Katyňský masakr: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Verze 17225366 uživatele Mrzout (diskuse) zrušena
značka: vrácení zpět
Mrzout (diskuse | příspěvky)
327 editací
Verze 17225461 uživatele Týnajger (diskuse) zrušena - zdůvodnění v diskuzi
značka: vrácení zpět
Řádek 1: Řádek 1:
[[Soubor:Trzy krzyze.jpg|náhled|vpravo|Památník Katyň-Charkov-Mednoje ve [[Svatokřížské hory|svatokřížských horách]], v Polsku]]
[[Soubor:Trzy krzyze.jpg|náhled|vpravo|Památník Katyň-Charkov-Mednoje ve [[Svatokřížské hory|svatokřížských horách]], v Polsku]]
[[Soubor:Katyn.png|náhled|Katyňský masakr]]
[[Soubor:Katyn.png|náhled|Katyňský masakr]]
'''Katyňský masakr''' nebo '''Katyňský zločin''' ({{Vjazyce2|pl|Zbrodnia katyńska}}) je označení pro povraždění [[Polsko|polských]] [[válečný zajatec|válečných]] i civilních zajatců vězněných v [[Sovětský svaz|sovětských]] [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]] a táborech pro válečné zajatce, které provedla [[NKVD]] v roce [[1940]]. Povražděno bylo přibližně 22 000<ref>{{Citace elektronického periodika
'''Katyňský masakr''' nebo '''Katyňský zločin''' ({{Vjazyce2|pl|Zbrodnia katyńska}}) je označení pro povraždění [[Polsko|polských]] [[válečný zajatec|válečných]] i civilních zajatců vězněných v [[Sovětský svaz|sovětských]] [[koncentrační tábor|koncentračních táborech]] a táborech pro válečné zajatce, které údajně provedla [[NKVD]] v roce [[1940]]. Povražděno bylo přibližně 22 000<ref>{{Citace elektronického periodika
| autor = ČTK
| autor = ČTK
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
Řádek 33: Řádek 33:
== Odhalení a lži ==
== Odhalení a lži ==
[[Soubor:Dmitry Medvedev 11 April 2011-8.jpeg|náhled|Ruský prezident Medveděv a polský prezident [[Bronislaw Komorowski]] uctívají v dubnu 2011 památku obětí Katyňského masakru]]
[[Soubor:Dmitry Medvedev 11 April 2011-8.jpeg|náhled|Ruský prezident Medveděv a polský prezident [[Bronislaw Komorowski]] uctívají v dubnu 2011 památku obětí Katyňského masakru]]
Po vypuknutí [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]] se [[polská exilová vláda]] pokoušela vymoci propuštění svých Sovětským svazem vězněných občanů a vojáků včetně těchto povražděných, o nichž se domnívala, že ještě žijí (nebo v to alespoň doufala). Stalin tehdy tvrdil, že ve zmatcích na začátku bojů uprchli a on o nich nic neví{{Zdroj?}}. V roce [[1943]] byly německou armádou u [[Katyň (sídlo)|Katyně]] objeveny první masové hroby<ref name="Kochańczyk-188">{{Citace monografie
Po vypuknutí [[Východní fronta (druhá světová válka)|Velké vlastenecké války]] se [[polská exilová vláda]] pokoušela vymoci propuštění svých Sovětským svazem vězněných občanů a vojáků včetně těchto povražděných, o nichž se domnívala, že ještě žijí (nebo v to alespoň doufala). Stalin tehdy tvrdil, že ve zmatcích na začátku bojů uprchli a on o nich nic neví{{Zdroj?}}. V dubnu [[1943]] byly německou armádou u [[Katyň (sídlo)|Katyně]] objeveny první masové hroby<ref name="Kochańczyk-188">{{Citace monografie
| příjmení = Kochańczyk
| příjmení = Kochańczyk
| jméno = Jan
| jméno = Jan
Řádek 46: Řádek 46:
| strany = 188
| strany = 188
| jazyk = polština
| jazyk = polština
}}</ref>, do nichž byli zmasakrovaní zajatci pohřbeni. Německo se pokusilo celou věc [[propaganda|propagandisticky]] využít, [[Sovětský svaz]] je na oplátku obvinil, že vraždění je jejich dílo. I v průběhu [[Norimberský proces|Norimberského procesu]] se Sovětský svaz nejprve pokusil svalit vinu za masakr na poražené Německo, to však nebylo reálné, neboť dostupné důkazy byly dost průkazné. Sovětský svaz přesto popíral svou vinu až do roku [[1990]], kdy tehdejší sovětský vůdce [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]] přiznal, že jde o zločin [[stalinismus|stalinismu]]. Posléze Sovětský svaz označil i zbylé masové hroby a vydal kopie klíčových dokumentů, včetně rozhodnutí o likvidaci zajatců podepsaného vedením SSSR.<ref name="lukes">{{Citace elektronického periodika
}}</ref>, do nichž byli zmasakrovaní zajatci pohřbeni. Německo se pokusilo celou věc [[propaganda|propagandisticky]] využít, [[Sovětský svaz]] je na oplátku obvinil, že vraždění je jejich dílo. V průběhu [[Norimberský proces|Norimberského procesu]] nebylo konstatováno, že vinu za masakr nese Sovětský svaz. Teprve v roce [[1990]], tehdejší sovětský vůdce [[Michail Sergejevič Gorbačov|Michail Gorbačov]] prohlásil, že jde o zločin [[stalinismus|stalinismu]]. Posléze Sovětský svaz vydal kopie klíčových dokumentů, včetně rozhodnutí o likvidaci zajatců podepsaného vedením SSSR.<ref name="lukes">{{Citace elektronického periodika
| autor = Igor Lukeš
| autor = Igor Lukeš
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
Řádek 68: Řádek 68:
| místo =
| místo =
| jazyk =
| jazyk =
}}</ref> případně jsou události Katyňského masakru zcela zpochybňovány.<ref name="lukes" /><ref>{{Citace elektronického periodika| autor = Milan Tůma
}}</ref> a události Katyňského masakru jsou zpochybňovány.<ref>{{Citace elektronického periodika| autor = Milan Tůma
| odkaz na autora =
| odkaz na autora =
| titul =Goebbelsova časovaná nálož Katyň (1)
| titul =Goebbelsova časovaná nálož Katyň (1)

Verze z 10. 5. 2019, 07:44

Památník Katyň-Charkov-Mednoje ve svatokřížských horách, v Polsku
Katyňský masakr

Katyňský masakr nebo Katyňský zločin (polsky Zbrodnia katyńska) je označení pro povraždění polských válečných i civilních zajatců vězněných v sovětských koncentračních táborech a táborech pro válečné zajatce, které údajně provedla NKVD v roce 1940. Povražděno bylo přibližně 22 000[1] mužů – zejména důstojníků a příslušníků inteligence.

Předehra

Polští vojáci zajatí Sověty během invaze do Polska

Poté, kdy nacistické Německo přepadlo 1. září 1939 Polsko a rozpoutalo tak druhou světovou válku v Evropě, se k jeho útoku v souladu s předchozími dohodami připojil dne 17. září i Sovětský svaz. Ten následně získal kromě území a porobeného obyvatelstva asi 15 000 válečných zajatců důstojnických hodností, k nimž připojil ještě asi 10 000 příslušníků inteligence (většinou rezervistů) zajatých mimo bojové operace. Ti byli vězněni ve zcela nevyhovujících podmínkách v západním Rusku, Bělorusku a na Ukrajině až do roku 1940, kdy vedení SSSR došlo na návrh šéfa NKVD Lavrentije Beriji k názoru, že není žádoucí, aby se „prominentní váleční zajatci“ obecně nepřátelsky smýšlející vůči SSSR a komunismu vůbec vrátili domů, a nechalo je povraždit.[2] Jako důvod likvidace se v příkazu k ní výslovně udává právě jejich nepřátelský postoj k SSSR a jeho režimu.[3]

Příkaz k vraždě navržený Berijou a podepsaný Stalinem, vrchním sovětským vůdcem, Klimentem Vorošilovem, významným maršálem Rudé armády, Molotovem, Sovětským diplomatem, a také Anastázem Mikojanem, vrchní autoritou Státního výboru obrany a souhlas k vraždě podepsaný Michailem Kalininem a Lazarem Kaganovičem

Masakr

Hlavní vraždění bylo koncentrováno na třech místech (Katyň, Kalinin a Charkov), kde bylo dohromady pozabíjeno asi 15 000 lidí (důstojníci), na řadě dalších míst však bylo v téže době po menších skupinkách povražděno dalších 10 000 (většinou příslušníci inteligence). Další řádově tisíce lidí byly povražděny v roce 1941. Z důvodu neshody, které z těchto zavražděných zahrnout pod pojem Katyňský masakr a které nikoliv, kolísají udávané počty obětí masakru, a to v rozmezí 15–28 tisíc lidí. Mezi zavražděnými byl například i bratr premiéra polské exilové vlády, generál Franciszek Sikorski, Xawery Czernicki či Jakub Wajda, otec režiséra Andrzeje Wajdy.

Poté, co již v roce 1939 provedli Němci na okupovaném polském území operace „Tannenberk“ a „Inteligence“, při kterých zahynulo kolem 60 tisíc předních Poláků a další byli odvlečeni do německých koncentračních táborů, znamenal Katyňský masakr další výraznou ztrátu v řadách polské elity.

  • Berijův doplněk
    Berijův doplněk
  • str. 2
    str. 2
  • str. 3
    str. 3
  • str. 4
    str. 4

Odhalení a lži

Ruský prezident Medveděv a polský prezident Bronislaw Komorowski uctívají v dubnu 2011 památku obětí Katyňského masakru

Po vypuknutí Velké vlastenecké války se polská exilová vláda pokoušela vymoci propuštění svých Sovětským svazem vězněných občanů a vojáků včetně těchto povražděných, o nichž se domnívala, že ještě žijí (nebo v to alespoň doufala). Stalin tehdy tvrdil, že ve zmatcích na začátku bojů uprchli a on o nich nic neví[zdroj?]. V dubnu 1943 byly německou armádou u Katyně objeveny první masové hroby[4], do nichž byli zmasakrovaní zajatci pohřbeni. Německo se pokusilo celou věc propagandisticky využít, Sovětský svaz je na oplátku obvinil, že vraždění je jejich dílo. V průběhu Norimberského procesu nebylo konstatováno, že vinu za masakr nese Sovětský svaz. Teprve v roce 1990, tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov prohlásil, že jde o zločin stalinismu. Posléze Sovětský svaz vydal kopie klíčových dokumentů, včetně rozhodnutí o likvidaci zajatců podepsaného vedením SSSR.[5] Přesto však panují stále nejasnosti, týkající se tehdejších událostí,[6] a události Katyňského masakru jsou zpochybňovány.[7] Na konci dubna roku 2010 byly elektronické kopie základních dokumentů o masakru na příkaz prezidenta Medveděva zveřejněny na stránkách ruské Federální archívní agentury.[8]

V listopadu 2010 ruská Státní duma schválila rezoluci, která prohlásila, že Katyňský masakr byl zločin provedený na přímý příkaz Stalina a dalších sovětských funkcionářů.[9] V roce 2011 označil Katyňský masakr za zločin ruský prezident Dmitrij Medveděv a prohlásil: "Odpovědnost za tento zločin nese tehdejší vedení Sovětského svazu. Snahy o nějaké jiné verze se neopírají ani o historické dokumenty, ani o morální důvody."[10]

  • Německé výkopové práce na hrobech
    Německé výkopové práce na hrobech
  • Jedno z nalezených mrtvých těl
    Jedno z nalezených mrtvých těl
  • Masový hrob v Katyni, 1943
    Masový hrob v Katyni, 1943
  • Němečtí vyšetřovatelé si prohlížejí nalezené předměty
    Němečtí vyšetřovatelé si prohlížejí nalezené předměty
  • Nalezený průkaz „Kapitán polské armády ve výslužbě“
    Nalezený průkaz „Kapitán polské armády ve výslužbě“
  • Zástupce Vichistické Francie Fernand de Brinon a ostatní v Katyni před hroby generálů Smorawińskiho a Bohatyrewicze, duben 1943
    Zástupce Vichistické Francie Fernand de Brinon a ostatní v Katyni před hroby generálů Smorawińskiho a Bohatyrewicze, duben 1943

Muzea a památníky

Existuje celá řada památníků připomínající masakr a jeho oběti, především v Polsku a na místech bývalého SSSR, kde k masakrům došlo. V roce 1993 otevřelo Muzeum polské armády ve Varšavě Katyňské muzeum.

Díla

Filmy

První filmy připomínající masakr vznikly na Západě. Po pádu komunismu v Polsku a dotčených zemích bývalého SSSR vznikla celá řada filmů i v tomto prostoru. Nejznámější z nich je film Andrzeje Wajdy Katyň z roku 2007.

Uctění obětí v roce 2007

  • Oheň zapálený na památku obětí.
    Oheň zapálený na památku obětí.
  • Na pietní akt se dostavil i tehdejší polský prezident Lech Kaczyński
    Na pietní akt se dostavil i tehdejší polský prezident Lech Kaczyński
  • Lech Kaczyński pronáší projev. V pozadí jsou příslušníci polské armády
    Lech Kaczyński pronáší projev. V pozadí jsou příslušníci polské armády
  • Pozůstalí, příbuzní a další lidé, kteří přišli vzdát úctu obětem
    Pozůstalí, příbuzní a další lidé, kteří přišli vzdát úctu obětem

Tragédie při uctění obětí v roce 2010

Související informace naleznete také v článku Havárie Tu-154 u Smolenska.

Dne 10. dubna 2010 při cestě na pietní akt zahynuli po pádu letadla Tupolev Tu-154 při přistání významní představitelé Polska, mimo jiné polský prezident Lech Kaczyński s manželkou Marií (pád letounu z téměř stovky pasažérů a členů posádky nikdo nepřežil).

Odkazy

Reference

  1. ↑ ČTK. Katyň: Symbol genocidy, válečných zločinů i mistrné propagandy. ihned.cz [online]. 10. 4. 2010, rev. 12. 4. 2010 [cit. 2010-04-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ "Zastřelit, psal Berija Stalinovi. Rusové zveřejnili dokumenty o Katyni". Hospodářské noviny. 28. dubna 2010.
  3. ↑ NKVD Order № 00794/B
  4. ↑ KOCHAŃCZYK, Jan. Polska-Rosja. Chorzów: Videograf, 2014. ISBN 978-83-7835-313-3. Kapitola Polski kompleks Stalina, s. 188. (polština) 
  5. ↑ Igor Lukeš. Katyň v. Chatyň. Dvě techniky lhaní o vraždách v katyňském lese. Respekt.cz [online]. 30. 5. 2008 [cit. 2010-04-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ Александр Борисович Широкорад. Katyň a Kozí Hory Jeden z ruských pohledů na složitou historii rusko-polských vztahů. Britské listy [online]. 30.9.2009 [cit. 2010-04-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ Milan Tůma. Goebbelsova časovaná nálož Katyň (1). Nový směr [online]. 30.9.2009 [cit. 2010-04-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ http://zpravy.idnes.cz/rusko-zverejnilo-utajovane-dokumenty-o-katyni-naridil-to-medvedev-1ft-/zahranicni.asp?c=A100428_101955_zahranicni_stf
  9. ↑ Russian parliament condemns Stalin for Katyn massacre. BBC News. 3. srpna 2011. Dostupné online. 
  10. ↑ "Byl to zločin, řekl Medveděv o Katyni. Slíbil Polákům nová fakta". Hospodářské noviny. 11. dubna 2011.

Literatura

  • ALLEN, Paul. Katyň. Stalinský masakr a triumf pravdy. Praha: Knižní klub, 2008. 487 s. ISBN 978-80-242-1978-3. 
  • HARZ, Maria. Bibliografia zbrodni katyńskiej. Materiały z lat 1943-1993 = Bibliography of the Katyń Crime. Materials from 1943-1993. Warszawa: Wojskowy Instytut Historyczny ; Centralna biblioteka Wojskowa, 1993. 174 s. (polsky, anglicky) 
  • KAISER, Gerd. Katyň. Státní zločin - státní tajemství. Praha: BB art, 2003. 399 s. ISBN 80-7341-075-3. 

Související články

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Katyňský_masakr&oldid=17226821“