Gerhard Marcks: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
+obr.
rozšíření dle enwiki (pro Wikipedie:WikiProjekt Kvalita/Seznam příliš krátkých článků); konec Pahýl
Řádek 22: Řádek 22:
| citát =
| citát =
}}
}}
'''Gerhard Marcks''' ([[18. únor]]a [[1889]], [[Berlín]], [[Německo]] – [[13. listopad]]u [[1981]], [[Burgbrohl]], Německo) byl německý [[sochař]]. V roce [[1937]] byla jeho díla spolu s mnoha dalšími vystavena na výstavě ''[[Zvrhlé umění|Entartete Kunst]]'' v [[Mnichov]]ě.
'''Gerhard Marcks''' ([[18. únor]]a [[1889]], [[Berlín]], [[Německo]] – [[13. listopad]]u [[1981]], [[Burgbrohl]], Německo) byl německý [[sochař]]. Krom soch tvořil i kresby, [[dřevořez]]y, [[litografie]] a keramiku. V roce [[1937]] byla jeho díla spolu s mnoha dalšími vystavena na výstavě ''[[Zvrhlé umění|Entartete Kunst]]'' v [[Mnichov]]ě.

== Život ==
=== Mládí ===
Narodil se v Berlíně, kde od 18 let pracoval jako učeň sochaře [[Richard Scheibe|Richarda Scheibeho]]. V roce 1914 se oženil s Marií Schmidtleinovou, s níž vychoval celkem šest dětí. Během [[První světová válka|první světové války]] sloužil v německé armádě, což vedlo k dlouhodobým zdravotním problémům.

Marcks byl členem (mj. spolu s Schiebem, s architektem [[Walter Gropius|Walter Gropiem]] a s malířem [[Lyonel Feininger|Lyonelem Feiningerem]]) dvou politických skupin spojených s uměním: [[Listopadová skupina|Listopadové skupiny]] ({{Cizojazyčně|de|''Novembergruppe''}}) a [[Pracovní rada pro umění|''Pracovní rady pro umění'']] ({{Cizojazyčně|de|''Arbeitsrat für Kunst''}}. Byl také spojený se skupinou [[Deutscher Werkbund]] (''Svaz německého díla''), jejíž byl Gropius zakládajícím členem.

=== Bauhaus ===
V 1919, když Gropius založil ve Výmaru [[Bauhaus (výtvarná škola)|Bauhaus]], byl Marcks byl jeden z prvních tří najatých členů fakulty (spolu s Feiningerem a [[Johannes Itten|Johannesem Ittenem]]); konkrétně byl jmenován ''Formmeisterem'' (''Mistrem formy'') školní keramické dílny, která byla umístěna v blízkém Dornburgu.

Dříve Marcks dělal modely pro sérii zvířecích soch, které byly následně reprodukovány čínskou porcelánkou. Jeho zájem o zvířecí formy se odráží v dílech, které vytvořil pro své první portfolio v Bauhausu ({{Cizojazyčně|de|''Neue Europaeische Graphik I''}}), jako jsou dřevoryty {{Cizojazyčně|de|''Die Katzen''}} (''Kočky'') a {{Cizojazyčně|de|''Die Eule''}} (''Sova''). Časem se místo toho zaměřil na lidskou postavu a toto téma mu vydrželo po zbytek života.

=== Pozdější kariéra ===
V září 1925 se Bauhaus přesunul do [[Dessau|Desavy]] a keramická dílna byla zrušena. Marcks se místo toho přesunul do [[Škola užitého umění|školy užitého umění]] na hradě [[Giebichenstein]] u [[Halle (Saale)|Halle]]. Po smrti jejího ředitele [[Paul Thiersch|Paula Thierscha]] byl Marcks jmenován na jeho místo, jež zastával až do svého propuštění v roce 1933. Byl vyhozen, neboť jeho práce byla nacisty považována za nevhodnou. Několik jeho prací pak bylo v roce 1937 spolu s pracemi řady dalších umělců z Bauhausu vystaveno na výstavě ''[[Zvrhlé umění|Entartete Kunst]]'' v [[Mnichov]]ě.

I přes tyto perzekuce žil Marcks dál v Německu, [[Druhá světová válka|druhou světovou válku]] prožil v [[Meklenbursko|Meklenbursku]]. Roku 1937 bylo nacisty zabaveno a zničeno dvacet čtyři jeho děl, jemu pak bylo zakázáno vystavovat a vyhrožováno zákazem práce. Během tohoto období podnikl několik výletů do Itálie, kde pracoval ve [[Villa Romana]] ve [[Florencie|Florencii]] a ve [[Villa Massimo]] v [[Řím]]ě. V 1943 bylo během jednoho z náletů na Berlín zničeno mnoho prací v jeho tamějším ateliéru.

Po druhé světové válce se Marcks stal profesorem sochařství na oblastní umělecké škole v [[Hamburk]]u (dnes [[Hochschule für bildende Künste Hamburg]]). Zde učil čtyři roky, pak odešel do Kolína. Navrhoval také památníky pro vojenské i civilní oběti války.

Gerhard Marcks zemřel 13. listopadu 1981 v [[Burgbrohl]]u ve spolkové zemi [[Porýní-Falc]].

== Odkaz ==
V září 1971 bylo v [[Brémy|Brémách]] otevřeno muzeum [[Gerhard Marcks Haus]], v němž je umístěna stálá expozice jeho děl. Celkem se zde nachází na 12 tisíc jeho skic a přípravných náčrtků, 900 tisků a všech 350 jeho soch.


== Galerie ==
== Galerie ==
Řádek 29: Řádek 52:
Mannheim Kunsthalle Skulpturengarten Gerhard Marcks Zwei Freunde.jpg|„Zwei Freunde“ (1936)
Mannheim Kunsthalle Skulpturengarten Gerhard Marcks Zwei Freunde.jpg|„Zwei Freunde“ (1936)
Marcksduisburg1.jpg|„[[Freya]]“ (1950)
Marcksduisburg1.jpg|„[[Freya]]“ (1950)
Gerhard Marcks, Großer Adam 1953.JPG|Großer Adam im [[Grugapark]], Essen (1953)
Gerhard Marcks, Großer Adam 1953.JPG|„Großer Adam“, [[Grugapark]] v Essenu (1953)
RathausBremen-03a.jpg|„Die Bremer Stadtmusikanten“ (1953)
RathausBremen-03a.jpg|„Die Bremer Stadtmusikanten“ (1953)
MARCKS1.jpg|„[[Albertus Magnus]]“ (1956)
MARCKS1.jpg|„[[Albertus Magnus]]“ (1956)
Řádek 36: Řádek 59:
OSSkulpturanDominikanerkirche.jpg|„Der Gefesselte“ (1963/1964)
OSSkulpturanDominikanerkirche.jpg|„Der Gefesselte“ (1963/1964)
Marcksköln1.jpg|„[[Gaia (mytologie)|Gaea]]“ II (1965)
Marcksköln1.jpg|„[[Gaia (mytologie)|Gaea]]“ II (1965)
Statue-Wall-Bremen.JPG|Aegina, Bremen, 1966
Statue-Wall-Bremen.JPG|Aegina, Brémy, 1966
DerRufer-Marcks-Bremen-1.jpg|''Der Rufer'', Brémy (1967)
DerRufer-Marcks-Bremen-1.jpg|''Der Rufer'', Brémy (1967)
G. Marcks Mahnmal Mülheim.jpg|Mahnmal in Mülheim (1968)
G. Marcks Mahnmal Mülheim.jpg|Památník, Mülheim (1968)
Die Hüterin 1974.JPG|Die Hüterin (1974)
Die Hüterin 1974.JPG|Die Hüterin (1974)
Fortuna (Gerhard Marcks) 2.jpg|„Fortuna“ před pobočkou Deutschen Bundesbank v Dortmundu
Fortuna (Gerhard Marcks) 2.jpg|„Fortuna“ před pobočkou Deutschen Bundesbank, Dortmund
689Skulpturengarten Bremen.jpg|Skulpturengarten der Bürgerschaft (1960–1969)
689Skulpturengarten Bremen.jpg|„Skulpturengarten“, Brémy (1960–1969)
</gallery>
</gallery>


== Externí odkazy ==
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{Překlad|en|Gerhard Marcks|889148382}}

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* [http://finearts.luther.edu/artists/marcks.html Gerhard Marcks Collection at Luther College]
* [http://finearts.luther.edu/artists/marcks.html Gerhard Marcks Collection at Luther College]


{{Pahýl}}
{{autoritní data}}
{{Portály|Umění}}
{{Portály|Umění}}
{{Autoritní data}}


{{DEFAULTSORT:Marcks, Gerhard}}
{{DEFAULTSORT:Marcks, Gerhard}}
[[Kategorie:Narození 1889]]
[[Kategorie:Úmrtí 1981]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Němečtí sochaři]]
[[Kategorie:Němečtí sochaři]]
[[Kategorie:Narození 18. února]]
[[Kategorie:Narození 18. února]]
[[Kategorie:Úmrtí 13. listopadu]]
[[Kategorie:Narození 1889]]
[[Kategorie:Narození v Berlíně]]
[[Kategorie:Narození v Berlíně]]
[[Kategorie:Úmrtí 13. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí 1981]]
[[Kategorie:Muži]]

Verze z 1. 6. 2019, 20:03

Gerhard Marcks
Gerhard Marcks a Helmut Schmidt v roce 1977
Gerhard Marcks a Helmut Schmidt v roce 1977
Narození18. února 1889
Berlín, Německo
Úmrtí13. listopadu 1981
Burgbrohl, Německo
Povolánísochař
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gerhard Marcks (18. února 1889, Berlín, Německo13. listopadu 1981, Burgbrohl, Německo) byl německý sochař. Krom soch tvořil i kresby, dřevořezy, litografie a keramiku. V roce 1937 byla jeho díla spolu s mnoha dalšími vystavena na výstavě Entartete Kunst v Mnichově.

Život

Mládí

Narodil se v Berlíně, kde od 18 let pracoval jako učeň sochaře Richarda Scheibeho. V roce 1914 se oženil s Marií Schmidtleinovou, s níž vychoval celkem šest dětí. Během první světové války sloužil v německé armádě, což vedlo k dlouhodobým zdravotním problémům.

Marcks byl členem (mj. spolu s Schiebem, s architektem Walter Gropiem a s malířem Lyonelem Feiningerem) dvou politických skupin spojených s uměním: Listopadové skupiny (Novembergruppe) a Pracovní rady pro umění (Arbeitsrat für Kunst. Byl také spojený se skupinou Deutscher Werkbund (Svaz německého díla), jejíž byl Gropius zakládajícím členem.

Bauhaus

V 1919, když Gropius založil ve Výmaru Bauhaus, byl Marcks byl jeden z prvních tří najatých členů fakulty (spolu s Feiningerem a Johannesem Ittenem); konkrétně byl jmenován Formmeisterem (Mistrem formy) školní keramické dílny, která byla umístěna v blízkém Dornburgu.

Dříve Marcks dělal modely pro sérii zvířecích soch, které byly následně reprodukovány čínskou porcelánkou. Jeho zájem o zvířecí formy se odráží v dílech, které vytvořil pro své první portfolio v Bauhausu (Neue Europaeische Graphik I), jako jsou dřevoryty Die Katzen (Kočky) a Die Eule (Sova). Časem se místo toho zaměřil na lidskou postavu a toto téma mu vydrželo po zbytek života.

Pozdější kariéra

V září 1925 se Bauhaus přesunul do Desavy a keramická dílna byla zrušena. Marcks se místo toho přesunul do školy užitého umění na hradě Giebichenstein u Halle. Po smrti jejího ředitele Paula Thierscha byl Marcks jmenován na jeho místo, jež zastával až do svého propuštění v roce 1933. Byl vyhozen, neboť jeho práce byla nacisty považována za nevhodnou. Několik jeho prací pak bylo v roce 1937 spolu s pracemi řady dalších umělců z Bauhausu vystaveno na výstavě Entartete Kunst v Mnichově.

I přes tyto perzekuce žil Marcks dál v Německu, druhou světovou válku prožil v Meklenbursku. Roku 1937 bylo nacisty zabaveno a zničeno dvacet čtyři jeho děl, jemu pak bylo zakázáno vystavovat a vyhrožováno zákazem práce. Během tohoto období podnikl několik výletů do Itálie, kde pracoval ve Villa Romana ve Florencii a ve Villa Massimo v Římě. V 1943 bylo během jednoho z náletů na Berlín zničeno mnoho prací v jeho tamějším ateliéru.

Po druhé světové válce se Marcks stal profesorem sochařství na oblastní umělecké škole v Hamburku (dnes Hochschule für bildende Künste Hamburg). Zde učil čtyři roky, pak odešel do Kolína. Navrhoval také památníky pro vojenské i civilní oběti války.

Gerhard Marcks zemřel 13. listopadu 1981 v Burgbrohlu ve spolkové zemi Porýní-Falc.

Odkaz

V září 1971 bylo v Brémách otevřeno muzeum Gerhard Marcks Haus, v němž je umístěna stálá expozice jeho děl. Celkem se zde nachází na 12 tisíc jeho skic a přípravných náčrtků, 900 tisků a všech 350 jeho soch.

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gerhard Marcks na anglické Wikipedii.

Externí odkazy