Dusičnan barnatý: Porovnání verzí
m typogr. |
|||
| Řádek 20: | Řádek 20: | ||
| rozpustnost polární = [[methanol]] (''málo'')<br /> [[ethanol]] (''ne'') |
| rozpustnost polární = [[methanol]] (''málo'')<br /> [[ethanol]] (''ne'') |
||
| relativní permitivita = 5,7 |
| relativní permitivita = 5,7 |
||
| měrná magnetická susceptibilita = -3,158×10<sup>−6</sup> cm<sup>3</sup>g<sup> |
| měrná magnetická susceptibilita = -3,158×10<sup>−6</sup> cm<sup>3</sup>g<sup>−1</sup> |
||
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]] <br /> [[Krystalografická soustava#Šesterečná (hexagonální)|šesterečná]] (''monohydrát'') |
| krystalová struktura = [[Krystalografická soustava#Krychlová (kubická)|krychlová]] <br /> [[Krystalografická soustava#Šesterečná (hexagonální)|šesterečná]] (''monohydrát'') |
||
| hrana mřížky = a= 811 pm <br /> '''monohydrát'''<br /> a= 705 pm<br /> c= 1 766 pm |
| hrana mřížky = a= 811 pm <br /> '''monohydrát'''<br /> a= 705 pm<br /> c= 1 766 pm |
||
| Řádek 26: | Řádek 26: | ||
| entalpie tání = 96,7 J/g |
| entalpie tání = 96,7 J/g |
||
| entalpie rozpouštění = 162,6 J/g (''18 °C'') |
| entalpie rozpouštění = 162,6 J/g (''18 °C'') |
||
| standardní molární entropie = 214 JK<sup> |
| standardní molární entropie = 214 JK<sup>−1</sup>mol<sup>−1</sup> |
||
| standardní slučovací Gibbsova energie = -795,0 kJ/mol |
| standardní slučovací Gibbsova energie = -795,0 kJ/mol |
||
| izobarické měrné teplo = 0,580 JK<sup> |
| izobarické měrné teplo = 0,580 JK<sup>−1</sup>g<sup>−1</sup> |
||
| symboly nebezpečí = {{zdraví škodlivý}} {{oxidující}} |
| symboly nebezpečí = {{zdraví škodlivý}} {{oxidující}} |
||
| R-věty = {{R|8}}, {{R|20/22}} |
| R-věty = {{R|8}}, {{R|20/22}} |
||
| Řádek 47: | Řádek 47: | ||
== Příprava == |
== Příprava == |
||
K přípravě jsou používány dva postupy. První spočívá v rozpuštění malého kusu [[Uhličitan barnatý|uhličitanu barnatého]] v [[Kyselina dusičná|kyselině dusičné]], přičemž mohou vnikat případné nečistoty; dusičnan barnatý se potom získá filtrací, odpařením a následnou krystalizací. Druhý postup vyžaduje reakci [[Chlorid barnatý|chloridu barnatého]] s vyhřívaným roztokem [[Dusičnan sodný|dusičnanu sodného]], |
K přípravě jsou používány dva postupy. První spočívá v rozpuštění malého kusu [[Uhličitan barnatý|uhličitanu barnatého]] v [[Kyselina dusičná|kyselině dusičné]], přičemž mohou vnikat případné nečistoty; dusičnan barnatý se potom získá filtrací, odpařením a následnou krystalizací. Druhý postup vyžaduje reakci [[Chlorid barnatý|chloridu barnatého]] s vyhřívaným roztokem [[Dusičnan sodný|dusičnanu sodného]], přičemž se postupně krystalizují malé částečky dusičnanu barnatého. |
||
== Reference == |
== Reference == |
||
Verze z 26. 3. 2019, 15:10
| Dusičnan barnatý | |
|---|---|
 | |
2.png) | |
| Obecné | |
| Systematický název | Dusičnan barnatý |
| Anglický název | Barium nitrate |
| Německý název | Bariumnitrat |
| Sumární vzorec | Ba(NO3)2 |
| Vzhled | bílý prášek nebo krystalky |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 10022-31-8 |
| PubChem | 24798 |
| Číslo RTECS | CQ9625000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 261,34 g/mol 297,37 g/mol (monohydrát) |
| Teplota tání | 595 °C |
| Hustota | 3,228 g/cm3 3,164 g/cm3 (monohydrát) |
| Index lomu | nD= 1,572 |
| Rozpustnost ve vodě | 4,99 g/100 ml (0 °C) 6,78 g/100 ml (10 °C) 9,10 g/100 ml (20 °C) 11,6 g/100 ml (30 °C) 14,3 g/100 ml (40 °C) 20,3 g/100 ml (60 °C) 26,6 g/100 ml (80 °C) 34,2 g/100 ml (100 °C) |
| Rozpustnost v polárních rozpouštědlech | methanol (málo) ethanol (ne) |
| Relativní permitivita εr | 5,7 |
| Měrná magnetická susceptibilita | -3,158×10−6 cm3g−1 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | krychlová šesterečná (monohydrát) |
| Hrana krystalové mřížky | a= 811 pm monohydrát a= 705 pm c= 1 766 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | -991,9 kJ/mol -1 351 kJ/mol (monohydrát) |
| Entalpie tání ΔHt | 96,7 J/g |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | 162,6 J/g (18 °C) |
| Standardní molární entropie S° | 214 JK−1mol−1 |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | -795,0 kJ/mol |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,580 JK−1g−1 |
| Bezpečnost | |
 Zdraví škodlivý (Xn)  Oxidující (O) | |
| R-věty | R8, R20/22 |
| S-věty | (S2), S28 |
| NFPA 704 |  0
3
3
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Dusičnan barnatý je anorganická sloučenina se vzorcem Ba(NO3)2. Jedná se o barnatou sůl kyseliny dusičné.
Za běžných podmínek je dusičnan barnatý bílá pevná látka. Rozpouští se ve vodě a je toxický. V přírodě se vyskytuje ve formě vzácného nerostu nitrobarytu.
Baratol je výbušnina složená z dusičnanu barnatého, TNT a pojiva. Vysoká hustota dusičnanu barnatého znamená, že i baratol má vysokou hustotu. Směs dusičnanu barnatého s hliníkovým práškem je vysoce výbušná a používala se jako bleskový prášek. Ve směsi s termitem vzniká Thermate-TH3, výbušnina používaná ve vojenských termitových granátech. Dusičnan barnatý se používá i při výrobě oxidu barnatého, vakuových trubic a pro dosažení zelené barvy u zábavní pyrotechniky.
Příprava
K přípravě jsou používány dva postupy. První spočívá v rozpuštění malého kusu uhličitanu barnatého v kyselině dusičné, přičemž mohou vnikat případné nečistoty; dusičnan barnatý se potom získá filtrací, odpařením a následnou krystalizací. Druhý postup vyžaduje reakci chloridu barnatého s vyhřívaným roztokem dusičnanu sodného, přičemž se postupně krystalizují malé částečky dusičnanu barnatého.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Barium nitrate na anglické Wikipedii.
Literatura
- VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
