Roztoči: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m Editace uživatele 2A00:1028:96C0:AB36:EC1C:4BC9:B2C0:500 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Horst
značka: rychlé vrácení zpět
→‎Taxonomie: monofyletismus
značka: školní IP
Řádek 20: Řádek 20:


== Taxonomie ==
== Taxonomie ==
Vzhledem k druhové, ekologické a morfologické rozmanitosti je taxonomie roztočů složitá a prošla četnými [[taxonomická revize|taxonomickými revizemi]] a patrně jimi bude procházet i v budoucnu po dalších [[fylogenetická analýza|fylogenetických analýzách]].
Vzhledem k druhové, ekologické a morfologické rozmanitosti je taxonomie roztočů složitá a prošla četnými [[taxonomická revize|taxonomickými revizemi]] a patrně jimi bude procházet i v budoucnu po dalších [[fylogenetická analýza|fylogenetických analýzách]]. Analýzy ukazují na [[monofyletismus]] roztočů a pavoukovců.<ref>https://phys.org/news/2019-05-mites-relatives.html - New research shows that mites and ticks are close relatives</ref>


== Popis ==
== Popis ==

Verze z 24. 5. 2019, 12:08

Jak číst taxoboxRoztoči
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenklepítkatci (Chelicerata)
Třídapavoukovci (Arachnida)
Řádroztoči (Acari)
Leach, 1817
podřády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Roztoči (Acari) jsou nejrozmanitějším a druhově nejbohatším řádem pavoukovců. Obecně jsou velmi malí (80 μm–1 mm), některé druhy však dosahují délky až 2 cm. Mezi pavoukovci jsou výjimeční způsobem obživy – zatímco všechny ostatní řády se živí dravě, mezi roztoči nalezneme i saprofágy a parazity.

Věda, která se zabývá studiem roztočů, se nazývá akarologie.

Taxonomie

Vzhledem k druhové, ekologické a morfologické rozmanitosti je taxonomie roztočů složitá a prošla četnými taxonomickými revizemi a patrně jimi bude procházet i v budoucnu po dalších fylogenetických analýzách. Analýzy ukazují na monofyletismus roztočů a pavoukovců.[1]

Popis

Roztoči se vyznačují nečlánkovaným tělem nepatrných rozměrů. Typicky dosahují velikosti od 0,1 do 20 mm. Jejich chelicery jsou tříčlánkové a klepítkovitě zakončené nebo pouze jehlicovité. Často u nich dochází k redukci nohou, takže u nich neplatí, že jich musí mít striktně osm (existují však i druhy roztočů, které mají jen dva páry nohou – např. vlnovníkovci).

Vývoj

Roztoči prodělávají nepřímý vývoj. Z vajíčka se líhne larva, která má jen tři páry nohou, zpravidla nemá vzdušnice a průduchy a dýchá celým povrchem těla. Po prvním svlečení se objevuje čtvrtý pár nohou a vzdušnice (pokud se vzdušnice vyskytují i u dospělců daného druhu). Roztoč se po prvním svleku označuje jako nymfa a může se svlékat ještě dvakrát, takže mohou vznikat tři stupně nymf – protonymfa, deutonymfa a tritonymfa. U nymf se zpravidla ještě nevyskytuje pohlavní otvor, který se vytváří u dospělce až po svlečení posledního stupně nymfy. U několika druhů je známa partenogeneze nebo ovoviviparie.

Význam

Mezi roztoče patří řada obtížných parazitů živočichů, rostlin i člověka. Roztoči způsobují parazitární onemocnění (parazitózy), jako je například sarkoptóza, cheyletiellóza, demodikóza. Mnoho druhů žije synantropně, mnoho druhů dravě či saprofágně. Někteří roztoči mohou být mezihostiteli cizopasníků hospodářských zvířat, jiné druhy jsou užitečné, protože jsou půdotvornými – jedná se o půdotvorce nebo dravce – přirozené bioregulátory. Roztoči vyskytující se v obytných prostorách a jejich výkaly jsou častým původcem alergií (alergenem).[2]

Roztoči v ČR

Na území Česka se vyskytují čtyři podřády:

  • Čmelíkovci (Mesostigmata): Mají stigmata při kyčlích druhého páru nohou, nebo při předním okraji druhého páru nohou. Většinou jsou vybaveni klepítkovitými chelicerami a mají pohyblivé kyčle nohou.
  • Klíšťatovci (Metastigmata): Stigmata jsou za čtvrtým párem nohou, kyčle jsou nepohyblivé. Ústní ústrojí je přizpůsobeno parazitickému způsobu života – sestává z hypostomu se zpětně postavenými zoubky a z chelicer, jež jsou rovněž v koncové části ozubené.
  • Sametkovci (Prostigmata): Kyčle nohou jsou plně včleněny do kutikuly břišní strany těla. Tento podřád je různorodý, takže se dále dělí na několik skupin:
    • Zástupci: dravčík psí (Cheyletiella yasguri), trudník psí (Demodex canis)
    • Vlnovníci (Tetrapodili) – pouze dva páry nohou, absence očí
    • Roztočíci (Tarsonemini) – mají velmi nezřetelné gnathostomum
    • Sametky (Prostigmata) – draví roztoči se stigmaty na bázi chelicer
    • Vodule (Hydrachnellae) – skupina roztočů žijících ve vodě
  • Zákožkovci (Astigmata): Kyčle nohou splynuly s povrchem těla, cévní soustava chybí. Dělí se na dvě skupiny:
    • Zástupci: zákožka svrabová (Sarcoptes scabiei)
    • Sladokazi (Acarididae) – dlouhé brvy, měkký povrch těla, dobře patrné gnathostoma
    • Pancířníci (Oribatei) – silná sklerotizace těla, jsou užitečnými půdotvorci (viz edafon).

Odkazy

Reference

  1. ↑ https://phys.org/news/2019-05-mites-relatives.html - New research shows that mites and ticks are close relatives
  2. ↑ FERENČÍK, M; ROVENSKÝ, J; SHOENFELD, Y; MAŤHA, V. Imunitní systém; informace pro každého. 1. české. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 
  3. ↑ JEŽKOVÁ, Tereza. Čmelíkovitost. In: MVDr. Tereza Ježková. ©2019 [cit. 15. 1. 2019]. Dostupné z: http://zverolekarka.com/cmelikovitost/

Literatura

  • A Manual of Acarology. Příprava vydání Gerald W. Krantz & D. E. Walter. 3. vyd. Lubbock: Texas Tech University Press, 2009. 807 s. ISBN 978-0-89672-620-8. 
  • SMRŽ, Jaroslav. Základy biologie, ekologie a systému bezobratlých živočichů. Praha: Karolinum, 2015, s. 116–121. ISBN 978-80-246-2258-3.

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Roztoči&oldid=17269054“