Rota Nazdar: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Využití ve válce: pokus M. R. Štefánika
m →‎Využití ve válce: šablonizave odkazů
Řádek 28: Řádek 28:


== Využití ve válce ==
== Využití ve válce ==
Na začátku 1. světové války (1914–1915) se rota v rámci Cizinecké legie účastnila střetnutí na francouzsko-německé [[válečná fronta|frontě]] a počet vojáků, kteří se do ní dobrovolně hlásili, narůstal. Měl však své limity, protože jednotka nemohla být doplňována o nové síly. Hranice byly uzavřeny, další Češi a Slováci do Francie nepřicházeli a nemohli se tam dostat ani jako dezertéři či zajatci, neboť rakousko-uherská armáda na západní frontě nebojovala. (K rotě se připojilo asi třicet dobrovolníků z Velké Británie, která na svém území vznik české jednotky nepovolila, a v jednotce sloužilo i několik Poláků a jeden Švýcar.) Rota Nazdar byla poprvé nasazena do boje 11. listopadu 1914 v kraji Champagne (nedaleko Remeše). V květnu 1915 se rota účastnila vítězně bojů u [[Arras]]u, kde po útoku na kótu 140 na hřebenu Falaise de Vimy mezi vesnicemi La Targette a Souchez zbylo pouze 75 bojeschopných mužů, 42 mužů včetně všech důstojníků padlo, ostatní byli raněni a prapor C byl rozpuštěn.<ref>http://www.rozhlas.cz/pred100lety/bitvy/_zprava/kota-140-posledni-cil-roty-nazdar--1487827</ref>
Na začátku 1. světové války (1914–1915) se rota v rámci Cizinecké legie účastnila střetnutí na francouzsko-německé [[válečná fronta|frontě]] a počet vojáků, kteří se do ní dobrovolně hlásili, narůstal. Měl však své limity, protože jednotka nemohla být doplňována o nové síly. Hranice byly uzavřeny, další Češi a Slováci do Francie nepřicházeli a nemohli se tam dostat ani jako dezertéři či zajatci, neboť rakousko-uherská armáda na západní frontě nebojovala. (K rotě se připojilo asi třicet dobrovolníků z Velké Británie, která na svém území vznik české jednotky nepovolila, a v jednotce sloužilo i několik Poláků a jeden Švýcar.) Rota Nazdar byla poprvé nasazena do boje 11. listopadu 1914 v kraji Champagne (nedaleko Remeše). V květnu 1915 se rota účastnila vítězně bojů u [[Arras]]u, kde po útoku na kótu 140 na hřebenu Falaise de Vimy mezi vesnicemi La Targette a Souchez zbylo pouze 75 bojeschopných mužů, 42 mužů včetně všech důstojníků padlo, ostatní byli raněni a prapor C byl rozpuštěn.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Zýková
| jméno = Iva-Hedvika
| odkaz na autora =
| titul = Kóta 140 – poslední cíl roty Nazdar
| periodikum = Český rozhlas
| odkaz na periodikum =
| datum vydání = 2015-05-08
| datum přístupu = 2019-05-29
| url = http://www.rozhlas.cz/pred100lety/bitvy/_zprava/kota-140-posledni-cil-roty-nazdar--1487827
}}</ref>


Později byli její příslušníci dále zařazeni do jiných jednotek. Jsou zmiňováni i při pokusu Milana Rastislava Štefánika vytvořit ve Francii letecký oddíl.<ref>Preclík Vratislav: T. G. M. a jeho legionáři právě před sto lety, in ČAS., časopis Masarykova demokratického hnutí, číslo 116, str. 8-16, ročník XXIV., říjen-prosinec 2016, registrace Ministerstva kultury ČR,č.7435, Registrace ISSN 1210-1648</ref> Ještě na konci 1. světové války (1918) je o rotě zmínka, když se několik desítek vojáků této roty dostalo do československé brigády ve Francii.
Později byli její příslušníci dále zařazeni do jiných jednotek. Jsou zmiňováni i při pokusu Milana Rastislava Štefánika vytvořit ve Francii letecký oddíl.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Preclík
| jméno = Vratislav
| odkaz na autora =
| spoluautoři =
| titul = T. G. M. a jeho legionáři právě před sto lety
| periodikum = Čas : časopis Masarykova demokratického hnutí
| odkaz na periodikum =
| rok vydání = 2016
| měsíc vydání = říjen-prosinec
| ročník = XXIV
| číslo = 116
| strany = 8-16
| url =
| issn = 1210-1648
}}</ref> Ještě na konci 1. světové války (1918) je o rotě zmínka, když se několik desítek vojáků této roty dostalo do československé brigády ve Francii.
[[Soubor:Rota Nazdar, hroby (020).jpg|náhled|Hřbitov roty v Trutnově]]
[[Soubor:Rota Nazdar, hroby (020).jpg|náhled|Hřbitov roty v Trutnově]]



Verze z 29. 5. 2019, 05:00

Rota Nazdar
Přísaha roty Nazdar dne 12. října 1914
Přísaha roty Nazdar dne 12. října 1914
ZeměFrancie Francie
Vznik31. srpna 1914
Typpozemní vojsko
Nadřazené jednotkyFrancouzská cizinecká legie
Účast
Válkyprvní světová válka
Bitvybitva u Arrasu

Rota Nazdar (oficiálně francouzsky 1ère compagnie, bataillon C du 2e Régiment de Marche du 1er Étranger, v překladu 1. rota praporu C 2. pochodového pluku 1. pluku Cizinecké legie)[1] byla první československá vojenská jednotka působící na území Francie. Působili v ní převážně čeští dobrovolníci. Jednotka se uplatnila v první světové válce.

Vznik

Rota Nazdar vznikla v rámci francouzské Cizinecké legie 31. srpna 1914, tedy na začátku první světové války. O její vznik se zasloužil Prozatímní výbor tvořený zástupci francouzské pobočky Sokola a sociálně-demokratického spolku Rovnost, podporovaný některými známými francouzskými osobnostmi, zejména Ernestem Denisem. Vstup do Cizinecké legie byla jediná možnost, jak vytvořit na území Francie zahraniční jednotku. Hromadný odvod dobrovolníků proběhl 22. července 1914 v pařížské Invalidovně, za způsobilé k službě bylo uznáno 341 Čechů a 2 Slováci. Dvouměsíční výcvik prodělali v Bayonne. Slavnostní přísahu složili 12. října a rota byla začleněna do praporu C tzv. Marocké divize. Kvůli nedostatku českých důstojníků – k dispozici byli jen dva – rotě veleli Francouzi. Prvním velitelem byl jmenován kapitán M. L. J. Sallé.

Využití ve válce

Na začátku 1. světové války (1914–1915) se rota v rámci Cizinecké legie účastnila střetnutí na francouzsko-německé frontě a počet vojáků, kteří se do ní dobrovolně hlásili, narůstal. Měl však své limity, protože jednotka nemohla být doplňována o nové síly. Hranice byly uzavřeny, další Češi a Slováci do Francie nepřicházeli a nemohli se tam dostat ani jako dezertéři či zajatci, neboť rakousko-uherská armáda na západní frontě nebojovala. (K rotě se připojilo asi třicet dobrovolníků z Velké Británie, která na svém území vznik české jednotky nepovolila, a v jednotce sloužilo i několik Poláků a jeden Švýcar.) Rota Nazdar byla poprvé nasazena do boje 11. listopadu 1914 v kraji Champagne (nedaleko Remeše). V květnu 1915 se rota účastnila vítězně bojů u Arrasu, kde po útoku na kótu 140 na hřebenu Falaise de Vimy mezi vesnicemi La Targette a Souchez zbylo pouze 75 bojeschopných mužů, 42 mužů včetně všech důstojníků padlo, ostatní byli raněni a prapor C byl rozpuštěn.[2]

Později byli její příslušníci dále zařazeni do jiných jednotek. Jsou zmiňováni i při pokusu Milana Rastislava Štefánika vytvořit ve Francii letecký oddíl.[3] Ještě na konci 1. světové války (1918) je o rotě zmínka, když se několik desítek vojáků této roty dostalo do československé brigády ve Francii.

Hřbitov roty v Trutnově

Příslušníci roty

  • František Kupka
  • Václav Dostal
  • Jan Votrubec
  • Ladislav Preininger
  • Lumír Březovský- Březovský Lumír-Josef, narozen 24.10.1898, Libeň. Do Cizinecké legie zařazen 22.8.1914 k 1. pluku jako vojín. Jako příslušník 2. pochodového pluku zemřel 12.12.1914 na následky zranění v Louvois, Remeš. (zdroj databáze VÚA Praha
  • František Rus *21.12.1882 v Machově, padl ve světové válce 9.5.1915 za svobodu Francie, ve světoznámé bitvě u Neuville-Saint-Vaast blíže Arassu v severni Francii. 28.8.1920 poznamenáno k jeho cti a památce. (zdroj matriční kniha http://195.113.185.42:8083/096-04232.zip)

Odkazy

Reference

  1. FENCL, Vilém. Po stopách Roty Nazdar [online]. Rota Nazdar, 2014-08-13 [cit. 2015-06-24]. Dostupné online. 
  2. ZÝKOVÁ, Iva-Hedvika. Kóta 140 – poslední cíl roty Nazdar. Český rozhlas [online]. 2015-05-08 [cit. 2019-05-29]. Dostupné online. 
  3. PRECLÍK, Vratislav. T. G. M. a jeho legionáři právě před sto lety. Čas : časopis Masarykova demokratického hnutí. Říjen-prosinec 2016, roč. XXIV, čís. 116, s. 8-16. ISSN 1210-1648. 

Literatura

  • BOHÁČ, Jaroslav. 1894-1944 Kronika československé legie ve Francii. Praha: Naše záloha, 1938. 580 s. 
  • EMMERT, František. Českoslovenští legionáři za první světové války, Praha, Mladá fronta 2014, ISBN 978-80-204-3283-4, 224 s.
  • PREININGER, Ladislav. Přísaha: deníky francouzského legionáře Ladislava Preiningera 1913-1940. Praha: Votobia ; Československá obec legionářská, 2001. 377 s. ISBN 80-7220-115-8. 
  • PREININGER,Ladislav. Československá legie ve Francii (První sborník francouzských legionářů k 10. výročí samostatnosti Českoslov. republiky)

Externí odkazy