Ásové: Porovnání verzí
m typo značka: editace z Vizuálního editoru |
obrázek |
||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
{{neověřeno}} |
{{neověřeno}} |
||
[[Soubor:Odin fra Lejre.jpg|náhled|upright=1.0|Vzácná středověká soška z Lejre znázorňující lidskou postavu sedící na trůnu a s dvěma havrany po stranách je pokládána za zobrazení [[Ódin]]a, nyní umístěná v [[Roskilde|Roskildském]] museu v [[Dánsko|Dánsku]]]] |
|||
'''Ásové''' ([[stará severština|staroseversky]] ''Æsir'', [[jednotné číslo|j. č.]] ''Ás'') jsou mladší skupina bohů v [[severská mytologie|severské mytologii]]. Mezi Ásy patří zejména [[Ódin]] či [[Thór]]. Naopak bohové jako [[Freya]], [[Frey]] a [[Njörd]] náležejí mezi starší [[Vanové|Vany]]. V mytologickém podání obě skupiny bohů, tedy Vanové a Ásové spolu soupeří, ale nakonec dochází k jejich prolnutí. Na rozdíl od Vanů, Ásové praktikují magii ''gald'', což je magie veršů a zaříkání. Centrum kultu Ásů bylo ve švédské [[Uppsala|Uppsale]]. Ásové, jejichž sídlo se nazývá [[Ásgard]], nejsou nesmrtelní. I když díky jablkům bohyně [[Iduna|Iduny]] nestárnou, většinu z nich jednou čeká konec při [[Ragnarök]]u. |
'''Ásové''' ([[stará severština|staroseversky]] ''Æsir'', [[jednotné číslo|j. č.]] ''Ás'') jsou mladší skupina bohů v [[severská mytologie|severské mytologii]]. Mezi Ásy patří zejména [[Ódin]] či [[Thór]]. Naopak bohové jako [[Freya]], [[Frey]] a [[Njörd]] náležejí mezi starší [[Vanové|Vany]]. V mytologickém podání obě skupiny bohů, tedy Vanové a Ásové spolu soupeří, ale nakonec dochází k jejich prolnutí. Na rozdíl od Vanů, Ásové praktikují magii ''gald'', což je magie veršů a zaříkání. Centrum kultu Ásů bylo ve švédské [[Uppsala|Uppsale]]. Ásové, jejichž sídlo se nazývá [[Ásgard]], nejsou nesmrtelní. I když díky jablkům bohyně [[Iduna|Iduny]] nestárnou, většinu z nich jednou čeká konec při [[Ragnarök]]u. |
||
Verze z 17. 4. 2019, 10:31
Ásové (staroseversky Æsir, j. č. Ás) jsou mladší skupina bohů v severské mytologii. Mezi Ásy patří zejména Ódin či Thór. Naopak bohové jako Freya, Frey a Njörd náležejí mezi starší Vany. V mytologickém podání obě skupiny bohů, tedy Vanové a Ásové spolu soupeří, ale nakonec dochází k jejich prolnutí. Na rozdíl od Vanů, Ásové praktikují magii gald, což je magie veršů a zaříkání. Centrum kultu Ásů bylo ve švédské Uppsale. Ásové, jejichž sídlo se nazývá Ásgard, nejsou nesmrtelní. I když díky jablkům bohyně Iduny nestárnou, většinu z nich jednou čeká konec při Ragnaröku.
Válka mezi Ásy a Vány
Válka mezi Ásy a Vány je popsána například ve Voluspě (Vědmině věštbě), básni z poetické Eddy.[1][2] Válka samotná začala zabitím čarodějnice Gullveig (zvané také Heid), která byla probodnuta kopím a třikrát spálena.[3][4]
„Vím, jak první vražda v svět přišla, když Gullveigu oštěp proklál, když v Hárově síni ji ohněm sžehli, třikrát sžehli třikrát zrozenou, znovu a opět – stále přec žije.“Voluspa verš 21
Reference
- ↑ SAMPLONIUS, Kees. The War of the Æsir and the Vanir [online]. [cit. 2019-01-21]. Dostupné online.
- ↑ WOLF. Bratrství.net [online]. 2013-03-23 [cit. 2019-01-21]. Dostupné online.
- ↑ Völuspá - Vědmina píseň | Rûnarmál [online]. [cit. 2019-01-21]. Dostupné online.
- ↑ JAKUB SOBEK. Voluspa | 3 | Poetická Edda. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
