Anton Ernst Beyer: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
N
 
m dokončení hesla
značka: editor wikitextu 2017
Řádek 1: Řádek 1:
{{Pracuje se||3. 5. 2019, 14:19 (CEST)}}{{Infobox - umělec
{{Infobox - umělec
}}
}}
'''Anton Ernst Beyer''' ([[11. duben|11. dubna]]<ref group="pozn.">Biografický slovník uvádí datum narození 11. června</ref> [[1704]] [[Opava]]– [[10. duben|10. dubna]] [[1773]] Opava) byl [[Slezsko|slezský]] měšťan a [[malíř]].

'''Anton Ernst Beyer''' ([[11. duben|11. dubna]] [[1704]] [[Opava]]– [[10. duben|10. dubna]] [[1773]] Opava) byl [[Slezsko|slezský]] měšťan a [[malíř]].


== Život ==
== Život ==
Narodil se v rodině opavského perníkáře Andrease Beyera a jeho ženy Barbory. Základy malířství získal v Opavě a pak se jako tovaryš vydal na zkušenou do světa pravděpodobně na počátku dvacátých let 18. století. Dne 15. září 1726 se oženil ve [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] s vdovou Annou Barborou, vdovou po mistru malířského cechu Abrahamu Luckischovi. V témže roce se stal měšťanem Svídnice a tam také zahájil, jako mistr cechu, svou kariéru. Z neznámých důvodů ukončil pobyt ve Svídnici a vrátil se zpět do Opavy s pravděpodobně druhou manželkou Veronikou. V Opavě se jim narodily dvě děti, které záhy zemřely. Dne 10. května 1731 se stal měšťanem Opavy a mistrem cechu malířů bez vlastního domu. Po smrti druhé ženy se v roce 1742 znovu oženil s Agnes Evou, dcerou Friederika Piskurka, bývalého starosty města Opavy. Po sňatku se jeho finanční situace natolik zlepšila, že 3. ledna 1745 zakoupil od zemského právníka Johanna Lehra nájemní dům na Židovské ulici za 420 zlatých, přičemž 100 zlatých složil v hotovosti a zbytek ve splátkách a do roku 1751 byl dům zaplacen. V roce 1755 se stal radním města Opavy, v roce 1769 byl porotcem u soudu a ke konci svého života zastával funkci předsedy městského soudu. <ref>{{Citace elektronického periodika
Narodil se v rodině opavského perníkáře Andrease Beyera a jeho ženy Barbory. Základy malířství získal v Opavě a pak se jako tovaryš vydal na zkušenou do světa pravděpodobně na počátku dvacátých let [[18. století]]. Dne 15. září 1726 se oženil ve [[Svídnice (Polsko)|Svídnici]] s Annou Barborou, vdovou po mistru malířského cechu Abrahamu Luckischovi. V témže roce se stal měšťanem Svídnice a tam také zahájil, jako mistr cechu, svou kariéru. Z neznámých důvodů ukončil pobyt ve Svídnici a vrátil se zpět do Opavy s pravděpodobně druhou manželkou Veronikou. V Opavě se jim narodily dvě děti, které záhy zemřely. Dne 10. května 1731 se stal měšťanem Opavy a mistrem cechu malířů bez vlastního domu. Po smrti druhé ženy se znovu oženil v roce 1742 s Agnes Evou, dcerou Friederika Piskurka, bývalého starosty města Opavy. Po sňatku se jeho finanční situace natolik zlepšila, že 3. ledna 1745 zakoupil od zemského právníka Johanna Lehra nájemní dům na Židovské ulici za 420 zlatých, přičemž 100 zlatých složil v hotovosti a zbytek ve splátkách a do roku 1751 byl dům zaplacen. V roce 1755 se stal radním města Opavy, v roce 1769 byl porotcem u soudu a ke konci svého života zastával funkci předsedy městského soudu. V roce 1760 ve věku padesáti let umřela jeho třetí žena a Beyer se znovu oženil v roce 1761 s mladou vdovou Marií Josefou Rotter, dcerou správce panství v [[Brantice|Branticich]]. Beyer zemřel 10. dubna 1773 v Opavě a jako vážený měšťan a ctěný malíř byl pochován v opavském farním kostele. <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = BEYER Anton Ernst 11.6.1704-10.4.1773 – Personal
| titul = BEYER Anton Ernst 11.6.1704-10.4.1773 – Personal
| url = http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/BEYER_Anton_Ernst_11.6.1704-10.4.1773
| url = http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php/BEYER_Anton_Ernst_11.6.1704-10.4.1773
| periodikum = biography.hiu.cas.cz
| periodikum = biography.hiu.cas.cz
| datum přístupu = 2019-05-03
| datum přístupu = 2019-05-03
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
}}</ref><ref name=":0">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kozieł
| příjmení = Kozieł
| jméno = Andrzej
| jméno = Andrzej
Řádek 22: Řádek 21:
| vydání = 2
| vydání = 2
| strany = 141–158
| strany = 141–158
}}</ref><ref>{{Citace monografie
}}</ref><ref name=":1">{{Citace monografie
| vydání = 1. vydání
| vydání = 1. vydání
| titul = Památky Těšínského knížectví
| titul = Památky Těšínského knížectví
Řádek 44: Řádek 43:
== Dílo ==
== Dílo ==


* Immaculata, [[Kostel svaté Hedviky (Opava)|farní kostel svaté Hedviky]] v Opavě
* [[Immaculata]], [[Kostel svaté Hedviky (Opava)|farní kostel svaté Hedviky]] v Opavě
* Svatý Jan Nepomucký, farní [[Kostel svatého Mikuláše (Bílovec)|kostel svatého Mikuláše v Bílovci]],
* Svatý Jan Nepomucký, farní [[Kostel svatého Mikuláše (Bílovec)|kostel svatého Mikuláše v Bílovci]],
* Nanebevzetí Panny Marie, klášterní kostl milosrdných bratří Nanebevzetí Panny Marie v Těšíně (Polsko), 1743
* Nanebevzetí Panny Marie, klášterní kostel milosrdných bratří Nanebevzetí Panny Marie v Těšíně (Polsko), 1743
* Nanebevzetí Panny Marie, skica pro obraz hlavního oltáře opavského farního kostela, 1755 (dnes uložena ve Slezském zemském muzeu);
* Nanebevzetí Panny Marie, skica pro obraz hlavního oltáře opavského farního kostela, 1755 (uložena ve [[Slezské zemské muzeum|Slezském zemském muzeu]]);
* předloha pro rytinu Panny Marie Hrabyňské, 1756 (dnes nezvěstná);
* předloha pro rytinu Panny Marie Hrabyňské, 1756 (nezvěstná);
* cyklus obrazů (Nanebevzetí Panny Marie pro hlavní oltář a čtaři obrazy: sv. [[František Xaverský]], sv. [[František z Assisi]], [[Barbora z Nikomédie|sv. Barbora]] a [[Kateřina Alexandrijská|sv. Kateřina]]) pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hrabyni, 1757 a 1758, (dochovaly se účty o zaplacení obrazů)<ref name=":0" />
* Madona se sv. Bernardem, Smrt sv. Josefa, Anděl Strážce, pět obrazů ze života Panny Marie, 1763–66, cisterciácký [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jemielnice)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]] v Jemielnici (Polsko).
* Madona se sv. Bernardem, Smrt sv. Josefa, Anděl Strážce, pět obrazů ze života Panny Marie, 1763–66, cisterciácký [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Jemielnice)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]] v Jemielnici (Polsko).
* Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, 1727, kostel svatého Michala apoštola, Dobroměř (Polsko)
* Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, 1727, kostel svatého Michala apoštola, Dobroměř (Polsko)
* Svatá Trojice a pět archandělů, 1727, Dobroměř
* Svatá Trojice a pět archandělů, boční oltář, 1727, kostel svatého Michala apoštola, Dobroměř (Polsko)
* Oltář v kostele Svaté Trojice Olešnice, (Polsko), kolem roku 1744
* Oltář v kostele Svaté Trojice [[Olešnice (Polsko)|Olešnice]], (Polsko), kolem roku 1744, [[freska]] na zdi [[kněžiště]], zničena v roce 1945, věrná rekonstrukce z let 1960–1962 malířky Renaty Dubiel
*Sv. Jan Nepomucký, boční oltář, 1744, kostel Svaté Trojice, Olešnice (Polsko)
* Svatý František Xaverský, 1766–1767, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jemielnice (Polsko)
* Svatý František Xaverský, 1766–1767, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jemielnice (Polsko)
* Immaculata, 1766–1767, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jemielnice (Polsko)
* Immaculata, 1766–1767, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jemielnice (Polsko)
* Vize svatého Bernarda z Clairvaux, 1766–1767, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jemielnice (Polsko)
* Vize svatého Bernarda z Clairvaux, 1766–1767, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jemielnice (Polsko)
* Svatý Jan Nepomucký, kostel svatého Michala archanděla, Prudnik
* Svatý Jan Nepomucký, kostel svatého Michala archanděla, [[Prudník|Prudnik]],
* hlavní oltář, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Opava, 1753–1755, (společně s [[Johann Georg Lehnert|Johannem Georgem Lehnerem]], model ve [[Slezské zemské muzeum|Slezském zemském muzeu]]), oltář shořel při požáru v roce 1758<ref name=":1" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Model hlavního oltáře pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě
| url = https://www.europeana.eu/portal/record/2024006/U_1_B.html
| periodikum = Europeana Collections
| datum přístupu = 2019-05-03
| jazyk =
}}</ref>


== Odkazy ==
== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="pozn." />


=== Reference ===
=== Reference ===
Řádek 66: Řádek 77:


* KOZIEŁ, Andrzej. W Świdnicy, Opawie i na całym Śląsku Anton Ernst Beyer (1704–1773) i jego malarska twórczość. 2015.
* KOZIEŁ, Andrzej. W Świdnicy, Opawie i na całym Śląsku Anton Ernst Beyer (1704–1773) i jego malarska twórczość. 2015.
* KOZIEŁ, Andrzej. Anton Ernst Beyer (1704-1773) i jego obraz Wniebowzięcie NMP w ołtarzu głównym kościoła klasztornego Bonifratrów w Cieszynie, Památky Těšínského knížectví, 1. vydání, Praha, 2016. <nowiki>ISBN 978-80-86890-93-7</nowiki> ,s. 137–149
* KOZIEŁ, Andrzej. Anton Ernst Beyer (1704-1773) i jego obraz Wniebowzięcie NMP w ołtarzu głównym kościoła klasztornego Bonifratrów w Cieszynie, Památky Těšínského knížectví, 1. vydání, Praha, 2016. ISBN 978-80-86890-93-7,s. 137–149

=== Související články ===


=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===

Verze z 3. 5. 2019, 22:42

Anton Ernst Beyer
Narození11. června 1704
Opava
Úmrtí10. dubna 1773 (ve věku 68 let)
Opava
Povolánímalíř
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Anton Ernst Beyer (11. dubna[pozn. 1] 1704 Opava10. dubna 1773 Opava) byl slezský měšťan a malíř.

Život

Narodil se v rodině opavského perníkáře Andrease Beyera a jeho ženy Barbory. Základy malířství získal v Opavě a pak se jako tovaryš vydal na zkušenou do světa pravděpodobně na počátku dvacátých let 18. století. Dne 15. září 1726 se oženil ve Svídnici s Annou Barborou, vdovou po mistru malířského cechu Abrahamu Luckischovi. V témže roce se stal měšťanem Svídnice a tam také zahájil, jako mistr cechu, svou kariéru. Z neznámých důvodů ukončil pobyt ve Svídnici a vrátil se zpět do Opavy s pravděpodobně druhou manželkou Veronikou. V Opavě se jim narodily dvě děti, které záhy zemřely. Dne 10. května 1731 se stal měšťanem Opavy a mistrem cechu malířů bez vlastního domu. Po smrti druhé ženy se znovu oženil v roce 1742 s Agnes Evou, dcerou Friederika Piskurka, bývalého starosty města Opavy. Po sňatku se jeho finanční situace natolik zlepšila, že 3. ledna 1745 zakoupil od zemského právníka Johanna Lehra nájemní dům na Židovské ulici za 420 zlatých, přičemž 100 zlatých složil v hotovosti a zbytek ve splátkách a do roku 1751 byl dům zaplacen. V roce 1755 se stal radním města Opavy, v roce 1769 byl porotcem u soudu a ke konci svého života zastával funkci předsedy městského soudu. V roce 1760 ve věku padesáti let umřela jeho třetí žena a Beyer se znovu oženil v roce 1761 s mladou vdovou Marií Josefou Rotter, dcerou správce panství v Branticich. Beyer zemřel 10. dubna 1773 v Opavě a jako vážený měšťan a ctěný malíř byl pochován v opavském farním kostele. [1][2][3]

Dílo

  • Immaculata, farní kostel svaté Hedviky v Opavě
  • Svatý Jan Nepomucký, farní kostel svatého Mikuláše v Bílovci,
  • Nanebevzetí Panny Marie, klášterní kostel milosrdných bratří Nanebevzetí Panny Marie v Těšíně (Polsko), 1743
  • Nanebevzetí Panny Marie, skica pro obraz hlavního oltáře opavského farního kostela, 1755 (uložena ve Slezském zemském muzeu);
  • předloha pro rytinu Panny Marie Hrabyňské, 1756 (nezvěstná);
  • cyklus obrazů (Nanebevzetí Panny Marie pro hlavní oltář a čtaři obrazy: sv. František Xaverský, sv. František z Assisi, sv. Barbora a sv. Kateřina) pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Hrabyni, 1757 a 1758, (dochovaly se účty o zaplacení obrazů)[2]
  • Madona se sv. Bernardem, Smrt sv. Josefa, Anděl Strážce, pět obrazů ze života Panny Marie, 1763–66, cisterciácký kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jemielnici (Polsko).
  • Apoteóza svatého Jana Nepomuckého, 1727, kostel svatého Michala apoštola, Dobroměř (Polsko)
  • Svatá Trojice a pět archandělů, boční oltář, 1727, kostel svatého Michala apoštola, Dobroměř (Polsko)
  • Oltář v kostele Svaté Trojice Olešnice, (Polsko), kolem roku 1744, freska na zdi kněžiště, zničena v roce 1945, věrná rekonstrukce z let 1960–1962 malířky Renaty Dubiel
  • Sv. Jan Nepomucký, boční oltář, 1744, kostel Svaté Trojice, Olešnice (Polsko)
  • Svatý František Xaverský, 1766–1767, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jemielnice (Polsko)
  • Immaculata, 1766–1767, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jemielnice (Polsko)
  • Vize svatého Bernarda z Clairvaux, 1766–1767, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jemielnice (Polsko)
  • Svatý Jan Nepomucký, kostel svatého Michala archanděla, Prudnik,
  • hlavní oltář, kostel Nanebevzetí Panny Marie, Opava, 1753–1755, (společně s Johannem Georgem Lehnerem, model ve Slezském zemském muzeu), oltář shořel při požáru v roce 1758[3][4]

Odkazy

Poznámky

  1. Biografický slovník uvádí datum narození 11. června

Reference

  1. BEYER Anton Ernst 11.6.1704-10.4.1773 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 
  2. a b KOZIEŁ, Andrzej. W Świdnicy, Opawie i na całym ŚląskuAnton Ernst Beyer (1704–1773) i jego malarska twórczość. S. 141–158. HISTORICA REVUE PRO HISTORII A PŘÍBUZNÉ VĚDY [online]. 2015 [cit. 2019-05-03]. S. 141–158. Dostupné online. 
  3. a b KOZIEŁ, Andrzej. Památky Těšínského knížectví. 1. vydání. vyd. Praha: Artefactum, 2016. 260 pages s. Dostupné online. ISBN 9788086890937, ISBN 8086890937. OCLC 1020858366 Kapitola Anton Ernst Beyer (1704-1773) i jego obraz Wniebowzięcie NMP w ołtarzu głównym kościoła klasztornego Bonifratrów w Cieszynie, s. 137–149. 
  4. Model hlavního oltáře pro kostel Nanebevzetí Panny Marie v Opavě. Europeana Collections [online]. [cit. 2019-05-03]. Dostupné online. 

Literatura

  • KOZIEŁ, Andrzej. W Świdnicy, Opawie i na całym Śląsku Anton Ernst Beyer (1704–1773) i jego malarska twórczość. 2015.
  • KOZIEŁ, Andrzej. Anton Ernst Beyer (1704-1773) i jego obraz Wniebowzięcie NMP w ołtarzu głównym kościoła klasztornego Bonifratrów w Cieszynie, Památky Těšínského knížectví, 1. vydání, Praha, 2016. ISBN 978-80-86890-93-7,s. 137–149

Externí odkazy