Valašsko: Porovnání verzí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
→‎Osobnosti: přidány 2 položky a odkaz na osobnosti Zlína
doplnění sousedních regionů
Řádek 3: Řádek 3:
'''Valašsko''' je tradiční region v nejvýchodnější části [[Morava|Moravy]], u hranic se [[Slovensko|Slovenskem]]. Prostírá se v hornaté a lesnaté oblasti na povodí [[Dřevnice]], [[Vlára (řeka)|Vláry]] a horní [[Bečva|Bečvy]], na území [[Okres Vsetín|okresu Vsetín]], značné části [[Okres Zlín|okresu Zlín]] a případně (v závislosti na vymezení) i přilehlých částech okresů [[Okres Kroměříž|Kroměříž]], [[Okres Nový Jičín|Nový Jičín]] a [[Okres Frýdek-Místek|Frýdek-Místek]]. Východní částí se překrývá s [[Chráněná krajinná oblast Beskydy|CHKO Beskydy]], ačkoliv samotné [[Moravskoslezské Beskydy]] tvoří spíše severní hranici Valašska a jádrem valašského území je [[Hostýnsko-vsetínská hornatina]] a severní část [[Vizovická vrchovina|Vizovické vrchoviny]]. Území zahrnované do Valašska zaujímá plochu zhruba 2000 km² a přibližně 250 tisíc obyvatel (velmi záleží na míře začlenění Zlína).
'''Valašsko''' je tradiční region v nejvýchodnější části [[Morava|Moravy]], u hranic se [[Slovensko|Slovenskem]]. Prostírá se v hornaté a lesnaté oblasti na povodí [[Dřevnice]], [[Vlára (řeka)|Vláry]] a horní [[Bečva|Bečvy]], na území [[Okres Vsetín|okresu Vsetín]], značné části [[Okres Zlín|okresu Zlín]] a případně (v závislosti na vymezení) i přilehlých částech okresů [[Okres Kroměříž|Kroměříž]], [[Okres Nový Jičín|Nový Jičín]] a [[Okres Frýdek-Místek|Frýdek-Místek]]. Východní částí se překrývá s [[Chráněná krajinná oblast Beskydy|CHKO Beskydy]], ačkoliv samotné [[Moravskoslezské Beskydy]] tvoří spíše severní hranici Valašska a jádrem valašského území je [[Hostýnsko-vsetínská hornatina]] a severní část [[Vizovická vrchovina|Vizovické vrchoviny]]. Území zahrnované do Valašska zaujímá plochu zhruba 2000 km² a přibližně 250 tisíc obyvatel (velmi záleží na míře začlenění Zlína).


Jde o svébytný [[etnografie|národopisný]] a kulturní region, sousedící na jihozápadě se [[Slovácko|Slováckem]], na západě s [[Haná|Hanou]] a na severu s [[Lašsko|Lašskem]]. V [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnově pod Radhoštěm]] se nachází [[skanzen]] [[Valašské muzeum v přírodě]], v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic. Nejlidnatějšími městy Valašska jsou [[Zlín]] (na okraji), [[Vsetín]] a [[Valašské Meziříčí]], další důležitá střediska jsou Rožnov, [[Vizovice]] nebo [[Valašské Klobouky]].
Jde o svébytný [[etnografie|národopisný]] a kulturní region, sousedící na jihozápadě se [[Slovácko|Slováckem]], na západě s [[Haná|Hanou]] a na severu s [[Lašsko|Lašskem]]. Na Slovensku na něj navazuje na jihovýchodě [[Pováží]] a na východě [[Kysuce]]. V [[Rožnov pod Radhoštěm|Rožnově pod Radhoštěm]] se nachází [[skanzen]] [[Valašské muzeum v přírodě]], v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic. Nejlidnatějšími městy Valašska jsou [[Zlín]] (na okraji), [[Vsetín]] a [[Valašské Meziříčí]], další důležitá střediska jsou Rožnov, [[Vizovice]] nebo [[Valašské Klobouky]].


== Název a původ ==
== Název a původ ==

Verze z 30. 3. 2019, 11:27

Zálesák od Vsetína a Brumova, 1786
Tento článek je o regionu na Moravě. Další významy jsou uvedeny na stránce Valašsko (rozcestník).

Valašsko je tradiční region v nejvýchodnější části Moravy, u hranic se Slovenskem. Prostírá se v hornaté a lesnaté oblasti na povodí Dřevnice, Vláry a horní Bečvy, na území okresu Vsetín, značné části okresu Zlín a případně (v závislosti na vymezení) i přilehlých částech okresů Kroměříž, Nový Jičín a Frýdek-Místek. Východní částí se překrývá s CHKO Beskydy, ačkoliv samotné Moravskoslezské Beskydy tvoří spíše severní hranici Valašska a jádrem valašského území je Hostýnsko-vsetínská hornatina a severní část Vizovické vrchoviny. Území zahrnované do Valašska zaujímá plochu zhruba 2000 km² a přibližně 250 tisíc obyvatel (velmi záleží na míře začlenění Zlína).

Jde o svébytný národopisný a kulturní region, sousedící na jihozápadě se Slováckem, na západě s Hanou a na severu s Lašskem. Na Slovensku na něj navazuje na jihovýchodě Pováží a na východě Kysuce. V Rožnově pod Radhoštěm se nachází skanzen Valašské muzeum v přírodě, v němž byly soustředěny předměty regionální valašské lidové kultury a řemesel, včetně zachovaných domů ze zdejších měst a vesnic. Nejlidnatějšími městy Valašska jsou Zlín (na okraji), Vsetín a Valašské Meziříčí, další důležitá střediska jsou Rožnov, Vizovice nebo Valašské Klobouky.

Název a původ

Pojmenování Valach je slovanskými jazyky přejaté slovo Walhs původně germánského původu, používané starověkými Góty pro pojmenování Keltů, romanizovaných Keltů a románskými jazyky mluvících národů. Téhož původu je zastaralý výraz „Vlach“ = Ital.

Valašské osídlení na Moravě je historicky mladé[1], valašská kolonizace probíhala teprve od 14. do 17. století. Valašské pastýřské kmeny migrovaly z oblasti dnešního jižního Rumunska (původní Valašsko) podél karpatského oblouku směrem na západ. Valaši jsou někdy považováni za potomky romanizovaných (paleo-balkánských) národů jako Thrákové (vč. Dáků) a Ilyrové, nejedná se však o všeobecně přijímaný názor.[zdroj?]

Na své migrační cestě Valaši postupně ztratili svůj původní jazyk, s výjimkou některých slov (bača, bryndza, geleta, strunga, ogar apod.), která používají ve svém nářečí, ale zachovali si hodně ze své kultury (zejména folklór, hudbu a kroje) a hospodářské zvyky, zejména chov ovcí. Z etnického hlediska šlo původně o rusínsko-rumunské obyvatelstvo. V původních písemných pramenech je nazývají Coloni Valachales nebo Valach seu Ruthéni (Valaši čili Rusíni).

V současnosti je ovšem tato teorie spíše považována za překonanou. Slovo Valach bylo mnohem pravděpodobněji na obyvatele východní Moravy přeneseno jako obecné označení pastevců, horalů, nikoli jako označení etnické.[2]

Dějiny

Dřevěná plastika Valacha na Soláni

Východ Moravy má oproti jiným jejím oblastem specifickou historii. Tradičně bylo toto neúrodné periferní území jen řídce osídleno. Ve 13. století došlo k osídlování dolin, tehdy se na kolonizaci podíleli především mnišské řády. K výraznějšímu vzestupu počtu obyvatel došlo až v souvislosti s dějinným procesem zvaným valašská kolonizace. Na sklonku středověku, ale zejména po roce 1500 přišel pastevecký lid zvaný Valaši a osídlil hospodářsky nevyužité kopcovité oblasti. Nejprve se Valaši objevili na území Hukvaldského panství. Toto území se dnes řadí do regionu Lašsko. Postupně se cílem kolonizace stala celá východní Morava.[3]

Zpočátku byli Valaši-pastevci poměrně svobodným lidem a měli s vrchností dobré vztahy. Platili zvláštní valašskou daň – desátý kus dobytka, a jejich postavení zaručovalo valašské právo. Původ nově příchozích pasteveckých kolonistů není zcela jednoznačně vyjasněn. Historici vedou již od poloviny 19. století spory o to, jestli se jednalo více o lid původu rumunského či rusínského. Obecně převažuje názor, že kolonisté byli etnicky nejednotní. V Rumunsku má každopádně valašské pastevectví a salašnictví svůj původ. Z hospodářských důvodu osídlovali rumunští pastevci horské oblasti na různých slovanských územích - nejprve na Ukrajině, a později v Polsku, Slovensku i jinde. Východní Morava byla posledním regionem osídleným v souvislosti s procesem známým jako valašská kolonizace. Všude ve slovanských oblastech Rumuni etnicky splynuli s původním obyvatelstvem.

V počátcích valašské kolonizace byla východní Morava osídlena dvojím lidem. Údolí obývali původní Moravané – horští zemědělci, a kopce nově příchozí pastevci – Valaši. Brzy obojí lid splynul v jeden celek. Na Valašsku se tak smísila kultura moravská a karpatská.

Pojem Valašsko se vžil pozvolna a s časovým odstupem. K jeho rozšíření přispěla také třicetiletá válka a valašské povstání.[4] Již koncem roku 1620 se Valaši vzbouřili proti Habsburkům. Valašské povstání trvalo s přestávkami až do roku 1644, kdy bylo krvavě potlačeno. Ve Vsetíně bylo 15. února 1644 popraveno na 200 Valachů a další byli popraveni v Brně.[5] V souvislosti s událostmi té doby se více vžil pojem Valašsko. V terminologii vrchnosti slovo Valach znamenalo totéž co rebel či nespokojený živel.[zdroj⁠?]

6. října 1663 zahynulo dve stě Valachů při obraně Hrozenkovského průsmyku proti mnohonásobné přesile Osmanských Turků a jejich krymsko-tatarských spojenců, kteří následně vpadli na jižní Valašsko, zpustošili území až po Uherský Brod a odvlekli tisíce lidí do otroctví.[6]

Neklidným obdobím bylo i 18. století, kdy se lid bouřil proti náboženskému a sociálnímu útlaku. Na Valašsku přežívala tajně evangelická víra. Náboženský útlak částečně odstranil toleranční patent, který vydal císař Josef II. v roce 1781.

Koncem 19. století byla na území Valašska z různých směrů přivedena železnice, roku 1885 do Vsetína (1908 protažena do Velkých Karlovic), 1899 do Vizovic a na jihu roku 1888 Vlárská dráha přes Bylnici. Valašské Meziříčí se stalo významným železničním uzlem.

Vznikem Československa se snížila odlehlost a zaostalost Valašska, které se ocitlo uprostřed nového státu. Ve Zlíně, původně nevýznamném městečku na okraji valašského regionu, probíhal od 20. let stavební a průmyslový rozmach založený na prosperitě a velkorysých plánech firmy Baťa. Byly propojeny železniční tratě v severní a jižní části Valašska (trať Hranice–Púchov, trať Horní Lideč–Bylnice), což zlepšilo jeho dopravní dostupnost a obslužnost. Významným rozvojovým počinem bylo také založení zbrojovky ve Vsetíně roku 1937.

V době druhé světové války na Valašsku působili partyzáni. Němečtí nacisté tehdy vypálili několik osad a vyvraždili tamní obyvatele. Nejznámější z těchto osad jsou Prlov a Ploština.

Po válce proběhla další industrializace a valašská města získala výrazněji průmyslový a sídlištní charakter.

Mapování dějin Valašska a života jeho lidu se od roku 1925 věnuje Valašské muzeum v přírodě [7] v Rožnově pod Radhoštěm. Toto živé muzeum pořádá každý rok i mnoho nejrůznějších akcí inspirovaných folklorem,[8] lidovými zvyky[9] a tradičními řemesly. Současně organizuje výstavy[10] a tematické vzdělávací pořady.

Cíl propagovat Valašsko jako svébytný a atraktivní turistický region měl také recesisticko-komerční projekt „Valašské království“, jehož tváří byl populární herec a komik Bolek Polívka (rodák z Vizovic).

Území Valašska

Pohled na část obce Střelná a typickou valašskou krajinu
Kostel z Větřkovic u Příbora v Dřevěném městečku, součást Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm
Soutok Rožnovské (vlevo) a Vsetínské Bečvy u Valašského Meziříčí

Územní rozsah není možné vymezit jednoznačně, kromě (jiho)východní hranice, která je dána státní hranicí se Slovenskem. Navíc existují různá hlediska, podle nichž se region vymezuje - typ krajiny, bývalý způsob života, kroje, nářečí. Dříve hrálo hlavní roli hospodářství. Valašsko bylo tam, kde se provozovalo karpatské salašnictví. Později, kdy salašnictví upadalo, se region vymezoval podle kroje a nářečí. Dnes hraje hlavní roli identita obyvatel – Valašsko je tam, kde se lidé považují za Valachy.

Dále se Valašsko rozděluje na jádro regionu, okraj a přechodné oblasti. Za jádro je obvykle považováno Horní Vsacko, Vsetínsko, Rožnovsko a oblasti kolem Valašského Meziříčí na severu, Lukovsko na jihozápadě, Vizovsko a Valašské Klobouky na jihu. Na okraji leží např. Vizovice, Slavičín. Přechodné oblasti jsou: Podřevnicko (oblast kolem Zlína) – přechod mezi Slováckem, Hanou a Valašskem, avšak s převažujícím valašským vlivem, obvykle se řadí k Valašsku; dále Luhačovské Zálesí mezi Slováckem a Valašskem (bývá střídavě řazeno k oběma regionům), Hostýnské Záhoří na západě na hranicích s Hanou, a severní úpatí Beskyd na pomezí Valašska a Lašska, resp. Kravařska.

Města

Na pomezí Valašska a sousedních oblastí:

Řeky

Vodní plochy

Osobnosti

Prezentace Valašska na veletrhu Regiontour 2010
Znak Valašského velvyslanectví v Karlových Varech

v abecedním pořadí:

Smolina je rodištěm Josefa Valčíka, jednoho z účastníků atentátu na Heydricha
Související informace naleznete také v článku Zlín#Osobnosti.

Reference

  1. ↑ https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/150018630 - Edvard Ehler: Y chromosomální polymorfismy v české populaci se zaměřením na moravské Valašsko: evolučně antropologická studie
  2. ↑ Že Valaši přišli z Rumunska? Spíše pohádka
  3. ↑ "Toulky českou minulostí: Jdú Valaši, jdú". Český rozhlas. 14. ledna 2008.
  4. ↑ "Vsetín za valašských povstání". Město Vsetín.
  5. ↑ "Z historie Vsetína". Město Vsetín.
  6. ↑ "Dvě stě Valachů padlo. Před 350 lety se Turek jal plenit Moravu". iDnes. 12. října 2013.
  7. ↑ http://www.vmp.cz
  8. ↑ http://www.folklorweb.cz/clanky/20050621.php
  9. ↑ http://www.novinky.cz/vase-zpravy/zlinsky-kraj/vsetin/78-1810-vanocni-setkani-v-janikove-stodole-slibuje-neopakovatelnou-atmosferu.html
  10. ↑ http://www.folklorweb.cz/clanky/20070423.php

Literatura

  • Baletka, Ladislav: Růžďka, pohled do historie obce na Valašsku, Vsetín 1998
  • Baletka, Ladislav - Zapletal, Ladislav: Okres Vsetín, Ostrava 1987
  • Burian, Ilja - Burian, Bohuslav: Dějiny protestantismu na Vsetínsku, Vsetín 1993, ISBN 80-900025-4-4
  • Dostál, František: Valašská povstání za třicetileté války, Praha 1956
  • Janoška, Martin: Valašsko očima geologa, Olomouc 2000
  • kolektiv autorů: Okres Vsetín, Brno - Vsetín, 2002, ISBN 80-86298-09-4
  • kolektiv autorů: Přírodou a historií Valašskomeziříčska po naučných stezkách, Valašské Meziříčí 2004
  • kolektiv autorů: Slovník osobností kulturního a společenského života Valašska, Valašské Meziříčí, 2000, ISBN 80-238-5704-5
  • Pavelka Jan, Trezner Jiří (eds.): Příroda Valašska, Vsetín 2001, ISBN 80-238-7892-1
  • Winnifruth,T.J.: Badlands-Borderland: A History of Southern Albania/Northern Epirus, 2003, page 44, "Romanized Illyrians, the ancestors of the modern Vlachs", ISBN 0-7156-3201-9

Externí odkazy

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Valašsko&oldid=17098348“