Děkabristé: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
časové a další upřesnění
Řádek 30: Řádek 30:
[[Kategorie:Děkabristé| ]]
[[Kategorie:Děkabristé| ]]
[[Kategorie:Důsledky napoleonských válek]]
[[Kategorie:Důsledky napoleonských válek]]
[[Kategorie:Rusové]]
[[Kategorie:Ruské impérium]]
[[Kategorie:Ruské impérium]]
[[Kategorie:1825]]
[[Kategorie:1825]]
[[Kategorie:Revoluce v Rusku]]
[[Kategorie:Revoluce v 19. století]]

Verze z 18. 5. 2019, 16:34

Děkabristé na Senátním náměstí

Děkabristé byli důstojníci petrohradských pluků usilující o změnu režimu v Rusku z despotismu na konstituční formu vlády.

26. prosince (podle juliánského kalendáře 14. prosince) (odtud jejich název – prosinec je rusky декабрь [děkabr]) roku 1825 se skupiny mladých šlechticů a důstojníků shromáždily na Senátním náměstí v Petrohradě. Car Alexandr I. zemřel a právě tento den měly novému carovi Mikuláši I. složit přísahu, což odmítly. Děkabristé měli v úmyslu zmocnit se s pomocí vojenského spiknutí vlády nad zemí, sesadit cara a přeměnit Rusko na konstituční monarchii či dokonce republiku. Vůdci povstání byli obdivovatelé Francouzské revoluce a jejich ideologických vůdce, plukovník Pavel Pestěl, dokonce otevřeně prosazoval vyvraždění celé carské rodiny včetně žen a dětí. Mnoho řadových vojáků však nemělo tušení o radikálních cílech a politických ambicích svých velitelů a domnívali se, že jde jen o podporu nároků velkovévody Konstantina Pavloviče na ruský trůn v dynastickém sporu.

Car Mikuláš I. se třikrát pokoušel s povstalci vyjednávat, ale ti jakékoli tyto pokusy odmítali a odpovídali na ně palbou, přičemž zastřelili hrdinu napoleonských válek hraběte Miloradoviče. Po selhání pokusů o vyjednávání carská vláda potlačila vzpouru silou. Povstalci nebyli příliš dobře organizováni – velitel povstání kníže Trubeckoj se nedostavil. Nenašli ani spojence v jiných městech, a proto měl tento pokus jen malou naději na úspěch. Povstání bylo proto potlačeno, z jeho vůdců bylo pět popraveno, další byli posláni do vyhnanství na Sibiř a zbaveni svých důstojnických hodností. Na řadové povstalce čekal běh podél řady asi tisíce vojáků, kteří je švihali železnými pruty.

Odkazy

Literatura

  • ŠEDIVÝ, Jaroslav. Děkabristé - Anatomie nezdařeného převratu. Praha: Volvox Globator, 2000. ISBN 80-7207-336-2. 
  • DEDKOVÁ, Denisa. Ženy děkabristů. , 2012 [cit. 2015-10-31]. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci, Filozofická fakulta. Vedoucí práce Doc. PhDr. Zdeněk Pechal, CSc.. Dostupné online.
  • Modří husaři. Z díla děkabristů, Praha, Odeon, 1967

Související články

Externí odkazy