Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy
Řádek 20: Řádek 20:
| výstavba = [[1247]]
| výstavba = [[1247]]
| architekt =
| architekt =
| archit_typ =
| sloh =
| sloh =
| umístění oltáře =
| umístění oltáře =
Řádek 40: Řádek 39:
}}
}}


[[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] farní '''kostel Nanebevzetí Panny Marie''' je kostel stojící v historickém jádru [[Kroměříž]]e na [[Riegrovo náměstí (Kroměříž)| Riegrově náměstí]]. V [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky| Ústředním seznamu kulturních památek České republiky]] je kostel veden pod číslem 33844 / 7-6009.
[[Římskokatolická církev|Římskokatolický]] farní '''kostel Nanebevzetí Panny Marie''' je kostel stojící v historickém jádru [[Kroměříž]]e na [[Riegrovo náměstí (Kroměříž)|Riegrově náměstí]]. V [[Ústřední seznam kulturních památek České republiky|Ústředním seznamu kulturních památek České republiky]] je kostel veden pod číslem 33844 / 7-6009.


== Historie ==
== Historie ==
Kostel nechal postavit v roce [[1247]] biskup [[Bruno ze Schauenburku]]. Snad roku [[1539]] bylo založeno [[Literátská bratrstva|literátské bratrstvo]] Nanebevzetí Panny Marie a sv. Michaela Archanděla, které fungovalo v kostele Nanebevzetí Panny Marie a v tehdy nedaleko stojícím kostelíku sv. Michala,<ref>[[František Vácslav Peřinka]]. ''Dějiny města Kroměříže. Díl 1.'' Kroměříž : Obecní rada města Kroměříže 1913.</ref> zbořeném roku [[1789]].<ref>http://www.farnostpm.cz/index.php?sekce=historie&PHPSESSID=dmpn04t2u4ruumslhmdgebo8a1</ref> Když během [[třicetiletá válka| třicetileté války]] vpadla do Kroměříže [[26. červen|26. června]] [[1643]] švédská vojska pod velením generála [[Lennart Torstenson| Lennarta Torstensona]] a s pomocí odbojných [[Valašsko| Valachů]] vyplenila město, vyrabovali a zcela vypálili i původní kostel. Z kostela zůstalo jen jádro věže a holé zdi. Dobytí Kroměříže během třicetileté války barvitě líčí i [[Kroměřížská selicha]] dochovaná v rukopise z roku 1702.
Kostel nechal postavit v roce [[1247]] biskup [[Bruno ze Schauenburku]]. Snad roku [[1539]] bylo založeno [[Literátská bratrstva|literátské bratrstvo]] Nanebevzetí Panny Marie a sv. Michaela Archanděla, které fungovalo v kostele Nanebevzetí Panny Marie a v tehdy nedaleko stojícím kostelíku sv. Michala,<ref>[[František Vácslav Peřinka]]. ''Dějiny města Kroměříže. Díl 1.'' Kroměříž : Obecní rada města Kroměříže 1913.</ref> zbořeném roku [[1789]].<ref>http://www.farnostpm.cz/index.php?sekce=historie&PHPSESSID=dmpn04t2u4ruumslhmdgebo8a1</ref> Když během [[třicetiletá válka|třicetileté války]] vpadla do Kroměříže [[26. červen|26. června]] [[1643]] švédská vojska pod velením generála [[Lennart Torstenson|Lennarta Torstensona]] a s pomocí odbojných [[Valašsko|Valachů]] vyplenila město, vyrabovali a zcela vypálili i původní kostel. Z kostela zůstalo jen jádro věže a holé zdi. Dobytí Kroměříže během třicetileté války barvitě líčí i [[Kroměřížská selicha]] dochovaná v rukopise z roku 1702.
Obnovy se kostel dočkal až za biskupa [[Wolfgang Hannibal von Schrattenbach|Wolfganga Hanibala von Schrattenbacha]] roku [[1724]].<ref>http://www.farnostpm.cz/</ref>
Obnovy se kostel dočkal až za biskupa [[Wolfgang Hannibal von Schrattenbach|Wolfganga Hanibala von Schrattenbacha]] roku [[1724]].<ref>http://www.farnostpm.cz/</ref>


== Novodobá historie ==
== Novodobá historie ==
V rámci regulace řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] byly v letech 1907-1909 od mostu přemístěny sochy [[Svatý Václav| sv. Václava]] od sochaře Jana Antonína Becka (1864-1937),<ref name="TK"> Týdeník Kroměřížska 20.06.2000 - V.Březina: I sochy mají svou historii</ref> [[Svatý Cyril|sv. Cyrila]], [[Svatý Metoděj|sv. Metoděje]] od sochaře Antonína Tomáše Becka (1835-1908)<ref>[[Ludvík Páleníček|Páleníček, L.]] Za pochodní krásy (VÝTVARNÝ MÍSTOPIS KROMĚŘÍŽSKA A ZDOUNECKA), dřevoryt [[Antonín Marek Machourek]], VERIETAS Kroměříž 1945.</ref> a [[Svatý Vendelín|sv. Vendelína]] k severní části [[balustráda|balustrády]] kostela. Samotná balustráda původně zdobila arcibiskupské stáje u [[Mlýnská brána| Mlýnské brány]], zrušené při stavbě novější části [[Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži| arcibiskupského gymnázia]] a kněžského semináře na počátku [[20. století]].<ref name="TK" />
V rámci regulace řeky [[Morava (řeka)|Moravy]] byly v letech 1907-1909 od mostu přemístěny sochy [[Svatý Václav|sv. Václava]] od sochaře Jana Antonína Becka (1864-1937),<ref name="TK"> Týdeník Kroměřížska 20.06.2000 - V.Březina: I sochy mají svou historii</ref> [[Svatý Cyril|sv. Cyrila]], [[Svatý Metoděj|sv. Metoděje]] od sochaře Antonína Tomáše Becka (1835-1908)<ref>[[Ludvík Páleníček|Páleníček, L.]] Za pochodní krásy (VÝTVARNÝ MÍSTOPIS KROMĚŘÍŽSKA A ZDOUNECKA), dřevoryt [[Antonín Marek Machourek]], VERIETAS Kroměříž 1945.</ref> a [[Svatý Vendelín|sv. Vendelína]] k severní části [[balustráda|balustrády]] kostela. Samotná balustráda původně zdobila arcibiskupské stáje u [[Mlýnská brána|Mlýnské brány]], zrušené při stavbě novější části [[Arcibiskupské gymnázium v Kroměříži|arcibiskupského gymnázia]] a kněžského semináře na počátku [[20. století]].<ref name="TK" />


V roce 1971 se socha sv. Vendelína od sochaře Františka Prchala<ref>http://www.isabart.org/person/43727</ref> (otce [[Jan Václav Prchal|Jana Václava Prchala]]) po pádu rozbila a byla nahrazena sochou [[Svatá Anna|sv. Anny]] z roku 1919 od kroměřížského sochaře Jana Neumanna přivezenou v roce 1966 ze [[Stará Voda (Město Libavá)|Staré Vody]].<ref name="KZ">{{Citace elektronické monografie
V roce 1971 se socha sv. Vendelína od sochaře Františka Prchala<ref>http://www.isabart.org/person/43727</ref> (otce [[Jan Václav Prchal|Jana Václava Prchala]]) po pádu rozbila a byla nahrazena sochou [[Svatá Anna|sv. Anny]] z roku 1919 od kroměřížského sochaře Jana Neumanna přivezenou v roce 1966 ze [[Stará Voda (Město Libavá)|Staré Vody]].<ref name="KZ">{{Citace elektronické monografie
Řádek 55: Řádek 54:
| jazyk = česky
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2016-03-23}}</ref>
| datum přístupu = 2016-03-23}}</ref>
=== Sochy na balustrádě ===
=== Sochy na balustrádě ===
<center><gallery>
<center><gallery>
File:Kroměříž-sochy-u-kostela-Nanebevzetí-Panny-Marie2014Václav.jpg
File:Kroměříž-sochy-u-kostela-Nanebevzetí-Panny-Marie2014Václav.jpg
Řádek 62: Řádek 61:
File:Kroměříž-sochy-u-kostela-Nanebevzetí-Panny-Marie2014Anna.jpg
File:Kroměříž-sochy-u-kostela-Nanebevzetí-Panny-Marie2014Anna.jpg
</gallery></center>
</gallery></center>
V dolní části kostelní věže je umístěna [[Kroměřížské pamětní desky#Pamětní desky válečné| pamětní deska]] Josefu Mlčákovi zastřelenému v roce 1945 při vyvěšování praporu z okna věže.
V dolní části kostelní věže je umístěna [[Kroměřížské pamětní desky#Pamětní desky válečné|pamětní deska]] Josefu Mlčákovi zastřelenému v roce 1945 při vyvěšování praporu z okna věže.


Od roku 2010 se v kostele provádí postupné opravy.<ref> http://kromeriz.cz/index.php?id=clanek&fce=detail&i=13743</ref>
Od roku 2010 se v kostele provádí postupné opravy.<ref> http://kromeriz.cz/index.php?id=clanek&fce=detail&i=13743</ref>
V letech 2013 až 2015 došlo k rozsáhlému restaurování
V letech 2013 až 2015 došlo k rozsáhlému restaurování
oltáře [[Čtrnáct svatých pomocníků| čtrnácti svatých pomocníků]] v boční Lurdské kapli.
oltáře [[Čtrnáct svatých pomocníků|čtrnácti svatých pomocníků]] v boční Lurdské kapli.
Jedná se o řezbářskou práci z borového a lipového dřeva z období let 1715 až 1720.
Jedná se o řezbářskou práci z borového a lipového dřeva z období let 1715 až 1720.
Autorství bylo přisuzováno [[František Ondřej Hirnle| Františku Ondřeji Hirnlovi]], nyní se ale odborníci přiklánění
Autorství bylo přisuzováno [[František Ondřej Hirnle|Františku Ondřeji Hirnlovi]], nyní se ale odborníci přiklánění
k [[David Zürn nejml.| Davidu Zürnovi]].
k [[David Zürn nejml.|Davidu Zürnovi]].
Výška oltáře činí 8 m, šířka 4 m a hloubka 0,9 m. Uprostřed velkého stylizovaného stromu visí obraz Panny Marie s dítětem.
Výška oltáře činí 8 m, šířka 4 m a hloubka 0,9 m. Uprostřed velkého stylizovaného stromu visí obraz Panny Marie s dítětem.
Podle pověsti kroměřížští občané objevili po výpálení kostela za třicetileté války v troskách kostela
Podle pověsti kroměřížští občané objevili po výpálení kostela za třicetileté války v troskách kostela
neprušený (dnes už neexistující) oltář a na něm tento obraz.<ref> Týdeník Kroměřížska 16.11.2015 </ref>
neprušený (dnes už neexistující) oltář a na něm tento obraz.<ref> Týdeník Kroměřížska 16.11.2015 </ref>


Řádek 84: Řádek 83:


{{portály|Křesťanství|Morava|Architektura a stavebnictví}}
{{portály|Křesťanství|Morava|Architektura a stavebnictví}}

[[Kategorie:Kostely olomoucké arcidiecéze|Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž)]]
[[Kategorie:Kostely olomoucké arcidiecéze|Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž)]]
[[Kategorie:Kostely v Kroměříži|Nanebevzetí Panny Marie]]
[[Kategorie:Kostely v Kroměříži|Nanebevzetí Panny Marie]]

Verze z 1. 6. 2019, 10:59

Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie
Kostel v roce 2007
Kostel v roce 2007
Místo
StátČeskoČesko Česko
KrajZlínský
OkresKroměříž
ObecKroměříž
Souřadnice49°17′51,2″ s. š., 17°23′46,5″ v. d.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Kroměříž) (Česko)
Základní informace
Církevřímskokatolická
Provinciemoravská
DiecézeOlomouc
DěkanátKroměříž
FarnostPanny Marie Kroměříž
Statusfarní kostel
ZasvěceníNanebevzetí Panny Marie
Architektonický popis
Výstavba1247
Specifikace
Stavební materiálzděný
Další informace
AdresaRiegrovo nám. 165, 767 01 Kroměříž
UliceRiegrovo náměstí
Kód památky33844/7-6009 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Římskokatolický farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je kostel stojící v historickém jádru Kroměříže na Riegrově náměstí. V Ústředním seznamu kulturních památek České republiky je kostel veden pod číslem 33844 / 7-6009.

Historie

Kostel nechal postavit v roce 1247 biskup Bruno ze Schauenburku. Snad roku 1539 bylo založeno literátské bratrstvo Nanebevzetí Panny Marie a sv. Michaela Archanděla, které fungovalo v kostele Nanebevzetí Panny Marie a v tehdy nedaleko stojícím kostelíku sv. Michala,[1] zbořeném roku 1789.[2] Když během třicetileté války vpadla do Kroměříže 26. června 1643 švédská vojska pod velením generála Lennarta Torstensona a s pomocí odbojných Valachů vyplenila město, vyrabovali a zcela vypálili i původní kostel. Z kostela zůstalo jen jádro věže a holé zdi. Dobytí Kroměříže během třicetileté války barvitě líčí i Kroměřížská selicha dochovaná v rukopise z roku 1702. Obnovy se kostel dočkal až za biskupa Wolfganga Hanibala von Schrattenbacha roku 1724.[3]

Novodobá historie

V rámci regulace řeky Moravy byly v letech 1907-1909 od mostu přemístěny sochy sv. Václava od sochaře Jana Antonína Becka (1864-1937),[4] sv. Cyrila, sv. Metoděje od sochaře Antonína Tomáše Becka (1835-1908)[5] a sv. Vendelína k severní části balustrády kostela. Samotná balustráda původně zdobila arcibiskupské stáje u Mlýnské brány, zrušené při stavbě novější části arcibiskupského gymnázia a kněžského semináře na počátku 20. století.[4]

V roce 1971 se socha sv. Vendelína od sochaře Františka Prchala[6] (otce Jana Václava Prchala) po pádu rozbila a byla nahrazena sochou sv. Anny z roku 1919 od kroměřížského sochaře Jana Neumanna přivezenou v roce 1966 ze Staré Vody.[7]

Sochy na balustrádě

V dolní části kostelní věže je umístěna pamětní deska Josefu Mlčákovi zastřelenému v roce 1945 při vyvěšování praporu z okna věže.

Od roku 2010 se v kostele provádí postupné opravy.[8] V letech 2013 až 2015 došlo k rozsáhlému restaurování oltáře čtrnácti svatých pomocníků v boční Lurdské kapli. Jedná se o řezbářskou práci z borového a lipového dřeva z období let 1715 až 1720. Autorství bylo přisuzováno Františku Ondřeji Hirnlovi, nyní se ale odborníci přiklánění k Davidu Zürnovi. Výška oltáře činí 8 m, šířka 4 m a hloubka 0,9 m. Uprostřed velkého stylizovaného stromu visí obraz Panny Marie s dítětem. Podle pověsti kroměřížští občané objevili po výpálení kostela za třicetileté války v troskách kostela neprušený (dnes už neexistující) oltář a na něm tento obraz.[9]

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ František Vácslav Peřinka. Dějiny města Kroměříže. Díl 1. Kroměříž : Obecní rada města Kroměříže 1913.
  2. ↑ http://www.farnostpm.cz/index.php?sekce=historie&PHPSESSID=dmpn04t2u4ruumslhmdgebo8a1
  3. ↑ http://www.farnostpm.cz/
  4. ↑ a b Týdeník Kroměřížska 20.06.2000 - V.Březina: I sochy mají svou historii
  5. ↑ Páleníček, L. Za pochodní krásy (VÝTVARNÝ MÍSTOPIS KROMĚŘÍŽSKA A ZDOUNECKA), dřevoryt Antonín Marek Machourek, VERIETAS Kroměříž 1945.
  6. ↑ http://www.isabart.org/person/43727
  7. ↑ Kroměřížský zpravodaj 10/2008 [online]. Město Kroměříž [cit. 2016-03-23]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://kromeriz.cz/index.php?id=clanek&fce=detail&i=13743
  9. ↑ Týdeník Kroměřížska 16.11.2015


Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kostel_Nanebevzetí_Panny_Marie_(Kroměříž)&oldid=17299345“