Gabriela Preissová: Porovnání verzí
m literární činnost značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 119: | Řádek 119: | ||
* {{Citace monografie | titul = Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku [[Miloš Pohorský]] | vydání = 1 | vydavatel = Československá akademie věd | místo = Praha | rok = 1961 | počet stran = 631 | strany = 590}} |
* {{Citace monografie | titul = Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku [[Miloš Pohorský]] | vydání = 1 | vydavatel = Československá akademie věd | místo = Praha | rok = 1961 | počet stran = 631 | strany = 590}} |
||
* [[Rudolf Deyl starší|DEYL, Rudolf]]. ''[[Eduard Vojan|Vojan]] zblízka'', Orbis, Praha, [[1953]], str. 96–7, 343 |
* [[Rudolf Deyl starší|DEYL, Rudolf]]. ''[[Eduard Vojan|Vojan]] zblízka'', Orbis, Praha, [[1953]], str. 96–7, 343 |
||
*JUSOVÁ, Iveta. "Gabriela Preissová's Women-Centered Texts: Subverting the Myth of the Homogeneous Nation." ''Slavic and East European Journal'' 49:1 (Spring 2005): 63-78. |
|||
* KLOSOVÁ, Ljuba. ''Život za divadlo ([[Marie Hübnerová]])'', Odeon, Praha, [[1987]], str. 23, 51, 54, 59–61, 65, 101, 237, 245–6, 252, 254, 263 |
* KLOSOVÁ, Ljuba. ''Život za divadlo ([[Marie Hübnerová]])'', Odeon, Praha, [[1987]], str. 23, 51, 54, 59–61, 65, 101, 237, 245–6, 252, 254, 263 |
||
* {{Citace monografie | příjmení = Opelík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Opelík | spoluautoři = a kol. | titul = Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 733–1522 | isbn = 80-200-0708-3 | strany = 1078–1083}} |
* {{Citace monografie | příjmení = Opelík | jméno = Jiří | odkaz na autora = Jiří Opelík | spoluautoři = a kol. | titul = Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř | vydavatel = Academia | místo = Praha | rok = 2000 | počet stran = 733–1522 | isbn = 80-200-0708-3 | strany = 1078–1083}} |
Verze z 13. 5. 2019, 22:31
Gabriela Preissová | |
---|---|
Gabriela Preissová (Jan Vilímek 1886) | |
Rodné jméno | Gabriela Sekerová |
Narození | 23. března 1862 Kutná Hora Rakouské císařství |
Úmrtí | 27. března 1946 (ve věku 84 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Povolání | spisovatelka, dramatička |
Národnost | česká |
Stát | České království, Československo |
Významná díla | Její pastorkyňa, Gazdina roba |
Děti | Dimitrij Preiss |
Příbuzní | Pavel Preiss (vnuk) |
multimediální obsah na Commons | |
původní texty na Wikizdrojích | |
Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Gabriela Preissová, rozená Gabriela Sekerová, pseudonym Matylda Dumontová, (23. března 1862 Kutná Hora[1] – 27. března 1946 Praha[2]) byla česká dramatička a spisovatelka, představitelka realismu a dramaturgyně Národního divadla.
Život
Mládí
Narodila se v rodině řeznického mistra Františka Sekery a matky Anny, rozené Procházkové. Otec zemřel, když jí nebyl rok.[3] Po úmrtí otce se matka po roce znovu provdala; i druhý manžel zemřel, roku 1867. Matka se znovu provdala a rodina se s druhým otčímem přestěhovala do Plaňan. Zde Gabriela vychodila trojtřídní školu. V letech 1871–1874 byla vychovávána v pražské smíchovské rodině archiváře Františka Dvorského. Jeho manželka Luisa byla její teta z matčiny strany. V této rodině se scházeli literáti jako Karolína Světlá, Eliška Krásnohorská nebo Jakub Arbes.[4]
První manželství
V roce 1873 odjela na rok do Hodonína ke svému strýci Karlu Procházkovi. Zde se seznámila s pokladníkem Stummerova cukrovaru Janem Preissem (1838–1908), za kterého se roku 1880 provdala. Z Hodonína se odstěhovali v roce 1890 do Preissova rodného domu ve Šternberku na Moravě.[5]
Nějaký čas žila v Oslavanech a odtud podnikala cesty do Haliče a Ruska. Dva roky také bydlela poblíž Klagenfurtu na statku svého manžela, kde se zajímala o život korutanských Slovinců. V roce 1894 se zúčastnila sjezdu polských spisovatelů ve Lvově a o dva roky později cestovala do Moskvy a Nižného Novgorodu. Tuto cestu popsala v Obrázcích z ruské pouti. V roce 1898 se manželé Preissovi přestěhovali do Prahy, kde 3. února 1908 Preissová ovdověla.[6] Vychovali spolu tři děti: syny Richarda (nar. 1882), Dimitrije (nar. 1889) a dceru Gabrielu (nar. 1892)[7].
Druhé manželství
Roku 1908 se podruhé provdala za rakouského plukovníka Adolfa Halbaertha (nar. 1858) ze Štýrského Hradce, s nímž se odstěhovala do istrijské Puly a podnikala odtud výlety do Itálie a Francie. Od roku 1910 byli manželé Halbaerthovi policejně hlášeni v Praze, spolu s dětmi z prvního manželství Dimitrijem (Demeter) a Gabrielou.[8]
Za první světové války byl její manžel Adolf Habaerth velitelem zajateckého tábora v Milovicích.[9] Byla obviněna z pobuřování, když se ostře veřejně vyslovila k ubodání jednoho z ruských zajatců. Vyšetřování trvalo rok a manžel byl z trestu přeložen do Šamorína.[10][11]
Po první světové válce
Po první světové válce žila v Praze, na letní měsíce jezdila do Chlumu u Třeboně. Protože manžel Adolf Halbaerth byl rakouský státní občan, získala za protektorátu automaticky německé státní občanství. Vždy se však považovala za českou spisovatelku, odmítala být zařazena mezi německé autorky a češství se nezpronevěřila. V roce 1944 naposled navštívila Slovácko a svého syna Richarda Preisse, který žil ve Strážnici.[12]
Zemřela v Praze, po úrazu a neúspěšné operaci, čtyři dny po svých 84. narozeninách. Je pohřbena na vyšehradském hřbitově. Její vnuk je historik umění Pavel Preiss.
Veřejné pocty
- V roce 1925 byla zvolena řádnou členkou České akademie věd a umění.[13]
- V r. 1926 byla G. Preissová jmenována čestnou občankou Kutné Hory. U tamního chrámu sv. Barbory spisovatelka zasadila "lípu Gabriely Preissové".[14]
- Ulice Gabriely Preissové jsou v Brně, Hodoníně, Prostějově a Karviné
Literární činnost
Jako dvanáctileté děvče se dostala do Hodonína a strávila tam jen několik let raného mládí, sžila se s moravským Slováckém. Dávala se nést dobovou zálibou ve všelikém folklóru, vtělila do svých próz zaslíbenou zemi svých očí a smyslů velmi po svém, živě, barvitě, přitažlivě. Tyto zkušenosti pak zpracovala literárními prózami. Její próza ze Slovácka ji přiřadila k moravským svědkům Moravy, k Mrštíkům a Herbenovi. Její dvě slovácká dramata zlákala dva mistry hudby, kteří v nich našli jasný a přímočarý děj v provedení výrazném, krevnatém, neproblematicky spádném, tedy vlastnosti tak vzácné a tak rozhodující pro námět operní: a tak tedy je s „Gazdinou robou" je spjato jméno J. B. Foerstra, a s„ Její pastorkyní" jméno Leoše Janáčka, jeden z největších výbojů české opery vůbec, nadaný životem daleko za hranice českého místopisu i daleko nad normální životní dobu dramatického díla.
A že v přimknutí Gabriely Preissové k svěží a malebné lidovosti nešlo o náhodu, dokazuje obsáhlý doplněk k její mu literárnímu Slovácku — její prózy ze života slovinského v Korutanech. Zde Gabriela Preissová dává svědectví jako jediná v české literatuře dává o celém jihoslovanském kmeni, jenž v hotové záplavě českých próz a české lyriky z Dalmácie, Chorvatska a Srbska by zůstal jinak úplně opomenut. Jde tedy o organický doplněk jihoslovanských námětů v české literatuře a o další historickou zásluhu. V životě Gabriely Preissové bylo i jinak dost práce a prací: ale ty dva činy, to moravské Slovácko, ty slovinské Korutany, postačí k chvále a trvalé platnosti.[15]
Dílo
Hlavním tématem v jejích dílech je vesnická tragédie, hlavní postavou bývá žena. Ve svých dílech kritizuje vliv majetku a peněz.
- Čeledín a dcera ze statku
- Ideály
- Obrázky ze Slovácka
- Nové obrázky a črty
- Když hvězdy padaly
- Talmové zlato
- Porosené pavučiny
- Co vyprávěl život
Drama
- Její pastorkyňa – zhudebněna Leošem Janáčkem, tragedie ze Slovácka. Mladá žena čeká nemanželské dítě a její matka toto dítě zabije, aby se mohla nevlastní dcera výhodně vdát. Vše je ale prozrazeno.
- Gazdina roba – zhudebněna J. B. Foersterem pod názvem Eva. Tragický příběh švadleny Evy, která opustí muže a odejde s milencem za prací do Rakouska. Když pochopí, že se kvůli ní milenec nerozvede, utopí se v Dunaji.
- Podvečerní selanky
- Cestou za štěstím
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Kutná Hora
- ↑ [Věstník československého filmu, 5.4.1946, s.62 (dostupné online v NK ČR)]
- ↑ Index zemřelých, Kutná Hora 1843-1867, snímek 205, Sekera František
- ↑ ZÁVODSKÝ, Artur. Gabriela Preissová [online]. Státní pedagogické nakladatelství, 1962. Dostupné online. (kap. Cestou k literatuře a divadlu
- ↑ Preissová odhalila prostá venkovská dramata Slovácka Přemysl Spěvák, Hodonínský deník, 25.3.2012
- ↑ Úmrtí. Národní listy. 4. 2. 1908, s. 2. Dostupné online.
- ↑ Národní archiv ČR, Policejní přihlášky pražských obyvatel z let 1830-1920, Preiss Johann
- ↑ Policejní přihlášky, Praha, Halbaerth Adolf
- ↑ Gabriela Preissová: Nám patří zahrady celého světa. Lidové noviny. 5. 8. 1932, s. 1. Dostupné online.
- ↑ Atrur Závodský: Gabriela Preissová, kap. 5
- ↑ OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 1078–1083.
- ↑ ZÁVODSKÝ, Artur. Gabriela Preissová [online]. Státní pedagogické nakladatelství, 1962. Dostupné online. (kap. Stáří a smrt
- ↑ Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 243
- ↑ archfoto.cz:V parku před Svatou Barborou
- ↑ Dvě životní výročí. Pestrý týden [online]. Grafické umělecké závody V. Neubert a synové, 27.3.1937 [cit. 2.12.2018]. Dostupné online.
Literatura
- ČERNÝ, František. Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 92, 96–7, 130, 303
- Čeští spisovatelé 19. a počátku 20. století. 3. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1982. 371 s. S. 219–220. Dostupné online
- Dějiny české literatury. 3., Literatura druhé poloviny devatenáctého století / Redaktor svazku Miloš Pohorský. 1. vyd. Praha: Československá akademie věd, 1961. 631 s. S. 590.
- DEYL, Rudolf. Vojan zblízka, Orbis, Praha, 1953, str. 96–7, 343
- JUSOVÁ, Iveta. "Gabriela Preissová's Women-Centered Texts: Subverting the Myth of the Homogeneous Nation." Slavic and East European Journal 49:1 (Spring 2005): 63-78.
- KLOSOVÁ, Ljuba. Život za divadlo (Marie Hübnerová), Odeon, Praha, 1987, str. 23, 51, 54, 59–61, 65, 101, 237, 245–6, 252, 254, 263
- OPELÍK, Jiří, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 3/II. P–Ř. Praha: Academia, 2000. 733–1522 s. ISBN 80-200-0708-3. S. 1078–1083.
- ŠLECHTOVÁ, Alena; LEVORA, Josef. Členové České akademie věd a umění 1890–1952. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 443 s. ISBN 80-200-1066-1.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 626.
- ZÁVODSKÝ, Artur. Gabriela Preissová. Praha : Divadelní ústav, 1962. 30 s.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Gabriela Preissová na Wikimedia Commons
- Autor Gabriela Preissová ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Gabriela Preissová
- Gabriela Preissová v souborném katalogu Akademie věd ČR
- Gabriela Preissová v databázi Archivu Národního divadla
- Gabriela Preissová v archivu Národního divadla Brno
- Gabriela Preissová ve Filmové databázi
- Gabriela Preissová: Z mého alba, 1890.