Vlaštovka obecná: Porovnání verzí
m Editace uživatele 80.95.97.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Khamul1 značka: rychlé vrácení zpět |
značka: editace z Vizuálního editoru |
||
| Řádek 43: | Řádek 43: | ||
== Hnízdění == |
== Hnízdění == |
||
[[Soubor:Hirundo rustica Rauchschwalbe1.jpg|náhled|Krmení mláďat]] |
[[Soubor:Hirundo rustica Rauchschwalbe1.jpg|náhled|Krmení mláďat]] |
||
Hnízdí v květnu až srpnu |
Hnízdí v květnu až srpnu, dvakrát až třikrát ročně. Stavba hnízda vlaštovkám trvá 2 týdny. [[Ptačí hnízdo|Hnízdo]] je miskovité z hliněných, [[slina]]mi slepených hrudek, nahoře otevřené, vystlané stébly a [[peří]]m. |
||
Samice snáší 3-7 bílých, červenohnědě skvrnitých [[Vejce|vajec]], na kterých sedí sama po dobu 14–17 dní. Při jednom příletu rodič nabídne potravu jednomu mláděti. Mláďata opouštějí hnízdo po 19–23 dnech, ale ještě dalších 14–16 dní je oba rodiče krmí. První týden se ještě na noc vracejí do hnízda, ale potom jsou již matkou, která se chystá k dalšímu zahnízdění, odháněna. |
Samice snáší 3-7 bílých, červenohnědě skvrnitých [[Vejce|vajec]], na kterých sedí sama po dobu 14–17 dní. Při jednom příletu rodič nabídne potravu jednomu mláděti. Mláďata opouštějí hnízdo po 19–23 dnech, ale ještě dalších 14–16 dní je oba rodiče krmí. První týden se ještě na noc vracejí do hnízda, ale potom jsou již matkou, která se chystá k dalšímu zahnízdění, odháněna. |
||
Verze z 22. 4. 2019, 17:18
 Vlaštovka obecná | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | Živočichové (Animalia) |
| Kmen | Strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | Ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | pěvci (Passeriformes) |
| Čeleď | Vlaštovkovití (Hirundinidae) |
| Rod | Vlaštovka (Hirundo) |
| Binomické jméno | |
| Hirundo rustica L., 1758 | |
 Areál rozšíření | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica; L., 1758) je známý tažný pták z čeledi vlaštovkovitých. Podobně vypadající ptáci, kteří jsou někdy za ni považováni, jsou příbuzní jiřička obecná a břehule říční a nepříbuzný, ale podobný rorýs obecný.
Popis
- Délka těla: 19 cm
- Hmotnost: 20 g
- Rozpětí křídel: 32–35cm.
Vlaštovka obecná má dlouhý vidlicovitý ocas a dlouhá špičatá křídla. Čelo, brada a hrdlo je rezavě hnědé, svrchní strana těla jednolitě modročerně lesklá, spodní bílá (hruď, břicho a spodní krovky ocasní). Ocasní pera mají zespodu řadu bílých skvrn před koncem ocasu. Samec se od samice liší delšími ocasními pery. Mláďata mají mátově zbarvené hrdlo i svrchní stranu těla a méně vykrojený ocas.
Hlas
Vlaštovka obecná je zpěvný pták. Zpěv je hlasité typické štěbetání v různých tóninách přerušované cvrlikáním. Vábení je „vittvitt“.
Potrava
Vlaštovky se živí létajícím hmyzem, který chytají v letu nebo sbírají z vodní hladiny. Takto za letu dokonce i pijí. V době dlouhotrvajících dešťů trpí hlady, protože hmyz nelétá a ony si jinak než v letu potravu obstarat neumějí.
Rozšíření
Rozšířena je v Evropě, velké části Asie, Severní Americe a severní Africe. Evropské vlaštovky zimují v jižní Africe, kam odlétají na přelomu září a října, zpátky se vracejí v dubnu.
Způsob života
Vlaštovka je silně synantropní, žije v obydlených kulturních krajinách, většinou hnízdí uvnitř budov, zvláště v objektech s chovy hospodářských zvířat (např. chlévy - kravíny, vepříny) v koloniích i jednotlivě. Vzhledem k tomu, že těchto objektů ubývá, stavy vlaštovek se v poslední době snižují.
Hnízdění
Hnízdí v květnu až srpnu, dvakrát až třikrát ročně. Stavba hnízda vlaštovkám trvá 2 týdny. Hnízdo je miskovité z hliněných, slinami slepených hrudek, nahoře otevřené, vystlané stébly a peřím.
Samice snáší 3-7 bílých, červenohnědě skvrnitých vajec, na kterých sedí sama po dobu 14–17 dní. Při jednom příletu rodič nabídne potravu jednomu mláděti. Mláďata opouštějí hnízdo po 19–23 dnech, ale ještě dalších 14–16 dní je oba rodiče krmí. První týden se ještě na noc vracejí do hnízda, ale potom jsou již matkou, která se chystá k dalšímu zahnízdění, odháněna.
Ochrana
_-_Hirundo_rustica_(030b).jpg)
in Nederlandsche Vogelen
(en:Dutch Birds), Vol. 1 (1770)
Protože vlaštovka je v ČR ohrožená, je shazování jejich hnízd pokutováno. Nesmějí se shazovat ani použitá hnízda, protože vlaštovky se do nich mohou příští rok zase vrátit.
Ochrana interiéru budovy se tedy musí provést preventivně (např. sítí v okně) před započetím jakéhokoliv pokusu o hnízdění, nesmí se bránit ani dalšímu hnízdění po skončení předchozího. Zraněnou vlaštovku je nutné bezodkladně předat k ošetření do záchranné stanice, chov v zajetí je zakázán (viz zákon o ochraně přírody a krajiny).
Predátoři a ohrožení
Vlaštovky loví převážně ostříž lesní, ostříž jižní a sokol stěhovavý. V Africe je loví zase marabu africký. Na zimovištích je loví lidé jako zdroj obživy. V Jižní Evropě je lidé loví nelegálně, neboť lov volně žijících ptáků, kteří nejsou lovnou zvěří, je v EU zakázán. Nejvíce jsou ohrožené špatným počasím. V roce 1974 byl chladný a deštivý podzim, kdy uhynuly hlady tisíce ptáků.
Slovanská mytologie
Slované vlaštovky považovali za posly jara a zároveň za posmrtné zosobnění lidské duše. Na posvátné soše boha Rujevíta v městě Korenica, (dnešním Garzu) na Rujáně, měly hnízdo pod ústy sochy zpodobněného božstva. Byly považovány za nedotknutelné, jejich hnízda i trus byly tabu.
Ocenění
- Česká společnost ornitologická - Pták roku 1992
Reference
- ↑ Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27]
Literatura
- JÜRGEN, Nikolai; SINGER, Detlef. Ptáci: praktická příručka k určování evropských a našich ptáků. Praha: Slovart, 2005. ISBN 80-7209-685-0. S. 170.
- Šťastný, K.; Drchal, K. Naši pěvci. Praha : SZN, 1984. 174 S.
