Valdajská vrchovina: Porovnání verzí

Valdajská vrchovina
	Krajina ve Valdajské vrchovině
Nejvyšší bod	346,5 m n. m. (bezejmenný bod)
Střední výška	okolo 200 m n. m.
Světadíl	Evropa
Stát	Rusko
Horniny	břidlice, vápenec
Povodí	Volha, Dněpr, Západní Dvina (Daugava)
Souřadnice	57° s. š., 33°30′ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Interaktivně procházet historii

← Přejít na předchozí porovnání Přejít na další porovnání →

Smazaný obsah Přidaný obsah

VizuálníWikitext

V textu

Verze z 6. 4. 2019, 21:52

Valdajská vrchovina (rusky Валда́йская возвы́шенность, Valdajskaja vozvyšennosť nebo zkráceně Валда́й, Valdaj) je pahorkatina v evropské části Ruska. Dříve se nazývala také Alaunské hory (Алаунские горы) podle starověkého národa Alanů,^[1] dnešní název je odvozen ze jména starobylého města Valdaj; kromě něj dalšími významnými sídly jsou Vyšnyj Voloček, Ržev nebo Ostaškov. Krajina je pokryta hustými jehličnatými lesy, jižní část je už od středověku známa jako Okovský les, je významným zdrojem pitné vody.^[2] Oblast je důležitým rozvodím: pramení zde řeky Volha (teče do Kaspického moře), Západní Dvina (teče do Baltu) a Dněpr (teče do Černého moře). Jsou tu také velká jezera jako Seliger, Valdajské jezero nebo Volgo.

Zvlněný terén vystupuje z Východoevropské roviny a táhne se v délce cca 600 km; směrem k severu a západu je pahorkatina ohraničena vysokými svahy, kdežto na jihu a východě přechází bez jasně definované hranice do Středoruské vysočiny. Pokrývá území Tverské, Smolenské, Novgorodské a částečně také Leningradské a Pskovské oblasti. Nejvyšším bodem je kóta neoficiálně zvaná Makuška Valdaja nedaleko pramene řeky Cny, která dosahuje výšky 346,9 metrů nad mořem. (Tento poznatek přinesla roku 2001 měření školáků z nedaleké obce v rámci vlastivědného projektu, do té doby byl za nejvyšší bod považován nedaleký rovněž bezejmenný kopec vysoký 346,5 m, kde se nachází plaketa s příslušným textem.)^[3]

Reliéf krajiny byl vytvořen morénami v době zalednění severní Evropy, typickými horninami jsou vápenec a břidlice. Nacházejí se zde četné fosilie, těží se rašelina a hnědé uhlí. Nachází se zde Valdajský národní park, Seběžský národní park a Polistovská rezervace. Valdajská vrchovina je využívána také k rekreaci, navštěvují ji lovci, rybáři, houbaři i milovníci vodních sportů.^[4] Oblast je známa tradiční architekturou a folklórem.

Reference

↑ http://cherepovets-kp.ucoz.org/publ/29-1-0-159
↑ http://tverskoyregion.ru/69region/interestver/okovskyforrest.html Archivováno 16. 9. 2011 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !
↑ http://derevnyaonline.ru/user/Dobrojelatel/blog/10192.html
↑ http://www.votpusk.ru/country/dostoprim_info.asp?ID=7899

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Valdajská vrchovina na Wikimedia Commons
http://leporelo.info/valdajska-vrchovina
http://www.britannica.com/place/Valdai-Hills

[1] ttp://cherepovets-kp.ucoz.org/publ/29-1-0-159

[2] ttp://tverskoyregion.ru/69region/interestver/okovskyforrest.html Archivováno 16. 9. 2011 na Wayback Machine. – neplatný odkaz !

[3] ttp://derevnyaonline.ru/user/Dobrojelatel/blog/10192.html

[4] ttp://www.votpusk.ru/country/dostoprim_info.asp?ID=7899

[1]

[2]

[3]

[4]

@@ Řádek 19: / Řádek 19: @@
   | povodí = [[Volha]], [[Dněpr]], [[Západní Dvina]] (Daugava)
 }}
-'''Valdajská vrchovina''' ({{Vjazyce|ru }} {{Cizojazyčně|ru|''Валда́йская возвы́шенность''}}, ''Valdajskaja vozvyšennosť'' nebo zkráceně ''Валда́й'', ''Valdaj'') je pahorkatina v&nbsp;evropské části [[Rusko|Ruska]]. Dříve se nazývala také '''Alaunské hory''' (''Алаунские горы'') podle starověkého národa [[Alani|Alanů]],<ref>http://cherepovets-kp.ucoz.org/publ/29-1-0-159</ref> dnešní název je odvozen ze jména starobylého města [[Valdaj]]; kromě něj dalšími významnými sídly jsou [[Vyšnyj Voloček]], [[Ržev]] nebo [[Ostaškov]]. Krajina je pokryta hustými jehličnatými lesy, jižní část je už od středověku známa jako [[Okovský les]], je významným zdrojem pitné vody.<ref>http://tverskoyregion.ru/69region/interestver/okovskyforrest.html – neplatný odkaz !</ref> Oblast je důležitým [[rozvodí]]m: pramení zde řeky [[Volha]] (teče do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]), [[Západní Dvina]] (teče do [[Baltské moře|Baltu]]) a [[Dněpr]] (teče do [[Černé moře|Černého moře]]). Jsou tu také velká jezera jako [[Seliger]], [[Valdajské jezero]] nebo [[Volgo]].
+'''Valdajská vrchovina''' ({{Vjazyce|ru }} {{Cizojazyčně|ru|''Валда́йская возвы́шенность''}}, ''Valdajskaja vozvyšennosť'' nebo zkráceně ''Валда́й'', ''Valdaj'') je pahorkatina v&nbsp;evropské části [[Rusko|Ruska]]. Dříve se nazývala také '''Alaunské hory''' (''Алаунские горы'') podle starověkého národa [[Alani|Alanů]],<ref>http://cherepovets-kp.ucoz.org/publ/29-1-0-159</ref> dnešní název je odvozen ze jména starobylého města [[Valdaj]]; kromě něj dalšími významnými sídly jsou [[Vyšnyj Voloček]], [[Ržev]] nebo [[Ostaškov]]. Krajina je pokryta hustými jehličnatými lesy, jižní část je už od středověku známa jako [[Okovský les]], je významným zdrojem pitné vody.<ref>http://tverskoyregion.ru/69region/interestver/okovskyforrest.html {{Wayback|url=http://tverskoyregion.ru/69region/interestver/okovskyforrest.html |date=20110916173257 }} – neplatný odkaz !</ref> Oblast je důležitým [[rozvodí]]m: pramení zde řeky [[Volha]] (teče do [[Kaspické moře|Kaspického moře]]), [[Západní Dvina]] (teče do [[Baltské moře|Baltu]]) a [[Dněpr]] (teče do [[Černé moře|Černého moře]]). Jsou tu také velká jezera jako [[Seliger]], [[Valdajské jezero]] nebo [[Volgo]].
 Zvlněný terén vystupuje z&nbsp;[[Východoevropská rovina|Východoevropské roviny]] a táhne se v&nbsp;délce cca 600&nbsp;km; směrem k&nbsp;severu a západu je pahorkatina ohraničena vysokými svahy, kdežto na jihu a východě přechází bez jasně definované hranice do [[Středoruská vysočina|Středoruské vysočiny]]. Pokrývá území [[Tverská oblast|Tverské]], [[Smolenská oblast|Smolenské]], [[Novgorodská oblast|Novgorodské]] a částečně také [[Leningradská oblast|Leningradské]] a [[Pskovská oblast|Pskovské oblasti]]. Nejvyšším bodem je kóta neoficiálně zvaná ''Makuška Valdaja'' nedaleko pramene řeky [[Cna (přítok jezera Mstino)|Cny]], která dosahuje výšky 346,9&nbsp;metrů nad mořem. (Tento poznatek přinesla roku 2001 měření školáků z&nbsp;nedaleké obce v&nbsp;rámci vlastivědného projektu, do té doby byl za nejvyšší bod považován nedaleký rovněž bezejmenný kopec vysoký 346,5&nbsp;m, kde se nachází plaketa s&nbsp;příslušným textem.)<ref>http://derevnyaonline.ru/user/Dobrojelatel/blog/10192.html</ref>