Květná neděle: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 193.179.109.10 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Khamul1
značky: nahrazeno rychlé vrácení zpět
Řádek 33: Řádek 33:
=== Externí odkazy ===
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=Květná neděle}}
* {{Otto|heslo=Květná neděle}}
* {{Otto|heslo=Květná neděle}}
* [http://www.ceskevelikonoce.cz/kvetna-nedele/ Web České velikonoce]
* [http://www.ceskevelikonoce.cz/kvetna-nedele/ Web České velikonoce]

Verze z 24. 4. 2019, 16:39

Vjezd Ježíše do Jeruzaléma, freska z presbytáře kostela „Hosana“ v Betfage (Izrael)

Květná neděle (latinsky Dominica in palmis , Palmare nebo též Pašijová neděle latinsky De passione Domini) je označení pro šestou a zároveň poslední neděli postní. Připomíná jednak slavný vjezd Ježíše do Jeruzaléma a zároveň se při bohoslužbách předčítá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije (utrpení – latinsky Passio). Název svátku je odvozen od květů, jimiž bývají kostely vyzdobeny a které mají připomínat palmové větve, jimiž lid vítal Ježíše. V našich zemích se k tomuto účelu užívá tzv. kočiček, tedy vrbových větviček s částečně rozvitými pupeny.

Historie

Zpráva poutnice Etherie z 5. století uvádí, že se v Jeruzalémě v ten den za časného odpoledne shromažďovali křesťané na Olivové hoře a po bohoslužbě šli s palmovými či olivovými ratolestmi v rukou do Jeruzaléma. Brzy se tento obřad s průvodem rozšířil nejprve v křesťanských církvích Východu.

Na Západě v Gálii a v Hispánii už v 6. století existoval název Květná neděle. Průvod s ratolestmi však nebyl ještě znám. Svěcení a užívání ratolestí je v západní církvi doloženo až v 8. století. Brzy nato se v severněji položených zemích začaly používat místo palmových ratolestí jakékoliv vyrašené větvičky. Největší oblibu si získaly rozkvetlé ratolesti vrby jívy.

Liturgie

Začátek bohoslužeb o Květné neděli je nesen v duchu slavného vjezdu Ježíše do Jeruzaléma. Průvod s ratolestmi je podle Římského ritu a daných okolností možno uskutečnit z místa mimo kostel. Za zpěvu se věřící ubírají do kostela. Při bohoslužbě slova v kostele se předčítá, nebo zpívá zpráva o umučení Ježíše Krista tzv. Pašije. Liturgická barva je červená.

Odkazy

Literatura

  • ADAM, Adolf. Liturgický rok; historický vývoj a současná praxe. Praha: Vyšehrad, 1998. ISBN 80-7021-269-1. Kapitola Květná neděle, s. 111–113. 

Související články

Externí odkazy