Jan Procházka (spisovatel): Porovnání verzí
m odstranění chybného odkazu na Imdb |
úpr. |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{Infobox - spisovatel |
{{Infobox - spisovatel |
||
| místo narození = [[Ivančice]] <br />{{Vlajka a název|Československo}} |
|||
| místo úmrtí = [[Praha]] <br /> {{Vlajka a název|Československo}} |
|||
| děti = * [[Iva Procházková]] dcera |
|||
* [[Lenka Procházková]] dcera |
|||
}} |
|||
'''Jan Procházka''' ([[4. únor]]a [[1929]] [[Ivančice]] – [[20. únor]]a [[1971]] [[Praha]]) byl politik, český spisovatel a scenárista, otec spisovatelek [[Iva Procházková|Ivy Procházkové]] a [[Lenka Procházková|Lenky Procházkové]]. |
'''Jan Procházka''' ([[4. únor]]a [[1929]] [[Ivančice]] – [[20. únor]]a [[1971]] [[Praha]]) byl politik, český spisovatel a scenárista, otec spisovatelek [[Iva Procházková|Ivy Procházkové]] a [[Lenka Procházková|Lenky Procházkové]]. |
||
Verze z 5. 5. 2019, 21:39
| Jan Procházka | |
|---|---|
| Narození | 4. února 1929 Ivančice  Československo |
| Úmrtí | 20. února 1971 (ve věku 42 let) Praha Československo |
| Místo pohřbení | Košířský hřbitov |
| Povolání | spisovatel, politik, scenárista, dramaturg, filmový scenárista a prozaik |
| Ocenění | Státní cena Klementa Gottwalda (1963) medaile Za zásluhy |
| Politická příslušnost | Komunistická strana Československa |
| Děti |
|
 multimediální obsah na Commons | |
 citáty na Wikicitátech | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Jan Procházka (4. února 1929 Ivančice – 20. února 1971 Praha) byl politik, český spisovatel a scenárista, otec spisovatelek Ivy Procházkové a Lenky Procházkové.
Životopis
Pocházel z rolnické rodiny. Vystudoval Střední zemědělskou školu v Olomouci a pak nastoupil do módního mládežnického statku v blízkém Ondrášově.[1]. Pak změnil působiště i zaměstnání. Pracoval na zemědělském referátu krajského, brzy poté Ústředního výboru Čs.svazu mládeže. V roce 1956 napsal svou první knihu. V roce 1959 se stal dramaturgem a scenáristou Filmového studia Barrandov. V 60. letech byl členem ideologické komise ÚV KSČ, patřil k tzv. "reformnímu" křídlu KSČ. V letech 1968–1969 zastával funkci místopředsedy Svazu československých spisovatelů. Po roce 1969 byl během normalizace z politických důvodů zakázán a filmy, které byly podle jeho scénářů natočeny, neobsahovaly v titulcích jeho jméno (např. Už zase skáču přes kaluže, Páni kluci). Mezi jeho další scénáře patří Kočár do Vídně, který napsal spolu s Karlem Kachyňou, ten ho také v roce 1966 natočil.
Próza
- Zelené obzory – mladý agronom musí řešit v pohraničí problémy s místními lidmi, ale také své vlastní citové
- Přestřelka – moravské pohraničí, milostný vztah mladého pohraničníka a stíhání ilegálních uprchlíků
- Politika pro každého – publicistická kniha, zobrazující negativní jevy ve společnosti, v době normalizace hodně čtena studenty
- "Tři panny a Magdaléna" – Čtyři scénáře k úspěšným filmům (Vysoká zeď, Trápení, Závrať, Naděje), které autor převedl na novely a příběhy nazval jmény jejich hrdinek. Zachytil v nich s neobyčejnou znalostí ženské duše "citové procitání na rozcestí puberty" v prvních dvou (Jitka, Lenka), probouzející se ženství v postavě studentky ve třetí (Božena) a drama ženy, prošlé úskalími manželství, ve čtvrté (Magdalena).
- Ucho – filmová povídka o odposleších v 50. letech, které se nevyhýbaly ani komunistické smetánce. Pomocí krátkých, úderných vět vykresluje atmosféru strachu, která postihla dům náměstka ministra. Ministra Košaru zatkli a po noci hrůzy, kdy náměstek Ludvík očekává tajnou policii. Povídka byla zfilmována Karlem Kachyňou a patřila mezi nejdůkladněji uložené trezorové filmy; na veřejnost se dostala až roku 1990. V roce 2015 makedonský režisér Ivo Trajkov (který vystudoval na FAMU) natočil film Medena Nok (Noc bezMoci) podle tejto povídky Ucho[2].
- Ať žije republika (1965), zfilmován téhož roku
- Kočár do Vídně (1966), zfilmován téhož roku
- Svatá noc (1966) – psychologická drobnokresba, ve které se střetávají dva světy víry – křesťanské a komunistické, zfilmovan jako Noc nevěsty v roce 1967.
Další filmy podle scénářů Jana Procházky: Vysoká zeď, Trápení, Závrať, Naděje, Na kometě, Už zase skáču přes kaluže, Páni kluci, Městem chodí Mikuláš, Kráva.
Odkazy
Reference
- ↑ BARTOŠ, Josef; KOVÁŘOVÁ, Stanislava; TRAPL. Osobnosti českých dějin. Olomouc: ALDA, 1995. ISBN 80-85600-39-0. Kapitola Procházka Jan, s. 287.
- ↑ http://www.csfd.cz/film/406870-noc-bezmoci/prehled/
Literatura
- PROKOP, Vladimír. Přehled české literatury 20. století. Sokolov: O.K. - Soft, 2003.
- PROCHÁZKA, Jan. Ucho. Praha: Art-servis, 1990.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : II. díl : K–P. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 649 s. ISBN 80-7185-246-5. S. 630.
Externí odkazy
Osoba Jan Procházka ve Wikicitátech- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Jan Procházka (spisovatel)
- Jan Procházka na serveru totalita.cz
- Jan Procházka ve Slovníku české literatury po roce 1945
- Jan Procházka v Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století
- Jan Procházka na Kinoboxu
- Jan Procházka v Internet Movie Database (anglicky)
