Povodeň v Česku (2002): Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Smazaný obsah Přidaný obsah
odkazy
m →‎První vlna: odstranění odkazu
Řádek 23: Řádek 23:
}}</ref>
}}</ref>
; 8. srpna :Voda zaplavila jihočeská města, voda z [[Malše]] se v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] zastavila kousek od [[Náměstí Přemysla Otakara II.|hlavního náměstí]], odřízla centrum od sídlišť Šumava, Máj a Vltava. Bylo evakuováno přes 2000&nbsp;lidí. Vltava v Praze přesáhla průtok 1000&nbsp;m³/s (2&nbsp;SPA).
; 8. srpna :Voda zaplavila jihočeská města, voda z [[Malše]] se v [[České Budějovice|Českých Budějovicích]] zastavila kousek od [[Náměstí Přemysla Otakara II.|hlavního náměstí]], odřízla centrum od sídlišť Šumava, Máj a Vltava. Bylo evakuováno přes 2000&nbsp;lidí. Vltava v Praze přesáhla průtok 1000&nbsp;m³/s (2&nbsp;SPA).
; 9. srpna :Deště na jihu Čech ustaly a voda opadla. Vltava dosáhla průtoku 1500&nbsp;m³/s ([[3SPA|3&nbsp;SPA]]) a začala klesat.
; 9. srpna :Deště na jihu Čech ustaly a voda opadla. Vltava dosáhla průtoku 1500&nbsp;m³/s (3&nbsp;SPA) a začala klesat.
; 10. srpna : První vlna záplav skončila a začal velký úklid a sčítání škod, meteorologové však varovali před dalšími vytrvalými srážkami. Vltava v Praze klesla na 2&nbsp;SPA.
; 10. srpna : První vlna záplav skončila a začal velký úklid a sčítání škod, meteorologové však varovali před dalšími vytrvalými srážkami. Vltava v Praze klesla na 2&nbsp;SPA.
; 11. srpna : Odpoledne začalo na jihu Čech silně pršet, vodohospodáři odpouštěli přehrady, ale slíbili, že Vltava v Praze nepřesáhne první vlnu záplav. V Českých Budějovicích se stavěly hráze z pytlů s pískem. V Třeboni byla poblíž Schwarzenberské hrobky prokopána část jihovýchodní hráze rybníka Svět s přepadem do Zlaté stoky (jako prevence před možným protržením hráze a zaplavením historického jádra města).
; 11. srpna : Odpoledne začalo na jihu Čech silně pršet, vodohospodáři odpouštěli přehrady, ale slíbili, že Vltava v Praze nepřesáhne první vlnu záplav. V Českých Budějovicích se stavěly hráze z pytlů s pískem. V Třeboni byla poblíž Schwarzenberské hrobky prokopána část jihovýchodní hráze rybníka Svět s přepadem do Zlaté stoky (jako prevence před možným protržením hráze a zaplavením historického jádra města).

Verze z 1. 4. 2019, 11:06

Most v Písku, který byl během povodně zcela pod vodou a byl i značně poškozen
Povodeň ve středočeských Dobřichovicích
Povodeň v historickém centru Prahy

Povodeň v Čechách z roku 2002 je jedna z největších událostí svého druhu v historii České republiky. Spolu s povodněmi na Moravě v roce 1997 patří k nejtěžším přírodním katastrofám moderní české historie. Byla to největší povodeň od ničivé Velké povodně v roce 1845. Proti ní byl průtok Vltavy Prahou v roce 2002 ještě o přibližně 20 % větší.[1]

Příčina záplav

6. srpna 2002 začala počasí v Čechách ovlivňovat tlaková níže, která se svým frontálním systémem pozvolna postupovala k východu. Do 7. a 8. srpna vytrvalé silné srážky naplnily většinu jihočeských a západočeských řek. Ve čtvrtek 8. srpna již na některých místech dosáhla povodeň svým rozsahem 50leté vody (především na jihu Čech).[zdroj?] Situace se však pozvolna uklidňovala a 9. srpna přestalo pršet. Vltava v Praze dosáhla průtoku 1500 m³/s a začala klesat. 11. a 12. srpna začalo opět pršet. Nad jihozápadem Čech se střetly dva výrazné frontální systémy, které se jenom pomalu posunovaly k severovýchodu. Návětrný efekt na jihu Čech navíc přinášel další zesilování deště. Půda přesycená vodou z předešlých srážek nedokázala zadržet vodu a ta stékala do naplněných řek. V týdnu od 12. do 18. srpna tak část Čech postihla pětisetletá až tisíciletá povodeň. Nejvíce byla postižena Vltava se svým povodím, později dolní tok Labe a okrajově také toky v povodí Ohře a povodí Dyje.

Příčinou záplav byly nadprůměrné srážky, které v první srážkové epizodě zasáhly hlavně jih Čech a které se v druhé epizodě vyskytovaly již na většině území Čech. Kromě značného nasycení půdy a koryt po první srážkové epizodě zde situaci ovlivnila mimo jiné i vodní díla, a to zejména Vltavské kaskády. Ta zachytila poměrně velkou část povodňové vlny z první srážkové epizody. Na druhou srážkovou epizodu již přehrady ale nestačily a povodeň bez větších překážek postupovala směrem do údolí. K znatelnému zploštění povodňové vlny Vltavy, resp. na Labi, došlo až v důsledku rozlivů v Polabské nížině. Nicméně ani to nestačilo a velká voda zasáhla i města dále na severu Čech a později i na německém úseku Labe.

Postup povodně

První vlna

7. srpna
Déšť rozvodnil hladiny jihočeských řek, vodohospodáři odpouštěli naplněné přehrady (Lipno, Římov, Husinec), začínaly přetékat rybníky. V Pohorské Vsi v Novohradských horách spadlo během dvou dnů (6.–7. srpna) 278 mm srážek.[2]
8. srpna
Voda zaplavila jihočeská města, voda z Malše se v Českých Budějovicích zastavila kousek od hlavního náměstí, odřízla centrum od sídlišť Šumava, Máj a Vltava. Bylo evakuováno přes 2000 lidí. Vltava v Praze přesáhla průtok 1000 m³/s (2 SPA).
9. srpna
Deště na jihu Čech ustaly a voda opadla. Vltava dosáhla průtoku 1500 m³/s (3 SPA) a začala klesat.
10. srpna
První vlna záplav skončila a začal velký úklid a sčítání škod, meteorologové však varovali před dalšími vytrvalými srážkami. Vltava v Praze klesla na 2 SPA.
11. srpna
Odpoledne začalo na jihu Čech silně pršet, vodohospodáři odpouštěli přehrady, ale slíbili, že Vltava v Praze nepřesáhne první vlnu záplav. V Českých Budějovicích se stavěly hráze z pytlů s pískem. V Třeboni byla poblíž Schwarzenberské hrobky prokopána část jihovýchodní hráze rybníka Svět s přepadem do Zlaté stoky (jako prevence před možným protržením hráze a zaplavením historického jádra města).

Druhá vlna

12. srpna
Začíná katastrofa; ukázalo se, že druhá vlna bude mnohem silnější než první. Pod vodou se ocitla všechna velká jihočeská a západočeská města. Ve 13 hodin vyhlásil jihočeský hejtman Jan Zahradník stav nebezpečí. Později vyhlásil stav nebezpečí i středočeský hejtman Petr Bendl. Premiér Vladimír Špidla vyhlásil stav nouze pro Středočeský, Jihočeský, Plzeňský a Karlovarský kraj a pro Prahu. Déšť se rozšířil i na sever Čech. Vltavou v Praze protéká 1790 m³/s a začíná evakuace ohrožených oblastí (očekává se padesátiletá voda). Nejhorší situace je ve městech Sušice, Strakonice, Klatovy, Písek, Plzeň, Český Krumlov, České Budějovice, Beroun a Praha. Na německé stanici Zinnwald-Georgenfeld v Krušných horách nedaleko českých hranic za tento den spadlo 312 mm srážek, což je platný německý rekord.[3]
13. srpna
Stav nouze od 11 hodin začala platit i v Ústeckém kraji. Ve všech uvedených krajích se evakuovaly celé vesnice, historické centrum Českých Budějovic, voda začala strhávat první mosty. Na řadě míst v západních Čechách a v historickém centru Prahy se přerušily dodávky el. proudu. Voda se začala objevovat také na Znojemsku, začala zde evakuace. V Ústeckém kraji se připravili na stoletou vodu, proběhla hromadná evakuace měst a obcí, vypnula se elektřina a pomalu se zastavila výroba velkých chemických podniků (Spolchemie, Lovochemie). Kulminovala hladina na dolní Berounce. Zcela zaplaveno bylo dostihové závodiště Velká Chuchle. Na lokalitě Knajpa v Jizerských horách spadlo za den 278 mm srážek.[3]
14. srpna
Vltava v Praze dosáhla ve Velké Chuchli ve 12 hodin průtoku 5160 m3/s při výšce hladiny 782 cm[4], byl zaplaven Karlín a Pražské metro. Voda na Plzeňsku a v jižních Čechách klesla, v Praze odpoledne Vltava a pozdně večer Dyje ve Znojmě kulminovaly. Stále pršelo, zatím nejvíce na severu Čech, v Orlických a Jizerských horách a v Krkonoších. Ve středočeském kraji na Mělníku rozvodněná Vltava zvýšila hladinu Labe a rozšířila koryto soutoku. Problémy nastaly v neratovické Spolaně. Zhoršil se stav na Litoměřicku, uzavírají se mosty (Štětí, oba v Ústí nad Labem). Problémy měly i obce na Jizeře.
15. srpna
Areál Spolany Neratovice je zcela zatopen, dochází k úniku chlóru. V severních Čechách na Podřipsku a Litoměřicku a ve středních Čechách kolem soutoku Labe s Vltavou se povodňová vlna rozlévala do blízkých vesnic. Všechny mosty přes Labe v Ústeckém kraji byly uzavřeny.[5] Hladina Dyje na Znojemsku klesla.
16. srpna
V Českých Budějovicích stále nešel proud. Na Litoměřicku především v okolí soutoku Labe s Ohří se povodňová vlna v některých místech rozlila do šíře 10 km, zatopeno je na 30 vesnic a několik menších měst (například celé historické město Terezín). Labe v Ústí nad Labem kulminovalo na 11,96 metrech při průtoku 4 700 m³/s (přičemž normální stav zde činí 2,48 m a 296 m³/s) a v Děčíně na 12,30 metrech při průtoku 4 770 m³/s. Na rozvodněné Labe se připravovali už jen v Německu.

Záplavy v číslech

Pomník lachtana Gastona v ZOO, který se stal jedním ze symbolů povodní 2002
  • 17 lidí přišlo o život[6]
  • 134 zvířat z pražské ZOO přišlo o život
  • v 6 krajích byl vyhlášen nouzový stav[7]
  • 753 postižených obcí
  • 225 000 evakuovaných lidí
  • 73,3 mld. Kč škod, z toho 7 mld. Kč pražské metro[8]
  • nejvyšší průtok na Vltavě v Praze 5300 m³/s

Důsledky

Třímetrová Židle Magdaleny Jetelové byla odplavena z Prahy až do Mělníka (foto při další povodni r. 2006)

Byly zpracovány povodňové plány, na jejichž základě byla realizována protipovodňová opatření na mnoha místech republiky.

Zákon o integrovaném záchranném systému byl tvořen na základě zkušeností z povodně z roku 1997. Je to zákon o IZS č. 239/2000 Sb. Účinnosti nabyl dnem 1. ledna 2001. Zákon o výjimečném stavu neexistuje. Existuje tzv. Krizový zákon (240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů), kde jsou vymezeny pravomoce a povinnosti vlády, hejtmana a dalších orgánů krizového řízení při vyhlášení stavu nebezpečí nebo nouzového stavu. Krizový zákon nabyl účinnost dne 1. ledna 2001.

Odkazy

Reference

  1. Průtok Vltavy při povodních v roce 1845 je podle [1] Archivováno 27. 4. 2005 na Wayback Machine. odhadován na 4500 m³/s, při povodních v roce 2002 bylo naměřeno 5300 m³/s.
  2. HAVLÍK, Aleš. Povodně na území Česka [online]. [cit. 2018-06-18]. Dostupné online. 
  3. a b Jednodenní srážkové úhrny 300 mm a více ve střední Evropě. Meteorologické zprávy [online]. [cit. 18.6.2018]. Dostupné online. 
  4. Souhrnná zpráva o povodni v srpnu 2002 [online]. [cit. 2018-06-18]. Dostupné online. 
  5. http://zpravy.idnes.cz/domaci.aspx?y=domaci/online1508a.htm
  6. Největší záplavy postihly ČR v letech 1997 a 2002
  7. Povodně 2002: Hlasy s ročním odstupem
  8. Povodně 2002: Voda zaplavila 18 stanic metra, zavřela je až na půl roku. iDNES.cz [online]. 2012-08-14. Dostupné online. 

Literatura

  • Katastrofální povodeň v České republice v srpnu 2002. Příprava vydání Josef Hladný, Ladislav Kašpárek, Martina Krátká, Miroslav Kněžek, Marta Martínková; redakce Sylva Garcíová. Praha: Ministerstvo životního prostředí ČR, 2005. 68 s. ISBN 80-7212-350-5. 

Související články

Externí odkazy