Václav Bělohradský: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
Bez shrnutí editace
m upresneni odkazu
Řádek 25: Řádek 25:
Od roku [[1990]] je profesorem [[politická sociologie|politické sociologie]] na univerzitě v [[Terst]]u (Università degli studi di Trieste, Dipartimento di Scienze Politiche e Sociali). Působil též jako hostující profesor na [[Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy|Fakultě sociálních věd UK]] v Praze.<ref>[http://www.youtube.com/watch?v=283p8DCav-M IV. Sympozium - Intelektuální reflexe - Bělohradský, Barša, Drulák, Joch, Pick]</ref> Svá díla vydával nejprve pouze v Itálii, poté v češtině v exilových nakladatelstvích, v [[Česko|Česku]] od roku [[1991]]. Publikuje též v [[Spojené království|Británii]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadě]].
Od roku [[1990]] je profesorem [[politická sociologie|politické sociologie]] na univerzitě v [[Terst]]u (Università degli studi di Trieste, Dipartimento di Scienze Politiche e Sociali). Působil též jako hostující profesor na [[Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy|Fakultě sociálních věd UK]] v Praze.<ref>[http://www.youtube.com/watch?v=283p8DCav-M IV. Sympozium - Intelektuální reflexe - Bělohradský, Barša, Drulák, Joch, Pick]</ref> Svá díla vydával nejprve pouze v Itálii, poté v češtině v exilových nakladatelstvích, v [[Česko|Česku]] od roku [[1991]]. Publikuje též v [[Spojené království|Británii]], [[Spojené státy americké|USA]] a [[Kanada|Kanadě]].


V souladu se svým dřívějším angažováním v Itálii i v emigračním tisku vystoupil na začátku devadesátých let jako razantní obhájce progresivního, ekologicky zaměřeného [[liberalismus|liberalismu]]. Články psané původně pro [[Mladá fronta DNES|MF Dnes]] jsou zahrnuty v knize ''Kapitalismus a občanské ctnosti'' (1992). V pozdějších letech však toto pojetí revidoval z [[levice|levicových]] pozic. Dnes píše téměř výhradně do deníku [[Právo]], zejména do jeho přílohy [[Salon Práva|Salon]].
V souladu se svým dřívějším angažováním v Itálii i v emigračním tisku vystoupil na začátku devadesátých let jako razantní obhájce progresivního, ekologicky zaměřeného [[liberalismus|liberalismu]]. Články psané původně pro [[Mladá fronta DNES|MF Dnes]] jsou zahrnuty v knize ''Kapitalismus a občanské ctnosti'' (1992). V pozdějších letech však toto pojetí revidoval z [[levice|levicových]] pozic. Dnes píše téměř výhradně do deníku [[Právo (deník)|Právo]], zejména do jeho přílohy [[Salon Práva|Salon]].


Dne [[28. říjen|28. října]] [[2013]] ho prezident [[Miloš Zeman]] vyznamenal [[Medaile Za zásluhy|medailí Za zásluhy]].<ref>{{Citace elektronického periodika
Dne [[28. říjen|28. října]] [[2013]] ho prezident [[Miloš Zeman]] vyznamenal [[Medaile Za zásluhy|medailí Za zásluhy]].<ref>{{Citace elektronického periodika

Verze z 11. 4. 2019, 12:24

Tento článek je o filosofovi. O soudním lékaři pojednává článek Václav Bělohradský (patolog).
prof. PhDr. Václav Bělohradský
Filozof Václav Bělohradský na Vítězném náměstí v Praze
Filozof Václav Bělohradský na Vítězném náměstí v Praze
Narození17. ledna 1944 (80 let)
Praha
Protektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolánífilozof, vysokoškolský učitel, spisovatel, sociolog, esejista a estetik
Alma materUniverzita Karlova v Praze
OceněníMedaile Za zásluhy (2013)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav Bělohradský (* 17. ledna 1944 Praha) je současný český filosof a sociolog, žijící od roku 1970 v Itálii a působící od roku 1989 též v Česku. Je řazen k postmoderním myslitelům[1] a tzv. autentickým žákům Jana Patočky.[2]

Biografie

Václav Bělohradský vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze češtinu a filosofii v roce 1967 (diplomová práce Pozemská nesmrtelnost (markýz de Sade a Ivan Karamazov)). Rigorózní práci (PhDr.) o markýzi de Sade obhájil roku 1969. V roce 1970 po sovětské okupaci odešel do emigrace a působil postupně jako pedagog na Filozofickém institutu v Janově, od roku 1973 byl tamtéž profesorem sociologie. Dlouhá léta spolupracoval s českými exilovými časopisy a nakladatelstvími a českým domácím disentem.

Od roku 1990 je profesorem politické sociologie na univerzitě v Terstu (Università degli studi di Trieste, Dipartimento di Scienze Politiche e Sociali). Působil též jako hostující profesor na Fakultě sociálních věd UK v Praze.[3] Svá díla vydával nejprve pouze v Itálii, poté v češtině v exilových nakladatelstvích, v Česku od roku 1991. Publikuje též v Británii, USA a Kanadě.

V souladu se svým dřívějším angažováním v Itálii i v emigračním tisku vystoupil na začátku devadesátých let jako razantní obhájce progresivního, ekologicky zaměřeného liberalismu. Články psané původně pro MF Dnes jsou zahrnuty v knize Kapitalismus a občanské ctnosti (1992). V pozdějších letech však toto pojetí revidoval z levicových pozic. Dnes píše téměř výhradně do deníku Právo, zejména do jeho přílohy Salon.

Dne 28. října 2013 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal medailí Za zásluhy.[4]

Politická angažovanost

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2016 kandidoval jako nestraník za ČSSD a Stranu zelených v obvodu č. 25 – Praha 6.[5] Se ziskem 16,72 % hlasů postoupil z druhého místa do druhého kola, v němž prohrál poměrem hlasů 27,93 % : 72,06 % s kandidátem TOP 09 a hnutí STAN Jiřím Růžičkou. Senátorem se tak nestal.[6][7]

Bibliografie

  • 1972 – Interpretazioni italiane di Wittgenstein, Milano
  • 1972 – Regionamento, azione, società. Sociologia della conoscenza in Vilfredo Pareto, Milano
  • 1981 – Il mondo della vita: un problema politico, Milano

Česká bibliografie

Odkazy

Reference

  1. ↑ Slovník českých filosofů: Václav Bělohradský
  2. ↑ FISCHER, Petr. Stísněný filozof: svědek varující davy na agoře [online]. Hospodářské noviny, 2008-01-18 [cit. 2015-01-06]. Dostupné online. 
  3. ↑ IV. Sympozium - Intelektuální reflexe - Bělohradský, Barša, Drulák, Joch, Pick
  4. ↑ PŘEHLEDNĚ: Zeman ocenil vědce, umělce i své podporovatele. iDNES.cz [online]. 2013-10-28 [cit. 2017-10-29]. Dostupné online. 
  5. ↑ Václav Bělohradský chce do Senátu za ČSSD a zelené. Novinky.cz [online]. 2016-06-13 [cit. 2016-06-14]. Dostupné online. 
  6. ↑ Výsledky voleb v obvodě Praha 6 [online]. iDNES.cz, 2016 [cit. 2016-10-13]. Dostupné online. 
  7. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 7.10. – 8.10.2016, Výsledky hlasování, Obvod: 25 – Praha 6 [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-16]. Dostupné online. 

Literatura

  • Kdo je kdo = Who is who : osobnosti české současnosti : 5000 životopisů / (Michael Třeštík editor). 5. vyd. Praha: Agentura Kdo je kdo, 2005. 775 s. ISBN 80-902586-9-7. S. 33. 
  • TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století I. A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 73–74. 

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Václav_Bělohradský&oldid=17135026“