad Nisou • Světlá pod Ještědem • Svijanský Újezd • Svijany • Sychrov • Šimonovice • Višňová • Vlastibořice • Všelibice • Zdislava • Žďárek
legenda: město, městys.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Hrádek_nad_Nisou&oldid=17327584“