Jan V. Portugalský: Porovnání verzí
m →Život: oprava odkazu |
m Robot: -prázdný nepodporovaný parametr infoboxu; kosmetické úpravy |
||
| Řádek 22: | Řádek 22: | ||
| datum úmrtí = [[31. červenec]] [[1750]] (60 let) |
| datum úmrtí = [[31. červenec]] [[1750]] (60 let) |
||
| místo úmrtí = [[Lisabon]] |
| místo úmrtí = [[Lisabon]] |
||
| pochována = |
|||
| místo pohřbení = |
| místo pohřbení = |
||
| podpis = Assinatura D. João V.svg |
| podpis = Assinatura D. João V.svg |
||
| Řádek 91: | Řádek 90: | ||
|21= Ana de Silva y Mendoza |
|21= Ana de Silva y Mendoza |
||
|22= Francisco de Sandoval y Borja |
|22= Francisco de Sandoval y Borja |
||
|23= Catalina de la Cerda |
|23= Catalina de la Cerda |
||
|24= [[Filip Ludvík Falcko-Neuburský]] |
|24= [[Filip Ludvík Falcko-Neuburský]] |
||
|25 = [[Anna Klevská (1552–1632)|Anna Klevská]] |
|25 = [[Anna Klevská (1552–1632)|Anna Klevská]] |
||
Verze z 31. 5. 2019, 12:52
| Jan V. Portugalský | |
|---|---|
| král portugalský a algarve | |
 Jan V. Portugalský | |
| Doba vlády | 9. prosinec 1706 – 31. červenec 1750 |
| Narození | 22. říjen 1689 Lisabon |
| Úmrtí | 31. červenec 1750 (60 let) Lisabon |
| Předchůdce | Petr II. |
| Nástupce | Josef I. |
| Dynastie | Braganza |
| Otec | Petr II. |
| Matka | Marie Žofie Falcko-Neuburská |
| Podpis |  |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jan V. Portugalský (portugalsky João V de Portugal), zvaný apodado el Magnánimo (Šlechetný) nebo také portugalský král slunce, 22. října 1689, Lisabon – 31. července 1750, Lisabon, byl portugalský král v letech 1706–1750 a třináctý vévoda z Braganzy mezi roky 1689–1750.
Život
Nastoupil na trůn po svém otci Petru II., který zemřel v prosinci roku 1706, 1. ledna 1707 byl prohlášen králem.
Jedním z jeho prvních snah bylo upevnit spojení s Velkou aliancí, k níž se jeho otec připojil v roce 1703. Se svými vojenskými jednotkami vtáhl do Kastilie, ale byl zastaven těžkou porážkou, kterou utrpěl 25. dubna 1707 v bitvě u Almansy.
27. října 1708 uzavřel manželství s arcivévodkyní Marií Annou Habsburskou (1683–1754), dcerou římského císaře Leopolda I., aby upevnil svazek s Rakouskem; série nezdařených vojenských tažení, která následovala, skončila uzavřením míru s Francií v roce 1713 a se Španělskem v roce 1715.
Dlouhé kralování Jana V. bylo charakterizováno vzestupem královské moci díky příjmům pocházejícím z brazilských dolů na stříbro a zlato. Polovina každé tuny, která se v dolech vytěžila, byla vlastnictvím koruny; druhá polovina se dělila mezi majitele a veřejnou správu. To umožnilo králi nedbat parlamentu a vládnout jako absolutní monarcha. Kvůli své centralistické politice se musel Jan vypořádat s opozicí různých šlechtických rodů a vlivných členů kléru.
Jako výraz díků a vděčnosti za narození nástupce trůnu, princezny Marie Barbary dal postavit své vlastní "Versailles" – palác Mafra. Ludvík XIV. byl pro něj vzorem, skvělosti francouzského dvora však Jan nikdy nedosáhl.
Jan V. využil část královského pokladu k rozvoji slabé portugalské ekonomiky, podporoval řemesla i vědu a doufal, že jeho království znovu získá prestiž mezi svými evropskými sousedy. Jeho zahraniční politika se řídila jednoduchými a neměnnými pravidly: politická neutralita v evropských konfliktech a jednání s Vatikánem směřující k získání uznání legální moci monarchy.
Tato jednání s Vatikánem skončila v roce 1748 ze strany papeže Benedikta XIV. uznáním Portugalska suverénním státem a udělením titulu "nejzbožnější král". Šest let před obdržením tohoto titulu, v roce 1742, byl Jan raněn mrtvicí, následkem které zůstal ochrnutý na polovinu těla a neschopný zasahovat do politických záležitostí; jeho žena Marie Anna se ujala regentství. Poslední léta jeho života věnoval zbožné činnosti a poskytování služeb kléru. Jeho ekonomická opatření, velmi nepopulární u šlechty, byla neúčinná. Jan V. zemřel v Lisabonu 31. července 1750. Jeho nástupcem se stal jeho syn Josef I. Portugalský.
Děti
Z manželství s Marií Annou vzešli následující potomci:
- Marie Barbara (4. února 1711 – 27. srpna 1758 ∞ 1729 španělský král Ferdinand VI.
- Petr (19. října 1712 – 29. října 1714)
- Josef I. (6. června 1714 – 24. února 1777) – následník trůnu, budoucí portugalský král
- Karel (2. května 1716 – 29. března 1736)
- Petr III. (5. června 1717 – 25. května 1786) ∞ 1760 Marie I. Portugalská
- Alexandr František (24. září 1718 – 12. srpna 1728)
- Josefina (1720–1801)
Kromě těchto legitimních potomků měl i řadu nemanželských dětí, mezi jinými:
- Gaspar (* 1716), arcibiskup z Bragy
- Josef (* 1720), Velký Inkvizitor Portugalska
Vývod z předků
| Jan I. z Braganzy | ||||||||||||
| Theodosius II. z Braganzy | ||||||||||||
| Kateřina z Braganzy | ||||||||||||
| Jan IV. Portugalský | ||||||||||||
| João Fernandes de Velasco de Frias | ||||||||||||
| Ana de Velasco y Girón | ||||||||||||
| María Téllez-Girón y Guzmán | ||||||||||||
| Petr II. Portugalský | ||||||||||||
| Alonso Pérez de Guzmán | ||||||||||||
| Juan Manuel Pérez de Guzmán | ||||||||||||
| Ana de Silva y Mendoza | ||||||||||||
| Luisa de Guzmán | ||||||||||||
| Francisco de Sandoval y Borja | ||||||||||||
| Joana Lourença Gómez de Sandoval y Lacerda | ||||||||||||
| Catalina de la Cerda | ||||||||||||
| 'Jan V. Portugalský' | ||||||||||||
| Filip Ludvík Falcko-Neuburský | ||||||||||||
| Wolfgang Vilém Falcko-Neuburský | ||||||||||||
| Anna Klevská | ||||||||||||
| Filip Vilém Falcký | ||||||||||||
| Vilém V. Bavorský | ||||||||||||
| Magdalena Bavorská | ||||||||||||
| Renata Lotrinská | ||||||||||||
| Marie Žofie Falcko-Neuburská | ||||||||||||
| Ludvík V. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
| Jiří II. Hesensko-Darmstadtský | ||||||||||||
| Magdalena Braniborská | ||||||||||||
| Alžběta Amálie Hesensko-Darmstadtská | ||||||||||||
| Jan Jiří I. Saský | ||||||||||||
| Žofie Eleonora Saská | ||||||||||||
| Magdalena Sibylla Pruská | ||||||||||||
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Juan V de Portugal na španělské Wikipedii.
| Předchůdce: Petr II. |
|
Král Portugalska a Algarve 1706 – 1750 |
|
Nástupce: Josef I. |
_-_Lesser.png)
