Švábov: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
Fojsinek (diskuse | příspěvky)
Fojsinek (diskuse | příspěvky)
m →‎Pamětihodnosti: doplnění objektů
Řádek 223: Řádek 223:


* [[Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Švábov)]]
* [[Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Švábov)]]
* Boží muka u cesty za Hávovy vlevo cca 0,5 km od obce z roku 1920
* Litinový kříž na soklu v parku, vlevo před kapličkou z roku 1857
* Litinový kříž na soklu z lomového kamene z roku 1883, umístěný vpravo na cestě za Hávovy na mezi cca 1 km od obce
* Litinový kříž na podstavci z roku 1888, umístěný při silnici na Horní Cerekve asi 100 m od obce
* Kamenný kříž z roku 1941, stojící vpravo u silnice na Horní Cerekev, blízko zatáček "Na Obci"
* Kamenný kříž z roku 1887, stojící vlevo při silnice na Batelov u odbočky na Bezděčín
* Kamenný kříž z roku 1972, stojící vpravo u výjezdu z obce na Horní Cerekev u domu čp. 9


== Další fotografie ==
== Další fotografie ==

Verze z 16. 5. 2019, 11:37

Švábov
Znak obce ŠvábovVlajka obce Švábov
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecTřešť
Obec s rozšířenou působnostíJihlava
(správní obvod)
OkresJihlava
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel81 (2023)[1]
Rozloha5,00 km²[2]
Katastrální územíŠvábov
Nadmořská výška584 m n. m.
Počet domů41 (2021)[3]
Počet k. ú.1
Kontakt
Adresa obecního úřaduŠvábov 37
58851 Batelov
ou.svabov@tiscali.cz
StarostkaMUDr. Lenka Prüherová
Oficiální web: www.svabov.cz
Švábov
Švábov
Další údaje
Kód obce547255
Kód části obce164534
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Švábov (německy Schwabau) se nachází v okrese Jihlava v kraji Vysočina. Žije zde 81[1] obyvatel.

Název

Název se vyvíjel od varianty Sswabow (1546, 1676), Schwabow (1718), Swabow (1720), Schwabau (1751), Schwabau a Šwabow (1846), Schwabau a Švábov (1872) až k podobě Švábov v letech 1881 a 1924. Místní jméno je pravděpodobně odvozeno od osobního jména Šváb, možný je i původ od přídavného jména švábský, tedy německý.[4]

Švábov ale pravděpodobně dostal své jméno podle zemana Švába. Švábové byli starobylý slovanský rod z Chvatlin u Zásmuk. O tom, že je Švábov vesnicí slovanskou, svědčí to, že má tvar slovanské okrouhlice. Jednotlivé usedlosti jsou rozloženy po obvodu oválu tak, že uvnitř je náves.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1534.[5]

Kdy byl Švábov založen, není přesně známo. První písemná zmínka o Švábovu v písemnostech batelovského panství je z roku 1532, kde je Švábov uveden jako součást batelovského panství, které v té době vlastnili páni z Lipé.

Švábov však již zřejmě existoval mnohem dříve, neboť v hrdelních zápisech města Jihlavy z roku 1402 je uváděn Ondrák ze Švábova, který se zúčastnil přepadení Jihlavy ve službách krále Václava IV. Německá Jihlava stála na straně Václavova bratra Zikmunda. Jihlavští útok odrazili a zajatí účastníci přepadení byli postaveni před hrdelní soud a mezi nimi i Ondrák ze Švábova. Tento zápis posouvá první písemnou zmínku o Švábovu o 130 let zpět. Domněnka, že Švábov byl založen německými Šváby, je nepravděpodobná, protože ve Švábově žádní Němci nikdy nežili, s výjimkou krátkého období 30. a 40. let dvacátého století.

V letech 1869–1880 byl osadou Batelova, poté samostatnou obcí, od 1. června 1989 do 31. prosince 1992 částí Batelova a od 1. ledna 1993 opět samostatnou obcí.[6]

Přírodní poměry

Švábov leží v okrese JihlavaKraji Vysočina. Nachází se 1,5 km jihozápadně od Bezděčína, 3 km západně od Batelova, 3 km severně od Nové Vsi a 2,5 jihovýchodně od Horní Cerekve. Geomorfologicky je oblast součástí Česko-moravské subprovincie, konkrétně Křižanovské vrchoviny a jejího podcelku Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Třešťská pahorkatina.[7] Průměrná nadmořská výška činí 584 metrů.[8] Nejvyšší bod katastru o nadmořské výšce 627 metrů se nachází jižně od obce. Západní hranici katastru tvoří Švábovský potok, východně od Švábova teče bezejmenný potok, na němž se rozkládá několik rybníků – největší z nich nesou názvy Medličský rybník, Malý Švábovský rybník a Švábovský rybník. Potok se severovýchodně od Švábova vlévá do řeky Jihlavy.[9] Na území Švábova leží přírodní rezervace U potoků, která je chráněna pro cenný soubor lučních a rašeliništních rostlinných společenstev s výskytem řady ohrožených taxonů v jinak intenzivně zemědělsky využívané krajině. Lokalita představuje rovněž cenné refugium hmyzu, obojživelníků a ptactva.[10]

Škola

Do doby než byla otevřena škola ve Švábově, chodily děti do školy v Batelově. Přestože byla uzákoněna povinná školní docházka znovu v roce 1869, rodiče děti do školy neposílali, neboť je potřebovali doma při práci. Děti ze Švábova docházely do školy v Batelově jen v zimě. Stejně tak tomu bylo i po otevření školy ve Švábově asi v roce 1876. Prvním učitelem byl František Rojek. Vzdělání učitelské neměl. Vyučoval ve velké místnosti v pastoušce a ve druhé bydlel. Třetí místnost sloužila jako obecní chudobinec. Učitel Rojek učil žáky číst, psát, počítat. Byl to všeuměl. Choval včely a husy, pěstoval ovoce. Vše, co vyrobil a vypěstoval, prodával po okolí. Za utržené peníze kupoval knihy. Měl jich velké množství. Jako učitel působil do konce školního roku 1880/81. Zemřel 2. 11. 1937.

Druhým učitelem ve Švábově byl Jan Kučera. Měl již učitelskou kvalifikaci a učil ve Švábově tři roky. V roce 1883, tedy v době, kdy byl Švábov ještě spojen s Batelovem, byla ve Švábově postavena nová školní budova s jednou učebnou a bytem pro učitele, který měl kuchyň a dva pokoje. Na chodbě byly suché záchody. Po přestěhování školy do nové budovy v uvolněných místnostech v pastoušce bydlel Václav Mareš, obecní hajný.

Od školního roku 1884/85 se stal správcem a učitelem nové školy Karel Štěpánek, který působil ve Švábově 26 let. Aktivně se zapojil také do života obce. Po osamostatnění obce byl tajemníkem obecního zastupitelstva.

V této budově se vyučovalo až do roku 1947, kdy byla škola pro nízký počet žáků zrušena.

Obyvatelstvo

Podle sčítání 1930 zde žilo ve 32 domech 203 obyvatel. 203 obyvatel se hlásilo k československé národnosti,. Žilo zde 195 římských katolíků, 5 evangelíků a 3 příslušníci Církve československé husitské.[11]

Vývoj počtu obyvatel Švábova[5]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 199 196 181 206 194 220 203 139 134 121 121 97 89 66

Obecní správa a politika

Zastupitelstvo a starosta, členství ve sdruženích

Obec má od roku 2018 sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starostka MUDr. Lenka Prüherová. Švábov je členem Mikroregionu Třešťsko a místní akční skupiny Třešťsko.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta
2006–2009 73 83,56 5 Evžen Háva
2009–2010 69 76,81 5 5 ŠVÁBOVŠTÍ NEZÁVISLÍ Evžen Háva
2010–2014 68 79,41 5 5 Švábovští nezávislí Evžen Háva
2014–2018 65 78,46 5 5 Švábovští nezávislí MUDr. Lenka Prüherová
2018–2022 64 73,44 7 7 Švábovští nezávislí MUDr. Lenka Prüherová

Znak a vlajka

Právo užívat znak a vlajku bylo obci uděleno rozhodnutím Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. dubna 2002.[12] Znak: Ve stříbrném štítě čelně vztyčená zelená radlice se zlatým patriarším křížem, provázená nahoře dvěma červenými routami. Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, bílý, zelený a bílý. Ze střední třetiny okrajů zeleného pruhu vyrůstají dva protilehlé trojúhelníky s vrcholy na okrajích listu. Uprostřed zeleného pole žlutý patriarší kříž vysoký tři čtvrtiny šířky listu. V rozích a cípech listu po jedné červené routě dotýkající se horního a dolního okraje bílých pruhů. Poměr šířky k délce listu je 2:3.

Hospodářství a doprava

V obci sídlí firma English Club International spol. s r.o.[13] Obcí prochází silnice III. třídy č. 13423 z Horní Cerekve do Batelova a železniční trať č. 225 z Havlíčkova Brodu do Veselí nad Lužnicí.[14] Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Batelov, Lovětín a Počátky.[15] a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí.[16]

Kultura a sport

Sbor dobrovolných hasičů byl ve Švábově založen z podnětu obecního zastupitelstva v roce 1895. Ustavující valné hromady, konané dne 10. února 1895, se zúčastnilo 20 občanů a všichni se do sboru přihlásili. Starostou sboru se stal František Mašek z č. p. 9, náčelníkem Antonín Mašek z č. p. 14, jednatelem řídicí učitel Karel Štěpánek z č. p. 28 a pokladníkem Josef Svěrák z č. p. 6. Starostou obce byl v té době Antonín Mašek z č. p. 14.

Obec se snaží činnost SDH podporovat a to nejen finančně (např. nákupem stejnokrojů, ochranných pomůcek, atd.), ale vytvářením dobrých podmínek pro jejich úsilí a jejich záslužnou činnost. Naši hasiči jsou dobře připraveni v případě nutnosti přispěchat na pomoc. Doufejme, že jejich pomoc nebude dlouho potřeba, to by znamenalo, že se nám požáry vyhýbají.[17]

Pamětihodnosti

  • Kaple sv. Cyrila a Metoděje (Švábov)
  • Boží muka u cesty za Hávovy vlevo cca 0,5 km od obce z roku 1920
  • Litinový kříž na soklu v parku, vlevo před kapličkou z roku 1857
  • Litinový kříž na soklu z lomového kamene z roku 1883, umístěný vpravo na cestě za Hávovy na mezi cca 1 km od obce
  • Litinový kříž na podstavci z roku 1888, umístěný při silnici na Horní Cerekve asi 100 m od obce
  • Kamenný kříž z roku 1941, stojící vpravo u silnice na Horní Cerekev, blízko zatáček "Na Obci"
  • Kamenný kříž z roku 1887, stojící vlevo při silnice na Batelov u odbočky na Bezděčín
  • Kamenný kříž z roku 1972, stojící vpravo u výjezdu z obce na Horní Cerekev u domu čp. 9

Další fotografie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2023. Praha. 23. května 2023. Dostupné online. [cit. 2023-05-25]
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky - 2017. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28]
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  4. HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku M-Ž. Svazek II. Praha: Academia, 1980. S. 571. 
  5. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2013-03-03]. S. 568, 569, záznam 95. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869-2005. II. díl, Abecední přehled obcí a částí obcí v letech 1869-2005. Praha: Český statistický úřad, 2006. 623 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 524. 
  7. Geomorfologické členění ČR [online]. Česká geologická služba, 2014-01-01 [cit. 2014-12-14]. Dostupné online. 
  8. Švábov [online]. Regionální informační servis, 2014-01-01 [cit. 2014-12-14]. Dostupné online. 
  9. Švábov [online]. ČÚZK, 2014-01-01 [cit. 2014-12-14]. Dostupné online. 
  10. U potoků [online]. AOPK ČR, 2014-01-01 [cit. 2014-12-14]. Dostupné online. 
  11. Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl II. Země Moravskoslezská. Praha: Orbis, 1935. 212 s. S. 57. 
  12. Udělené symboly – Švábov [online]. 2002-04-09 [cit. 2014-09-02]. Dostupné online. 
  13. Švábov [online]. Živnostenský rejstřík, 2014-10-06 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 
  14. Silniční a dálniční síť ČR [online]. ŘSD, 2014-07-01 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 
  15. Švábov [online]. Jízdní řády veřejné linkové osobní dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 
  16. Švábov [online]. Jízdní řády pravidelné osobní železniční dopravy, 2014 [cit. 2014-10-19]. Dostupné online. 
  17. SDH Švábov [online]. OSH Jihlava, 2014-01-01 [cit. 2014-10-27]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy