Emil Holub

Doktor medicíny Emil Holub
Narození	7. října 1847 Holice Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	21. února 1902 (ve věku 54 let) Vídeň Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Alma mater	Univerzita Karlova
Povolání	objevitel, lékař, kartograf, etnograf, spisovatel, zoolog, světoběžník, zoologický sběratel a sběratel rostlin
Ocenění	Řád Františka Josefa
Choť	Rosa Hofová
Příbuzní	Josef Špíral (bratranec)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

matriční zápis o narození a křtu Emila Holuba (matrika N 1845-1853 Holice (SOA Zámrsk))

Emil Holub, křtěný Emilian Carl Johann Holub (7. října 1847 Holice – 21. února 1902 Vídeň) byl český lékař, cestovatel, kartograf a etnograf v Africe. Během dvou pobytů v jižní Africe v letech 1872–1879 a 1883–1887 zde vykonal několik vědeckých výprav a pořídil rozsáhlou přírodovědnou a etnografickou sbírku.

Životopis

Mládí a studia

Narodil se v Holicích v rodině lékaře Františka Holuba a jeho manželky Anny, rozené Ebertové. V roce 1857 se rodina přestěhovala do Pátku nad Ohří. V dětství četl africký cestopis Davida Livingstona, který jej podle jeho pozdějších slov silně ovlivnil. První ročník gymnázia studoval na německém reálném gymnáziu v Praze, další ročníky pak na německém gymnáziu v Žatci, kde maturoval v roce 1866. Chtěl studovat přírodní vědy a archeologii, ale na přání otce začal studovat na lékařské fakultě Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde 24. února 1872 promoval a získal titul doktor medicíny.

První africká cesta

Za podpory Vojtěcha Náprstka odjel 18. května 1872 na svou první cestu do jižní Afriky. Vyplul z anglického Southamptonu a po krátkém mezipřistání v Kapském Městě se vylodil 8. července v Port Elizabeth. Díky doporučení tamějšího rakouského konzula Adlera zde začal pracovat jako lékař v evropských rodinách. 26. srpna 1872 odešel vykonávat lékařskou praxi v městě Dutoitspan (nyní předměstí Beaconsfield v Kimberley) mezi hledači diamantů. V březnu 1873 se přidal ke konvoji místních lovců na dvouměsíční cestu – „vědecké safari“ na území bečuánského kmene, kde získal první zkušenosti s domorodci a výstrojí. Sestavil přírodovědnou sbírku, kterou ve dvaceti bednách odeslal Náprstkovi do Prahy.

Dne 3. listopadu 1873 vyrazil na druhou vědeckou výpravu se zaměřením na sbírku etnografických materiálů, z níž se vrátil 7. dubna 1874. Probádal východní okraj pouště Kalahari a navštívil Šošong, hlavní sídlo kmene Bamangwatů. Zpět se vracel podél řeky Limpopo. Třetí expedici vykonal od 2. března 1875 do listopadu 1877, při níž podnikl cestu k řece Zambezi a zpracoval první detailní mapu oblasti Viktoriiných vodopádů. Dorazil až do Šešeke, hlavního sídla kmene Loziů (Bartostů, Maruců), kde se setkal s jejich králem Sipopem. Sipopo byl krutý tyran, ale Holuba si oblíbil a poskytl mu prostředky na plavbu po řece Zambezi. Ta však neskončila příliš šťastně, neboť Holub i s domorodým doprovodem ztroskotal v peřejích, kde se utopily jeho sbírky, cestovní deníky i několik domorodých veslařů.

Po tomto neúspěchu se Holub rozhodl k návratu. 5. srpna 1879 se vydal na zpáteční cestu do Evropy. Do Prahy s sebou vzal i bečuánskou dívku Bellu. Vrátil se 18. října téhož roku a začal přednášet po celém území Rakouska-Uherska a psát články. Napsal a vydal první knižní popis Viktoriiných vodopádů, vydaný anglicky v Grahamstownu roku 1879. Na Střeleckém ostrově uspořádal velkou výstavu. V letech 1880–1881 vydal cestopis Sedm let v jižní Africe – příhody, výzkumy a lovy na cestách mých od polí diamantových až k řece Zambesi (1872–1879). Dne 2. listopadu 1883 se ve Vídni oženil s osmnáctiletou dívkou Rosou (Růženou) Hofovou (1865–1958).

Druhá africká cesta

Výstava Emila Holuba 1892 – Mašukulumbská vesnice

Výstava Emila Holuba 1892 – Mašupiové

Díky podpoře veřejnosti i císařského dvora připravoval druhou cestu do Afriky, při níž chtěl z Kapského Města projít celým kontinentem až do Káhiry. V případě komplikací by se obrátil k východu na pobřeží Indického oceánu. Vyplul 22. listopadu 1883 a 22. prosince přistál v Kapském Městě. Provázela jej manželka Růžena (Rosa) a šest mužů, které si vybral pomocí konkurzu: Josef Špíral ze Šťáhlav, Antonín Halouska z Rajhradu, Osvald Söllner a Karel Bukač z Vídně, Ignác Leeb z dolnorakouského Harmansdorfu a János Fekete z maďarského Csongrádu. Každý muž z této šestice ovládal alespoň dvě užitečná řemesla. Expedice směřovala z Kapského města přes řeky Oranje a Vaal do země Bečuánců a Bamangwatů v dnešní Botswaně a dále přes území Loziů (Maruců), Supiů (Mašupiů a Tongů (Matoků) do dnešní Zambie. Na cestě došlo k mnohým nesnázím, jako byl např. úhyn tažných volů po požití jedovatých rostlin, expedice byla poté odkázána pouze na služby domorodých nosičů. Josef Špíral a Karel Bukač zemřeli na malárii nedaleko Viktoriiných vodopádů. Kvůli špatnému zdravotnímu stavu poslal Holub Antonína Halouska domů. V létě roku 1886 Holub opustil území Tongů a vydal se do země bojovných Mašukulumbů (Ilů), kteří nosili zvláštní špičaté účesy. Holub byl prvním Evropanem, který navštívil jejich území. 2. srpna 1886 bojovní Mašukulumbové přepadli Holubův tábor u vesnice Galulongy a zabili Osvalda Söllnera. Zároveň ukradli podstatnou část zásob, zničili sbírky i deníkové záznamy. Holub s manželkou a zbývajícími dvěma pomocníky museli uprchnout zpět na území Tongů. Zde byl Ignác Leeb těžce zraněn levhartem a Holub i jeho manželka vážně onemocněli. V cestě už Holub nemohl pokračovat a musel se vrátit zpět. Koncem září roku 1887 přijel do Čech. Přesto se mu podařilo shromáždit mnoho přírodovědného i etnografického materiálu a poznatků, které byly oceňovány ve vědeckých kruzích u nás, v Německu, Francii a Anglii. Plánoval ještě třetí výpravu do Afriky v roce 1889. Tentokrát měl zamířit na popud Leopolda II. do Belgického Konga. Zdravotní stav mu to již nedovolil.

Po návratu z druhé africké cesty

Vydal knihu Druhá cesta po Africe – Z Kapského Města do země Mašukulumbů. Uspořádal dvě velké výstavy (1891 ve Vídni a 1892 v Praze), které navštívilo 190 000 návštěvníků. Pro nízké vstupné však výstavy skončily finanční ztrátou. Nepodařilo se mu získat prostor pro trvalé umístění svých sbírek (okolo 13 000 předmětů) a začal je po částech rozprodávat nebo je i daroval muzeím, vědeckým institucím a školám. V roce 1894 odjel na dva roky přednášet do USA. V Africe překonal malárii a další tropické nemoci, které se pak projevily na jeho zdravotním stavu v posledních letech života. Zemřel ve Vídni 21. února 1902. Pohřben byl 24. února 1902 v „čestném hrobě“ (Ehrengrab) na Wiener Zentralfriedhof (skupina 14 A, číslo 11).

Manželka Růžena Holubová

Manželka Emila Holuba se narodila 11. května 1865 ve Vídni jako Rosa Hofová. S Emilem Holubem se seznámila po jeho návratu z první africké cesty, když ve Vídni ukládal sbírkové předměty. Čtyři roky byla jeho spolupracovnicí a na druhou cestu do Afriky ho doprovázela. Své křestní jméno Rosa si počeštila na Růžena. S Emilem Holubem žila ve Vídni až do jeho smrti. V roce 1920 jí město Holice udělilo čestné občanství a domovské právo, v roce 1947 jí bylo navráceno československé občanství.

Konec života prožila se svou sestrou v Hietzingu u Vídně a několikrát navštívila Československo. V roce 1957 ji ve vídeňském bytě navštívili cestovatelé Miroslav Zikmund a Jiří Hanzelka. Zemřela 28. září 1958 ve věku 93 let a v závěti odkázala zbylé věci po manželovi Holicím. Je pochována spolu s Emilem Holubem v Vídni.

Africké muzeum Dr. Emila Holuba v Holicích

Dílo

Sbírky

• hlavní soubor sbírek je v Africkém muzeu v Holicích, otevřeném roku 1970.
• Osobní doklady, deníky, zápisníky, diplomy, kresby, fotografie, výstřižky jsou v Náprstkově muzeu v Praze
• jednotliviny jsou v muzeích ve Vídni

Publikace

Národní knihovna ČR eviduje 29 odborných publikací, jejichž autorem je Emil Holub a které byly vydány za jeho života. Během prvního pobytu v Africe vydal dvě publikace anglicky, dále už pak převážně česky a německy (často vycházely ve stejném roce obě jazykové mutace). První českou knihu Emila Holuba vydal J. Otto v roce 1880: Sedm let v jižní Africe : příhody, výzkumy a lovy na cestách mých od polí diamantových až k řece Zambesi : (1872–1879). Díl prvý Posmrtných vydání se díla Emila Holuba dočkala až po druhé světové válce, kdy v roce 1948 vydali Toužimský a Moravec Černý ráj: Příjezd do jižní Afriky a první cesta – První část cestopisu Sedm let v jižní Africe : (1872–1873) a v roce 1952 vydala Osvěta Praha reprint vydání z roku 1881 Velké dobrodružství : cesta po Zambezi (výzdoba knihy Karel Liebscher ). V dalších letech pak vyšly knihy Emila Holuba též v němčině, angličtině a ruštině.

Náhrobek na Vídeňském ústředním hřbitově

Pocty a odkazy v kultuře

Film

• Podle románu Edvarda Valenty Druhé housle natočil v roce 1952 režisér Miloš Makovec film Velké dobrodružství. Emila Holuba hrál Otomar Krejča, Růženu Holubovou Antonie Hegerlíková.
• Emil Holub s manželkou Růženou se též objevili v anekdotické sekvenci filmu Jára Cimrman, ležící, spící (1983, režie Ladislav Smoljak). Emila Holuba hrál Jiří Zahajský, Růženu Holubovou Nina Divíšková.
• V roce 1998 natočila Česká televize dokumentární film Po stopách Emila Holuba

Sochy

• Pomník od Jindřicha Soukupa byl odhalen roku 1949 v Holicích.
• Pomník z černého mramoru s bustou Emila Holuba od zimbabwského sochaře Last Mahwahwa byla odhalena ke 130. výročí od první návštěvy Viktoriiných vodopádů, z iniciativy Velvyslanectví ČR v Harare před Národním muzeem Zambie ve městě Livingstone (na zambijské straně vodopádů. Sochu slavnostně odhalili velvyslanci České republiky Jaroslav Olša, jr. a Rakouské republiky Michael Brunner.
• Busta Emila Holuba je v Náprstkově muzeu v Praze.

Literatura

• Edvard Valenta Druhé housle (1943),
• František Běhounek Na sever od Zambezi (1946)
• Vojtěch Lev Za velkým dobrodružstvím (1947)
• Jiří Baum: Holub a Mašukulumbové
• Bohumil Bauše: Život a cesty Dr. Emila Holuba
• Ctibor Votrubec: Jihoafrické cesty Emila Holuba,
• J. V. Želízko: Život a utrpení afrického cestovatele dr. E. Holuba v posledních dopisech
• J. M. Dlouhý: Neznámý dr. Emil Holub.

Ostatní

• V roce 1993 věnovala česká pubrocková kapela Tři sestry Emilu Holubovi píseň Lidojedi (zařazena do alba Švédská trojka).
• 31. ledna 1999 získává gymnázium v Holicích čestný název Gymnázium Dr. Emila Holuba.
• 20. února 2002 Česká národní banka vydala stříbrnou minci nominálu 200 Kč k připomenutí 100 let od úmrtí Dr. Emila Holuba.
• V letech 2002–2006 zorganizovalo Velvyslanectví ČR v Harare řadu akcí spjatých s propagací Emila Holuba
• V roce 2005 jej hlasy diváků ČT umístily na 90. místo v anketě Největší Čech.

Zajímavost

Emil Holub byl filatelista, byl členem nejstaršího českého klubu – Klubu českých filatelistů – později Klub 001. Byl zobrazen na československých známkách z roku 1952 a na české známce z roku 2007. K oběma výročím byla vydána i obálka prvního dne.

Výstavy věnované Emilu Holubovi

• Jižní Afrika, Z cestopisného deníku Emila Holuba (1996) – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Praha
• Afrika očima Emila Holuba (2002) – Národní knihovna České republiky-Klementinum, Praha
• Dr. Emil Holub 100 let od úmrtí významného českého cestovatele (2002) – Okresní muzeum, Sokolov
• Emil Holub – česko-rakouský cestovatel (2004–2005) – Livingstone, Limulunga, Lusaka (Zambie); Pretoria, Kimberley (JAR); Bulawayo (Zimbabwe)
• Dr. Emil Holub – africký cestovatel (realizace výstavy Památník Dr. Emila Holuba v Holicích a Společnost přátel Afriky, 2009–2013) – Regionální muzeum, Litomyšl; Muzeum Kroměřížska, Kroměříž; Zoo Ohrada, Hluboká nad Vltavou; Galerie Na kolonádě Léčebných lázní Bohdaneč; Galerie Českého centra, Brusel; Muzeum v Moravské Třebové; ZOO Plzeň; České centrum, knihovna Fili, ZOO, Moskva; ZOO Liberec
• Dr. Emil Holub – příběh cestovatele (2012, 2013, 2014, 2015) – Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, Praha; Pátek (zámek)
• Emil Holub a Slapy Viktoriiny (2012) – Regionální muzeum K. A. Polánka, Žatec

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Emil Holub na anglické Wikipedii.

Literatura

• BAUM, Jiří. Holub a Mašukulumbové : kapitoly o největším českém cestovateli. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1955. 127 s. 
• BAUŠE, Bohumil. Život a cesty doktora Emila Holuba. Praha: J. Otto, 1907. 195 s. 
• BĚHOUNEK, František. Na sever od Zambezi : Cesty doktora Emila Holuba. Praha: Toužimský & Moravec, 1946. 212 s. 
• DLOUHÝ, Jindřich. Dr. Emil Holub : africký cestovatel. Praha: Náprstkovo muzeum v Praze, 1947. 173 s. 
• FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H–J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. 
• HOLUB, Emil. Sedm let v jižní Africe: příhody, výzkumy a lovy na cestách mých od polí diamantových až k řece Zambesi (1872-1879). Praha: J. Otto, 1880. Dostupné online. 
• HOLUB, Emil. Druhá cesta po Jižní Africe: Z kapského města do země Mašukulumbův: Cesty v Jižní Africe vykonané v letech 1883-1887. Praha: J. Otto, 1890. Dostupné online. 
• KAFKA, Josef. Průvodce africkou výstavou cestovatele Dra. Emila Holuba. Praha: J. Otto, 1892. 79 s. Dostupné online. 
• LEV, Vojtěch, PODHAJSKÝ Jan. Za velkým dobrodružstvím : vypravování o českém cestovateli. Praha: Komenium, 1947. 227 s. 
• MARTÍNEK, Jiří; MARTÍNEK, Miloslav. Kdo byl kdo : světoví cestovatelé a mořeplavci. Praha: Libri, 2003. 551 s. ISBN 80-7277-118-3. S. 253–255. 
• STREIT, Vincenc. S jménem Rosa Afrikou (Žena rovná mužům). Pelhřimov: [s.n.], 2010. 144 s. ISBN 978-80-7415-042-5. 
• ŠÁMAL, Martin. Emil Holub : Cestovatel – etnograf - spisovatel. Praha: Nakladatelství Vyšehrad, 2013. 304 s. ISBN 978-80-7429-243-9. 
• VALENTA, Edvard. Druhé housle : román o velké cestě Emila Holuba. Praha: ELK, 1945. 315 s. 
• VOTRUBEC, Ctibor. Jihoafrické cesty Emila Holuba. Praha: Mladá fronta, 1954. 157 s. 
• ŽELÍZKO, Jan Vratislav. Život a utrpení afrického cestovatele dra E. Holuba v posledních dopisech : (1897–1902). Praha: Vydavatelství Nové epochy, 1922. 93 s. 
• KDO BYL KDO v našich dějinách do roku 1918: HOLUB Emil [online]. Libri [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. 
• KDO BYL KDO Čeští a slovenští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté: HOLUB Emil [online]. Libri [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Emil Holub na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Emil Holub
• Plné texty děl autora Emil Holub na projektu Gutenberg (anglicky)
• Africké muzeum dr. Emila Holuba
• Krátká biografie
• V Africe uctili cestovatele Holuba
• Otevřeli výstavu o Holubovi, odvezou obrázky nosorožcům
• IMDB.com – Velké dobrodružství, film o Emilu Holubovi
• CSFD.cz – Velké dobrodružství, film o Emilu Holubovi
• Život a cesty Emila Holuba. 1. část – Sedm let v Africe
• Život a cesty Emila Holuba. 2. část – Do země Mašukulumbů
• Emil Holub a 11 let afrického dobrodružství – cestovatelský pořad Casablanca na Radiu Wave

Autoritní data

AbARTP: 61838 Biblio: 9d02b194-5042-4c4a-8477-d02a943172d0 NKC: jk01041788 BIBSYS: 2039922 BNE: XX1312039 BNF: cb15351355r (data) GND: 119262339 ICCU: RAVV102153 ISNI: 0000 0001 0882 4803 KulturNav: 6b8e3337-a706-48ea-810e-b17220d8fcaa LCCN: n50028156 NLA: 35789596 NLI: 987007278800805171 NLP: a0000001237489 NTA: 068511957 PLWABN: 9810560739005606 SNK: 175861 SUDOC: 076532054 Trove: 1088751 VIAF: 27367745 WorldCat Identities: lccn-n50028156

Portály: Geografie | Lidé